Před týdnem jsem šel do myčky. Auto jsme umyli novou nanokompozicí. Ukázali mi kontejner – vyrobený v Německu. Nano Deutsche Wasser. Modrý pruh, v barvě boxů Volvo, podél horního okraje. Vše je jak má být. Vše je v němčině, v ruštině ani slovo. Pouze známé harmonie „blassen wassen nicht schlüchen strasse“. Sada obsahuje 2 sklenice:
1. Nano šampon super lesk, hladký lak.
2. Nano-vosk proti dešti, mega vodoodpudivé složení.
No, myslím, že teď bude všechno jako v nejlepších domech v Londýně a Paříži.
Obecně bylo auto umyté velmi dobře. Lak jiskřil novotou. Šampon opravdu funguje. Nano-vosk, nutno podotknout, opravdu udělal lak hladký na dotek. Pro srovnání, jedna strana byla nejprve pokryta voskem. Naproti tomu bylo velmi nápadné, že tento Deutsche Wosken byl nádherný.
Po dvou dnech jsem si všiml nepříjemné, ale absolutně ne otravné vlastnosti – dešťový senzor přestal normálně „vidět“ déšť. Stěrače jsem zapínal až při velmi silném proudění shora. No, myslím, k čertu s ním. Ale voda se ze skla valila vesměs dobře. Boční okna zůstala v dešti prakticky čistá. A na karoserii ulpělo mnohem méně nečistot než po běžném horkém vosku.
Pak ale přišla chvíle, kdy se ochladilo a já musela do obchodu. Venku je teplota kolem 18 stupňů. Není tam žádné slunce. Déšť. Temnota, rozklad a rozklad. Zajíždím do podzemního parkoviště. Bylo tam velké dusno a teplota kolem 28 stupňů. Podle toho jsem jel bez klimatizace, jen jsem nastavil topení na 20 stupňů. Sklo se přirozeně okamžitě pokrylo kondenzací. Bylo rozhodnuto okamžitě odstranit zamlžení vyfouknutím skla. Zapínám drahocenné tlačítko. Čekám 10 sekund. pak 20. zamlžení jen zesílilo. Jaký sráč?! Stáhl jsem boční okna, protože jsem v zrcátkách neviděl vůbec nic. A také samotná zrcadla. Zrcátka jsem otřel hadříkem. Začal jsem stírat přední sklo zevnitř. A pak jsem si uvědomil, že okna nejsou zamlžená zevnitř, ale egyptskou silou zvenčí. VENKU, Carle! Jak to? Vnitřek skla je suchý, bez stopy potu. A venku je všechno mlhavé. Během minuty bylo čelní sklo prostě matně bílé. Naštěstí kolem nebyla žádná auta. Zastavil se. Zasáhl přední postřikovač. Stěrače mi odstranily bílý opar z očí. Asi 5 sekund.Pak zase mlha, tma, zmatek a váhání. Tak jako tak. Parkoval jsem za veselých zvuků rozprašovače a rytmického cukání stěračů, abych nikoho nerušil.
Když jsem vystoupil z auta, první věc, kterou jsem udělal, bylo, že jsem vzal papírový ručník z kufru a čistič karburátoru. Proč on? V tu chvíli už mi došlo, proč se všechno stalo. Nano-Deutsche-Bundes-Wax se rozhodl ze sebe vytlačit veškerou vlhkost. A při prudké změně teploty se samotný vosk stal neprůhledným. No, myslím, německý fašistický plazi, teď tě porazím! Vezmu čistič karburátoru a ručník a nastříkám to na čelní sklo. Začne vytékat zakalená kaše, stejné barvy jako u dřezu. No, to je ono, myslím, že vosk je poražený. Ale křen tam rostl a rostl! Utírám to ručníkem. Podruhé to nastříkám na stejné místo. A vosk opět teče. No, už je jasné, že barvu z auta můžete odstranit nedbalostí. OK. Zatím jsem to nechal tak, jak to je. Myslím, že budeme muset nějak zpracovat všechno sklo a odstranit nanofašistický vosk. Co přesně, to ještě nevím. Pokud to nezabere čistič karburátoru, tak jednoduché chemikálie z myčky vůbec nepomohou.
Tak jsem se najednou dozvěděl, že Němcům se nedá věřit. Teď mě napadá jen to, jak to všechno ze skla odstranit. Při vzpomínce na sliby pračky se nejasně vynořují slova „a vydrží asi dva měsíce“. Střílejte a bodejte. Takže co je teď? Co bych měl dělat?
AKTUALIZACE: Dnes jsem se pokusil znovu vymazat nano-bolt pomocí chemikálií. Všechno je marné. Přesněji, ne tak docela. Nátěr lze rozpustit pouze čističem karburátorů, který dokáže odstranit i barvu a lak z auta. Vzal ten nejráznější ve své době. Dá se ale vyčistit doslova centimetr po centimetru v kuse a pak musíte neustále třít a stříkat hadrem, abyste vše ze sklenice dostali. Po 2-3 setřeních o jednom centimetru čtverečním můžete při příštím nanesení čističe stále vidět, jak vytéká nová porce vosku. Toto je německý lék. To je samozřejmě pro tělo ideální – dlouho se to nesmyje a velmi dobře to ochrání lak. Ale pro sklo v létě je to úplný průšvih. Pak už zbývalo jen použít leštění, které bylo navrženo v komentářích níže. Ještě jsem se k tomu nedostal, ale bude to brzy. Zároveň vyleštím oděrky na skle.
27. června 2015 Štítky: praní
