Lymeská artritida je jedním z pozdních projevů lymské boreliózy, který se vyskytuje v průměru 6 měsíců po objevení se prstencových červených skvrn na kůži. Poškození kloubů je stejně jako jiné příznaky onemocnění spojeno s infekcí borelií, která se na člověka přenáší kousnutím klíšťat ixodidů. Paraziti jsou aktivní koncem jara a začátkem podzimu, kdy dochází k většině napadení. Vzhledem k všudypřítomnosti klíšťat hrozí nákaza každému.
Fáze vývoje onemocnění
7-14 dní po kousnutí se v místě poškození kůže objeví červená skvrna, která se rychle zvětšuje a má formu prstenu s oblastí bledé kůže uprostřed. Během následujících 3-5 měsíců se bakterie šíří krevním řečištěm do různých orgánů a způsobují polymorfní klinické projevy. Pokud se neléčí, po šesti měsících se nemoc stává chronickou a lymská artritida je jedním z typických projevů tohoto stadia.
Příznaky lymské artritidy
Nejčastěji onemocnění postihuje velké klouby horních a dolních končetin. Typické ohnisko zánětu se vyskytuje v ramenních, loketních, kolenních a hlezenních kloubech. Pacienti si stěžují na otoky a deformace kloubů, střední bolest při pohybu. Exacerbace artritidy trvají několik měsíců a střídají se s obdobími úplné remise. Lymeská borelióza je typicky charakterizována kombinovaným poškozením kloubů a periartikulárních tkání s rozvojem burzitidy, tendonitidy a entezopatií.
Konzultace
U bolestí kloubů spojených s boreliovou infekcí pacient vyžaduje vyšetření infekčním specialistou. Vzhledem k tomu, že kloubní projevy nemohou být vždy spojeny s infekčním onemocněním, většina lidí se nejprve obrací na terapeuta. Klinický průběh patologie připomíná revmatoidní artritidu, Reiterovu chorobu a další kloubní onemocnění, proto je nutná pečlivá diferenciální diagnostika.
Diagnóza lymské artritidy
● instrumentální diagnostika – ultrazvuk, rentgen a MRI kloubů
● kloubní punkce a mikrobiologické vyšetření kloubní tekutiny
● mikrobiologická diagnostika – průkaz protilátek v krvi pomocí ELISA, Western blot ke stanovení specificity protilátek, PCR studie
● studium hladiny indikátorů akutní fáze, revmatoidního faktoru a antinukleárních protilátek
Léčba lymské artritidy
Při laboratorním potvrzení boreliózy je všem pacientům předepsána antibiotická terapie. Nejčastěji se používají peniciliny a cefalosporiny. Etiotropní léčba je doplněna nesteroidními antirevmatiky pro snížení bolesti. Podle indikací se provádějí punkce k odstranění patologické tkáně, výplachu kloubní dutiny a podávání léků. V závažných případech lymské artritidy mohou být vyžadovány intraartikulární injekce glukokortikosteroidů.
Prevence lymské artritidy
Proti klíšťové borelióze neexistuje vakcína a přirozená imunita po infekci je nestabilní. Proto se u pacientů doporučuje nespecifická profylaxe:
● omezení vycházek do lesů a parků při aktivitě klíšťat
● použití spreje k ošetření oděvů
● při cestě do lesa nosit uzavřené oblečení, vysoké boty a klobouky
● pokud vás kousne klíště, okamžitě kontaktujte odborníka na infekční onemocnění a nechte parazita otestovat
Domluvit si schůzku s lékařem
Specialisté ID-Clinic přijímají pacienty pouze po domluvě. Schůzka probíhá osobně na klinice, k dispozici je také online videokonzultační služba. Chcete-li zvolit vhodný formát a čas konzultace, zanechte žádost ve formuláři zpětné vazby na této stránce.
Náklady na služby kliniky
Primární schůzka (vyšetření, konzultace) s infekčním specialistou
Online konzultace infekčního specialisty
Online konzultace praktického lékaře
Objednávka (vyšetření, konzultace) s praktickým lékařem, 60 min.
Sérologická diagnostika boreliózy
Patogeny infekcí přenášených klíšťaty ixodidů (virus klíšťové encefalitidy (TBEV), patogeny boreliózy přenášené ixodidy (B.burgdorferi sl), lidská granulocytární anaplazmóza (A.phagocytophillum), monocytární
Borrelia, kvantitativní celkové stanovení IgG protilátek proti antigenům B.burgdorferi sensu stricto, B.afzelii, B.garinii a proti rekombinantnímu antigenu VlsE B.burgdorferi
Borrelia, semikvantitativní celkové stanovení IgM protilátek proti antigenům B. burgdorferi sensu stricto a B.afzelii
PCR diagnostika infekcí přenášených klíšťaty (borelióza (Borrelia burgdorferi), monocytární ehrlichióza člověka (Ehrlichia chaffeensis) a anaplazmóza člověka (Anaplasma phagocytophilum).
1. CO JE TO LYMská ARTRITIDA
Lymeská artritida je jedním z onemocnění způsobených bakterií Borrelia burgdorferi (Lymeská borelióza), která se přenáší kousnutím klíštěte, včetně Ixodes ricinus.
Onemocnění je ve většině případů provázeno artritidou, postižena může být i kůže, centrální nervový systém, srdce, oči a další orgány Typické je poškození kůže ve formě erythema migrans – šířící se červená vyrážka na kůži v místě kousnutí klíštětem.
Ve vzácných případech, pokud se artritida spojená s lymskou boreliózou neléčí, může onemocnění postupovat a ovlivnit centrální nervový systém.
1.2 Jak časté je toto onemocnění?
Pouze u malého procenta pacientů s juvenilní artritidou je diagnostikována artritida způsobená lymskou boreliózou. Artritida způsobená tímto onemocněním je však pravděpodobně nejběžnějším typem artritidy, která se vyvine po bakteriální infekci u dětí a dospívajících v Evropě. Toto onemocnění je častější u školáků, vzácně u dětí do 4 let.
Nemoc se vyskytuje v celé Evropě, ale převládá ve střední Evropě a jižní Skandinávii, v pobaltských zemích. Přestože přenos závisí na přisátí infikovaných klíšťat, která jsou aktivní od dubna do října (v závislosti na okolní teplotě a vlhkosti), lymská artritida může začít v kteroukoli roční dobu, kvůli dlouhé a proměnlivé době mezi infekčním klíštětem. kousnutí a vznik otoků kloubů .
1.3 Jaké jsou příčiny onemocnění?
Původcem onemocnění je bakterie Borrelia burgdorferi, která se přenáší kousnutím klíštěte Ixodes ricinus. Většina klíšťat není infikována, a proto většina kousnutí klíštětem nevede k onemocnění. Jakmile se nakazí, onemocnění se nejčastěji projevuje jako erythema migrans a nepřechází do pozdějších fází onemocnění, včetně artritidy.
To platí zejména v situacích, kdy byla antibiotika použita k léčbě erythema migrans v časných stádiích onemocnění. Ačkoli se borelióza ve formě erythema migrans může vyvinout u 1 z 1000 dětí, artritida u lymské boreliózy je vzácným jevem a vyskytuje se v pozdní fázi onemocnění.
1.4 Je toto onemocnění dědičné?
Artritida způsobená lymskou boreliózou je infekční onemocnění a není dědičné. Je známo, že artritida rezistentní na antibiotika je spojena s určitými genetickými markery, ale přesné mechanismy za touto citlivostí nejsou známy.
1.5 Proč moje dítě onemocnělo touto nemocí? Je možné tomuto onemocnění předejít?
V evropských regionech, kde se klíšťata vyskytují, je obtížné zabránit přisátí klíštěte u dětí. Patogen Borrelia burgdorferi se však ve většině případů nepřenáší ihned po přisátí klíštěte, ale do 3 hodin, kdy se bakterie dostane do slinných žláz klíštěte a je se slinami vylučována do hostitele (tedy do lidského těla). Klíšťata se přichytí na své hostitele po dobu 5 až XNUMX dnů a živí se jejich krví. Pokud jsou děti v létě každý večer kontrolovány na přisátá klíšťata a pokud jsou tato klíšťata rychle odstraněna, přenos Borrelia burgdorferi je nepravděpodobný. Profylaktická léčba antibiotiky po přisátí klíštěte se nedoporučuje.
Pokud se však objeví časné projevy erythema migrans, je nutná léčba antibiotiky. Tato léčba zastaví další šíření bakterií a zabrání rozvoji artritidy. Vakcína proti jednomu kmeni Borrelia burgdoferi byla vyvinuta ve Spojených státech, ale z ekonomických důvodů byla stažena z trhu. Použití této vakcíny v Evropě se nedoporučuje kvůli variabilitě kmenů.
1.6 Je toto onemocnění nakažlivé?
Přestože je toto onemocnění infekční, není nakažlivé (to znamená, že se nemůže přenést z jedné osoby na druhou), protože bakterie musí být přenášeny klíšťaty.
1.7 Jaké jsou hlavní příznaky?
Hlavními příznaky artritidy u Lymeské boreliózy jsou otoky, výpotek a omezená pohyblivost kloubů. Rozsáhlý otok je často doprovázen malou nebo žádnou bolestí. Nejčastěji jsou postiženy kolenní klouby. Ve 2/3 případů se jedná o monoartrózu kolenního kloubu. Ve více než 95 % případů je postiženo méně než 5 kloubů (oligoartikulární forma) a po určité době je kolenní kloub často jediným postiženým kloubem. Ve 2/3 případů je artritida u lymské boreliózy epizodická (tj. artritida sama po několika dnech nebo týdnech vymizí a po přestávce charakterizované absencí jakýchkoli příznaků se artritida stejných kloubů opakuje).
Frekvence a trvání epizod zánětu kloubů se obvykle časem snižuje, ale v některých případech může zánět progredovat a artritida se nakonec může stát chronickou. Ve vzácných případech je artritida od samého počátku onemocnění dlouhodobá (trvání artritidy je 3 měsíce a více).
1.8 Projevuje se nemoc u všech dětí stejně?
Ne. Onemocnění může být akutní (to znamená, že existuje jediná epizoda artritidy), epizodické nebo chronické. Existuje názor, že akutní průběh artritidy je typický pro malé děti a chronický průběh je typický pro dospívající.
1.9 Liší se nemoc u dětí od nemoci u dospělých?
Onemocnění u dospělých a dětí je podobné. Výskyt artritidy však může být u dětí vyšší než u dospělých. Naopak čím mladší dítě, tím rychlejší průběh onemocnění a větší šance na úspěšnou léčbu antibiotiky.
2. DIAGNOSTIKA A LÉČBA
2.1 Jak se toto onemocnění diagnostikuje?
Kdykoli se artritida vyskytne bez známé příčiny, musí být provedena diferenciální diagnóza, aby se vyloučila artritida způsobená lymskou boreliózou. Klinické podezření potvrzují laboratorní testy, včetně krevních testů a v některých případech i synoviální tekutiny (tekutina z oteklých kloubů).
Protilátky proti Borrelia burgdorferi jsou detekovány v krvi pomocí testu zvaného enzymatický imunosorbent. Pokud jsou protilátky proti Borrelia burgdorferi (IgG) detekovány enzymovou imunoanalýzou, musí být proveden potvrzující test nazývaný Immunoblot nebo Western Blot.
Pokud má pacient artritidu, ale příčiny jejího výskytu nejsou známy, a pokud jsou IgG protilátky proti Borrelia burgdorferi detekovány enzymovou imunoanalýzou a jejich přítomnost je potvrzena Western blotem, pak je diagnóza boreliózy potvrzena. Diagnózu lze potvrdit analýzou synoviální tekutiny, která dokáže detekovat gen z bakterie Borrelia burgdorferi pomocí techniky zvané polymerázová řetězová reakce. Tento laboratorní test je však méně spolehlivý než sérologické testy na protilátky. Test zejména nemusí detekovat přítomnost infekce, když je infekce přítomná, a může indikovat infekci, když není přítomna. Artritida způsobená boreliózou musí být diagnostikována pediatrem nebo v dětské nemocnici. Pokud se však léčba antibiotiky neprojeví, měl by být pacient konzultován s dětským revmatologem, aby určil další taktiku řízení a léčby.
2.2 Jakou roli hrají laboratorní testy?
Kromě sérologických indikátorů se zpravidla provádějí testy na stanovení markerů zánětu a biochemické krevní testy. Kromě toho lze pomocí vhodných laboratorních testů určit další infekční příčiny artritidy.
Jakmile je artritida při lymské borelióze potvrzena laboratorními testy, včetně enzymatického imunosorbentního testu a imunoblotu, je opakování těchto testů nevhodné, protože neodrážejí odpověď na léčbu antibiotiky. Naopak výsledky těchto testů mohou i přes úspěšnou léčbu zůstat vysoce pozitivní po mnoho let.
2.3 Lze toto onemocnění léčit/vyléčit?
Vzhledem k tomu, že lymská artritida je infekční onemocnění způsobené bakteriemi, léčí se podáváním antibiotik. Více než 80 % pacientů s lymskou boreliózou trpící artritidou se vyléčí po jednom nebo dvou cyklech antibiotické léčby. U zbývajících 10–20 % další léčba antibiotiky zpravidla neléčí a vyžadují antirevmatickou léčbu.
2.4 Jaké jsou léčebné metody?
Artritidu z lymské boreliózy lze léčit perorálními antibiotiky po dobu 4 týdnů nebo intravenózními antibiotiky po dobu alespoň 2 týdnů. Pokud existuje pochybnost, že pacient bude adekvátně dodržovat amoxicilin nebo doxycyklin (tyto léky jsou předepisovány pouze dětem starším 8 let), pak může být vhodnější léčba intravenózním ceftriaxonem (nebo cefotaximem).
2.5 Jaké jsou vedlejší účinky farmakoterapie?
Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky, včetně průjmu (pokud se používají perorální antibiotika) nebo alergických reakcí. Většina nežádoucích účinků je však vzácná a nezávažná.
2.6 Jak dlouho by měla léčba trvat?
Po ukončení antibiotické léčby se doporučuje počkat 6 týdnů, než dojde k závěru, že léčba v tomto případě nevyléčila onemocnění v přítomnosti probíhající artritidy.
V takovém případě může být předepsána léčba jinými antibiotiky. Pokud artritida přetrvává 6 týdnů po dokončení druhé kúry antibiotik, je třeba zahájit léčbu antirevmatiky. Typicky se předepisují nesteroidní antirevmatika a kortikosteroidy, které se injekčně aplikují do postižených kloubů, nejčastěji kolenního.
2.7 Jaké pravidelné kontroly jsou požadovány?
Jediným rozumným vyšetřením je vyšetření kloubů. Čím delší je období po vymizení příznaků artritidy, tím menší je pravděpodobnost jejího opakování.
2.8 Jak dlouho bude nemoc trvat?
Ve více než 80 % případů, po jednom nebo dvou cyklech antibiotik, je nemoc vyléčena. V jiných případech artritida trvá několik měsíců až několik let. Nakonec nemoc úplně odezní.
2.9 Jaká je dlouhodobá prognóza onemocnění?
Po léčbě antibiotiky ve většině případů onemocnění odezní bez následků. V některých případech při poškození kloubů zůstává pohyb v nich omezený a vzniká artróza
2.10 Je možné úplné vyléčení?
Ano. Více než 95 % pacientů se zcela vyléčí.
3. KAŽDODENNÍ ŽIVOT
3.1 Jak může nemoc ovlivnit dítě a každodenní život rodiny?
Kvůli bolesti a omezení pohybu se dítě nebude moci zapojit do sportovních aktivit, například nebude moci běhat tak rychle jako dříve. U většiny pacientů je onemocnění mírné a problémy, se kterými se setkávají, jsou většinou drobné a přechodné.
3.2 Jak může nemoc ovlivnit školní výuku?
Možná bude nutné na čas přestat navštěvovat hodiny tělesné výchovy ve škole; Student má možnost se samostatně rozhodnout, kterých aktivit by se chtěl zúčastnit.
3.3 Jak může nemoc ovlivnit cvičení?
Dítě/dospívající se musí o této otázce rozhodnout sám. Pokud se dítě účastní pravidelně naplánovaných sportovních aktivit, je v některých případech vhodnější požadavky tohoto programu snížit nebo je přizpůsobit přáním pacienta.
3.4 Jakou dietu bych měl dodržovat?
Strava by měla být vyvážená a obsahovat dostatek bílkovin, vápníku a vitamínů pro rostoucí dítě. Změny stravy nemají vliv na průběh onemocnění.
3.5 Může klima ovlivnit průběh onemocnění?
Klíšťata vyžadují teplé a vlhké klima, ale jakmile se infekce dostane do kloubů, další průběh onemocnění nezávisí na klimatických změnách.
3.6 Může být dítě očkováno?
Neexistují žádná omezení ohledně očkování. Nemoc a léčba antibiotiky neovlivňují úspěšnost očkování. Neočekávají se žádné další vedlejší účinky související s přítomností onemocnění nebo léčbou. V současné době neexistuje žádná vakcína proti lymské borelióze.
3.7 Jak může nemoc ovlivnit sexuální život, těhotenství, antikoncepci?
Nemoc neklade žádná omezení na sexuální aktivitu nebo těhotenství.
copyright
IRCCS Istituto G. Gaslini, Università di Genova
Reumatologia e Malattie Autoinfiammatorie, EULAR centrum excelence v revmatologii 2008-2028
Via Gaslini 5, 16147 Genova, Itálie
 www.printo.it | Web pro rodiny |
 0039-010382854 | 0039-010393425 |
 0039-010393324 | |
Tento web používá soubory cookie. Pokračováním v procházení webu souhlasíte s naším používáním souborů cookie. Další informace Přijímat soubory cookie
