Údaje o hnízdění synantropních a zejména divokých holubů skalních jsou vzácné a velmi kusé.
U divokých holubů žijících v horách začíná období páření koncem března – začátkem dubna, vejce jsou snesena do konce dubna. Hnízdo je umístěno ve výklenku ve skále, na římse, v místě spadlých kamenů, ve spárách ve skalách a podobných místech (Mecklenburtsev, 1951). K dispozici jsou podrobnější údaje o reprodukční biologii synantropní formy holuba skalního.
V různých oblastech mají holubi skalní svá specifická hnízdní období. Hnízdní období holuba domácího začíná brzy. Na Uralu (oblast Orenburg) je tedy již v polovině února pozorováno rozdělení na páry a na západní Sibiři (oblast Kemerovo, území Altaj) je tento proces pozorován od konce třetího deseti dnů února. Hnízdní sezóna trvá od března do září, i když mnoho párů hnízdí až do listopadu až prosince. Některé páry hnízdí i v zimě. Většina párů klade 4–5 snůšek za sezónu a každý pár vychovává v průměru 6–7 mláďat. Některým párům se v období rozmnožování podaří vytvořit až 7–8 snůšek (Kotov, 1978).
Podle E. S. Ptušenka a A. A. Inozemceva (1968) v moskevské oblasti začínají holubi skalní hnízdit v únoru – březnu a produkují tři až pět snůšek za sezónu. Pro moskevskou oblast existují náznaky případů úspěšné zimní reprodukce (Markov, 1960; Rakhilin, 1960). P. L. Semashko (1956) a S. Bakaev (1971) uvádějí, že holub skalní ve Střední Asii (Uzbekistán) dělá až pět snůšek za sezónu.
V Kazachstánu začínají holubi skalní hnízdit koncem února a v období rozmnožování vytvářejí 3–4 snůšky (Mecklenburtsev, 1951; Dolgushin, 1962).
V Leningradské oblasti začínají ptáci hnízdit v březnu – dubnu a rodí minimálně 4-5 mláďat za sezónu. Reprodukce určitých pohlaví a věkových skupin je zaznamenána po celý rok (Malčevskij, Pukinskij, 1983).
V oblasti Volha-Kama začínají holubi hnízdit v únoru – březnu. Během období rozmnožování se odchová až 4–5 mláďat. Hnízdné páry holubů se nacházejí po celý rok (Gorshkov, 1977).
Na Krymu začínají holubi hnízdící na skalách snášet vejce v dubnu a hnízdí až do září. Neexistují žádné údaje o přesném počtu mláďat, ale zdá se, že jsou nejméně čtyři (Kostin, 1983).
Charakteristickým znakem sociálního chování holubů je vzájemná přitažlivost jedinců vlastního druhu do příznivých biotopů. Tento rys v jejich chování se projevuje jak v období hnízdění, tak v období života po hnízdění.
Samec, který se na příhodném místě usadil svým ukázkovým letem, sem na jaře, na samém začátku hnízdní sezóny, láká nejen samice (jak se běžně věří), ale i další páry ptáků k hnízdění poblíž. Hnízdící ptáci společně přitahují více holubů, a tak vzniká kolonie. Důvodem agresivních střetů, ke kterým dochází mezi samci v kolonii, není nejčastěji nedostatek hnízdišť, ale jejich nedostatečná distribuce mezi jedince různých hierarchických úrovní, ke které dochází při vytváření kolonie. Pozorování prokázala, že při vysoké hustotě a nedostatku hnízdišť jsou cizí ptáci, kteří se zde vytrvale snaží hnízdit, hromadně vyháněni z kolonie.
Vzniku páru vždy předchází obsazení hnízdiště samečkem, načež začne samici aktivně vyhledávat. Při hledání samice ve venkovských oblastech muži létají do vzdálenosti 6-8 km, ve městě – ne více než 1,5-3 km. Na hnízdišti samec dlouho vrčí a čas od času provádí aktuální přelety. Když si všiml, že kolem prolétá žena, hlasitě mávne křídly, vzlétne k ní, roztáhne ocas a křídla a pomalu klesá klouzavým letem a vyzve ji, aby sestoupila s ním. Po přistání na hnízdišti začne samec před ní spěšně vrčet, přičemž se otáčí nejprve jedním a poté druhým směrem. V okamžiku nejaktivnějšího vrkání zaujme samice lákavou pózu a ptáci se páří. Po páření samec pokračuje ve vrkání a „běsnění“ dalších 5–7 minut. Ptáci se pak navzájem okrádají, často se „líbají“ a znovu se páří. „Líbání“ u skalních holubů slouží k synchronizaci reprodukčního systému partnerů (Goodwin, 1958) (obr. 21).
Samec chrání obsazené hnízdiště před invazí jiných jedinců. Při usazování ve velkých koloniích (až 40–80 párů a více) si holubi často staví hnízda ve vzdálenosti 0,5–1 m od sebe. Některé páry přitom odcházejí do důchodu a hnízdí odděleně.
Ve městech hnízdí holubi skalní na nejrůznějších místech: na okapech, balkonech, pod střešními okapy, v kůlnách a na půdách, na zvonicích a vodárenských věžích, ve ventilačních zařízeních, pod mosty. Daleko od lidských budov si ptáci hnízdí ve skalních štěrbinách, na skalnatých římsách, podél břehů řek a roklí, často blízko vody. Podle A.P. Kuchina (1976) synantropní skalní holub na území Altaj hnízdí (kromě vesnic) ve skalách poblíž obydlených oblastí, v jeskyních a ve starých opuštěných wolframových dolech poblíž Verkh-Slyudyanka.
Holubi skalní jsou monogamní, i když se často vyskytují případy, kdy samec nebo samice tvoří pár pouze na sezónu (pozorování chovatelů holubů, nepotvrzené individuálním značením).
Po vytvoření páru začnou holubi stavět hnízdo. Samice je v hnízdě a samec přináší stavební materiál, který sbírá v okruhu 300–500 m od hnízda: větve, větvičky, suchá stébla trávy, kořeny a stonky rostlin, sláma, hobliny, drát , a tak dále. Při nedostatku stavebního materiálu se často používá molt peří. Délka stavby hnízda je 9–14 dní. Hnízdo je jednoduché a jeho velikost často závisí na konkrétní lokalitě. Průměrné rozměry (v mm): vnější průměr 200–350, vnitřní 140–200; hloubka vaničky 20–40; tloušťka budovy 20–100. Ptáci velmi často používají stejné hnízdo několik let za sebou.
Při stavbě hnízda se holubi páří 5–7krát denně, 1–2 dny před snesením vajec – 2–3krát, mezi snášením vajec – 1–2krát. Samec v této době velmi pečlivě sleduje samici. Pokud se poblíž objeví další samec, odnese samici na jiné místo. Samec hlídá samici zvláště bedlivě, když do snůšky zbývají 2-3 dny. Po snesení druhého vejce se chování samce stává normálním.
Po dokončení stavby hnízda, obvykle odpoledne, samice snese první vejce a o 46–48 hodin později druhé. Velmi zřídka je druhé vejce sneseno po 24, 36 nebo 72 hodinách.Ve snůšce jsou dvě bílá lesklá vejce. Průměrné velikosti vajec (n = 98): 36,5-39,5 × 25,0-30,5 mm; průměrná hmotnost 16,5–17,0 gramů (minimum 14,5 a maximum 18,5–19,0).
Doba inkubace, počítáno od okamžiku snesení druhého vejce, je 18–18,5 dne. Od okamžiku, kdy se objeví první klování, až do úplného uvolnění kuřátka ze skořápky, uplyne nejméně 18–24 hodin. Z druhého vejce se mládě líhne o 5–6 hodin rychleji. Rodiče většinou vyndávají skořápku z hnízda.
Vylíhnuté mládě dostává potravu od rodičů nejdříve po 4–6 hodinách, nejmladší téměř o den později. Do této doby se nejstaršímu mláděti již podařilo trochu vyrůst a zesílit. Proto jsou mláďata holubů skalních téměř vždy různě velká.
Oba rodiče se účastní inkubace snůšky a krmení mláďat. Samice však tráví na hnízdě více času než samec, který sedí od 10 do 16–17 hodin. Do 14-16 dnů věku jsou mláďata krmena přibližně rovnoměrně oběma rodiči. Poté samice porodí další snůšku a od této chvíle jsou mláďata krmena převážně samcem.
Až 5–7 dní rodiče krmí kuřata 3–4krát denně, ve vyšším věku 2krát, obvykle ráno a večer. Odrostlá mláďata při krmení hlasitě vržou a mává křídly. Krmící se pták pravidelně vydává signál nebezpečí. Když ho kuřata slyší, uklidní se a na chvíli se schovají, ale pak začnou znovu pištět. Starší mládě velmi často používá roztažená křídla a tělo, aby je chránilo před mladším kojícím rodičem, a tak dostává více potravy. Z tohoto důvodu nejmladší mládě někdy zaostává ve vývoji nebo dokonce uhyne.
8.–10. den inkubace začnou rodiče zahušťovat stěny plodiny. Než se kuřata vylíhnou, vytvoří se v porostu „mléko“ konzistence sýra a lehce nažloutlé barvy. Do 6-8 dnů věku ptáci krmí svá kuřata tímto „mlékem“. 7.–8. den se již v úrodě kuřat nacházejí různá semena a gastrolity, jejichž počet se každým dnem zvyšuje. Od 10-12 dnů věku začínají holubi krmit kuřata vysoce zvlhčenou obilnou směsí. Od tohoto okamžiku je složení potravy kuřat stejné jako u dospělých ptáků, s malou příměsí mléka.
Holubí mléko má žlutobílou barvu a konzistenci husté zakysané smetany nebo sýra. Podle literatury obsahuje tyto složky: bílkoviny, lysin, methionin, vodu, fosfor, sodík, draslík, vápník, celkový dusík, celulózu, dále vitamíny A, B, C, D a E. Složení strumy mléko obsahuje (v %): vodu – 64-82, bílkoviny – 10-19, tuky a tukům podobné látky – 7-13, minerální látky – 1,6 (Weber, 1962; Ferrand et al., 1971).
Modrá kuřátka; holubi zcela ukončí růst a vývoj do 32-34 dnů věku. Mladé samice dosahují pohlavní dospělosti ve věku 5,5-6 měsíců, muži – 6,5-7 měsíců.
— Návrat k popisu druhu holub skalní | Svazek 5
Mnoho chovatelů drůbeže se zajímá o otázku, jak se holubi a ptáci obecně rozmnožují? Ptáci jsou samostatnou, zvláště progresivní biologickou třídou, pocházející z plazů, kteří se dokázali přizpůsobit letu jako způsobu existence.
Mnoho chovatelů drůbeže se zajímá o otázku, jak se ptáci rozmnožují.
Jak se ptáci rozmnožují?
Tato biologická třída se vyznačuje následujícími vlastnostmi:
- vysoká úroveň vývoje nervového systému;
- rychlý metabolismus;
- vysoká teplota celého těla;
- dokonalý reprodukční mechanismus;
- vysoká úroveň adaptačních schopností (ptáci mohou nějakou dobu existovat ve vzduchu, na souši, ve vodě a dokonce i pod vodou).
Všechny tyto znaky a vlastnosti umožnily mnoha druhům ptáků rozšířit se téměř po celé Zemi.
Jak se ptáci páří? Celý proces bezprostředně předcházející reprodukci vědci nazývají párovací hry.
Obvykle na jaře nebo v létě (u jednotlivých druhů se to liší) samci získávají světlé opeření, jehož účelem je přilákat samice. Dělají různé trylky, tančí a bojují se soupeři. Ženy si mohou vybrat partnera na základě různých kritérií. U některých druhů to bude jas opeření, u jiných hlasové schopnosti samce, u jiných jsou pro samici důležitými vlastnostmi starostlivá a tvrdá práce partnera, který musí nosit potravu a stavět hnízdo. v jiných vyhrává v páření ten, kdo je fyzicky silnější než všichni jeho soupeři.
Vědci nazývají celý proces předcházející reprodukci samotné páření.
Vztahy mezi partnery různých druhů mohou trvat jednu sezónu až několik let a někteří ptáci vytvářejí silné páry na celý život.
Je zajímavé, že u některých druhů ptáků jsou samice několikrát větší než samci, ale jsou to samci, kteří se aktivně účastní procesu páření a poté inkubace a výchovy potomků.
Čtěte také: Vlastnosti a plemena bojových holubů
Ptáci se vyznačují vnitřním oplodněním. Samčí spermie se po pohlavním styku dostanou k vajíčkům, která dozrála ve vaječnících samice, a oplodní je. Je zajímavé, že v období mezi pářením jsou samci zpravidla sterilní, ale na jaře jejich varlata nabobtnají a několikrát se zvětší (u samců špaček se varlata na jaře zvětší více než 1500krát) .
Varlata jsou párová tělesa ve tvaru fazole, která se nacházejí přímo nad ledvinami. Samice mají párové rozmnožovací orgány a rozmnožovací trakty, ale při rozmnožovacím procesu se nejčastěji používají levé. U samic jsou to vaječníky, což jsou zrnitá tělíska umístěná nad ledvinami, a vejcovody, které jsou spojeny s kloakou a kterými se pohybuje hotové vajíčko. S největší pravděpodobností je tvorba vajíček u samic v obou vaječnících současně prostě nemožná, a proto se levý vejcovod a levý vaječník přímo účastní procesu páření. U některých druhů ptáků mohou samice použít pravý vaječník ke zrání vajíčka, ale je vylučováno přímo levým vejcovodem.
Ptáci nemají oddělené genitální otvory, jejich rozmnožovací trakty jdou do kloaky, poslední části gastrointestinálního traktu ptáků. Samec přitlačí svou kloaku, do které vystupují tzv. chámovody, na kloaku samice a přenese jí tak své spermie, které se po kloace přesune do vejcovodu a do vajíček. U některých ptáků chámovody končí v takzvaných semenných váčcích, kde mohou být hotové spermie uloženy po dlouhou dobu.
Pohlavní styk u ptáků se nazývá kloakální líbání. Tento proces probíhá velmi rychle, doslova během několika minut. Ale páření a námluvy mohou trvat velmi dlouho, až několik týdnů.
Spermie, které se dostanou do vejcovodu samice, tam mohou zůstat několik týdnů, než dojde k oplodnění. Vajíčko, postupně obrostlé ochrannou vrstvou v podobě skořápky v děloze, se posouvá směrem ke kloace. Připravené, oplodněné a poměrně husté vejce může trvat dlouho, než se vylíhne. U některých druhů může tento proces trvat asi dva dny. To je způsobeno skutečností, že vejcovod má poměrně složitou strukturu a skládá se z několika částí, ve kterých dochází k procesům zpevňování vajec.
- V první části, která nemá zvláštní název, je vejce pod vlivem různých proteinových sloučenin. Získává první ochrannou vrstvu.
- Ve druhé části je vejce pokryto podskořápkovou membránou.
- Ve třetím úseku, děloze, je vajíčko pokryto skořápkou, která je zbarvena různými pigmenty.
- Ze čtvrté sekce, vagíny, se vajíčko uvolňuje přímo do kloaky.
Čtěte také: Frillback – flegmatičtí kadeřaví holubi
Je třeba říci, že některé druhy ptáků, jako jsou kuřata, mohou klást vejce bez účasti samců v tomto procesu. V tomto případě budou vajíčka „prázdná“ nebo, jak by bylo správnější říci, neoplozená.
Je zajímavé, že mnoho druhů ptáků má stejnou sadu mužských a ženských pohlavních orgánů, jen některé z nich jsou lépe vyvinuté a účastní se procesu reprodukce, zatímco jiné nejsou vyvinuty vůbec. Proto je rozdělení těchto druhů na samce a samice čistě libovolné.
U některých druhů ptáků dochází k pohlavnímu styku odlišně, protože samci mají kopulační orgán ve formě nepárové vratné části stěny kloaky. Je to tento reprodukční orgán, který samec vkládá do pohlavního otvoru samice za účelem oplodnění (u některých druhů existuje kopulační orgán, ale je to rudiment). Zajímavé je, že u některých druhů může být kopulační orgán několikrát větší než velikost těla samce i samice.
Čtěte také: Úžasná kachna divoká a její způsob života
Je jasné, že takové velikosti jsou zbytečné a jsou nutné pouze k přilákání samice k procesu páření. Toto je pravděpodobně nejzjednodušenější schéma na přilákání samic v celé živočišné říši.
Páření holubů (video)
Ptačí hnízdění
Proces hnízdění se u různých druhů liší. Někteří používají jedno místo k líhnutí a odchovu potomků po mnoho let, létají na něj speciálně za účelem rozmnožování.
Liší se také proces přímé inkubace a odchovu potomstva. U některých druhů je za výsadbu a výchovu zodpovědná samice, u jiných je to samec, u jiných se procesu účastní oba partneři.
Galerie: chov ptactva (25 fotografií)
Jak se holubi rozmnožují?
Jak se holubi rozmnožují? Existují dva typy chovu holubů:
V přirozených podmínkách, ve volné přírodě, se holubi přirozeně páří. Samec si v tomto případě vybere samici. Takové manželské páry jsou nejsilnější, mají nejvyšší plodnost, kladou vajíčka dříve než ostatní a ve větším množství.
Rozmnožování holubů v zajetí je nucené páření. Chovatel drůbeže vybírá největšího, nejzdravějšího a nejsilnějšího samce a samici stejného plemene, aby získal dobré potomstvo. Párování holubů tedy provádí jejich majitel. Chovatel drůbeže poté umístí vybraný pár holubů do uzavřeného boxu a nechá je tam přes noc. Po páření jsou holubi vypuštěni do společného domu. Obvykle se mladí holubi rychle páří.
Jak víte, že došlo k páření? Zkušený drůbežář to snadno určí. Po páření sedí samec a samice, schoulení k sobě a starají se o svého společníka. Poté je majitel vypustí do společného holubníku. Budku ale není třeba odstraňovat, protože si tam pár může postavit hnízdo. Pokud si pro své hnízdo vyberou jiné místo, budka se přesune tam.
