Ahoj všichni. Chci se zeptat, čím byste neměli krmit husy? Možná existují nějaké potraviny, které jsou pro ně přísně kontraindikovány nebo způsobují nenapravitelné poškození jejich zdraví?
Čím byste neměli krmit husy?
23. září 2013, 20:02
Re: Čím byste neměli krmit husy?
23. září 2013, 20:05
Zprávy: 28
Kde: Fialkino
Dík: Pětkrát. poděkoval: Pětkrát.
To je poprvé, co slyším, že může existovat jídlo, které může husám ublížit.
Nejzákladnějším pravidlem, které by mělo při krmení platit, je přítomnost kvalitního obilí bez plísní. Neměli byste dávat nakládané obilí, které se používá jako návnada pro hlodavce.
Re: Čím byste neměli krmit husy?
23. září 2013, 20:11
Zprávy: 19
Kde: Markovo
Dík: Pětkrát. poděkoval: Pětkrát.
Nevím, nakolik je to pravda, ale husám by se nemělo dávat příliš tekuté jídlo nebo tekutá kaše. Údajně se při jídle husy mohou ucpat nosní průchody. A následně kvůli tomu vzniká zánět nosních cest a housata mohou i zemřít.
Pokud budete krmit plesnivou potravou, začne průjem nebo se rozvine aspergilóza.
Re: Čím byste neměli krmit husy?
24. září 2013, 12:55
Zprávy: 18
Kde: Verona
Dík: Pětkrát. poděkoval: Pětkrát.
Teoreticky byste neměli krmit husy jídlem určeným pro kuřata, protože specificky pro husy nebude žádná rovnováha. Pokud pro ně nekupujete jídlo speciální, nastudujte si jídelníček z knih a sami si ho správně připravte.
Re: Čím byste neměli krmit husy?
25. září 2013, 10:29
Zprávy: 19
Kde: Krasnodar
Dík: Pětkrát. poděkoval: Pětkrát.
Znám některé jedince, kteří z nějakého důvodu krmí svá zvířata chlebem, což považuji z principu za nepřijatelné. Pro tyto účely se mnohem lépe hodí obilí.
Pokud se přesto rozhodnete uspořádat ptačí stravu tímto způsobem, měl by být chléb čerstvý, a ne ten, který zůstal a již plesnivý.
Re: Čím byste neměli krmit husy?
10. října 2013 10:57
Zprávy: 1563
Kde: Rusko, Moskevská oblast, Dmitrovský okres (jih).
Dík: Pětkrát. poděkoval: Pětkrát.
TS položil nějakou zvláštní otázku. Existuje drůbeží literatura, která popisuje dostatečně podrobně a jednoduše, čím husy krmí. Na základě toho musí vybírat potravu. Čím byste neměli krmit? A co sem můžeš napsat?? Skleněná vata, jed na krysy, kancelářské sponky? No, nekrmí vás syrovou pohankou, je mi kapitán jasné?
Osobně dávám černé pečivo, ale přirozeně ne plesnivé, ale pouze čerstvé, drobivé. Toto není hlavní jídlo, tak jsem jim trochu dal kvůli problémům s donáškou hlavního jídla (máme tady zvláštní prostor – v jednom obchodě je jediné balení jáhel, v jiném pět, ve třetím jsou čtyři. Sakra, jak ukradené). A ten, od kterého jsem si objednal, byl neuvěřitelně zaneprázdněný a nemohl ho doručit. Moji rodiče si z Auchanu opravdu vzali, co mohli, ale nebudu je obtěžovat nákupem alespoň 50 kg, jsou to lidé, ne osli, kteří se mají takhle vozit. Sám jsem byl také zavalen prací – a musel jsem se vystačit, jak nejlépe jsem mohl. Uvařil jsem jakousi věznici z toho, co jsem měl po ruce: brambory, kroupy, květák, brokolici a smíchal jsem to se strouhankou. Nyní byly přineseny proso a kukuřičná krupice a život se stal mnohem jednodušším. Slyšel jsem, že ve městě Klin jsou proso za 15 rublů za kg v pytlích (zde 16 za kg), ale cesta tam bude stát hodně benzínu. To je špatné i nepohodlné. Kamarád to nosí za 16 rublů za kg, dobře, nevadí.
Právě jsem koupil 8 hus, „dobře krájených“. Postupem času si postupně vypěstuji nepřekonatelnou nechuť k některým chovatelům drůbeže. Ne, jak je to vůbec možné? Říkám vám – jistá paní dala 8 hus do kotce asi 2×3 m, uprostřed něco jako velká bouda pro psy, s nepohodlnými dvířky. Ona sama pravděpodobně ví, jak tuto budku vyčistit (soudě podle zápachu, tato akce není poskytována). Celé „pero“ je pokryto silnou vrstvou hoblin (pravděpodobně aby se zabránilo zápachu), ale přirozeně tam není jediné stéblo trávy. A husy krmí výhradně vepřovým krmivem – „je to velmi levné a ziskové“. Husy jsou stejně staré jako já, ale váží asi jedenapůlkrát méně a je úplně děsivé dívat se na peříčko, zvláště na krk. Proč je to nutné? Pokud jsem líný sekat trávu, tak si moji chodí, kam chtějí v rámci pozemku, po sklizni jsem zpřístupnil záhony zelí a kukuřici (kde jsem odstranil hlávky zelí, květenství a klasy, a nechal všechny svršky jen tak), husy se tam neustále poflakují a vykrmují se. Ne, dala je do klece, jako by měla pozemek o velikosti 3 akrů. Prodal jsem je za 500 rublů, nejdřív jsem si myslel, že 5, pak ne, vezmi všech 8. Vzal jsem je a zažil zvláštní kombinaci pocitů chamtivosti a lítosti (500 rublů na 3 měsíce – 300 rublů na dva dny, tzn. vypadá lacině). Zápach z hus byl pekelný, hubený a omšelý. Jaká to jatka, bude trvat měsíc, než se vrátí do normálu! V žádném případě nebudu krmit ptáka krmnou směsí! Lze jej použít pouze v případě, že sám pracujete – nevím, jako vedoucí směny na závodě, nebo jako ředitel, tzn. podíváte se, z čeho je vyroben – protože nikdo neví, co do něj vlastně dal. Z nějakého důvodu je to naposledy, co jsem narazil na ptáky krmené tímto krmivem – a ten smrad je prostě hrozný.
První dva dny se mi nové husy vyhýbaly jako mor, schovávaly se ve vzdáleném rohu areálu a stály tam, tiskly nosy k plotu a zoufale křičely. Po pár dnech se zklidnily, zabydlely se s mými a nechají se jimi vést (jelikož moji jsou klidní a tihle přestali panikařit, i když stále utíkají – můžu si své klidně hladit nebo je krmit z ruky). Zápach se postupně vytrácel, husy se vyčistily a peří bylo lepší (snad mělo vliv velké množství snědeného zelí a volné procházení trávníků a parku). Paní říkala, že jsou „dobře vykrmené“ – ale když jsem je vzal, zvracely, a když jsem je pak přinesl, sežrali všechno, co jim přišlo pod ruku, i ten starý syrový ječmen, který se tam povaloval. náhradní krmítko na dva týdny a o které kromě kuřat vůbec nikdo neprojevil zájem, a dokonce i oni ho budou kopat a vyhazovat.
Nabízela i kuřata, no, myslím, že jich je minimálně pět, přidám si je do kurníku. Bere mě za ruku a táhne mě do dalšího „kotce“ a tam má jen jednu slepici a jednoho kohouta. Souhlasil jsem (s černou ovcí i chuchvalcem vlny), ale pak někam zmizela, odešla a neozvala se (a pokud tomu dobře rozumím, slepice ještě měla). Není zcela jasné, co tam obvykle jedí v její nepřítomnosti. Můj leghorn vypadá tlustší než její brama, jaká hrůza
Rozhodl jsem se, že koupené husy nechám u svých, aby vyrostly a začaly snášet vajíčka a budu je chovat. Obecně platí, že zelí (všechny druhy) a kukuřice jsou vhodné pro zelené potraviny – i když nejsou nijak zvlášť produktivní (nedostatek hnojiva, půda není tak velká, zasazeno nahodile atd.), stále bude hromada vršků a nedostatečně vyvinuté hlávky zelí a husy to velmi milují. Kukuřici si sami pokáceli (byla vysoká, ale vzal jsem jen klasy) a pak ji ohlodali a brokolici snědli i se stonky, skoro až po kořeny. A lidé si obecně pochutnávají na hlávkovém salátu
Zdraví a růst mladých zvířat do značné míry závisí na správném krmení. Housata by měla být krmena, jakmile jsou suchá. Čím dříve je po vylíhnutí začnete krmit a zalévat, tím rychleji se jejich zbytkový žloutek vstřebá, lépe rostou a přežívají. V prvních třech dnech jsou housata krmena 6-7krát denně, každé 3-4 hodiny. Dobrou potravou pro ně v prvních dnech života jsou natvrdo uvařená, nadrobno nakrájená vejce smíchaná s drceným obilím (žlutá kukuřice, proso, pšenice, drobné ovesné vločky, ječmen, krupice nebo ovesné vločky, směsné krmivo), dále drobky a kůrky bílý chléb, namočený. Měli byste přidat otruby a jemně nasekanou zeleninu (jetel, vojtěška, kopřivy, bylinky ze zahrady) a nastrouhanou červenou mrkev.
Tato směs se nasype do táckových krmítek, které se umístí poblíž zdroje vytápění, a housata se vysadí. Vejce lze nahradit čerstvým tvarohem. Před krmením se tvaroh, stejně jako vejce, melou drceným obilím. Čím pestřejší je potrava pro housata, tím lépe rostou.
Zelení lze housatům podávat od prvního dne jejich života v množství 50 % (hmotnostních) přidávat do krmné směsi. Zelení připravte bezprostředně před dalším krmením, namelte je na 0,5-1,5 cm.Větší částečky zelí housata sežerou hůře. Zelené potraviny se nedoporučuje skladovat po dlouhou dobu, protože se v nich rychle ztrácejí vitamíny.
Od věku jednoho týdne jsou housata již zavedena do stravy kořenové zeleniny a od věku 3 týdnů – potravinový odpad. Dobré jídlo
pro housata od prvních dnů jejich života je namočený drcený hrášek smíchaný s vejci a čerstvými bylinkami, cereáliemi a tvarohem.
K přípravě vlhké drobivé kaše se používají produkty mléčného kvašení (tvaroh, sražené mléko, odstředěné mléko). Od 4. do 5. dne života mohou být housata zavedena do stravy s koláči, předem namočenými ve vodě, stejně jako vařenými bramborami a řepou. V případě potřeby lze rybí a masokostní moučku nahradit tvarohem (2 g tvarohu na 1 kg suchého krmiva). Během počátečního období růstu jsou housata schopna zvýšit svou živou hmotnost o 50-80 g denně, pokud jsou krmena až 10-15 g tvarohu na hlavu a den.
Krmivo je podáváno ve formě mokré drobivé kaše. Vlhká moučná směs by se měla při zmáčknutí v ruce a následném uvolnění rozpadat. Od druhého dne jsou housata krmena ze žlabů. S věkem se počet krmení snižuje na 3-4krát denně. Vlhkou kaši můžeme smíchat s odstředěným mlékem, podmáslím, masem a rybím vývarem. Housatům by se neměla podávat lepkavá kaše, protože ucpává nosní otvory, což někdy způsobuje zánět nosní dutiny. Před 20. dnem stáří se ze skořápek prosévá obilné krmivo určené pro housata.
V březnu-dubnu a začátkem května (v severních a středních oblastech), kdy ještě není mladá zelená tráva a stravu je třeba doplnit vitamíny, je užitečné přidat bylinnou vitamínovou mouku, jemný senný prach, pekařský a do kaše přidávejte kvasnice a rybí tuk. Do stravy housat se přidávají také minerální krmivo, mleté skořápky, křída, jemný štěrk a písek. Minerální krmivo by mělo být po celou dobu uchováváno v samostatných podavačích. Písek lze smíchat se štěrkem. Při nepřítomnosti skořápkové a kostní moučky jsou housata krmena fosforečnanem vápenatým nebo defluorovaným fosforečnanem v množství do 3 g na hlavu a den.
Je nutné zajistit, aby krmivo v krmítkách nezkysalo. Před další dačou se krmítka očistí od zbytků jídla. Plesnivé a kyselé krmivo způsobuje u housat (zejména do 12 měsíců věku) zažívací potíže a aspergilózu. U krmiva je umístěna napáječka s vodou, housata je třeba zásobovat kvalitní vodou: kohoutkovou, studniční nebo čistou vodou z tekoucích nádrží. Voda ze stojatých nádrží se používá až po vyšetření na bakteriální kontaminaci a přítomnost patogenů helmintických invazí. Pro preventivní účely se od desátého dne života housatům do pitné vody každý druhý den přidává manganistan draselný zředěný do růžova, aby se zabránilo vzniku perózy (nevyvinutí holenní kosti a deformace šlach), která je zbavuje schopnost normálně se pohybovat. Hladina vody v napáječce by měla být taková, aby si mohli volně proplachovat nosní otvory.
Při chovu housat na maso bez venčení (od 21 dnů do 60-70 dnů věku) se doporučuje následující dieta v %: mleté zrno – 20, pšeničné otruby – 10, hrách, čočka, fazole – 10, slunečnicový nebo sójový koláč – 7 , čerstvé jemně nasekané bylinky – 50, skořápka nebo mletá křída – 2,5, sůl – 0,5.
Od 20. dne věku lze až 30 % obilného a moučného krmiva ve stravě housat nahradit vařenými bramborami nebo zbytky jídla ze stolu a kuchyně. Veškeré krmivo obsažené ve stravě je před krmením dobře promícháno. Čerstvé zelí dostávají housata jak v mokré kaši, tak ze samostatných krmítek školkařského typu.
Na jedno housátko chované na maso do 60-70 dnů věku při chovu na dvoře se spotřebuje v průměru 8-10 kg obilí a mouky, 3-3,5 kg koláče a 25-30 kg zeleného. Přitom živá hmotnost housat na konci růstu bývá 4-4,5 kg. V důsledku toho se na 1 kg přírůstku živé hmotnosti spotřebuje asi 2-2,5 kg obilného a moučného krmiva a 6-8 kg čerstvé zeleniny.
Housata odchovaná pro chov nebo určená k porážce na podzim jsou vypuštěna k venčení od 21 dnů věku a odchována s maximálním využitím pastevní trávy, semen plevelů a planých rostlin a mršinového obilí s jedním nebo dvěma krmeními. Někteří fandové jim při odchovu housat v prvních dvou dnech života dávají nutričně léčivou směs skládající se z mléka a žloutku, připravenou následovně: v půl sklenici plnotučného kravského mléka opatrně protřepejte jeden žloutek slepičího vejce, přidejte špetka krystalového cukru a na špičce nože penicilin nebo biomycin . Slabá housata dostávají tuto směs až do úplného zotavení.
Koncentrované krmivo se zkrmuje rostoucím mladým zvířatům ve formě celozrnných zrn (pšenice, oves, hrách). Navíc jsou housata krmena, dokud jim letky na křídlech úplně nevyrostou. Od této chvíle je hlavním a jediným zdrojem potravy pastva a zelená hmota nasbíraná na zahradě, v sadech nebo lesních plantážích.
Amatérští chovatelé velmi často časně na jaře klíčí oves nebo ječmen, aby malým housatům poskytli zelení. Metoda klíčení obilí doma je jednoduchá. Za tímto účelem vyrobte krabice s výškou strany 3-4 cm z desek, překližky nebo kovu (pouze bez rzi), nasypte zrno ve vrstvě 2-3 cm, zalijte je a krabici umístěte na vrch krabice. na teplém, tmavém místě. Jakmile obilí začne klíčit, jsou bedýnky vyneseny na světlo. Zeleň rychle přibývá. Když dosáhne výšky 10 cm, opatrně se odstřihne nůžkami a kořeny se znovu zalijí. Z jedné plodiny se obvykle sklízejí tři sklizně zelené. Zelení je třeba nakrájet těsně před tím, než je housatům nakrmíte.
