Jalovce jsou oblíbené jehličnaté rostliny v krajinném designu a amatérském zahradnictví. Krásné stálezelené jehličí, rozmanitý tvar koruny, charakteristické aroma jalovce, odolnost vůči nepříznivým faktorům prostředí – to vše na nich přitahuje. Ale abyste získali zdravé a dobře vyvinuté exempláře, musíte se seznámit s možnými obtížemi, které mohou nastat při jejich pěstování. Je důležité nejen poskytnout jalovci potřebné podmínky pro růst a vývoj, ale také být připraven čelit problémům, které ohrožují jejich zdraví případnými škůdci a chorobami.
Nejprve se podívejme na nepříznivé působení přírodních faktorů na jalovce. Jalovce vyskytující se v naší kultuře jsou většinou mrazuvzdorné. Některé z nich však mohou trpět jarními popáleninami. Takové rostliny často vycházejí ze zimování se „spálenými“ žlutými jehlicemi, které se časem drolí a výrazně snižují jejich dekorativní hodnotu (viz obr. 1 a 2). To platí zejména pro jalovec čínský a jalovec obecný.
 |  |
| Rýže. 1. Jalovec čínský Stricta, spálený po přezimování (‘Přísný’) | Rýže. 2. Jalovec obecný ‘Hibernica’, spálený po přezimování (“Hibernica“) |
Důvodem tohoto jevu je fyziologické vysychání. V únoru až březnu, kdy se zvyšuje intenzita slunečního záření, se koruna jalovců, zejména na jižní straně, výrazně prohřívá a začíná v ní aktivní fotosyntetická činnost, která vyžaduje vlhkost. Protože v tomto období kořeny nemohou zásobovat rostlinu vodou (zmrzlá půda), spotřebovává se intracelulární tekutina pletiv. V důsledku takové fyziologické suchosti začnou jehly odumírat. Fyziologickým vysycháním nejvíce trpí jalovce se svislými korunami, zejména odrůdy jalovce čínského (Juniperus chinensis) – ‘Stricta’ (‘Přísný’) a ‘Stricta Variegata’ (‘Přísný Variegata“), a obyčejné (Juniperus communis) – ‘Hibernica’ (‘Hibernica’), ‘Meyeri’ (“Meyer”) a ‘Komprimovat (‘Compressa’). Nicméně jejich horizontální formy, jako například: „Repanda“ (‘Repanda’), ‘Prostrata’ (“Prostrata”), stejně jako další odrůdy těchto druhů. Aby se zabránilo spálení, jalovce se v únoru až březnu stíní spunbondem nebo jiným materiálem. Půdu pod rostlinou můžete zahřát i zalitím teplou vodou.
Silné sněžení může napáchat značné škody i na jalovcích. Rýže. 3. Při nízkých teplotách vzduchu v zimě větve jalovce křehnou a pod tíhou sněhu se snadno lámou, proto se doporučuje vertikální jalovce na zimu svázat, z vodorovných pokud možno sníh setřást.
Rýže. 3. Značné množství sněhu na větvích jalovce může způsobit jejich lámání.
Jalovce jsou rostliny poměrně odolné vůči suchu a obecně se doporučuje sázet je na dobře osvětlené plochy. Ale během suchých období, bez zalévání, turgor větví znatelně klesá a rostliny výrazně snižují svůj růst. V jižních a jihovýchodních oblastech Ukrajiny se pěstují odrůdy jalovce čínského, jako je „Spartan“ (‘Sparťan’) a ‘Keteleri’ (‘Ketelerii’), podle našich pozorování je lepší vysadit je do světlého polostínu, kde se cítí mnohem pohodlněji a lépe rostou. Tyto odrůdy, stejně jako sloupovité odrůdy jalovce obecného, lépe rostou v oblastech chráněných před větrem, za fasádou domů nebo pod krytem jiných vysokých rostlin.
Aby se zabránilo přehřátí kořenů a snížilo se vysychání půdy, má velký význam mulčování kruhu kmene stromu. Mulč vyrobený z velké borovicové kůry je pro tyto účely obzvláště účinný, protože nejen zadržuje vlhkost, ale také vypadá dekorativně. Kůra si uchovává své vlastnosti po dlouhou dobu a může sloužit minimálně 5 let.
Choroby způsobené různými skupinami patogenů způsobují jalovcům značné škody. Následující choroby jsou nejčastější a způsobují značné škody: rez, trachyomykóza, vysychání lan a jalovcový skluz.
Rust
Velmi častou chorobou jalovců je „otoky“ větví a stonků způsobené rzí. Projevem onemocnění je přítomnost jasně oranžových výrůstků na větvích (viz obr. 4, 5, 6, 7). Tak jasná barva mycelia houby je způsobena přítomností kapiček oleje s pigmentem blízkým karotenu. Nemoc může trvat několik let a rostlina nejen ztratí svůj dekorativní vzhled, ale také její větve vyschnou, což může vést ke smrti.
 Rýže. 4. Pohled na kůru větví jalovce napadené rzí Gymnosporangium sabinaе |  Rýže. 5. Jalovec napadený rzí Gymnosporangium juniperi-virginianae |
 Rýže. 6. Mycelium rzi na jalovci |  Rýže. 7. Větev jalovce infikovaná rzí Gymnosporangium |  Rýže. 8. Rezavé houby na větvích jalovce virginského |
Původcem onemocnění jsou bazidiomycety rodu Gymnosporangium. Tento patogen se vyznačuje složitým vývojovým cyklem, což naznačuje přítomnost dvou hostitelů. Na jalovcích se vyskytují patogeny, které mají různé další hostitele (M.V. Vorobyova „Forest Phytopathology“, Jekatěrinburg 2010): Gymnosporangium mali-tremelloides (druhý hostitel – jabloň; aecial stadium) Obr. 9; G. juniperi (druhý hostitel – jasan horský; aecial stadium); G. amelanchieris (druhý hostitel ostružiníku; aecial stadium); G. elavariiforme DC. (druhý hostitel – hloh; aecial stadium). Nejčastějším patogenem je Gymnosporangium sabinae, jejímž druhým vlastníkem je hruška. Nejčastěji postihuje kozácké a virginské jalovce a jejich odrůdy. Touto chorobou výrazně trpí i hrušeň, která se pozná podle charakteristických vemenovitých výrůstků na listech. (viz obr. 10)
 |  |
| Rýže. 9. Vývoj houby Gymnosporangium sabinae (aecial stadium) na listech hrušně | Rýže. 10. Poškození listů jabloní rzí |
Vývoj onemocnění probíhá následovně. Za prvé, ovocná rostlina, jako je hruška, je infikována vzduchem. Na jeho listech se tvoří oranžové skvrny, které se v polovině léta mění na vemenovité výrůstky na spodní straně listu tvořící výtrusy. Tyto spory (aeciospory) infikují jalovce v srpnu až září. Nejprve se na větvích jalovce objeví ztluštění v místech průniku výtrusů, které jsou následně pokryty ranami a po dvou letech jsou v nich již patrné rosolovité oranžové nebo nahnědlé výrůstky (obr. 4-8), tvoří se v nich bazidiospory, které se pak přenášejí na hrušku, infikují ji a způsobují jí značné škody.
Léčba. Když se na větvích jalovce objeví zjevné známky onemocnění rzí, tzn. Když se objeví sporulační orgány, již nelze léčit. Nemocné větve musí být vyříznuty a zničeny a zbývající větve musí být důkladně ošetřeny fungicidy. Při prořezávání nezapomeňte zahradnické nůžky dezinfikovat v alkoholu, protože použití nesterilního nástroje přispívá k šíření choroby. Léčba chorob způsobených rzí je především preventivní. Na jaře, v oblastech onemocnění, by měly být všechny rostliny několikrát profylakticky ošetřeny fungicidy. Ridomil Gold MC, kombinovaný lék kontaktního-systémového účinku, se dobře osvědčil. Dobrý terapeutický a preventivní účinek mají léky Tilt a Skor, Bayleton, Vectra. Mnoho odborníků se domnívá, že spotřeba fungicidů při ošetřování jalovcových chorob proti chorobám by měla být zvýšena nejméně dvakrát ve srovnání s těmi, které jsou uvedeny v pokynech. Nemělo by se zapomínat, že při zpracování je nutné měnit přípravky.
Trachyomykóza
Trachiomykózní vadnutí je poměrně rozšířené mezi širokou škálou rostlin a je způsobeno houbami rodu Fusarium. Na jalovcích se zejména ve vlhkých letech a na místech s příliš utuženou půdou, kde je stojatá voda, objevuje onemocnění způsobené houbou Fusarium oxysporumžijící v půdě. K infekci dochází prostřednictvím kořenového systému. Kořeny hnědnou, následně se na nich objevují světle našedlé výtrusy, dále podhoubí prorůstá do cévního systému větví a kmene, kde ucpává cévní svazky, následkem čehož dochází k narušení přenosu živin a odumírání rostliny.
K zasychání obvykle dochází od vrcholových výhonků, na kterých jehlice získávají načervenalý odstín (viz obr. 11). Houba se rozšíří po celé rostlině a vede nejprve k vysychání jednotlivých větví a poté celé rostliny (obr. 12). Nejčastěji trpí trachyomykózou virginské a střední jalovce – odrůdy ‘Pfitzeriana Aurea’ a ‘Pfitzeriana Gold Star’ (Juniperus media ‘Pfitzeriana’ Aurea’ и ‘Pfitzeriana Gold Star’), někdy kozák a jeho odrůdy. Pokud jsou zjištěny vysychající větve, měly by být odstraněny a rostlina a půda pod nimi by měly být důkladně ošetřeny fungicidy, protože infekce může přetrvávat po dlouhou dobu jak v rostlině, tak v půdě. Nejčastěji se choroba přenáší sadebním materiálem (obr. 13) nebo při výsadbě rostlin do infikované půdy. Je třeba poznamenat, že půda v místě odstraněné mrtvé rostliny musí být dezinfikována a je nejlepší ji vyměnit, protože ne všechny patogeny lze snadno zničit.
Pokud je rostlina zakoupena z pochybného místa, měla by být dezinfikována politím přípravky, jako je Quadris, Maxim nebo Fitosporin. U malé rostliny s otevřeným kořenovým systémem se dobrých výsledků dezinfekce dosáhne namáčením kořenů v roztoku drogy Maxim po dobu 2-3 hodin.
Sušení větví jalovce
Sušení větví jalovce je vážné onemocnění, které často vede nejen ke ztrátě dekorativnosti, ale také ke smrti rostliny. Původci onemocnění je řada patogenních hub, které lze stanovit pouze výsevem do čistých kultur. Tento Cytospora pini, Diplodia juniperi, Hendersonia notha, Phoma juniperi, Phomopsis juniperovora, Rhabdospora sabinae, Pythium cupressina.
Příznaky infekce se objevují na jaře, kdy jehlice na rostlinách žloutnou a opadávají. Nejprve začnou zasychat malé větve (obr. 14, 15), poté se postižená plocha zvětší a může pokrýt celou rostlinu. Později se mezi šupinami a na kůře objevují četné drobné tmavě zbarvené plodnice hub. Infekce přetrvává v postižených větvích, jehličí a jejich zbytcích. Šíření této infekce, stejně jako většiny chorob, usnadňuje výsadba na těžkých půdách, špatná propustnost půdy a hustá výsadba.
 |  |  |
| Rýže. 14. Sušení větví jalovce | Rýže. 15. Sušení větví jalovce Blue Star | Rýže. 16. Infikovaný jalovec ‘Blue Carpet’ |
Rýže. 17. Jalovec ‘Blue Star’ – velmi dekorativní odrůda
Téměř všechny druhy a odrůdy jalovců mohou být náchylné k chorobám způsobeným těmito houbami. Jalovec skalní, zejména ‘Skyrocket’, podle pozorování výrazně trpí vysycháním větví (‘Rychle stoupat’), stejně jako šupinaté. Z nich je Blue Star zvláště náchylná k onemocnění (‘Modrá hvězda’) (obr. 15 a obr. 17), onemocní mnohem častěji a intenzivněji než blízce příbuzná odrůda ‘Blue Carpet’ (‘Modrý koberec’), který může být také poškozen (obr. 16).
Léčba. Malé postižené větve, které se objeví, by měly být vyříznuty, protože infekce přetrvává na kůře a jehlách nemocných výhonků a rostliny by měly být ošetřeny fungicidy, ale pokud je postižená oblast velmi velká, je lepší rostlinu úplně zničit. Preventivní ošetření se doporučuje na jaře, v polovině dubna a na podzim koncem října. Dobře se osvědčily následující léky: Skor, Ridomil Gold MC, Tilt.
Schutte
Brown Schutte (původce – houba Herpotrichia juniperi) a jalovec schutte (patogen je houba Lophodermium juniperinum) jsou běžné choroby jalovce, zejména jalovce obecného a jeho odrůd. Název nemoci pochází z německého slova schutten – drolí se a projevují se změnou barvy, odumíráním a padáním jehličí. Příznaky onemocnění se objevují začátkem léta, kdy se loňské jehličí zbarví do hnědohnědé barvy. Na těchto jehlicích se koncem srpna objevují charakteristické kulaté nebo elipsoidní, černé, až 1,5mm plodnice (apothecia) – sporulace patogena. Choroba se nejintenzivněji rozvíjí u zastíněných rostlin rostoucích na vlhkých místech a také na rostlinách oslabených.
 Rýže. 18. Plodnice (apothecia) na jehlicích jalovce |  Rýže. 19. Jehlice jalovce ovlivněné uzávěrem |  Rýže. 20. Plodnice (apothecia) schutte |
Léčba. Nezapomeňte včas odstranit padlé nemocné jehly a oříznout sušené větve. Pro prevenci ošetřete fungicidy na jaře, v polovině dubna a na podzim před mrazem. Dobré výsledky pro prevenci i léčbu prokázal lék Quadris, který brzdí klíčení spor a ovlivňuje klíčící hyfy hub, dále léky Strobi, Skor, Ridomil Gold MC.
Jak se o jalovce správně starat, aby neonemocněly nebo neuhynuly? V první řadě je nutné při výsadbě dodržovat známá pravidla zemědělské techniky: slunné místo, nepodmáčená a lehká půda (pokud existuje, měli byste půdu odlehčit přidáním vypraného písku). Při výsadbě používejte zakořeňovací prostředky. V roce výsadby neaplikujte pod kořeny hnojiva, přípustné je pouze krmení listem. Mulčujte kořenový kruh velkou borovou kůrou. Nedovolte, aby kóma dlouho vyschla.
Je třeba si uvědomit, že nemoci se nejlépe vyvíjejí na malých uzavřených dvorech s vysokými ploty, kde není dobrá cirkulace vzduchu. V takových oblastech se rostliny přehřívají a dobrá zálivka vede ke zhutnění půdy a zvýšené vlhkosti vzduchu, při které se infekce dobře rozvíjejí. Husté, velké keře jalovce mohou být objekty pro rozvoj chorob (obr. 22).
 |  |
| Rýže. 21. Jehlice jalovce napadené plísní jalovcového svrhu | Rýže. 22. Zahušťování výsadeb jalovce může způsobit vznik ložisek infekce |
Sezónní poradenství
Aby se zabránilo rozvoji infekcí v dubnu a začátkem května, doporučuje se ošetřit jalovce fungicidy spolu s insektoakaricidy. K prevenci onemocnění postačí 1-2 ošetření v intervalu 14-20 dnů. První ošetření lze provést tankovou směsí Ridomil Gold MC + insektoakaricid Caesar + Na humát. Druhé ošetření lze provést přípravkem Strobi nebo Skor, případně Quadris + lignohumát.
Letos chtěl můj manžel zasadit jalovec. Šli jsme na pouť a vybrali si keř. Při výsadbě ji zapomněli udržet v kořenu. Dobře ji zalili a zasadili hroudou zeminy z květináče. Zdálo se, že to funguje, ale po pár dnech to začalo žloutnout. Pravda, zpočátku měl žluté horní větve.
Po dešti jakoby ožilo, jehličí blíže kmenu zezelenalo. Ale po pár dnech zase zežloutla. A tak pokaždé. V dešti lehce ožije, poté uschne
Jak můžete zjistit, zda jalovec začal nebo ne?
Tady na fotce je vidět, že jehličí na kmeni je zelenější
Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se
Otázka je v následujících sekcích: otázky, přistání, jalovce
15 komentářů 7 děkuji za dotaz oblíbený 42705 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
Angelina Orel 20. května 2015, 17:04
Poděkovat! Poděkoval jsi 484
Všechny odpovědi a komentáře (15)
20. května 2015, 17:51
Přijal jsem to – tehdy jsem začal růst. Zatím bojuje a snaží se obnovit alespoň kořeny. Svého času jsem zasadil jalovec s OKS bez kořenů, babička na tržnici, která mi ho prodala, mi poradila, abych ho první tři dny zaléval alespoň čtyřikrát až pětkrát, alespoň půl kbelíku. Právě jsem to udělal a nakonec „monstrum“ zakořenilo. Ale na podzim shodil všechny staré jehličí, kterými jsem ho zasadil, takže oblast u země je stále lysá. Teď už je to ale jedno – můj krasavec se natáhl přes dva metry a slibuje, že nakonec dosáhne alespoň tří, a těch dvacet třicet centimetrů holých klacků u země už nehraje roli. Ale v prvních letech to bylo znát.
Praktickým tipem kromě hlubokého zalévání je stínění pytlovinou na kůlech.
Naposledy upraveno 20. května 2015, 17:51
20. května 2015, 20:00
Všechny jehličnany špatně snášejí přesazování, zejména jalovec. Kromě zastínění bych doporučil rostlinu rosit za suchého počasí.
20. května 2015, 20:59
Všechny komentáře jsou v zásadě správné. Zatím se neusadil, ale snaží se přežít. A kořenový systém se ještě nedokáže vyrovnat s objemem odpařené vlhkosti. Proto doporučuji a) častěji zalévat, b) přistínit, c) přikrýt velkou plastovou nádobou, aby se udržela vlhkost a zabránilo se nadměrnému odpařování. Nádoba může být prasklá nebo má malé otvory. Musí být ale světlý, aby se na slunci nepřehříval. Zastínění a zakrytí trvá dva až tři týdny, dokud rostlina nezakoření a nezačne růst. Za deštivého počasí lze kryt sundat. Nakonec je také potřeba ho odstranit za zataženého nebo deštivého počasí
25. května 2015, 08:23
Děkuji! Začal jsem ji zalévat několikrát denně.
25. května 2015, 11:44
Jen ne více než 5 dní, jinak se půda tak zhutní, že se kořeny udusí. A za oblačného počasí můžete zalévat méně často, jednou. V deštivém počasí se samozřejmě zdržte. Zde jde především o udržení celkové vlhkosti kolem rostliny.
20. května 2015, 21:01
Ano, zapomněl jsem dodat – a usušené větve lze opatrně zastřihnout a trochu zkrátit. To usnadní život jalovci a stimuluje rostlinu k růstu.
21. května 2015, 10:03
Nedoporučoval bych zakrývat jalovec plastovou nádobou, byť s dírou. Už není zima, ale v horku je těžké odhadnout okamžik, kdy rostlinu „zapařit“, zvláště pokud přijedete do dachy pouze na víkend. Na povrch půdy kolem výsadby můžete umístit trochu sena, abyste snížili odpařování vlhkosti. A prořezávání by mělo být prováděno výhradně s dezinfekcí povrchu řezů. V opačném případě můžete přidat škodlivé houby na obnažené tkáňové povrchy oslabené rostliny.
21. května 2015, 15:43
Obecně bych prořezávání zatím odložil, abych přesně pochopil, které výhonky vyrostou. Nejde přeci o listnatou, ale jehličnatou rostlinu, horší je, když se probudí spící poupata. Včasný řez ji může zcela zničit.
22. května 2015, 12:00
Angelino, ahoj! Mohu se podělit o své zkušenosti, jehličnany s manželem opravdu milujeme, na našich stránkách jich máme více než čtyřicet, včetně tújí a jalovce. Váš jalovec zmizel, obecně tyto rostliny velmi dobře zakořeňují, hlavně že roste v květináči, je vhodné kořen z květináče při nákupu opatrně vytřást a uvidíte, zda rostl v květináči, uvidíte kořen bude mít tvar květináče a bude celý spletený. Pokud byla přesazena ze země do květináče a zasypána zeminou, tak taková rostlina zakořeňuje velmi obtížně, což se s největší pravděpodobností stalo u vašeho jalovce.Radím vám ji vyhodit, chápu, je to velká škoda, měli jsme takové případy s velmi velkými jehličnany, ale nelze vzkřísit. Přeji hodně úspěchů a ať se Vám vše daří.
22. května 2015, 12:27
Zatímco tam je trochu zeleně, můžete zkusit nahodit, zastínit. Někdy, velmi zřídka, ale zázraky se dějí. Na začátku rozhovoru jsem napsal, jak jsem odléval svůj jalovec z přibližně stejného stavu.
25. května 2015, 08:31
Alexandro, také tomu chci věřit. Možná to byla moje fantazie, ale podle mě je tam víc zelených ploch
