K ochraně potravin před znehodnocením nebo zničením škůdci se na celém světě používá více než 1000 druhů pesticidů. Každý pesticid má své vlastní vlastnosti a toxikologické vlastnosti.
Mnoho starších a méně nákladných (patentově nechráněných) pesticidů, jako je dichlordifenyltrichlorethan (DDT) a lindan, může přetrvávat v půdě a vodě několik let. V zemích, které podepsaly Stockholmskou úmluvu z roku 2001, mezinárodní smlouvu zaměřenou na zákaz nebo omezení výroby a používání perzistentních organických polutantů, bylo používání těchto chemikálií zakázáno.
Toxicita pesticidů závisí na jejich zamýšleném použití a dalších faktorech. Například insekticidy jsou pro člověka obvykle toxičtější než herbicidy. V závislosti na dávce, tzn. množství látky působící na člověka, stejná chemická sloučenina může mít různé účinky. Toxicita může také záviset na cestě vstupu do lidského těla, jako je gastrointestinální nebo dýchací trakt nebo přímý kontakt s kůží.
V současné době není žádný z pesticidů schválených pro použití při ochraně potravin v mezinárodním obchodu genotoxický (tj. schopný poškodit DNA, což může způsobit mutace nebo rakovinu). Nežádoucí účinky z expozice těmto pesticidům nastávají pouze při překročení určité bezpečné dávky. Kontakt s velkým množstvím pesticidu může způsobit akutní otravu nebo dlouhodobé negativní účinky na zdraví, včetně rakoviny a poškození reprodukce.
Rozsah problému
Pesticidy jsou jednou z hlavních příčin úmrtí v důsledku otravy, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy.
Vzhledem k tomu, že pesticidy jsou z definice toxické a do životního prostředí se uvolňují prostřednictvím záměrných akcí, musí výroba, prodej a používání pesticidů podléhat přísné regulaci a kontrole. Nezbytný je také pravidelný monitoring reziduí pesticidů v potravinách a životním prostředí.
WHO má dva cíle týkající se pesticidů:
- zákaz pesticidů, které jsou pro člověka nejtoxičtější, a také pesticidů, které mohou zůstat v životním prostředí nejdéle;
- ochrany veřejného zdraví stanovením maximálních přípustných hodnot zbytkových koncentrací pesticidů v potravinách a vodě.
Kdo je v ohrožení?
Nejvíce ohroženi jsou lidé, kteří jsou přímo vystaveni pesticidům. Do této kategorie patří pracovníci v zemědělství, kteří postřikují pole pesticidy, a lidé, kteří se během postřiku pesticidy a bezprostředně po něm nacházejí v okolí.
Obyvatelstvo jako celek, tzn. Lidé, kteří nežijí v oblastech, kde se používají pesticidy, jsou vystaveni pesticidům konzumací potravin a vody obsahující tyto chemikálie ve výrazně nižších zbytkových koncentracích.
Prevence a kontrola
Nikdo by neměl být vystaven nebezpečným úrovním pesticidů.
Lidé, kteří ošetřují plodiny pesticidy a aplikují je doma nebo na svých zahradách, by měli používat vhodné ochranné prostředky. Osoby, které nejsou osobně zapojeny do aplikace pesticidů, by se během aplikace a bezprostředně po ní neměly zdržovat v oblasti aplikace.
Potraviny prodávané komerčně nebo darované (např. prostřednictvím potravinové pomoci) musí rovněž splňovat předpisy o pesticidech, a zejména maximální limity reziduí pesticidů. Ti, kteří si pěstují vlastní potraviny, by se měli při používání pesticidů řídit pokyny a nosit ochranné prostředky, jako jsou rukavice a obličejové masky.
Spotřebitelé mohou dále omezit vystavení reziduím pesticidů v potravinách mytím a loupáním ovoce a zeleniny, což také pomáhá snížit expozici dalším potravinovým rizikům, jako jsou patogenní bakterie.
Globální implikace
Populační divize Organizace spojených národů odhaduje, že světová populace dosáhne do roku 2050 9,7 miliardy, což je o 30 % více než v roce 2017. Téměř celý tento demografický růst bude probíhat v rozvojových zemích.
Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v rozvojových zemích bude 80 % nárůstu produkce potravin vyžadovaného tímto populačním růstem pocházet ze zvýšených výnosů a opětovné výsadby plodin na poli. Dodatečné produkce potravin bude dosaženo pouze o 20 % zvýšením osevních ploch.
Používání pesticidů zabraňuje rozsáhlým ztrátám na úrodě, a proto budou pesticidy i nadále hrát roli v zemědělství. Dopad pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí však zůstává předmětem znepokojení.
Používání pesticidů při výrobě potravin, jak pro místní spotřebu, tak pro vývoz, by mělo probíhat v souladu se zásadami správné zemědělské praxe bez ohledu na ekonomickou situaci země. Zemědělci by měli omezit množství pesticidů, které používají, na minimum nezbytné k ochraně jejich plodin.
Za určitých okolností je také možné vyrábět potraviny bez použití pesticidů.
odpověď WHO
WHO je ve spolupráci s FAO odpovědná za posouzení rizika pro lidské zdraví z přímé expozice pesticidům a reziduí pesticidů v potravinách a za doporučení vhodných ochranných opatření proti těmto expozicím.
Hodnocení rizik expozice reziduím pesticidů v potravinách provádí nezávislá mezinárodní skupina vědeckých odborníků, Společné setkání FAO/WHO o reziduích pesticidů (JMPR). Toto hodnocení je založeno na všech údajích předložených k registraci pesticidů po celém světě a také na všech vědeckých studiích publikovaných v recenzovaných časopisech. Po posouzení úrovně rizika SSOP stanoví hodnoty přípustné denní dávky, to znamená ty hodnoty, při kterých množství pesticidů vstupujících do lidského těla potravou po celý život nevede k negativním zdravotním následkům.
Tyto přijatelné hodnoty denního příjmu používají státy a mezinárodní orgány pro řízení rizik, jako je Komise pro Codex Alimentarius (mezivládní orgán, který stanovuje normy pro potraviny) ke stanovení hodnot přijatelné koncentrace reziduí (ARC) pro pesticidy v potravinách. Normy Komise Codex Alimentarius se používají jako referenční normy pro mezinárodní obchod s potravinami, což znamená, že spotřebitelé na celém světě si mohou být jisti, že potraviny, které kupují, splňují uznávané normy bezpečnosti a kvality, bez ohledu na to, kde byly vyrobeny. V současné době byly přijaty normy Komise Codex Alimentarius pro více než 100 druhů pesticidů.
WHO a FAO společně vypracovaly Mezinárodní kodex chování pro nakládání s pesticidy. Tento dobrovolný kodex byl naposledy zveřejněn v roce 2014. Je určen pro vládní regulační orgány, soukromý sektor, občanskou společnost a další zúčastněné strany, aby poskytoval informace o osvědčených postupech pro nakládání s pesticidy ve všech fázích jejich životního cyklu, od výroby až po likvidaci.
- Komise pro Codex Alimentarius
- Mezinárodní kodex chování pro nakládání s pesticidy
- Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech
Moderní zemědělskou výrobu, včetně soukromých farem, si nelze představit bez používání pesticidů a agrochemikálií.
Za účelem zvýšení produktivity a zlepšení kvality produktů se do regionu každoročně dováží velké množství přípravků na ochranu rostlin proti chorobám, plevelům, škůdcům atd. Ale užívání drog vyžaduje velkou opatrnost a určité znalosti. Zahradníci a zahrádkáři produkují a zpracovávají bobule, ovoce a zeleninu. Mnoho lidí se zajímá o pokojové květinářství. Akrochemikálie a pesticidy se používají ke zvýšení produktivity, ochraně vzrostlých rostlin a zachování krásy pokojových květin.
Agrochemikálie jsou hnojiva chemického nebo biologického původu určená k výživě rostlin a regulaci úrodnosti půdy.
Pesticidy jsou chemické nebo biologické přípravky používané k hubení škůdců a chorob rostlin.
Pesticidy a agrochemikálie nejsou pro člověka bezpečné a mohou způsobit otravu, protože obsahují škodlivé chemikálie: sloučeniny dusíku, fosforu, draslíku, arsenu, mědi, síry, organochlorové sloučeniny, nitro- a chlorované fenoly, alkaloidy, obsahující nikotin.
Aby se předešlo případům otrav obyvatelstva pesticidy, je nutné důsledně dodržovat předpisy pro používání a bezpečnostní požadavky při skladování, přepravě a používání pesticidů.
Pro zajištění bezpečné manipulace je nutné dodržovat hygienické požadavky při používání pesticidů a agrochemikálií v soukromých chovech a ve vnitřních prostorách:
— nakupovat pesticidy a agrochemikálie pouze ve specializovaných prodejnách v obalech výrobce;
— požadovat od prodávajícího osvědčení o státní registraci pesticidu a agrochemikálie;
– nepoužívejte je, pokud na nádobě chybí štítek a doporučení k použití;
— dodržovat doporučení pro použití uvedená na štítcích a štítcích;
– provádět ošetření v časných ranních nebo pozdních večerních hodinách s povinným používáním osobních ochranných prostředků uvedených v doporučeních pro užívání konkrétního léku;
– nepřekračovat míru spotřeby drogy na ošetření nebo na ošetření 0,1 ha;
– dodržujte dobu nepřetržité práce s použitým pesticidem – neměla by přesáhnout 60 minut;
– nedovolit použití potravinářských nádob (nádob) nebo pitné vody pro přípravu pracovních roztoků;
— zajistit skladování pesticidů a agrochemikálií a jejich pracovních roztoků, aby se zabránilo přístupu dětí a domácích zvířat k přípravkům;
— při přípravě a používání roztoků uplatňovat bezpečnostní opatření, aby se zabránilo kontaminaci vodních útvarů a sousedních oblastí:
— vybavení, náčiní, inventář a osobní ochranné prostředky po dokončení práce důkladně omyjte mýdlem a roztokem sody nebo jinými prostředky uvedenými v doporučeních pro použití specifických přípravků;
— po skončení práce si umyjte obličej a ruce mýdlem a vodou, vypláchněte si ústa, osprchujte se a umyjte si kombinézu.
1. Při podezření na otravu (bolest hlavy, nevolnost a zvracení, ztráta vědomí) přerušte práci, při slabém dýchání postiženého přineste k nosu vatový tampon s čpavkem, při zástavě dechu proveďte umělé dýchání.
2. Pokud se vám droga dostane do očí, důkladně je vypláchněte vodou a poté 2% roztokem jedlé sody. V případě kontaktu s pokožkou produkt důkladně omyjte mýdlem a vodou.
3. Při otravě léky, které se dostanou přes trávicí trakt, je nutné vydatně vypláchnout žaludek, podat postiženému suspenzi aktivního uhlí (2-3 polévkové lžíce na sklenici vody) a podat solné projímadlo.
Ve všech případech otravy se musíte okamžitě poradit s lékařem! Vážení občané, snažte se zachovat nejen úrodu, ale i své zdraví.
