Vznik velkého množství nových ovocných plodin v posledních letech nutí zahradníky často přemýšlet o zpestření a zpestření jejich sadu. Riziko, že nové odrůdy na vašem stanovišti nezakoření nebo onemocní, se sníží, pokud použijete pohodlnou a ekonomickou metodu – roubování a přeroubování stromů. Poté po dvou nebo třech sezónách obdržíte sklizeň nové původní odrůdy.
KTERÝ ZPŮSOB OČKOVÁNÍ JE LEPŠÍ?
Z obrovského množství existujících metod roubování se za nejjednodušší a nejpohodlnější metody považují roubování s řezem do rozštěpu, do bočního řezu a za kůru.
První způsob se používá pouze pro roubování větví, které lze ve středu řezu snadno rozštípnout a do vzniklé mezery vložit řez na klín.
Metoda roubování s bočním řezem je vhodná pro větve libovolného průměru: na větev stromu se provede šikmý řez, větev se odřízne nad řezem bez zanechání pařezu a do řezu se vloží odřezek. Takto vyrobený štěp se zpravidla dobře hojí a nemá trhliny.
Roubování kůry se používá v případech, kdy jsou větve stromů mnohem silnější než roubované řízky. Odříznuté okraje kůry se koncem nože mírně odvrátí a přímo na něj se naroubuje stejně dlouhý odřezek. Tento způsob roubování se obvykle kombinuje s roubováním do laterálního řezu, protože takový štěp se hojí velmi pomalu a hrozí jeho odlomení v prvních dvou až třech letech po operaci.
PRAVIDLA PÉČE O STROMY: PŘED A PO GRAPLU
Při roubování je velmi důležité vzít v úvahu teplotní režim. Na jaře lze s roubováním začít, když nastanou kladné noční teploty – například roubování řízkem do rozštěpu se obvykle provádí brzy na jaře. V tomto případě se řízky sklízejí přímo v den roubování, protože pupeny v této době ještě nezačaly růst. Roubování za kůru se provádí později, když ve stromu začne proudit míza a kůra se dá celkem snadno oddělit. Roubování peckovin je ukončeno před lámáním pupenů a roubování ovocných stromů se provádí během letního toku mízy (konec července – začátek srpna).
Ihned po naroubování se místo, kde se čerstvě naroubovaný řízek napojuje na větev stromu, pevně obalí pojivovým materiálem a celá otevřená plocha řezů se překryje zahradním lakem. To zvyšuje míru přežití štěpu a urychluje hojení ran.
PROFESIONÁLNÍ RUBOVÁNÍ STROMŮ – RYCHLÉ A CHUTNÉ VÝSLEDKY
Chcete-li správně roubovat stromy, musíte přísně dodržovat několik pravidel: nepracujte se špinavými nebo tupými nástroji, neaplikujte pevně páskování a na čerstvé řezy opatrně nenanášejte zahradní lak. Roubování bude extrémně neúspěšné, pokud použijete nekvalitní materiál: zmrazené nebo sušené řízky s nezralými nebo naopak již rozkvetlými pupeny.
Naši specialisté na péči o zahradu vám pomohou nejen kvalifikovaně a profesionálně naroubovat a přeroubovat váš sad, ale také zaručit vysokou kvalitu použitého materiálu.
Spolupracujeme pouze s důvěryhodnými dodavateli, kteří mají rozsáhlé zkušenosti na trhu zahradního a krajinářského designu.
Odborně vám pomůžeme zpestřit váš sad novými originálními odrůdami plodin, na kterých se můžete těšit ve druhé nebo třetí sezóně.
Roubování řízky v moskevské oblasti lze provádět v následujících obdobích: jaro – od začátku dubna do 15.-20. června; časný podzim (dřevnaté řízky) – od konce srpna do prvních zářijových dnů (praxe ukázala, že podzimní roubování se doporučuje spíše pro jižnější oblasti), zima – v lednu – březnu v uzavřených prostorách. Roubování řízkováním se používá pro zušlechťování divokých stromů, stejně jako pro přeroubování ovocných stromů a nápravu defektů v koruně.
Způsobů roubování řízky je mnoho, dělí se do dvou skupin: roubování, které lze provádět ještě před začátkem toku mízy, na jaře; očkování (i na jaře) – při toku mízy.
Roubování řízky lze provádět kdykoli během dne, pokud je suché počasí, nejlépe zataženo. Neočkovat za deště. Pro roubování řízky je nutné připravit: řízky vroubků; zahradní var; štítky pro nápisy; páskovací materiál; nářadí (kopírka, zahradní nůž, zahradnické nůžky); brousek na broušení nožů, pilka na železo, měkká tužka.
Pro úspěšnost roubování má kromě správného provedení jeho techniky velký význam stav řízků a podnože: zachovalé řízky mají hladkou, nepomačkanou kůru, pupeny, které nejsou vyklíčené a neplesniví. Při podélném řezání řezu je povrch vlhký, s vyčnívajícími kapkami. Pokud jsou řízky přesušené, je třeba je zabalit do mokrého hadru a uchovávat na ledu, a pokud jsou velmi suché, po osvěžení spodního řezu je ponechte ještě 2–3 hodiny v kbelíku s vodou. Pokud očka řízků zezelenají, což se stává při skladování na nedostatečně chladném místě, pak je při roubování někdy užitečné je mírně namazat zahradním tmelem. Lepením a omezením odpařování oček zpomaluje jejich vývoj, což přispívá k dobrému přežití roubu.
Nejlepších výsledků v takových případech (zejména při zpoždění roubování) dosáhneme přikrytím řízku plastovým uzávěrem, který se odstraní za oblačného počasí poté, co začne růst horní pupen. V horkém počasí při roubování je vhodné zejména rouby peckovin, které mají delší dobu srůstu než jadrny, přikrývat klobouky.
Vzhledem k tomu, že roubování řízkováním se často provádí na jaře, je třeba po zimě (zejména po drsné) dávat pozor na stav pletiv podnoží. Pokud je dobrý, pak je vrstva kambia zelená a dřevo bílé. Mírné zhnědnutí dřeva je signálem, že pletiva jsou zmrzlá a podnož je pro roubování nevhodná, i když takové zmrznutí nemusí mít vliv na další vývoj stromu.
Důležité je také správné navázání štěpu. V této době je třeba dbát na to, aby nebyl narušen kontakt mezi pletivy vroubku a podnoží. Dobrá míra přežití je usnadněna hustým, poměrně pevným vázáním elastickou páskou nebo fólií. Nedoporučuje se vázat lepicími izolačními páskami, které se používají na elektrické rozvody, protože se nenatahují a po odstranění se na ně lepí kůra. Zahradní tmel vlivem vlhkosti v horním řezu pořezu nedrží pevně a neopatrným pohybem ruky jej lze srazit. Pak nevyklíčí horní a někdy i další očka, proto je třeba po naroubování znovu zkontrolovat kvalitu povlaku horního řezu.
U peckovin (třešně, třešně a švestky) je velmi důležité provést očkování dříve (v Moskevské oblasti nejpozději 1. května).
Obr. 10. Příprava řízků na roubování:
1- oříznutí řízků nad bodem (vlevo správně, vpravo nesprávně);
2- poloha rukou při roubování: a, b – první a druhá poloha pravé ruky nožem, c, d – první a druhá poloha levé ruky nožem a rukojetí;
3- poloha rukou na rukojeti: a – správná, b – nesprávná;
4- příprava rukojeti pro roubování metodou sedla na zadek; a – první poloha rukojeti a nože, b – druhá poloha rukojeti a nože (podle M. G. Klemenetse)
Obr. 11. Roubování řízky na tenké podnože:
1- metoda zlepšené kopulace s jazykem;
2- tupá metoda s jazykem;
3- Chuďakovova metoda (podle K. G. Vanitseka a N. N. Tichonova)
Obr. 12. Boční roubování řízky:
1 – roubování do bočního řezu;
2- boční roubování se dvěma šikmými řezy;
3- pološtípané roubování konopí: a – spodní konec seřízne ve tvaru klínu, b – vložení řízku, c – ořez větví pod řízkem (podle N. P. Sikory, N. I. Kichunova a R. Garnera )
Obr. 13. Naočkování sblížením:
1, 2 – tenké podnože a potomky;
3- silná podnož a tlustý potomek (podle N.I. Kichunova)
Vylepšené roubování kůry svým řezem Hodí se jak pro tenčí, tak i pro silnější větve. Kůra se zvedne pouze na jedné straně řezu, takže rovina obnaženého dřeva bude vypadat jako trojúhelník, to znamená, že kůra nahoře je více zvednutá než na základně. Spodní část rukojeti je vyříznuta šikmým řezem a poté je na ni vyrobeno sedlo. Na straně protilehlé k šikmému řezu odstraníme vnější slupku kůry, řízek vložíme do řezu podnože a svážeme. Horní část řízku a konec podnožového konopí jsou natřeny zahradním lakem.
Roubování na kůru s trnem používá se pro silné přerostlé podnože. Provádí se, když se na podnoži objeví první drobné lístky. Trn byste neměli stříhat brzy, protože tím oddálíte probuzení pupenů, které určuje začátek aktivního toku mízy. Ani vy byste neměli přijít pozdě, protože se ztratí část plastových látek, které směřují k růstu horní části divokého ptáka.
Pro roubování se polní květ seřízne 20-25 cm nad povrchem půdy.Ve výšce 5-7 cm na severní straně se provede řez ve tvaru T pro vložení řízku jako při pučení nebo pruhu kůry se odstraní a provede se podélný řez z výšky asi 15 cm směrem dolů 4-4,5 cm podél osy volně žijícího ptáka. Pod řezem se provede podélný řez kůry jako u pučení o délce cca 4 cm Řez se odebírá dvěma pupeny, pod spodním se provede šikmý řez dlouhý 3,5-4 cm. do řezu, zvedněte okraje kůry čepelí nože nebo kostí a zatlačte ji co nejhlouběji. V tomto případě je důležité zachovat podélnou shodu osy řezu – vroubek a podnože a není nutná shoda horní části řezu řezu s příčným řezem na podnoži. Svázané odspodu nahoru. Následně péče o roub a vázání výhonu na trn jsou stejné jako při pučení.
Výhodou této metody je, že pokud selže, nemusíte čekat, až vyroste nový výhonek a dosáhne požadované tloušťky. Na tomto trnu můžete pučet v obvyklou dobu nebo opakovat roubování řezem.
Roubování se sedlem za kůru, ponechání části podnože Používá se především u peckovin, u kterých je srůst řízků s podnoží mnohem horší než u jádrovin. Řez se připravuje stejně jako u roubování se sedlem za kůru. Podnož se připraví tak, jak je uvedeno na obrázek 14. Místo roubování se převáže páskou a výřez na podnoži a konec řízku vroubků se natře zahradním lakem.
Když výhony roubovaných řízků dosáhnou 10-15 cm, odstraní se část podnože nad výmladkem, zbývající část podnože podporuje lepší splynutí. Brzy na jaře příštího roku se tato část v místě roubování zcela odstraní a rána se překryje zahradní smolou.
Obr. 14. Roubování na kůru během toku mízy:
1- roubování za kůru bez řezání kůry;
2- roubování se sedlem na kůru;
3- poloha řízku při roubování sedlem na kůru;
4- vylepšené roubování kůry;
5- očkování na kůru s typem (podle N.I. Kichunova. M. G. Klemenets, S. N. Stepanov)
Obr. 15. Očkování podle Tittela:
1- připravené řízky;
2- dva paralelní řezy na kůře podnože;
3- řízek se vkládá za vytočený jazýček kůry podnože;
4- jazyk kůry je zkrácen pod spodním pupenem řízku;
5-štěp, svázaný houbou;
6-roubování, mazané zahradním tmelem (dle K. G. Vanitseka)
Zimní očkování
Ne všem plemenům se zimní očkování daří. Nejlepších výsledků se dosahuje u jablek, hrušek, švestek a hroznů. Pro zimní roubování se divoké výhonky připravují na podzim a připnou v suterénu, v lednu až březnu se roubování provádí řízky požadované odrůdy. Naroubované rostliny jsou stratifikovány v teplé místnosti a umístěny zpět do suterénu a na jaře, s nástupem teplého počasí, jsou zasazeny do země. Toto je schéma provádění zimního očkování.
Příprava divokých zvířat. Pro zimní roubování se květy vykopávají na podzim po ukončení opadu listů a je třeba věnovat zvláštní pozornost kvalitě kořenů, protože nejprve, dokud kořeny nezakoření v půdě, se roubované řízky vyvíjejí živiny uložené v kořenech. Pro zimní roubování je třeba vzít vláknité, rozvětvené kořeny, dlouhé alespoň 10-12 cm.Dobrých výsledků se dosahuje také použitím kořenových segmentů (8-10 cm dlouhých a ne tenčích než tužka), zejména na vegetativních podnožích M 3, M8 a M9.
Vykopané a vybrané podnože pro kvalitu kořenového systému se seříznou 10-12 cm nad kořeny a zapíchnou do suterénu, do písku, při teplotě asi 0°C. Před pokládkou do suterénu je vhodné ošetřit kořeny sazenic, vegetativní podnože a zbylou nadzemní část slabým roztokem (růžovým) manganistanu draselného proti tvorbě plísní a houbových chorob.
Příprava potomků. Vroubky se připravují, stejně jako pro jarní roubování, před příchodem silných mrazů a skladují se ve středním pásmu na sněhu. V jižních oblastech, kde jsou zimy bez sněhu nebo málo sněhu, se řízky skladují v suterénu při teplotě 0-1 ° C v plastových sáčcích s malými otvory, malé množství spařených, vlhkých, ale vychladlých pilin se umístí na dno tašky. Řízky, stejně jako kořeny podnoží, jsou ošetřeny manganistanem draselným.
Šest až sedm dní před roubováním se řízky přenesou zpod sněhu do suterénu, kde se uchovávají tři dny, a poté se přenesou dovnitř. Pro splynutí vroubku a podnože je důležitá vlhkost složek, proto je před roubováním namočíme (na den až dva) do vody o teplotě plus 16-18°C.
Jako nádoby na roubované sazenice lze použít jakékoli krabice hluboké 25 cm.Pokud byly použity na jablka nebo zeleninu, je lepší je omýt roztokem manganistanu draselného.
Nejlepším spojovacím materiálem je lipové lýko nebo PVC fólie. Lipové lýko má tu výhodu, že při výsadbě sazenice je místo roubování zakopáno do země a lýko hnije, aniž by vyžadovalo oddělení. PVC páska se musí odvázat, jinak stáhne místo očkování.
Lýkové stuhy se odebírají tenké (jinak neuhnívají), 5-7 mm široké a 20-25 cm dlouhé, PVC páska se stříhá 20-25 cm dlouhá a 8-10 mm široká.
Řady naroubovaných a položených sazenic jsou proloženy drobnými pilinami čerstvého obrobku. Jsou dobře prodyšné, zadržují vlhkost a nepečou. Pokud je k dispozici dostatek mechu, lze jej použít i na vrstvení. Rašelina se používá pouze nížinná, zraje v hromadách minimálně jeden až dva roky.
Technika očkování. Před zahájením roubování je lepší podnože a řízky vroubků namočit. Očkování se provádí v teplé místnosti s teplotou plus 18-20°C. Na stole je rozprostřena utěrka, na pravé straně jsou rozloženy kopulační nože, zahradnické nůžky, brousek, čistý hadr, zahradní tmel a štítky k označení odrůd; vlevo jsou podnože, jejichž kořeny a nadzemní části jsou předem dobře omyty, a řízky. Před roubováním se kořeny podnoží zastřihnou zahradnickými nůžkami na délku 12-15 cm.
Řízky se odebírají se dvěma nebo třemi pupeny: pro více rozvětvené a tlusté kořeny je zapotřebí stonek se třemi pupeny, pro roubování na segment kořene – se dvěma, aby bylo spojení lepší. Metoda zlepšené kopulace se používá, pokud jsou průměry podnože a potomka stejné, nebo metoda Khudyakov, pokud je podnož silnější než potomek.
Je lepší roubovat 4-5 cm nad kořenový krček, aby při výsadbě na zahradě vroubek nepřešel k vlastním kořenům. Vázání pomocí lýka (stejně jako PVC fólie) začíná zdola nahoru. Lýková páska se nedá zkroutit (jinak bude v zemi špatně hnít), není nutné ji dávat blízko cívky, můžete nechat malé mezery. Nahoře je postroj zakončen smyčkou, která by také neměla být zkroucená. Páskování PVC fólií se provádí stejně jako u lýka s tím rozdílem, že se odstraňuje po měsíci a půl po výsadbě.
Horní konec řízku, aby se zabránilo vysychání apikálního pupenu, se lehce potře zahradní smolou.
Stratifikace očkování. Po roubování procházejí rostliny stratifikací. Na dno krabice položte trochu navlhčených pilin. Naroubované rostliny se na ně položí, pak se posypou malou vrstvou pilin, pak se znovu položí naroubované rostliny a tak dále, až do horní části krabice.
Při zasypávání rostlin pilinami se nesmí zhutňovat. Horní vrstva pilin je pokryta polyetylenovou (nejlépe tmavou) fólií, po které je krabice přenesena na 10-12 dní do tmavé místnosti s teplotou plus 20-22 ° C, kde dochází ke stratifikaci – tvorbě kalusu roubů .
Osmý nebo devátý den se kontroluje tvorba kalusu. která by měla být nejen na spoji štěpu, ale i na konci kořene. Po 10-12 dnech se box přemístí z teplé místnosti do suterénu s teplotou asi 0 °C nebo v oblastech, kde jsou zimy zasněžené, sníh se shrne na zem, umístí se dvě příčky, box se umístí na nich a pokryty vrstvou sněhu 70-80 cm.
Když začne tání, musí být sníh pokrytý silnou vrstvou pilin. Zahradníci, kteří žijí na zahradě pouze v létě, nemají teplou místnost pro stratifikaci. Poté se očkování provádí v dřívějším termínu (v listopadu až prosinci). Při teplotě sklepa plus 5-6°C dojde k tvorbě kalusu za 80-100 dní. Poté je třeba naroubované rostliny přemístit do chladnější místnosti nebo zasypat sněhem.
Dvojité roubování s mezikolární vložkou. Pro získání zakrslých jabloní na semenných podnožích se zhotovuje dvojitý roub s mezikolární vložkou dlouhou 12-15 cm, na kterou se nejčastěji používají řízky rajky Budagovského a zimní roubování.
Nejprve si připravte odřezek vložky, udělejte na ní z obou stran zářezy, jeden konec připojte k vroubku, svažte PVC páskou, poté připojte vložku ke kořeni podnože a svažte žínkou nebo PVC páskou. Vršek řezu potěru je lehce namazán zahradním lakem. Poté se provede stratifikace a uskladnění jako u běžného zimního roubování.
Obr. 16. Léčba ran očkováním:
1-ošetření rány roubováním výhonu: a – výhon, který vyrostl pod poškozenou kůru; b – roubovaný výhon na příští rok:
2- roubování výhonky z pařezu poškozeného stromu:
3- roubování za kůru můstkem“;
4-roubování s „mostem“ s upevněním řízků hřebíky;
5- roubování „můstkem“ laterální, incizivní metodou.
6-roubování s „mostem“ kůry: a – poškozená část stromu s oříznutými okraji, b – pruh kůry. vyříznutý z jiného stromu, stejného, přenesený na poškozený strom (podle V. Penika. N. I. Kichunova. N. A. Rybitského a V. F. Orekhova)
| obsah | Další |
