Vzdálenost mezi strukturami je považována za největší ze zvažovaných možností, ale je nutné analyzovat následující situace:
– vzdálenost mezi budovami podle hygienických norem (obrázek 13) je vzata na základě největší výšky protilehlých budov.
B ≥ N, tj. ne méně než 15 m.
kde H je výška k římse protilehlých budov.
– mezi budovami podle norem požárně bezpečnostního návrhu v závislosti na stupni požárního nebezpečí budov a staveb a stupni požárního nebezpečí výroby je 9-15 m.
Obrázek 13 – Výpočtový diagram pro určení šířky průchodu podél
hygienické a požární normy
– šířka průjezdů zajišťuje umístění komunikací podél průjezdů a dálnic bez omezení, vedení železnic a dálnic s ohledem na vjezdy do dílen a bezpečný pohyb dopravy a lidských toků průmyslového podniku.
Výpočtové schéma pro určení šířky silničního průchodu se dvěma vjezdy do budov je uvedeno na obrázku 14, přičemž se bere v úvahu skutečnost, že vzdálenost od bočního kamene silnice k vnějším stěnám budov a staveb poskytuje vstup pro tři- nápravová vozidla.
Obrázek 14 – Výpočtový diagram pro stanovení šířky průchodu s
Schéma rozložení generelu je provedeno v měřítku 1:2000 a je znázorněno na obrázku 15.
Obrázek 15 – Schéma rozložení obecného plánu podniku
12 Vertikální uspořádání
Vertikální uspořádání určuje relativní výškové rozmístění staveb a organizaci území, zároveň je zajištěno rozmístění jednotlivých staveb na vybraném místě s přihlédnutím k obecným rozhodnutím územního plánu, technologie výroby, dopravního napojení. , podmínky zásobování vodou a kanalizací a organizace stavebních prací. terénní, geologické a hydrogeologické poměry.
Při řešení problémů vertikálního plánování:
– byly vytvořeny plánovací roviny splňující technické požadavky na umístění dílen, pokládku železnic a dálnic a další druhy bezkolejové dopravy;
– povrch plánovaného území má sklony pro zajištění včasného odvádění atmosférických vod a provozu drenážní sítě;
– jsou vytvořeny podmínky pro využití jednoduchých a hospodárných základů a základů;
-minimální objemy zemních prací pro vertikální plánování.
Bylo přijato souvislé uspořádání v rámci hranic podnikové budovy a selektivní uspořádání v rámci vějíře železničních tratí.
Při návrhu svislého uspořádání se určují podlahové značky dílen a staveb, křižovatky silnic, zhlaví kolejí a charakteristické body povrchu staveniště podle zvoleného svislého dispozičního systému.
Průmyslový areál se nachází na umělém terénu a představuje vodorovnou plochu s plánovanou nadmořskou výškou 150,00 m.
K zajištění odvodu vody z území podniku byla využita síť dálnic, na které stéká voda z přilehlých plánovacích rovin a následně je odváděna po městských silničních skluzech do dešťových vpustí.
Příklad řešení svislé a vodorovné dispozice je na obrázku 16.
Obrázek 16 – Příklad řešení svislé a vodorovné dispozice
Atmosférická voda stéká po vyrovnávacích plochách k vozovkám a poté se dostává do vtoků dešťové vody podél vozovky. Obrázek 17 ukazuje směr proudění vody pomocí šipek.
Obrázek 17 – Organizace sběru a odstraňování atmosférické vody z průmyslového areálu.
