Pokračuje období dovolených a rekreací spojených s přehradami. Bez ohledu na typ vodní plochy, ať už je to moře, řeka, jezero nebo rybník, musí každý člověk znát a přísně dodržovat pravidla chování a bezpečnostní opatření na vodě.
Je lepší se koupat ráno nebo večer, kdy slunce hřeje, ale nehrozí přehřátí. Teplota vody by neměla být nižší než 18-19 stupňů, teplota vzduchu +20 +25 stupňů.
Délka plavání závisí na teplotě vzduchu a vody, vlhkosti vzduchu a síle větru. Nejpříznivější podmínky pro koupání jsou jasné, bezvětrné počasí, teplota vzduchu +25 stupňů a více.
Křeče se mohou objevit, pokud člověk zůstane ve vodě po dlouhou dobu a dojde k podchlazení. Nejčastěji se křeče týkají lýtkových svalů. V této situaci je třeba se zhluboka nadechnout, ponořit se kolmo do vody hlavou, narovnat nohy, chytit se rukama za palce na nohou a silně se přitáhnout. Je třeba připomenout, že práce stažených svalů urychluje vymizení křečí. Po odstranění křečí je nutné plavat na břeh, protože mohou znovu zachytit svaly. Pokud se křeče rozšířily do nohou a nebylo možné je odstranit, musíte si lehnout na záda a plavat ke břehu a pracovat rukama. Pokud jsou postiženy ruce, musíte pracovat s nohama. Hlavní v této situaci je zmobilizovat všechny síly, abychom se ze situace dostali, potlačit strach a paniku.
Důležité je také místo ke koupání. Odpočinek a koupání jsou nejbezpečnější na oficiálně schválené pláži, protože na pláži mají službu plavčíci a zdravotníci. Když budete na túře nebo odpočíváte na „divoké“ vodní ploše, nezapomeňte na nebezpečí vody. Neplavte ani se nepotápějte na neznámém místě, neplavte daleko.
Mezi další pravidla, která pomohou alespoň nezkazit dovolenou, ale nanejvýš zachovat život:
— NEPLOUJTE do lodní cesty a nepřibližujte se k lodím;
– NEHRAJTE hry ve vodě, které zahrnují chytání;
— NEplavejte na nafukovacích matracích nebo duších (jsou určeny pro opalování na břehu);
– NEVSTUPUJTE do vody v opilosti.
Základní bezpečnostní opatření při koupání na otevřených vodních plochách
Otevřené vodní plochy jsou jistě zdrojem nebezpečí, a proto opatrnost při plavání prospívá pouze zdravým lidem, proto se, zda umíte plavat, poraďte se svým lékařem. Nejlepší denní doba pro koupání je 8-10 hodin a 17-19 hodin. Plavat byste neměli dříve než hodinu a půl po jídle.
Dospělí musí děti seznámit s bezpečnostními pravidly na vodních plochách předtím, než děti půjdou na tábory, pěší výlety nebo pikniky.
Schopnost dobře plavat je jednou z nejdůležitějších záruk bezpečné rekreace na vodě, ale pamatujte, že i dobrý plavec musí být neustále obezřetný, disciplinovaný a přísně dodržovat pravidla chování na vodě. Před plaváním byste si měli odpočinout. Nedoporučuje se vstupovat do horké vody. Neplavte daleko od břehu, neplavte za výstražné značky. Plavejte ve speciálně určených a vybavených oblastech. Před koupáním na neznámých místech prohlédněte dno. Vstupte do vody opatrně, pomalu, až vám voda dosáhne pasu, zastavte se a rychle se ponořte do vody. Nikdy neplavte sami, zvláště pokud si nejste jisti svými schopnostmi. Nevydávejte falešné tísňové signály.
Dohlížejte na hru dětí i v mělké vodě, protože při hře mohou spadnout a udusit se. Nehrajte ve vodě hry, které zahrnují úchop – v zápalu vzrušení můžete způsobit, že partner vdechne vodu místo vzduchu a ztratí vědomí. Děti se mohou naučit plavat pouze pod dohledem dospělé osoby.
Nebezpečné je skočit (ponořit se) do vody na neznámém místě – můžete se udeřit hlavou o zem, zadrhnout, nahromadit atd., zlomit si krční obratle, ztratit vědomí a zemřít.
Pamatujte: plavání v opilosti může vést k tragickým následkům!
S nástupem horkého počasí vám chceme dát několik tipů, jak dodržovat bezpečnostní pravidla na vodních plochách.
Pravidla bezpečného chování na vodě:
Plavejte pouze na speciálně vybavených místech.
Nepotápějte se na neznámých místech.
Nebudou plavat za bójemi.
Během vodních hrátek se navzájem nechytejte za ruce a nohy.
Neplavci se mohou koupat pouze na speciálně vybavených místech s hloubkou maximálně 1,2 metru.
Pokud se člověk topí:
Okamžitě hlasitě zakřičte o pomoc: “Muž se topí!”
Požádejte o zavolání záchranářů a “ambulance”.
Hoďte tonoucímu záchranný kruh, dlouhé lano s uzlem na konci.
Jste-li dobrý plavec, svlékněte se a doplavte k tonoucímu. Mluv s ním. Pokud uslyšíte adekvátní odpověď, klidně ho podepřete ramenem a pomozte mu doplavat ke břehu. Pokud tonoucí zpanikaří, popadne vás a vtáhne do vody, použijte sílu. Pokud se nedokážete osvobodit z extáze, zhluboka se nadechněte a ponořte se pod vodu a táhněte s sebou zachránce. Určitě vás pustí. Pokud je tonoucí v bezvědomí, můžete ho dopravit na břeh tak, že ho přidržíte za vlasy.
Pokud se topíte:
Sundejte si přebytečné oblečení, boty, křičte, volejte o pomoc.
Otočte se na záda, široce roztáhněte ruce, uvolněte se, párkrát se zhluboka nadechněte.
Než půjdete plavat, nezapomeňte si s sebou vzít zavírací špendlík. Pomůže vám, pokud ve vodě začnou křeče. Pokud máte nohu v křeči a nemáte u sebe špendlík, několikrát sevřete lýtkový sval. Pokud to nepomůže, uchopte pevně palec u nohy a rychle jej narovnejte. Plavte ke břehu.
Udusil ses vodou:
Nepanikařte, zkuste se k vlně otočit zády.
Paže ohnuté v loktech přitiskněte ke spodní části hrudníku a proveďte několik ostrých výdechů, přičemž si pomozte rukama.
Poté vyčistěte nos od vody a proveďte několik polykacích pohybů.
Po nadechnutí si lehněte na břicho a přesuňte se na břeh.
V případě potřeby zavolejte lidi na pomoc.
Pravidla pro poskytování pomoci v případě utonutí:
1. Otočte postiženého obličejem dolů, spusťte jeho hlavu pod pánev.
2. Vyčistěte dutinu ústní.
3. Silně zatlačte na kořen jazyka.
4. Když se objeví dávivý a kašlací reflex, dosáhněte úplného odstranění vody z dýchacích cest a žaludku.
5. Pokud nejsou žádné dávivé pohyby a žádný puls, položte ho na záda a začněte s resuscitací (umělé dýchání, stlačování hrudníku). Pokud se objeví známky života, otočte jej obličejem dolů a odstraňte vodu z plic a žaludku.
6. Zavolejte sanitku.
Pokud se již člověk ponořil do vody, nevzdávejte pokusy o jeho nalezení v hlubinách a poté ho přiveďte zpět k životu. To lze provést, pokud byl utonulý ve vodě ne déle než 6 minut.
NENECHÁVEJTE OBĚŤ BEZ DOZORU (k zástavě srdce může dojít kdykoli), PŘENÁŠEJTE OBĚŤ SAMOSTATNĚ, POKUD JE MOŽNÉ ZAVOLAT ZÁCHRANNOU SLUŽBU.
Pamatovat si! Problémům lze předejít pouze přísným dodržováním opatření pro bezpečnost vody.
Poskytování první pomoci obětem na vodě
Ročně se se začátkem koupací sezony v republice utopí v nádržích více než stovka lidí. Je třeba mít na paměti, že přijetím opatření zachraňujete životy sobě i svým blízkým. Každý by měl ovládat techniky záchrany tonoucího a poskytnutí první pomoci. Pro správnou volbu způsobu poskytnutí první pomoci postiženému po vytažení z vody je nutné umět rozlišit druhy tonutí podle jejich znaků. Chcete-li to provést, měli byste ho rychle vyšetřit a věnovat pozornost dýchání, vědomí a přítomnosti zranění. Je důležité vzít v úvahu vlastnosti vody, ve které se člověk utopil.
Utonutí je akutní patologický stav, který vzniká při náhodném nebo úmyslném ponoření do kapaliny s následným rozvojem akutního respiračního a srdečního selhání v důsledku vniknutí kapaliny do dýchacího traktu. Utonutí je možné při koupání v nádržích, povodních, nehodách lodí atd.
Podporuje utonutí: vysoká rychlost proudu, přítomnost vírů, klíčové pružiny, které mohou prudce změnit teplotu vody na velké ploše, možnost kolize s cizími plovoucími předměty. K utonutí často dochází proto, že se člověk v obtížné situaci ztratí, zapomene, že jeho tělo je lehčí než voda a při malé námaze vydrží na hladině velmi dlouho, přičemž vodu stačí jen lehce zahrabat rukama a nohy. Větší riziko utonutí je mezi těmi, kdo mají rádi potápění a lov. Často lidé začínají s těmito činnostmi bez dostatečných zkušeností a bez znalosti příslušných bezpečnostních pravidel. Smrt ve vodě nastává v důsledku nedostatku kyslíku.
Existuje bílá a modrá asfyxie.
Při bílé asfyxii dochází ke křeči hlasivek, ty se uzavřou a voda se do plic nedostane, ale vzduch neprojde. V tomto případě kůže a sliznice rtů zblednou, dýchání a srdeční funkce se zastaví. Oběť je ve stavu mdloby a okamžitě klesá ke dnu. U tohoto typu asfyxie může být oběť zachráněna poté, co byla 10 minut pod vodou.
Při modré asfyxii (pravém utonutí) voda naplní dýchací cesty a plíce, tonoucí člověk v boji o život dělá křečovité pohyby, nasává vodu, která brání proudění vzduchu. Kůže, uši, konečky prstů a sliznice rtů oběti získávají purpurově modrý odstín. U tohoto typu asfyxie lze oběť zachránit, pokud doba pobytu pod vodou nepřesáhne 4-6 minut.
První pomoc začíná ihned po vytažení tonoucího z vody. Oběť se položí břichem na ohnuté koleno osoby poskytující pomoc tak, aby hlava byla níže než hrudník, a jakákoliv tkáň se použije k odstranění vody, zvratků a řas z úst a hltanu. Poté několika ráznými pohyby stlačují hrudník a vytlačují vodu z průdušnice a průdušek. Musíte vědět, že paralýza dýchacího centra nastává po 4-5 minutách a srdeční aktivita – po 15-17 minutách. Po uvolnění dýchacích cest je postižený položen na záda na rovnou podložku a pokud nedýchá, je zahájeno umělé dýchání. Nejčastěji používanou metodou umělé plicní ventilace (ALV) je „z úst do úst“, méně často „z úst do nosu“. Před provedením umělé plicní ventilace je nutné znovu zkontrolovat průchodnost dýchacích cest, odstranit zvratky, řasy a odstranit snímatelné zubní protézy.
Pokud je po dvou nebo třech intenzivních nádechech detekována nepřítomnost srdeční aktivity (kontrolováno nepřítomností pulzací v krční tepně), okamžitě začněte se stlačováním hrudníku. Pro určení místa nepřímé srdeční masáže se nahmatá konec hrudní kosti a ruce se položí o 2 příčné prsty výše. Jedna ruka je položena dlaní na hrudník oběti a druhá s palmárním povrchem je položena na první. Pohyby se provádějí rovnými pažemi, narovnanými v loketních kloubech, s frekvencí ne vyšší než 60-70 za minutu. V tomto případě by hloubka vychýlení hrudníku oběti neměla přesáhnout 4-5 cm! Při provádění srdeční masáže musíte sledovat dýchání. Ani obnovení srdeční činnosti při absenci dýchání není účinné. Pokud dva lidé poskytují pomoc oběti, pak první provádí umělou plicní ventilaci a druhý současně nepřímou srdeční masáž. Při poskytování první pomoci jedna osoba kombinuje stlačování hrudníku s umělou ventilací. Pokud první pomoc poskytuje jedna osoba, je optimální poměr 1:5, tzn. po jednom umělém nádechu se provede pět stlačení hrudníku. Umělé dýchání a srdeční masáž se provádí, dokud se neobjeví spontánní dýchání a normální srdeční činnost! Poté může být postižený transportován do zdravotnického zařízení v poloze na boku se spuštěným hlavovým koncem nosítek.
Pokud je postižený při vytahování na břeh při vědomí, jeho puls a dech jsou zachovány, pak ho stačí položit na rovnou plochu, určitě suchou. Současně by měla být hlava snížena. Je potřeba se svléknout, přetřít suchým ručníkem, nejlépe mu dát horkou kávu nebo čaj, teple ho zabalit a nechat odpočinout. Pokud je postižený po vytažení z vody v bezvědomí, ale má uspokojivý puls a dýchá, je nutné hodit hlavu dozadu, vysunout dolní čelist dopředu, položit tak, aby měl hlavu nízko, pak s vaším prsty zabalené v kapesníku, čistit dutinu ústní od kalů, řas, zvratků. Oběť otřete ručníkem a teple ji zabalte.
Všechny oběti musí být hospitalizovány, protože existuje riziko rozvoje „sekundárního utonutí“. V tomto případě se objevují známky akutního respiračního selhání, stížnosti na bolest na hrudi, kašel, dušnost, pocit nedostatku vzduchu, hemoptýzu; tep se zrychlí, oběť je vzrušená. U oběti se může vyvinout závažná komplikace v podobě plicního edému, vyžadující resuscitační opatření.
Za žádných okolností by oběť neměla zůstat ani minutu bez dozoru – každou chvíli se může rozvinout zástava srdce nebo plicní edém.
Hlavním důvodem nehod na vodě je nedostatek kultury bezpečnosti mezi obyvatelstvem a neznalost nejjednodušších pravidel chování na vodě.
Znalost pravidel a schopnost poskytnout první pomoc zraněnému je nezbytná pro každého rekreanta.
PRAVIDLA BEZPEČNÉHO CHOVÁNÍ NA VODĚ
1. Měli byste plavat na speciálně vybavených místech: pláže, bazény, lázně.
2. Nevstupujte do vody v opilosti. Alkohol blokuje normální mozkovou činnost.
3. Ve vodě byste neměli zůstat déle než 10-15 minut. Když se tělo podchladí, mohou se objevit křeče.
4. Při křečích pomáhá píchnutí jakýmkoliv ostrým předmětem (špendlík, střípek, ostrý kámen apod.).
5. Neplavte v blízkosti pohybujících se lodí. V blízkosti pohybující se lodi je proud, který ji může stáhnout pod vrtuli.
6. Nebezpečné je skočit nebo ponořit se do vody na neznámém místě – můžete se udeřit hlavou o zem, zadrhnout, nahromadit atd., zlomit si krční obratle, ztratit vědomí a zemřít.
7. Vyhněte se hrám s drsnou vodou. Nemůžete podplavat plavce, „utopit“ je, dávat falešné signály o pomoc atd.
8. Nenechávejte děti v blízkosti vody. Mohou zakopnout, spadnout, udusit se vodou nebo spadnout do díry.
9. Velmi opatrně plavte na nafukovacích matracích a nafukovacích hračkách. Vítr nebo proud je může odnést daleko od břehu, nebo je může zavalit vlna, může z nich unikat vzduch, což může vést ke ztrátě vztlaku.
10. Nepoužívejte veslování a motorová plavidla, šlapadla a motocykly v plážových oblastech, na veřejných koupalištích, pokud pláž není oplocena bójí a uvnitř hranic této oblasti.
11. Neplavte do vodní plochy, kde se pohybují lodě a vodní skútry. Riskujete, že budete trpět jednáním neukázněného nebo nepozorného majitele vysokorychlostního motorového plavidla.
PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI OBĚTI NA VODĚ.
Pokud je postižený v bezvědomí, uvědomte si, jak mu poskytnout první pomoc.
1. Spodní okraj hrudníku oběti je umístěn na stehně nohy pokrčené v koleni tak, aby hlava byla níže než tělo.
2.Zabalte prst do šátku nebo látky, očistěte ústa od bahna, písku, nečistot a silným tlakem na tělo vymačkejte vodu z dýchacích cest a žaludku.
3. Pokud nedýchá, zahájí umělé dýchání metodou z úst do úst nebo z úst do nosu.
4. Tělo by mělo ležet na tvrdém povrchu a hlava by měla být odhozena dozadu (tak, aby vzduch vstoupil do plic a ne do žaludku).
5. Vzduch je vydechován do úst oběti přes gázu nebo kapesník. Frekvence výdechů je 17x za minutu.
6. Při zástavě srdce se střídá umělé dýchání se stlačováním hrudníku, mezi nádechy 3-4x tlak na hrudní kost. Je lepší to udělat společně.
PRAVIDLA PRVNÍ POMOCI PŘI ÚPLECH NEBO ÚRAZU SLUNCE.
1. Nejnebezpečnější doba na slunci je od 11 do 17 hodin dne. V této době je riziko přehřátí největší.
2. V horkém období dne se snažte zdržovat více ve stínu. Vyhněte se přímému slunečnímu záření.
3. Určitě si nasaďte klobouk.
4. Pijte dostatek tekutin, nejlépe minerální vody (alespoň 2 litry denně).
5. Po delším pobytu na slunci byste měli do vody vstupovat postupně, aby si tělo zvyklo na chladnou vodu.
Příznaky horka a úpalu: zarudnutí kůže, závratě, bolesti hlavy, nevolnost, celková slabost, letargie, oslabená srdeční činnost, silná žízeň, tinitus, dušnost, zvýšená tělesná teplota a v těžkých případech ztráta vědomí.
Vystavení slunečnímu záření může způsobit 1-2 stupně popálení kůže. Abyste se nespálili, používejte opalovací krém.
Pomoc při úpalu:
1. Okamžitě umístěte postiženého do stínu nebo jej přesuňte do chladné místnosti.
2. Odstraňte oblečení z horní poloviny těla a položte se na záda, mírně zvedněte hlavu.
3. Přiložte si na hlavu studený obklad.
4. Zabalte své tělo do mokré prostěradla nebo postříkejte studenou vodou.
5. Podejte postiženému dostatek tekutin.
6. Pokud omdlíte, přineste si k nosu vatu napuštěnou čpavkem.
7. V případě potřeby zavolejte lékaře
Pravidla chování na ledě.
Před nástupem stabilních mrazů jsou nádrže pokryty ledem, který je velmi křehký a snadno se pod nohama člověka nebo pod tíhou zařízení rozbije. Přilepený večerním nebo nočním chladem je ještě schopen vydržet malé zatížení, ale během dne se rychle zahřeje prosakující vodou z taveniny a stane se porézní a velmi slabý, i když si zachová dostatečnou tloušťku. Každý rok však mnoho lidí zanedbává preventivní opatření a vyráží na tenký podzimní led, čímž vystavuje své životy smrtelnému nebezpečí.
1Na led nemůžete jít sami a nesmíte na ledě nechávat děti bez dozoru.
2. Nemůžete se „choulit“, to znamená shromáždit několik lidí na malé ledové ploše.
3. Po ledové krustě se nemůžete pohybovat v noci nebo za podmínek špatné viditelnosti – pokud je hustý sníh nebo déšť.
4. Na ledovou krustu nemůžete vyjít v opilosti nebo po požití psychotropních látek, protože v případě extrémní situace si člověk nepomůže sám.
5. Neměli byste šlapat na matná bílá místa, je lepší se pohybovat po průhledném ledu o tloušťce alespoň 10 cm.
6. Nemůžete skákat na led, dělat náhlé pohyby nebo prorážet tloušťku ledu kopy.
7. Nemůžete riskovat: pokud led začne praskat a prohýbat se, musíte okamžitě zastavit a vrátit se na břeh.
8. Při nošení těžkého batohu na zádech nebo s rukama v kapsách se po ledové krustě nemůžete pohybovat.
Při přechodu zledovatělých vodních ploch je vhodné využít přechody po ledu, vzít do rukou hůlky, lyže a batoh pověsit na jedno rameno.
Pokud se při chůzi po ledu vytvoří trhliny, musíte chodit s klouzavými kroky, aniž byste zvedli nohy z povrchu, ale zároveň je položili na šířku ramen. To je nezbytné pro rozložení zátěže na velkou plochu.
