Fosprenil a Gamavit, léky s imuno- a biostimulačními vlastnostmi, se v chovu hospodářských zvířat používají od roku 2000. Během této doby byly nashromážděny rozsáhlé praktické zkušenosti a byla vyvinuta nejúčinnější schémata použití léčiv pro chov prasat, drůbeže, hospodářských zvířat a koní z hlediska klinického, ekonomického efektu a vyrobitelnosti. Výsledkem práce byl „Program pro zvýšení užitkovosti, bezpečnosti a produktivity zvířat a drůbeže, založený na použití přírodních imunobiostimulantů Fosprenil a Gamavit“. Hlavní výsledky programu: zvýšení výnosu mladých zvířat o 5-8%, bezpečnost – až 95-98%, zvýšení živé hmotnosti o 8-25%.
Fosprenil a Gamavit, léky s imuno- a biostimulačními vlastnostmi, se v chovu hospodářských zvířat používají od roku 2000. Během této doby byly nashromážděny rozsáhlé praktické zkušenosti a byla vyvinuta nejúčinnější schémata použití léčiv pro chov prasat, drůbeže, hospodářských zvířat a koní z hlediska klinického, ekonomického efektu a vyrobitelnosti. Výsledkem práce byl „Program pro zvýšení užitkovosti, bezpečnosti a produktivity zvířat a drůbeže, založený na použití přírodních imunobiostimulantů Fosprenil a Gamavit“. Hlavní výsledky programu: zvýšení výnosu mladých zvířat o 5-8%, bezpečnost – až 95-98%, zvýšení živé hmotnosti o 8-25%.
Účelem tohoto experimentu je potvrdit v kožešinovém chovu klinické účinky léků (zvýšení plodnosti a vícečetné porodnosti samic, prevence předčasné úmrtnosti mladých zvířat, prevence nemocí, zvýšení bezpečnosti hospodářských zvířat, zvýšení rychlosti růstu u mladých zvířat) získaných na jiných druzích zvířat a vytvoření nejúčinnějšího a nejtechnologickějšího schématu použití léčiv pro kožešinový chov.
Práce probíhaly na norkách kožešinové farmy Saltykovského v Moskevské oblasti ve dvou ročních produkčních cyklech – od vakcinace chovného stáda před říjí až po dodání výsledných štěňat na kožešinu nebo jejich přesun do výrobní jednotky – v r. 2003 a 2004.
V roce 2003 byl studován vliv každé drogy zvlášť na produktivitu norků. Za tímto účelem byly na 2 odděleních vytvořeny pokusné skupiny fen po 50 hlavách (a následně od nich přijatých 100 štěňat). V první experimentální skupině byla zvířatům podávána Fosprenil v dávce 0,05 ml/kg, ve druhé – Gamavit v dávce 0,1 ml/kg s potravou podle stejného režimu.
Léky byly podávány: samicím – v den vakcinace rodičovského stáda, týden před říjí, ve dnech prvního a druhého krytí, 10-14 dní po porodu; pro štěňata – 1., 3., 7. den po odstavu, v den vakcinace, při línání; pro náhradní feny – v den očkování. Zvířata dvou kontrolních skupin (také 50 zvířat na dvou odděleních) léky nedostala. Ve všech skupinách byla provedena veškerá plánovaná léčebná, preventivní a veterinární a hygienická opatření prováděná na farmě.
Hlavní výsledky roku 2003 z hlediska ekonomických ukazatelů.
V obou experimentálních skupinách byl registrován nárůst sexuální aktivity samic v období říje, což umožnilo realizovat období říje v kratším časovém úseku s nižšími mzdovými náklady. 1-2 dny po podání léků bylo u pokusných samic pozorováno zvýšení chuti k jídlu. Po 2 týdnech se ve skupině užívající Gamavit vrátila chuť k jídlu k normálu a nebyl zaznamenán žádný významný nárůst hmotnosti. Ve skupině užívající Fosprenil přetrvávala zvýšená chuť k jídlu několik týdnů, v důsledku čehož přibrali na váze až 3 kg (norma je 2,5 kg). V průběhu březosti byla na obou odděleních zaznamenána masivní otrava krmivem. Byli léčeni krmnými antibiotiky a seleničitanem sodným. Zvířata v experimentálních skupinách snášela onemocnění snadněji.
Výtěžnost štěňat ve skupině dostávající Gamavit byla o 11 % vyšší než u kontroly (5,35 a 4,8 štěňat na fenu). Bylo také zaznamenáno, že se v této skupině narodila větší mláďata a že některé starší samice porodily více mláďat než v předchozím roce (od 5 do 7 mláďat). Ve skupině dostávající Fosprenil byla užitkovost štěňat nižší než u kontroly (3,5, resp. 5,4 štěňat). Což je pravděpodobně způsobeno nadměrnou tělesnou hmotností samic v době říje.
Oba léky se ukázaly jako účinné v prevenci stafylokokových infekcí u štěňat. V obou experimentálních skupinách nebyl zaznamenán ani jeden případ onemocnění u novorozených štěňat, výskyt v kontrolní skupině byl 6-10 %.
Míra přežití štěňat při narození byla také vyšší v experimentálních skupinách – s Gamavitem 89 % oproti 78 % v kontrolní skupině, s Fosprenilem – 96 % oproti 89 % v kontrolní skupině.
Po odstavu štěňata z pokusných skupin neměla žádné zažívací potíže, zvířata v kontrolních skupinách měla případy zažívacích poruch.
Na konci vegetačního období byla živá hmotnost štěňat ve skupině dostávající Fosprenil vyšší než v kontrole, o 20 % u fen ao 15,6 % u psů. U pacientů užívajících Gamavit – o 9,5 % u žen a 2,8 % u mužů.
