V této fázi se zygota dělí na dvě buňky, ty se nerozpadají a také se střídají. Divize rychle následují jeden za druhým. Buňek je stále více, ale jejich velikosti se zmenšují, protože embryo ještě neroste.
Otázka 3. Co je to blastula? Jaká je struktura blastuly?
Blastula je kulovité embryo s dutinou uvnitř. Jeho stěna se skládá z jedné vrstvy malých buněk různých velikostí – může jich být několik stovek.
Otázka 4. Jak probíhá proces gastrulace? Jak je strukturována gastrula?
Proces gastrulace nastává stažením stěny blastuly do oblasti. Buňky embrya se přitom dále velmi rychle dělí. Gatrula se skládá ze dvou vrstev – vnější (ektoderm) a vnitřní (endoderm). Poté se mezi nimi u většiny mnohobuněčných živočichů (s výjimkou hub a koelenterátů) vyvíjí třetí, mezilehlá zárodečná vrstva, mezoderm.
Otázka 5. Kdy a kde vzniká mezoderm?
Ve stádiu gastruly, mezi vnější (ektoderm) a vnitřní (endoderm) vrstvou u většiny mnohobuněčných živočichů (s výjimkou hub a koelenterátů), se vyvíjí třetí, mezilehlá zárodečná vrstva, mezoderm.
Otázka 6. Kteří živočichové mají vývoj přímý a kteří nepřímý?
Přímý vývoj, kdy se narozené organismy vnější i vnitřní stavbou podobají dospělcům, najdeme u plazů, ptáků, savců a mezi bezobratlými například pijavice, stonožky, raci, pavouci atd.
Naprostá většina živočišných druhů (koelenteráty, ploštěnky, škrkavky, mořští kroužkovci a měkkýši, ryby, obojživelníci) má vývoj nepřímý.
Otázka 7. Jaký je vztah mezi housenkou a motýlem?
Housenka je larva, motýl je dospělý.
Otázka 8. Která žába je starší – s ocasem nebo bez? Vysvětli svoji odpověď.
Bez ocasu je žába starší. Žába se vyvíjí ve vodě. Larva – pulec – má ocas, dvoukomorové srdce, místo plic má žábry atd. Postupem času se v průběhu vývoje objevují u pulce orgány charakteristické pro žábu, ocas a žábry se rozpouštějí, párové končetiny a objeví se plíce.
Otázka 9. Podívejte se na obrázek na str. 153. Jaké závěry lze vyvodit z analýzy tohoto materiálu?
1. V počátečních fázích embryonálního vývoje mají embrya zvířat různých druhů podobnou strukturu, což odráží jednotu původu zvířecího světa.
2. Embrya postupně přecházejí ve svém vývoji od obecnějších charakteristik typu ke stále specifičtějším. Nakonec se vyvinou znaky, které naznačují, že embryo patří k určitému rodu, druhu a nakonec k jednotlivým znakům.
Otázka 10. Navrhněte srovnávací schéma, které ukazuje, jak se přímý vývoj liší od nepřímého rozvoje. Mluvte o vývoji konkrétního organismu pomocí vytvořeného diagramu.
U motýla běláska zelného se narozený organismus (housenka) vnější a vnitřní stavbou nepodobá dospělci. Od okamžiku narození až do objevení se znaků dospělého zvířete dochází ke složitým transformacím. Z každého vajíčka se vylíhne larva zvaná housenka. Housenka rychle roste, zvětšuje se, takže musí několikrát línat – shodit příliš těsný kryt. Čas plyne a housenka se mění v nehybnou kuklu. Na první pohled vypadá kukla bez života. V jeho nitru totiž dochází ke změnám, které vyvrcholí vznikem dospělého motýla. Zelné bílky lze proto považovat za organismus s nepřímým vývojem.
Otázka 11. Vysvětlete biologický význam a uveďte důvody existence nepřímého vývoje v přírodě.
Nepřímý vývoj umožňuje zvířatům a jejich larvám nekonkurovat si. Motýli se tedy živí nektarem a jejich housenky se živí listy rostlin; dospělé žáby jedí hlavně hmyz a pulci rostlinnou potravu a později drobné bezobratlé. U některých přisedlých organismů přispívají jejich pohyblivé larvy k šíření druhu, například u měkkýšů a barnacles – mořských žaludů.
Otázka 12. Zamyslete se, v jaké praktické situaci budou znalosti o fázích nepřímého vývoje motýlů nezbytné (diskutujte ve skupinách).
Znalost fází nepřímého vývoje motýlů bude nezbytná pro ochranu zemědělských a okrasných rostlin a živočichů před poškozením housenkami. Koneckonců, motýli se živí nektarem a jejich housenky se živí listy rostlin. Například molice zelné a hrachové způsobují škody na zeleninových zahradách; lesy a zahrady – zavíječ, zavíječ, hranostaj ptačinec a mnoho dalších; chlévy a sklady – mol stodolový, mol moučný. Kožešiny, oděvy a nábytek poškozují kožešinoví moli, šatní moli a moli nábytkové; včelařství – zavíječ voskový.
Rozdělit se, proces postupných mitotických dělení oplodněného vajíčka (zygoty) na dceřiné buňky (blastomery), z nichž každá si po rozdělení zachovává svůj původní objem; první vývojový stupeň všech mnohobuněčných živočichů a lidí. Celkový objem cytoplazmy blastomer vzniklých při štěpení nepřesahuje celkový objem cytoplazmy zygoty. Zároveň se množství jaderné látky (DNA) v blastomerách před každým dalším dělením zdvojnásobí. Proto se poměr množství DNA k množství cytoplazmy ve vajíčku (tzv. jaderně-cytoplazmatický poměr) po každém dělení při štěpení zdvojnásobí; Bez toho jsou následné vývojové procesy (morfogeneze a diferenciace) nemožné, a to je právě biologický význam fragmentace. Fragmentace pokračuje, dokud se poměr jádra a cytoplazmy nevrátí na hodnoty, které nastaly před obdobím růstu oocytů. Existují po sobě jdoucí synchronní období (počet blastomer je 2 n Kde n – počet dělení) a asynchronní (počet blastomer se nerovná 2 n ) drcení. Délka každého období štěpení se u různých živočišných druhů liší. U savců (včetně člověka) tedy vůbec není období synchronního štěpení, ale u obojživelníků počet synchronních štěpení dosahuje 10. Na konci štěpení vzniká mnohobuněčné embryo – blastula, jejíž struktura závisí na typ štěpení.
Pouze ve vzácných případech, zejména u nižších bezobratlých (někteří cnidariáni a ploštěnci), jsou blastomery náhodně lokalizovány při štěpení (tzv. anarchické štěpení). U jiných zvířat se rozlišuje několik typů uspořádaného štěpení v závislosti jak na množství a umístění žloutku ve vejcích, tak na vlastnostech jejich kortikální (povrchové) vrstvy. Podle tzv Podle pravidel štěpení jsou jádra zygoty a blastomer umístěna ve středu cytoplazmy bez žloutku a dělicí vřeténka jsou umístěna podél největšího rozsahu cytoplazmy. U vajec s velkým množstvím žloutku je štěpení částečné nebo meroblastické (žloutek se na něm nepodílí). Hlavní typy meroblastického štěpení: diskoidní, ve kterém blastomery tvoří disk v živočišné části vejce (chudé na žloutek) a neštěpitelný žloutek se nachází ve vegetativní (bohaté na žloutek) části (teleostové ryby, ptáci , plazi); povrchové, při kterém se potomci jádra zygoty pohybují po cytoplazmatických můstcích ze středu vajíčka na jeho povrch a podílejí se na tvorbě buněčné stěny blastuly – blastodermu, přičemž vnitřní část blastuly je vyplněna žloutkem ( u většiny členovců). U vajec s menším množstvím žloutku (škrkavky a kroužkovci, měkkýši, ostnokožci, obojživelníci atd.), stejně jako při jeho úplné absenci (savci), je rozdrcení úplné (holoblastické). Navíc, pokud je žloutek stále přítomen ve vegetativní oblasti vejce, fragmentace je nerovnoměrná (blastomery vytvořené v této části jsou větší než blastomery vytvořené ve zvířecí části), a pokud je žloutku velmi málo nebo žádný fragmentace je stejnoměrná, tj. blastomery jsou víceméně stejně velké.
U vajec s malým množstvím žloutku se rozlišuje spirální, radiální a několik typů oboustranného drcení. Při spirálovém štěpení (měkkýši, kroužkovci) se jednotlivé blastomery nebo jejich řady (vrstvy) umístěné nad sebou při každém dělení vůči sobě otáčejí buď ve směru nebo proti směru hodinových ručiček (dextrální, resp. sinistrální štěpení). Směr torze je určen genotypem matky, protože souvisí s vlastnostmi kůry zygoty. Při radiálním drcení (ostnokožci, strunatci) k takovým obratům nedochází a blastomery jsou umístěny přesně nad sebou. Oboustranné drcení (škrkavky, ctenofory) je spojeno s aktivními pohyby blastomer vůči sobě navzájem. Zpravidla se při spirálovém a bilaterálním drcení pozoruje časné a nevratné určení morfogenetického osudu blastomer, spojené jak s redistribucí složek cytoplazmy vajíčka (ooplazmatická segregace), tak s kontaktními interakcemi blastomer. Při radiální fragmentaci dochází k určení později.
L. V. Bělousov. První publikace: Velká ruská encyklopedie, 2007.
Publikováno 26. září 2022 v 10:44 (GMT+3). Naposledy aktualizováno 26. září 2022 v 10:44 (GMT+3). Kontaktujte redakci
Oblasti odbornosti: Hnojení, štěpení
- Vědecký a vzdělávací portál “Velká ruská encyklopedie”
Vytvořeno s finanční podporou Ministerstva digitálního rozvoje, komunikací a masových komunikací Ruské federace.
Osvědčení o registraci hromadných sdělovacích prostředků EL č. FS77-84198, vydané Federální službou pro dohled nad komunikacemi, informačními technologiemi a hromadnými komunikacemi (Roskomnadzor) dne 15. listopadu 2022.
ISSN: 2949-2076 - Zakladatel: Autonomní nezisková organizace „Národní vědecké a vzdělávací centrum „Velká ruská encyklopedie“
Šéfredaktor: Kravets S.L.
Telefon redakce: +7 (495) 917 90 00
E-mailem Redakční e-mail: secretar@greatbook.ru
- © ANO BRE, 2022 – 2024. Všechna práva vyhrazena.
- Podmínky použití informací. Veškeré informace zveřejněné na tomto portálu jsou určeny pouze pro osobní potřebu a nejsou předmětem další reprodukce.
Mediální obsah (ilustrace, fotografie, videa, zvukové materiály, mapy, naskenované obrázky) lze použít pouze se svolením držitelů autorských práv. - Podmínky použití informací. Veškeré informace zveřejněné na tomto portálu jsou určeny pouze pro osobní potřebu a nejsou předmětem další reprodukce.
Mediální obsah (ilustrace, fotografie, videa, zvukové materiály, mapy, naskenované obrázky) lze použít pouze se svolením držitelů autorských práv.
