Každý zahradník se snaží sázet brambory brzy, aby získal úrodu co nejrychleji. Ne vždy to ale počasí umožňuje bez obtíží a problémů. Někdy v dubnu, květnu a dokonce i červnu jsou v noci ještě malé mrazíky. Každý dobře ví, že brambory jsou druhým chlebem, a proto bez nich nikdo nechce zůstat. Aby k tomu nedošlo, doporučuje se předem zeptat, jak zachránit brambory před mrazem.
Jak zachránit brambory před mrazem
Stojí za to pochopit, že brambory se mohou po menších mrazech ještě nějak zotavit. Pořád se však nepodaří sklidit slušnou úrodu. Nejlépe uděláte, když vymyslíte, jak ochránit záhony brambor před mrazem.
Abyste se s takovými problémy nesetkali, měli byste jednoduše zasadit brambory později, když se pravděpodobnost mrazu sníží na minimum. Ale celý smysl rané výsadby je v tom, že půda je v tuto chvíli stále mokrá.
A to má na brambory pozitivní vliv a dává jim dobrou vzpruhu v rané fázi vývoje. Pokud jsou brambory předem naklíčené a správně připravené, po 1-1,5 týdnech se na záhonech objeví první klíčky.
Doporučení z literatury
Mnoho knih říká, že brambory můžete před mrazem ochránit tím, že keře zahrnete zeminou. Nicméně dělat to pokaždé, jakmile se sazenice vynoří ze země, není úplně vhodné. Ne vždy je navíc možné takto reagovat na případné mrazy.
Kromě toho, po takovém kopcovitosti, po 4-5 dnech klíčky rostou a jsou znovu holé. Je prostě nemožné pokaždé zasypat keře zeminou. Tato práce je poměrně pracná a složitá.
Použití netkaného materiálu
Hilling lze nahradit použitím dostupných materiálů. Netkaný materiál je vhodný pro ochranu brambor. Tato možnost je však vhodná pouze pro malé bramborové záhony.
Koneckonců, náklady na takový materiál jsou poměrně vysoké. Proto bude jeho nákup pro velkou plantáž problematický a extrémně drahý.
Ochrana slámových brambor
Pokud již byla provedena kopcovitost a bramborové klíčky znovu vyrostly, měli byste jako krycí materiál použít slámu.
Pohodlí použití slámy je v tom, že se po případných mrazech nemusí odstraňovat. Během růstu keře vyraší a samy vyrostou. V důsledku toho se sláma z krycího materiálu změní na mulč.
Co dělat s ranými bramborami
U raných brambor je to trochu jinak. Pokud je pokryta slámou, existuje možnost, že mladé brambory nebudou sklizeny tak brzy. Mnoho lidí má navíc dobrý příjem z raných brambor.
Pokud chcete, můžete použít tunelové filmové přístřešky k ochraně brambor před mrazem. Ale bude je třeba otevírat a zavírat každé ráno. Koneckonců, už přes den je horko a brambory se mohou pod fólií připálit.
Je lepší použít netkaný materiál. Nebylo by na škodu umístit pod keříky brambor plastové lahve s vodou. Působí jako tepelný stabilizátor. Během dne se balená voda ohřívá a večer uvolňuje teplo a tím vyrovnává teplotní změny.
Tímto způsobem můžete brambory zachránit před mrazem. Jakou metodu k tomu zvolit, je na rozhodnutí každého člověka individuálně v závislosti na jeho okolnostech.
Možnosti pro záchranu výsadby brambor před mrazem
Jedním z problémů spojených s pěstováním brambor je zmrazení. Vždy si budu pamatovat případ, jak jednoho dne 12. června mráz zničil 10 akrů „druhého chleba“, na kterém již narostla poupata. Smutný pohled – celé pole zčernalých zbytků tam, kde ještě včera večer byly luxusní bramborové vršky. Brambory měly samozřejmě dost síly, aby se vzpamatovaly, ale čas sklizně se musel posunout o měsíc později a sklizeň už nebyla stejná.
A nechcete, ale začnete přemýšlet – jak se před tím chránit? Jednoduše ji můžete zasadit tak, aby se po skončení mrazu objevily sazenice. Pozemek je ale připraven k výsadbě začátkem května. Nechcete ztratit tak cennou jarní vlhkost a připravené brambory klíčí 7-10 dní po výsadbě.
V literatuře se většinou doporučuje při hrozbě mrazu sazenice přihrnout zeminou. Ne vždy je ale možné reagovat rychle. Sazenice proto musíte naplnit pokaždé, když se objeví na povrchu.
Pečlivě dodržujete doporučení, posypete sazenice zeminou a po 3-4 dnech jsou opět nad zemí. Kde můžete získat tolik půdy pro kopání, když klíčky tvrdošíjně vyrážejí znovu a znovu?
Musíte tedy použít různé dostupné metody. Lze použít netkaný materiál. Ale není to levné a pro velkou plochu je to drahé.
Malé klíčky, které se objeví po kopci, lze posypat slámou. A nemusíte to potom uklízet. Po skončení období případných mrazů se nad slámu, která je nyní překlasifikována z ochranného materiálu na mulčovací, zvednou samotné brambory. (viz foto 1).
A co rané brambory? Pokud to necháte pod slámou, nové brambory se objeví mnohem později. Ale opravdu chci získat první hlízy brzy. Navíc na raných bramborách můžete vydělat dobré peníze. Na konci června v Omsku stály nové brambory 100 rublů za kilogram. Každý následující týden cena klesá o 10-15 rublů. Nehrabejte každé ráno slámu.
Samozřejmě můžete nainstalovat tunelový přístřešek s fólií. Ale to je v případě, že je možné fólii neustále otevírat a zavírat. Denní teploty jsou už dost vysoké. Pokud ji neotevřete, rostliny se uvaří. Je jednodušší použít netkaný materiál (viz foto 2). Není to ale ani všelék, pořádný mráz může nastat i pod netkanou textilií.
Inženýr z Krasnojarsku A. Baluev navrhl použití plastových lahví naplněných vodou jako tepelný stabilizátor. Lahve se během dne zahřívají a v noci uvolňují teplo, čímž vyrovnávají teplotní výkyvy.
Myšlenka samozřejmě není nová. Zahradníci odedávna používali k ochraně před mrazem různé předměty s vysokou tepelnou kapacitou – například kameny.
V německých sklenících se používají speciální plastové návleky naplněné vodou. Náš obor bohužel zatím nic takového nevyrábí. Zahradníci se tedy uchýlí k různým trikům.
Myšlenka používání lahví se mi zdá docela atraktivní. Této dobroty bude mít každý dost, pokud ji nevyhodí. A přeprava prázdných lahví nebude náročná, váží velmi málo. O účinnosti použití tohoto jednoduchého řešení se ale můžete sami přesvědčit na fotografiích.
Na obou hřebenech byly 29. dubna sázeny brambory. Po vyklíčení zakryjeme agrotexem 40
(viz foto 3) — je jasné, že mráz některé listy „zaháčkoval“.
(viz foto 4) – sousední postel, ale pomocí Baluevova tepelného stabilizátoru. Je vidět, že nebyl poškozen ani jeden list.
Můžeme tedy s klidem říci: termostabilizátor na láhev je účinná věc.
Oleg Telepov,
člen Klubu pěstitelů brambor v Omsku
