Ideální dobou pro množení jehličnatých rostlin je zima (1). Arborvitae a jalovce dobře zakořeňují – 90 % řízků přežije. A z nich nejsnáze produkující kořeny jsou plazivé formy rostlin (2).
Jak řezat řízky
Je lepší odebírat řízky z rostlin starých 4–8 let. Mladší mohou dělat totéž, ale jejich koruna je obvykle malá a není tam moc co stříhat. Výhonky ze starých keřů zakořeňují mnohem hůře.
Pro řízkování se nejlépe hodí větve 2–3 řádů dlouhé 7–10 cm, které by se neměly řezat, ale odtrhávat od mateřské rostliny spolu s kouskem kůry hlavního výhonu (tzv. patka). Pokud se ukáže, že podpatek je příliš dlouhý, je třeba jej zastřihnout zahradnickými nůžkami – jinak hnije.
U jehličnatých rostlin s pyramidálním tvarem je lepší řezat řízky ze střední části koruny, z hloubky – rostliny vyrostlé z vnějších výhonů jsou často nepravidelného tvaru. U pestrých odrůd by se výhonky měly odebírat z jižní části keře – tam jsou jasnější.
Pokud se mají nařezané řízky přepravovat déle než 30 minut, musí se zabalit do vlhkého hadříku. A vysaďte je co nejdříve – velmi rychle vysychají.
Příprava odřezků
Nejprve je třeba ve spodní části řízků odříznout všechny jehly ostrým prořezávačem – asi 1/3 výhonku. Poté se řízky namočí na 12 hodin do roztoku Epin (3) (1 – 2 kapky na 100 ml vody).
Před výsadbou se řízky popráší stimulátorem tvorby kořenů (Kornevin nebo Ukorenit).
Zakoření řízků
Nejvhodnější je zakořeňovat řízky jehličnatých rostlin metodou „sazenice v moskevském stylu“. Je to často kontroverzní, protože se to k zelenině moc nehodí, ale v tomto případě je to dokonalé!
Položte na stůl černý plastový sáček. Na horní polovinu po celé délce sáčku položte mokrý sphagnový mech. Řízky se na něj kladou tak, aby se na mech dostala jen část stonku očištěná od jehličí. Zelený vršek by měl být mimo tašku. Umístěte další vrstvu sphagnum na horní část základny řízků. Zastrčte spodní část tašky, srolujte ji a zajistěte gumičkou.
Výslednou roli vložte svisle do průhledného plastového sáčku a zavažte jej. Jedná se o jakýsi skleník, ve kterém bude udržována neustále vysoká vlhkost vzduchu. Balíček zavěste na chladné světlé místo, například na madlo okenního rámu.
Péče o řízky je stejně snadná jako loupání hrušek: jednou týdně je potřeba pytel rozvázat a nechat pár hodin odležet, aby se rostliny vyvětraly. A pak je nastříkejte rozprašovačem a sáček znovu zavažte.
Na jaře řízky vytvoří dobré kořeny a mohou být vysazeny na zahradě.
Výsevní výsadba
Zakořeněné řízky se vysazují na zahradě začátkem května. Ale ne na trvalé místo – nejprve musí vyrůst ve škole.
Ve stinném koutě zahrady vykopejte 10 cm hlubokou drážku a na dno přidejte asi 5 cm písku. Řízky zasaďte spolu s mechem, zasypte zeminou a mírně zhutněte. Sazenice zalijte a zakryjte nelátkou – ochrání mladé rostlinky před sluncem, větrem a odpařováním vlhkosti.
Sazenice musí strávit 2 roky ve škole. A pak mohou být transplantovány na trvalé místo.
Oblíbené otázky a odpovědi
Mluvili jsme o pěstování jehličnatých rostlin z řízků s agronomka-chovatelka Světlana Michajlova.
Lze smrk množit z řízků?
Ano, smrky se poměrně snadno množí řízkováním a některé druhy, například smrk šedý, zakořeňují i bez ošetření stimulanty. Ale pro jistotu je stále lepší to zpracovat s Kornevinem. Řízky se odebírají v únoru až březnu. A je třeba je zakořenit ve skleníku – lze jej vyrobit z plastových lahví. Smrkové řízky obvykle produkují kořeny za 2,5 – 3 měsíce.
Lze borovice množit řízkováním?
Zakořenění řízků borovice je velmi obtížné a ani klasické stimulanty tvorby kořenů (Heteroauxin, Kornevin) často nedávají požadovaný účinek. Řízky je lepší ošetřit kyselinou indolylmáselnou (IBA) – v tomto případě je šance vyšší.
Borovicové řízky se řežou v březnu. Spodní část je nutné důkladně oplachovat ve vodě po dobu 1 až 3 hodin, aby se odstranila pryskyřice. Je třeba je zakořenit ve skleníku se spodním vytápěním.
Je možné množit jedle z řízků?
Snáze se jedle množí vrstvením. K tomu jsou na podzim spodní větve položeny do předem připravených drážek. Na výhonku pod pupenem se provede řez, výhonky se přišpendlí k zemi a zasypou zeminou. Zakořeněné výhonky vykopeme ve druhém roce, rozdělíme na části a vysadíme jako jednotlivé rostliny.
zdroje
- Plotníková L.S. Jehličnaté rostliny // Moskva, „Kladez-Books“, 2011 – 96 s.
- Zakořenění jehličnanů // Ruská společnost pro výběr a zavádění jehličnanů https://rosih.ru/
- Státní katalog pesticidů a agrochemikálií schválených pro použití na území Ruské federace od 6. července 2021 // Ministerstvo zemědělství Ruské federace https://mcx.gov.ru/ministry/departments/departament-rastenievodstva-mekhanizatsii -khimizatsii- i-zashchity-rasteniy/industry-information/info-gosudarstvennaya-usluga-po-gosudarstvennoy-registratsii-pestitsidov-i-agrokhimikatov/
