V životě každého člověka nastanou situace, kdy je nutná úleva od bolesti – při úrazech, bolestech hlavy, kloubů atd. Pomocí léků ze skupiny analgetik je docela snadné zmírnit nebo snížit bolest, která způsobuje utrpení, ale takové léky mají určité negativní vedlejší účinky. Naštěstí nám příroda jako alternativu nabízí přírodní prostředky s tímto účinkem a jedním z nich je Arnica montana. Úleva od bolesti ale zdaleka není jeho jedinou léčebnou vlastností. Lékař z EDAS Medical Center odpovídá na otázky o této nádherné léčivé rostlině uvedené v Červené knize.
Jaký druh rostliny je Arnica? Arnika se jako léčivá rostlina používá v praktické medicíně v mnoha zemích již od starověku, protože má široké spektrum účinku. Ale především je to hemostatický a hojivý prostředek, který poskytuje účinnou pomoc při zraněních. N. Annenkov napsal v „Botanical Dictionary“: „. zejména jedná, když je mozek šokován pádem nebo úderem,“ odtud pochází jeden z jeho názvů „Panacea lapsorum“ – „pádová tráva“ v překladu z latiny. Jehněčí tráva, Heřmánek horský, Bezvětří, Leopardova kletba – to vše jsou názvy vytrvalé horské trávy Arnica, kterou najdete v mnoha evropských zemích. V Rusku v přírodních podmínkách roste Arnica hlavně v západních oblastech země. Jako léčivé suroviny se častěji používají květy, méně často listy a kořeny. Květy a květenství obsahují faradiol a arnicin, kyselinu askorbovou, fumarovou, jablečnou a mléčnou, silici, cukry, inulin, cholin a další cenné organické sloučeniny. Kořeny obsahují silici, třísloviny, inulin, vosk, pryskyřice, sliz, kyselinu andělskou a mravenčí.
Proč se Arnika používá jako léčivá rostlina? Nejvýznamnější terapeutickou roli aktivních složek arniky má faradiol, který působí lokálně dráždivě a podporuje resorpci krevních výronů a v důsledku působení arniky se rozšiřují koronární cévy, zlepšuje se výživa srdečního svalu. a objeví se hemostatický účinek. Arnikové přípravky v malých dávkách působí tonizujícím způsobem na centrální nervový systém, ve velkých dávkách působí sedativní a antikonvulzivní. Protizánětlivé a choleretické účinky jsou způsobeny přítomností pryskyřic a silice v rostlině a jako antisklerotické činidlo, které zabraňuje usazování cholesterolových plaků, Arnica „funguje“ díky přítomnosti cynarinu ve svém složení.
Jak dlouho se arnika používá v lékařství? Arnika je jednou z nejoblíbenějších přírodních léčiv v evropských zemích. O léčivých vlastnostech této rostliny existují prastaré písemné doklady, pocházející z 11. a 12. století – např. jeptiška sv. Hildegarda popsala Arniku jako vynikající prostředek k úlevě od jakékoli bolesti svalů, včetně modřin. K léčebným účelům se používá odvar, extrakt a lihová tinktura z květů, dále tinktury a extrakty z oddenků. Především se Arnica montana používá v lékařství jako hemostatikum při děložním, nosním a jiném krvácení. Je ale účinný i při různých zánětlivých procesech, při otocích a při srdeční slabosti – obecně v mnoha případech, kdy je potřeba řešit problémy s dysfunkcí cévního systému vč. – při akutních onemocněních, při problémech s koronárními cévami, při gynekologických a respiračních onemocněních (chřipka aj. ARVI, bronchitida). Jako zevní prostředek ve formě masti je Arnika velmi dobrá na pohmožděniny, pohmožděniny a hematomy, na vykloubení a výrony. To znamená, že jeho použití je oprávněné pro jakékoli poranění měkkých tkání, protože má rozlišovací a rušivý účinek. Při předávkování tinkturami, odvary a jinými formami konvenčních bylinných přípravků vyrobených z arniky jsou však často pozorovány negativní vedlejší účinky – zejména u dětí a starších pacientů. Může se objevit například zimnice, dušnost, nevolnost, pocení, ale i dysfunkce gastrointestinálního traktu a poruchy fungování kardiovaskulárního systému. Při použití homeopatických přípravků Arnica nejsou pozorovány žádné vedlejší účinky, takže léčba není o nic méně účinná, ale bezpečnější.
Jak se Arnica používá v homeopatické praxi? Dnes je Arnica jedním z nejoblíbenějších homeopatických léků na celém světě – bez problémů ji používají profesionální sportovci, plastickí a kosmetologové chirurgové, ortopedičtí traumatologové i zkušené maminky malých dětí. Důvodem této důvěry je, že díky svým protizánětlivým a dekongestivním účinkům výrazně zmírňuje bolest a zmírňuje stres po jakémkoli zranění, včetně otřesu mozku. Právě z tohoto důvodu je homeopatikum Arnica ideálním prostředkem pro poskytnutí první pomoci a zvýšení účinnosti léčby ve stomatologii, při chirurgických výkonech a také při porodu. V těchto situacích homeopatické léky s obsahem Arniky pomáhají snižovat krvácení a bolest a také snižují riziko tvorby hematomů. Před operací a před porodem by se tyto léky měly užívat preventivně, zhruba týden před akcí. Existují klinické důkazy, že touto taktikou lze výrazně snížit krvácení během operace, někdy až o 50 %. Arnika je přírodní lék proti bolesti, který na rozdíl od běžných analgetik bolest „nemaskuje“, ale ve skutečnosti zmírňuje zánětlivé otoky a stimuluje hojivé procesy v těle. Proto se léky pro vnější i vnitřní použití s obsahem arniky používají na různé zánětlivé procesy.
Jaké přírodní léky Arnica obsahují? Na bázi Arniky se vyrábí řada lékových forem – tinktury, masti, homeopatické granule a kapky, které se nejčastěji používají na pohmožděniny, řezné rány, vředy, tepelné popáleniny a proleženiny, dále na dermatitidu se svěděním kůže a pustulózní kožní léze – v těchto případy masti pomohou masti KALENGAM EDAS-201 a ARNES EDAS-203. U hypertenze, mozkové aterosklerózy a cévních mozkových příhod (následků cévní mozkové příhody) se doporučuje ARNAUR EDAS-138 kapky (granule EDAS-938). Vegeta-vaskulární dystonie a astenoneurotický syndrom, stejně jako posttraumatické stavy s „výskoky“ krevního tlaku a závratěmi naznačují použití přírodního léku AFOSAR EDAS-116 kapky (granule EDAS-916)a na křečové žíly dolních končetin a hemoroidy, na tromboflebitidu – VENOMIL EDAS-120 kapky („EDAS-920“ granule).
Existují vědecké důkazy na podporu léčivých vlastností arniky? Klinické studie provedené tak seriózními firmami jako Boiron a Heel prokázaly, že užívání homeopatické Arniky výrazně zmírňuje nejen stavy po úrazech, ale i průběh kloubních onemocnění – a to bez rizika nežádoucích účinků, na rozdíl od tradičně používaných nespecifických protizánětlivých drogy drogy. Škálu potenciálních využití arniky odborníci nadále zkoumají, nyní však lékaři doporučují tento lék nejen na výše uvedené stavy, ale také na bolesti hlavy, na vstřebávání jizev a keloidů a také na chronický únavový syndrom.
“Moskevský veterán”
Město ledna 30 2020
Pro léčebné účely se používají květinové koše arniky. Suroviny se sklízejí během květu ve druhém až třetím desátém červnovém dni a začátkem července z rostlin počínaje druhým rokem života. Nejprve se květinové koše nařežou na samém základu, ale bez stopek, přičemž zbývající stopka nebude delší než 1 cm. Sušení probíhá ve stínu na čerstvém vzduchu nebo na dobře větraném místě po dobu 7-10 dní na papíře nebo tkanině, stejně jako v sušičkách při teplotě 55 – 60 °C. Během sušení se nedoporučuje suroviny obracet, košíčky se mohou rozpadat. Suroviny lze skladovat po dobu 2 let při vlhkosti nejvýše 13%.
Květy arniky obsahují až 4% hořké barvivo arnicin, který je její hlavní účinnou látkou. Arnicin je směs 3 látek: arpidiol (arnidendiol), faradiol (isoarnidiol) a nasycený uhlovodík. Květy dále obsahují cynarin a silici v množství 0,04 – 0,07 %. Z květů je navíc izolován olej obsahující 56 % nezmýdelnitelných látek, zmýdelněnou část oleje tvoří 50 % nasycené kyseliny; jsou zaznamenány uhlovodíky, dvě pryskyřičné látky a červené barvivo lutein. Organické kyseliny jsou přítomny ve formě vápenatých a draselných solí a také ve volném stavu: fumarová, jablečná a mléčná. Obsah vitaminu C je asi 21 mg%. Květy arniky navíc obsahují 5 % tříslovin, 2,5 % inulinu, bílkoviny a fruktózu. Květenství arniky obsahují také cholin, alkaloid. Kořeny arniky obsahují nenasycené uhlovodíky, malé množství fytosterolů a také organické kyseliny: izomáselnou, mravenčí, andělskou a silice (až 1,5 % v čerstvých surovinách a 0,4 – 0,6 % v sušených), která je světle žlutá, postupně tmavnoucí kapalina se štiplavým zápachem. Při výrobě drog se používají květinové koše a kořeny.
Arnika znamená v řečtině „kýchání“ – ptarmica. Předpokládá se, že to Dioscorides nazval tímto způsobem, protože květy a listy rostliny způsobují kýchání. Později bylo jméno zkomoleno a objevilo se slovo „arnika“. Podle jiné hypotézy pochází jeho rodový název z řeckého slova arnos – „jehněčí“, podle místa růstu – na horských loukách využívaných jako pastviny. Arnika byla široce používána v západní Evropě již v 11. století.
Rostlina má různé farmakologické vlastnosti, protože její květy a kořeny obsahují látky různého chemického složení. Léky připravené z květů arniky mají ve velkých dávkách uklidňující účinek a zmírňují záchvaty.
Květy arniky mohou snižovat reflexní dráždivost mozku a rozšiřovat mozkové cévy. Proto se v nedávné minulosti arnika používala po mozkových krváceních k urychlení obnovy funkčního stavu nervové soustavy. Tinktura z květů arniky horské má navíc choleretický účinek. Velkým plusem je fakt, že při jeho užívání pacienti nepociťují žádné vedlejší účinky. Odlišný účinek mají přípravky připravené z kořenů arniky. Stimulují kardiovaskulární systém, zlepšují výživu srdečního svalu, zvyšují koronární průtok krve, rozšiřují cévy.
Vodné extrakty z květenství arniky se zevně předepisují ve formě vlhkých obkladů, pleťových vod nebo obkladů na pohmožděniny, škrábance, hematomy, výrony svalů a šlach, dále na různá pustulózní kožní onemocnění (vředy, karbunky a abscesy), trofické vředy, mírné popáleniny a čerstvé omrzliny . U ran se využívá hemostatické vlastnosti rostliny. Ve formě studených vod se v prvních hodinách po kloubních poraněních používá vodová tinktura z květenství arniky, na velké podkožní hematomy. Obklady se aplikují také 3–4 dny po poranění. Pro rychlou resorpci hematomů při otřesech, krváceních do mozku, na sítnici oka, při bolestech svalů po přetížení, při akutních infekcích doprovázených diapedetickými krváceními (tyfus, chřipka atd.), hemoragické vaskulitidy, lumbago, artritida , revmatismus, arnika se bere dovnitř. Výplachy úst a krku arnikovou tinkturou se předepisují při krčních onemocněních (bolesti v krku, angíny, faryngitida, dále záněty dásní, parodontóza – spolu s aplikací do dásní). Arnika je obsažena ve většině zubních past na rostlinné bázi. V porodnické a gynekologické praxi se arniková tinktura používá jako hemostatikum při špatné kontraktilitě dělohy v poporodním období, při silné menstruaci a krvácení spojeném s endokrinními a zánětlivými onemocněními genitální oblasti, po potratu, při poruchách ovariální- menstruační cyklus v plodném věku a menopauze. . Z hlediska účinnosti se galenické formy rostliny v těchto případech blíží léčebnému účinku přípravků z děložního rohu, na rozdíl od nich však arnika horská snižuje krevní tlak.
Přípravky z arniky jsou široce používány v homeopatické praxi. Arnika byla uvedena do homeopatie v roce 1805 jejím zakladatelem S. Hahnemannem (Samuel Hanemann, 1755–1843). V homeopatii jsou kořeny s oddenky arniky hlavním lékem na pohmožděniny a různá poranění včetně porodních a poporodních. Lokální přípravky z arniky se používají při akutních poraněních měkkých tkání, chronických svalových poraněních a pohmožděninách.
Kromě oficiálního použití se květenství arniky a z nich získávaná silice používají v kosmetice a jako aromatické přísady do deodorantů a krémů.
Přípravky z arniky jsou kontraindikovány při zatížené anamnéze alergie, zejména při senzibilizaci na rostliny z čeledi hvězdnicovitých.
Literatura:
1. Zuzuk B. M., Kutsik R. V. Arnika horská (Arnica montana L.). Analytický přehled // Pharmacist. – 2001. – No. 2.
2. Marchishin S. M. Účinek flavonoidů arniky montana na tvorbu žluči u bílých potkanů // Pharmacol. toxikol.: Rep. meziresortní So – K.: Zdraví, 1980. – Vydání. 15.— S. 72–75.
3. Hahn G., Mayer A., Soicke H. Arnica // Notabene medici. – 1984. – č. 3. – S. 210–221.
4. Lyss G., Schmidt TJ, Merfort I., Pahl HL Helenalin, protizánětlivý seskviterpenový lakton z Arniky, selektivně inhibuje transkripční faktor NF-kappaB // Biol. Chem.-1997.-Sv. 378, č. 9.— S. 951–961.
5. Puhlmann J., Zenk MH, Wagner H. Imunologicky aktivní polysacharidy buněčných kultur Arnica montana // Phytochemistry – 1991. – Vol. 30, č. 4.— S. 1141–1145.
6. Wagner H., Proksch A., Riess-Maurer I., Vollmar A., Odenthal S., Stuppner H., Jurcic K., Le Turdu M., Fang JN Immunstimulierend wirkende Polysaccharide (Heteroglykane) aus hoheren Pflanzen // Arzneim. Forsch.— 1985.— Bd. 35, č. 7.— S. 1069–1075.
7. Wagner H., Proksch A., Riess-Maurer I., Vollmar A., Odenthal S., Stuppner H., Jurcic K., Le Turdu M., Heur YH Immunstimulierend wirkende Polysaccharide (Heteroglykane) aus hoheren Pflanzen : Vorlaufige Mitteilung // Arzneim. Forsch.— 1984.— Bd. 34, č. 6.— S. 659–661.
8. Woerdenbag HJ, Merfort I., Passreiter CM, Schmidt TJ, Willuhn G., van Uden W., Pras N., Kampinga HH, Konings AW Cytotoxicita flavonoidů a seskviterpenových laktonů z druhů Arnica proti buňce GLC4 a COLO 320 řádky // Planta Med.— 1994.— Sv. 60, č. 5.— S. 434–437.
