Patogen: Clavibacter michiganensis var. sepedonicus (Spiek. et Kotth.) Davis et a1. (Bakterie: Actinobacteria, Microbacteriaceae).
Častá a velmi škodlivá choroba brambor. Ztráty na výnosu hlíz mohou být až 45 % (Popková et al., 1980). Patogen je zařazen do seznamu EPPO A2. Bojovat s tímto patogenem je velmi obtížné, protože může přežívat dlouhou dobu na povrchu zařízení a materiálů používaných při produkci brambor (van der Wo1f et al., 1). Patogen je také schopen dlouhodobého asymptomatického pobytu v infikovaných rostlinách a hlízách. Takto latentně infikované hlízy vedou k šíření patogenu do oblastí, kde se dříve choroba nevyskytovala. Certifikace vizuální kontrolou hlíz nebo výsadeb proto nemůže poskytnout potřebnou spolehlivost. V tomto ohledu je důležité používat citlivé a specifické diagnostické metody, zejména v případě hlíz, kde je patogen často přítomen v nízkých koncentracích.
Příznaky infekce
Toto onemocnění postihuje listy, stonky, stolony a hlízy. Vadnutí rostlin se obvykle začíná objevovat od fáze květu a pokračuje až do konce vegetačního období. Nemusí uvadnout všechny keře brambor, ale pouze 1-2 stonky. Po odříznutí postiženého stonku si můžete všimnout žloutnutí a poté ztmavnutí krevních cév. Pokud místo řezu zmáčknete, z postižených cév vytéká žlutý hlenovitý exsudát.
S touto chorobou se mohou vyvinout dva typy poškození hlíz: kroužkovitost a hniloba. Při prstencové hnilobě je pozorována nekróza cévního prstence, která se stává krémovou, poté žlutou a hnědou. Při vylisování čerstvě nařezané hlízy vytéká z cév žlutý hlenovitý exsudát.
Vypeckovaný typ se vyznačuje tvorbou nažloutlých nebo krémových mastných skvrn pod slupkou hlízy. Během skladování se zvětšují a dosahují průměru 1,0-1,5 cm.
Pokud hlízy slouží jako zdroj infekce, choroba se rychle rozvíjí. Přesunutím z postižené mateřské hlízy ke stonkům způsobí bakterie ucpání krevních cév, v důsledku čehož se sníží průtok vody do rostliny a rostlina chřadne, počínaje shora. Častěji nevadnou všechny keře, ale pouze jednotlivé stonky keře. Rychlé vadnutí je způsobeno toxikózou, na které se podílejí toxiny patogenů.
Obrázek 5. Příznaky infekce rostlin brambor
Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus na listech
(Foto kredit: JD Janse)
Zdroje infekce
Hlavním zdrojem infekce jsou hlízy s důlkovanými nebo prstencovými lézemi. Patogen v půdě nepřezimuje, protože je vytlačován půdními antagonisty, ale může být zachován v rostlinných zbytcích a hlízách. Existuje řada zpráv o tom, že byl patogen detekován u hmyzu, měkkýšů a háďátek. Choroba se šíří hlavně při sklizni: bakterie se snadno přenášejí noži při řezání hlíz a v důsledku poškození zemědělským nářadím atd. Z postižených stonků pronikají bakterie přes stolony do dceřiných hlíz. Dalším způsobem infekce hlíz je mechanická poranění při sklizni a při kontaktu poraněných hlíz s postiženými vrcholy.
Pokud je během vegetace vlhké počasí s mírnými teplotami, pak rostliny pomalu vadnou, ale poškození hlíz se zvyšuje. Při vysokých teplotách v suchém počasí nemocné rostliny rychle vadnou, hlízy jsou navenek méně infikovány, což je způsobeno latentním charakterem infekce.
Obrázek 6. Příznaky infekce rostlin brambor
Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus na listech
(Foto kredit: Dr Solke H. De Boer)
Ochranná opatření
Získávání a používání zdravého sadebního materiálu. Je třeba vzít v úvahu, že pouze citlivé metody PCR a ELISA jsou schopny detekovat latentní infekci hlíz. Dodržování střídání plodin. Při zjištění kroužkovitosti na farmě by se měly pěstovat odrůdy s relativní odolností vůči chorobě. Včasné sečení a odstranění nať snižuje riziko infekce hlíz.
Obrázky 7,8, 9. Příznaky poškození hlíz brambor patogenem
kroužková hniloba Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus
(Foto kredit: Dr Solke H. De Boer)
SPC “Pharmbiomed”
Přípravky na ochranu rostlin
a dezinfekční prostředky
