Dyzentérie prasat je závažné infekční onemocnění, které může vést k významným ztrátám v zemědělství. Je způsobena bakterií Brachyspira hyodysenteriae a může napadnout střeva prasat a způsobit jim těžké průjmy, hubnutí a dokonce i smrt. V tomto článku se podíváme na to, co je dyzentérie prasat, její příznaky, diagnostika a metody léčby.

Co je úplavice?

Dyzentérie je bakteriální onemocnění, které může způsobit vážné problémy v produkci prasat. Je charakterizován zánětem sliznice tlustého střeva u prasat a je doprovázen průjmem, anorexií a sníženým přírůstkem hmotnosti. Nemoc se může rychle šířit stádem a způsobit značné ztráty.

Bakterie Brachyspira hyodysenteriae, která způsobuje úplavici prasat, se agresivně množí v tlustém střevě a produkuje toxiny, které u postižených zvířat způsobují záněty a průjmy. Tato bakterie může přežívat v prostředí a přenášet se kontaminovanými potravinami, vodou nebo kontaktem s infikovanými zvířaty.

Příznaky dyzentérie prasat

Hlavní příznaky dyzentérie prasat jsou:

  1. Těžký krvavý průjem.
  2. Ztráta chuti k jídlu a hmotnosti u prasat.
  3. Častá a řídká stolice.
  4. Zvýšená tělesná teplota.
  5. Slabost a apatie u zvířat.

Diagnóza dyzentérie prasat

Pro diagnostiku dyzentérie prasat je důležité provést laboratorní testy zvířecích výkalů a tkání. Dyzentérie prasat může být podobná jiným gastrointestinálním onemocněním, proto je důležitá přesná diagnóza.

Léčba dyzentérie prasat

Léčba dyzentérie prasat vyžaduje integrovaný přístup. Je důležité provádět antibakteriální léčbu antibiotiky, která jsou aktivní proti bakterii Brachyspira hyodysenteriae. Je však důležité si uvědomit, že nekontrolované užívání antibiotik může vést k bakteriální rezistenci, proto by léčba měla být předepsána lékařem a přísně dodržována podle pokynů. Je také důležité mít na paměti, že prevence a prevence nemocí jsou klíčová opatření.

Kromě antibiotik je důležité zajistit zvířatům správnou výživu a životní podmínky. Prasata musí mít přístup k čisté vodě a kvalitnímu krmivu a musí být chráněna před stresovými situacemi.

Prevence dyzentérie prasat

Dyzentérii prasat lze předejít dodržováním řady preventivních opatření:

  1. Dodržování přísné hygieny v domácnosti, pravidelná dezinfekce prostor a zařízení.
  2. Kontrola kvality krmiva a vody pro prasata.
  3. V případě potřeby pravidelné veterinární prohlídky a očkování.
  4. Izolace nových zvířat před jejich umístěním do stájí.

Posílení imunitního systému prasat

Kromě preventivních opatření existuje řada speciálních krmných přísad, které mohou pomoci posílit imunitní systém prasat:

  • Vitamíny hrají klíčovou roli při zajišťování normálního metabolismu a fungování těla u prasat. Zvláště důležité pro prevenci úplavice jsou vitamíny skupiny B, jako je B1 (thiamin) a B5 (kyselina pantotenová). Podporují zdraví trávicího traktu a pomáhají předcházet zánětům.
  • Antioxidační suplementace je důležitou součástí kontroly stresu a zánětu u prasat. Důležitými antioxidanty, které mohou být součástí stravy prasat, jsou vitamín E a selen. Pomáhají posilovat imunitní systém a snižují riziko vzniku úplavice.
ČTĚTE VÍCE
Jaké je správné jméno pro srovnávače?

Závěr

Dyzentérie prasat je závažné onemocnění, které může vést k velkým ztrátám v zemědělství. Správnou diagnózou, léčbou a prevencí však lze rizika tohoto onemocnění minimalizovat. Je důležité mít na paměti, že léčbu dyzentérie prasat by měl provádět pouze veterinární lékař a že je třeba přísně dodržovat preventivní opatření, aby bylo zajištěno zdraví a dobré životní podmínky prasat na farmě.

Společnost s ručením omezeným “FidConsult”
LLC “FeedConsult”
Voroněžský region
394038, Voroněžská oblast, Voroněž, st. Kosmonavtov, 17A, kancelář. 518
+7 (903) 858-64-49

Dyzentérie prasat je závažné infekční onemocnění, které může vést k významným ztrátám v zemědělství. Je způsobena bakterií Brachyspira hyodysenteriae a může napadnout střeva prasat a způsobit jim těžké průjmy, hubnutí a dokonce i smrt. V tomto článku se podíváme na to, co je dyzentérie prasat, její příznaky, diagnostika a metody léčby.

Co je úplavice?

Dyzentérie je bakteriální onemocnění, které může způsobit vážné problémy v produkci prasat. Je charakterizován zánětem sliznice tlustého střeva u prasat a je doprovázen průjmem, anorexií a sníženým přírůstkem hmotnosti. Nemoc se může rychle šířit stádem a způsobit značné ztráty. Bakterie Brachyspira hyodysenteriae, která způsobuje úplavici prasat, se agresivně množí v tlustém střevě a produkuje toxiny, které u postižených zvířat způsobují záněty a průjmy. Tato bakterie může přežívat v prostředí a přenášet se kontaminovanými potravinami, vodou nebo kontaktem s infikovanými zvířaty.

Příznaky dyzentérie prasat

  1. Těžký krvavý průjem.
  2. Ztráta chuti k jídlu a hmotnosti u prasat.
  3. Častá a řídká stolice.
  4. Zvýšená tělesná teplota.
  5. Slabost a apatie u zvířat.

Diagnóza dyzentérie prasat

Pro diagnostiku dyzentérie prasat je důležité provést laboratorní testy zvířecích výkalů a tkání. Dyzentérie prasat může být podobná jiným gastrointestinálním onemocněním, proto je důležitá přesná diagnóza.

Léčba dyzentérie prasat

Léčba dyzentérie prasat vyžaduje integrovaný přístup. Je důležité provádět antibakteriální léčbu antibiotiky, která jsou aktivní proti bakterii Brachyspira hyodysenteriae. Je však důležité si uvědomit, že nekontrolované užívání antibiotik může vést k bakteriální rezistenci, proto by léčba měla být předepsána lékařem a přísně dodržována podle pokynů. Je také důležité mít na paměti, že prevence a prevence nemocí jsou klíčová opatření.

Kromě antibiotik je důležité zajistit zvířatům správnou výživu a životní podmínky. Prasata musí mít přístup k čisté vodě a kvalitnímu krmivu a musí být chráněna před stresovými situacemi.

ČTĚTE VÍCE
M krmit křepelky od prvního dne?

Prevence dyzentérie prasat

Dyzentérii prasat lze předejít dodržováním řady preventivních opatření:

  1. Dodržování přísné hygieny v domácnosti, pravidelná dezinfekce prostor a zařízení.
  2. Kontrola kvality krmiva a vody pro prasata.
  3. V případě potřeby pravidelné veterinární prohlídky a očkování.
  4. Izolace nových zvířat před jejich umístěním do stájí.

Posílení imunitního systému prasat

Kromě preventivních opatření existuje řada speciálních krmných přísad, které mohou pomoci posílit imunitní systém prasat:

  • Vitamíny hrají klíčovou roli při zajišťování normálního metabolismu a fungování těla u prasat. Zvláště důležité pro prevenci úplavice jsou vitamíny skupiny B, jako je B1 (thiamin) a B5 (kyselina pantotenová). Podporují zdraví trávicího traktu a pomáhají předcházet zánětům.
  • Antioxidační suplementace je důležitou součástí kontroly stresu a zánětu u prasat. Důležitými antioxidanty, které mohou být součástí stravy prasat, jsou vitamín E a selen. Pomáhají posilovat imunitní systém a snižují riziko vzniku úplavice.

Závěr

Dyzentérie prasat je závažné onemocnění, které může vést k velkým ztrátám v zemědělství. Správnou diagnózou, léčbou a prevencí však lze rizika tohoto onemocnění minimalizovat. Je důležité mít na paměti, že léčbu dyzentérie prasat by měl provádět pouze veterinární lékař a že je třeba přísně dodržovat preventivní opatření, aby bylo zajištěno zdraví a dobré životní podmínky prasat na farmě.

Střevní infekce způsobují vážné poškození zemědělských komplexů, což je spojeno s náklady na léčbu a obnovu zvířat a také na likvidaci uhynulých zvířat. Dyzentérie patří mezi vysoce nakažlivá onemocnění, která postihuje trávicí systém prasat. Její nebezpečí spočívá v možnosti asymptomatického průběhu u prasnic, proto se infekce snadno šíří mezi mláďaty a vede k výrazným ztrátám.

Obecná charakteristika choroby

Za původce úplavice je považována skupina spirochet Brachyspira hyodysenteriae, vyznačující se vysokou pohyblivostí a odolností. Mimo tělo prasete může bakterie přežít více než 100 dní, ale v podmínkách horka a nedostatku vlhkosti rychle umírá. Jakmile je v těle zvířete, postihuje tlusté střevo a vyvolává těžký průjem s nečistotami krve, méně často – hnis nebo kousky sliznice.

Díky své husté ochranné vrstvě nejsou spirochety náchylné k agresivní žaludeční šťávě, takže rychle kolonizují trávicí systém. Nejsou však schopny překonat střevní bariéru, proto nezpůsobují sepsi, s výjimkou případů jiných infekcí.

ČTĚTE VÍCE
Jak rozeznat hřib provazec od smrže?

Onemocnění nejčastěji postihuje mláďata o hmotnosti od 10 do 80 kg, ale může způsobit závažné projevy u prasnic a novorozených selat. Ztráty na farmách nejsou spojeny ani tak s úmrtností, která jen zřídka přesahuje 20 %, ale s poklesem přírůstku hmotnosti. Nakažení jedinci rychle zhubnou a slábnou, nabývají depresivního a vyhublého vzhledu.

Uzdravená prasata jen zřídka znovu onemocní, což svědčí o rozvoji imunity, ale protilátky v krvi nevydrží dlouho. Dospělé samice jsou často asymptomatické přenašečky a přenášejí úplavici na svá selata. Pod vlivem stresu nebo změny stravy se může náhle projevit v těle dřímající infekce.

Zdroje a cesty infekce úplavicí

K přenosu patogenu dochází především krmivem kontaminovaným výkaly, dále prostřednictvím vybavení, obuvi a oděvů personálu. Roli přenašečů mohou hrát ptáci, hmyz, psi, myši a rezervoárem se stávají infikovaná zvířata, včetně těch, kteří jsou asymptomaticky nemocní. Počet infikovaných prasat se zvyšuje s tím, jak se spirochety hromadí v prostředí.

Šíření infekce je usnadněno:

  • nehygienické podmínky v místech, kde jsou držena zvířata;
  • nevyvážená nebo nedostatečná strava;
  • nedostatek pohybu, vysoká vlhkost;
  • nadměrný počet jedinců v jednom kotci;
  • oslabená imunita po předchozích onemocněních.

V chovech, které porušují pravidla pro péči o březí prasata a mláďata, se úplavice může stát trvalým onemocněním. Zatímco zemědělské komplexy, které sledují dodržování hygienických a hygienických norem a životních podmínek zvířat, jsou méně náchylné k jeho šíření.

Příznaky úplavice u prasat

Závažnost klinických projevů závisí na formě infekce. První příznaky často zůstávají jemné nebo nepovšimnuté, zejména u dospělých jedinců. Inkubační doba se může pohybovat od 2-3 dnů do několika týdnů, častěji – 6-20 dnů. Největším nebezpečím je hyperakutní typ úplavice, který nejčastěji postihuje prasata ve výkrmu o váze cca 50-60 kg a způsobuje náhlý úhyn.

Klasická forma onemocnění s těžkým průběhem je obvykle diagnostikována u sajících selat a rostoucích mladých zvířat. Začíná akutně, s hojným průjmem, který je doprovázen:

  • tekuté světle hnědé výkaly s krevními sraženinami nebo hlenem, které později změní barvu na tmavou;
  • kontaminace oblasti třísel;
  • ztráta chuti k jídlu, propadlé boky a oči;
  • někdy – nejistá chůze, horečka, zvracení.

Období průjmu je nahrazeno dočasnou zácpou (ve dnech 3-5). Selata rychle zhubnou, zeslábnou, začnou trpět dehydratací a mohou zemřít. Úmrtnost mezi nedávnými odstavenými mláďaty je vysoká – až 100%, u dospělých – od 10 do 50%. Čím je zvíře mladší, tím větší je pravděpodobnost úhynu a vážného poškození střev.

ČTĚTE VÍCE
Které žampiony nelze vařit?

V některých případech může mít úplavice vleklý průběh, což způsobí postupné snižování hmotnosti prasete v důsledku špatného vstřebávání živin. U chronické formy dochází ke střídání remisí a relapsů, které jsou kontrolovány léky. U všech typů onemocnění však zvířata zůstávají infekční a mohou infekci přenést na zbytek populace.

Diagnóza dyzentérie prasat

Spirochety jsou snadno detekovatelné ve výkalech infikovaných jedinců, stejně jako ve střevní sliznici mrtvých selat. Proto se jako diagnostické metody používají bakteriologické studie (intravitální) a histologie (po smrti). Pro předepsání správného léčebného režimu je důležité odlišit úplavici od salmonelózy, enterovirů, gastroenteritid a dalších infekčních patologií prasat.

Přesnou diagnózu lze stanovit laboratorním vyšetřením, které se provádí pomocí řezů sliznice, výkalů nebo stěrů z konečníku. Při pitvě jsou zjištěny charakteristické nekrotické léze a špatně strávená potrava.

Léčba a prevence dyzentérie prasat

Terapie infekce spirochetami musí být komplexní, aby se potlačila aktivita patogenu, předešlo se komplikacím a zabránilo se úhynu zvířat. Léčba úplavice u dospělých prasat a selat se tradičně skládá ze 3 oblastí:

  1. Bojujte s dehydratací. V počáteční fázi onemocnění se doporučuje hladovění s kontrolou pitného režimu. Zvířatům se podává čistá nebo okyselená voda. Ve dnech 2-3 je množství jídla poloviční oproti obvyklé dávce. Z jídelníčku jsou vyloučeny těžko stravitelné, syrové, dráždivé potraviny. Pokud je pozorováno zvracení, podávají se antiemetika.
  2. Antibakteriální terapie. Vzhledem k nutnosti rychlého zahájení léčby a podobnosti příznaků různých infekcí se doporučují širokospektrá léčiva, která jsou účinná proti většině patogenů střevních onemocnění. Léky se přidávají do vody nebo jídla a v těžkých případech se podávají injekčně.
  3. Asistenční terapie. Antimikrobiální a antiprotozoální léky mohou být použity podle pokynů veterináře: osarsol, metronidazol atd.

Etiologie onemocnění byla dobře studována, což umožňuje organizovat kompetentní systém prevence. Za prvé to zahrnuje dodržování hygienických norem, aby se zabránilo pronikání patogenů do střev prasat. Aby se zabránilo šíření úplavice, jsou infikovaná zvířata izolována, prostory jsou dezinfikovány a jedincům ohroženým infekcí jsou předepisovány profylaktické dávky léků. Při překládání mladých zvířat na nový druh krmiva se používají preventivní premixy (nifulin, emgal aj.).