Rostliny plevelů – Jedná se o planě rostoucí rostliny běžné v zemědělských pozemcích. Plevele způsobují značné škody, protože vedou ke snížení výnosu a kvality zemědělských plodin.
Plevel by se neměl zaměňovat s plevelem – rostlinami jedné plodiny na poli jiné.
Plevele mají řadu vlastností:
- vyznačující se vysokým stupněm růstu a distribuce semen;
- jejich semena se rozprostírají na velkých plochách různými způsoby a jsou dobře zachována v půdě;
Škody způsobené plevelem:
- plevele zhoršují celkovou úrodnost půdy a aktivně absorbují vlhkost a živiny z půdy;
- zastínit pěstované rostliny;
- zhoršit kvalitu úklidových prací;
- částice semen plevele nalezené v mouce (semena srdcovky, plev, kurníku, hořčice) ji činí nevhodnou pro použití jako potravina pro lidi nebo zvířata, protože obsahuje škodlivé složky;
- seno obsahující pryskyřník, přesličku a hořkou trávu může způsobit masivní otravu hospodářských zvířat, protože tyto plevele obsahují toxické látky;
- mléko a mléčné výrobky od krav, jejichž krmivo obsahovalo sladký jetel nebo pelyněk, budou mít hořkou chuť;
- žitný chléb vyrobený z mouky, která obsahuje částice zadních semen, rychle zatuchne.
Kromě toho mohou být plevele zdrojem škůdců nebo chorob pro zemědělské plodiny.
Mezi plevely existuje skupina parazitických škůdců:
- připevněný ke stonku (dodder);
- uchycení ke kořenovému systému (metlici).
Neparazitické plevele
Tato velká skupina zahrnuje jednoleté a dvouleté plevele různých typů:
- pomíjivé plevelemají krátké vegetační období, a proto během sezóny produkují několik generací mladých rostlin (například ptačinec);
- předjarní plevelekteré raší na samém začátku jara (quinoa, bluegrass, plevy, svízel, divoký oves, několik druhů křídlatek, divoká ředkev atd.);
- pozdní jarní plevele, která vyklíčí po dostatečném zahřátí půdy, a semena – po skončení sklizňové kampaně (štětinatec, galinsoga, amarant, ambrózie atd.);
- zima – ti, kteří potřebují zimní klid pro další rozvoj (žitný sveřep atd.);
- zimování – raší počátkem června nebo koncem srpna (chrpa, heřmánek bez zápachu, fialka, štěnice, kapsička pastevecká, měsíček aj.);
- dvouletky – rostou dva roky a v prvním roce života akumulují organické sloučeniny a přezimují při nízkých teplotách (jetel lékařský).
Vytrvalé plevele:
- rhizomatózní, mít rychle rostoucí oddenky a šíří se s jejich pomocí vegetativně (pšeničné trávy, přesličky, prasátko atd., které ucpávají zahradní výsadby);
- kořenové výmladky, s kůlovým kořenem a pupeny, které dávají vzniknout novým kořenům a výhonkům (bodlák, hořčice, malý šťovík atd.);
- procházení, šířící se vegetativně pomocí výhonků plazících se po zemi (husa mochna atd.);
- raceme-root, s vláknitým kořenovým systémem, zvyšování populace pomocí semen (jitrocel, pryskyřník);
- kůlový kořen, s kohoutkovým kořenovým systémem a množením semeny (pampeliška, čekanka atd.);
- hlízovité – reprodukční orgány – hlízy (ptačinec bahenní aj.);
- bulboushromadění živin v cibuli (kulaté cibule atd.).
Kontrolní opatření:
- fyzikální, prováděné změnou podmínek prostředí, například spalováním;
- chemické, založené na použití herbicidů;
- fytocenotické, zaměřené na zvýšení přežití cenných plodin;
- environmentální, což zahrnuje korekci složení půdní vrstvy, získání vlastností, které jsou nepřijatelné pro rozvoj plevelů a užitečné pro růst zemědělských plodin.
Mechanické metody
- vyčerpání, opakované prořezávání – nejméně dvakrát, a tak nejprve dojde k oslabení a poté k jeho smrti;
- provokace, prováděné hullery, včetně aktivace růstu plevelů za účelem dalšího hubení;
- zadušení, sekání a orání plevele;
- mulčování – umístění ochranných materiálů na povrch půdy, které zbavují plevele vzduchu a světla;
- sušení a mrazení – extrakce kořenů z půdní vrstvy a jejich ponechání na povrchu půdy za účelem jejich dalšího sušení;
- hrůzný.
Organizační metody
- čištění semen pěstovaných rostlin před setím a odstraňování semen plevelů;
- mapování, které zahrnuje vypracování map s vyznačením oblastí zasažených plevelem za účelem plánování prací na jejich likvidaci;
- kontrola krmiva před jeho krmením hospodářským zvířatům, aby se semena plevelů nedostala do hnoje.