Bez ohledu na to, jak jsou si zajíc a králík podobní, stále jsou mezi nimi rozdíly. Ne každý je bude umět pojmenovat a ne každý bude schopen rozlišit jedno zvíře od druhého. Rozhodli jsme se tuto situaci napravit, aby už nedocházelo k záměně zajíců a králíků.
Kde žijí?
V první řadě stojí za to vypořádat se s běžnými mylnými představami, které se týkají obou zvířat.
- Mnozí věří, že králík a zajíc jsou stejné zvíře, ale první je domácí a druhé divoké. Není tomu tak, ve skutečnosti se jedná o dvě různá zvířata, která patří do stejné rodiny. Zajíc může být jen divoký a králík žije stejně dobře ve volné přírodě a vedle člověka.
- Tato zvířátka nepatří k hlodavcům, i když rádi hlodají a dělají to pravidelně. Pro ně byla přidělena samostatná třída – zajícoví, nemají tedy nic společného s křečky, myšmi a veverkami.
Zajíci jsou rozšířeni téměř po celém světě. Z evropského kontinentu se rozšířily díky námořnímu cestování s lidmi. Pouze Austrálie tato zvířata nemá. Ale na tomto kontinentu je spousta divokých králíků, kteří přinášejí farmářům spoustu problémů. Jsou také vážnou hrozbou pro ekologii tohoto kontinentu.
Divocí králíci se nejčastěji vyskytují v Severní Americe. I na sousedním kontinentu je jich dost, kolonisté sem tato zvířata přivezli.
Ale na území Eurasie se divocí králíci prakticky nevyskytují, všichni se stali domácími mazlíčky. Tento výklenek je obsazen velkým množstvím zajíců.
Rozdíl externích dat
Na první pohled se může zdát, že zajíc vypadá stejně jako králík. Ve skutečnosti se zdá, že tato zvířata jsou podobná vzhledu: obě mají dlouhé uši, nadýchanou srst a silné zuby. Ale stojí za to se blíže podívat a rozdíl mezi nimi bude zřejmý. Vnější rozdíly vypadají takto:
- zajíc se od králíka liší velikostí – je mnohem větší;
- zajíc je větší váhy – váží minimálně o 3 kg více;
- zaječí uši jsou klínovité, velmi dlouhé, až 15 cm, a králičí uši jsou malé (maximálně 7 cm), s kulatými konci;
- u divokého zajíce má hlava protáhlý tvar s očima umístěnými blízko vrcholu;
- králíci mají kulatou hlavu s centrálníma očima;
- pro králíka je změna barvy kožichu netypická a zajíc, jak víte, s příchodem zimních šatů ve sněhově bílé srsti, což mu umožňuje schovat se před predátory;
- králík tráví většinu svého života v uzavřeném prostoru, protože jeho uši jsou kratší než uši divokého bratra;
- zajíci mají delší a mohutnější tlapy, proto lépe skáče, je pohyblivější a rychlejší, ale nebude moci slézt z hory, ale převalovat se po hlavě;
- králíci nepotřebují tak dlouhé nohy, protože z větší části kopají díry a neběhají, ale toto zvíře obratně unikne z jakéhokoli kopce, protože končetiny mají proporcionální strukturu.
Pro srovnání a sestavení objektivnějšího hodnocení uvádíme průměrné ukazatele rychlosti, kterou jsou zvířata, která nás zajímají, schopna vyvinout. Zajíc běží rychlostí 70 km/h. Králík žijící ve volné přírodě je schopen zrychlit v průměru na 54 km/h. U ochočeného ušáka bude průměrná rychlost kolísat na úrovni 20 km/h. Rozdíl mezi zvířaty, která jsou si tak podobná, je markantní. Takovými vnějšími znaky lze rozlišit dva navzájem podobné zástupce zvířecího světa. Tím ale rozdíly nekončí.
Budete překvapeni, jak odlišná jsou tato podobná malá zvířátka.
Rozdíly v životním stylu
Způsob života dvou tak podobných zástupců jedné rodiny není stejný. A tyto rozlišovací znaky jsou povinné i pro studium. Srovnávací tabulka se zde bude zdát nadbytečná, protože všechny zajímavé fakta bude těžké vměstnat do nudných sloupců a řádků.
Králíci milují kopání děr – o tom jsme již mluvili. Pokud zvíře žije dlouhou dobu na jednom místě, pak se mezi norami tvoří tunely. Celé to vypadá jako bytový dům. V takto velkých norách žijí dospělí i mladí zástupci druhu. Pro každého nového potomka je připraveno samostatné zákoutí. Pouze bezprostřední nebezpečí může králíka donutit opustit svůj domov.
Jedinou výjimkou jsou američtí divocí králíci, kteří nežijí v norách.
Tito mazlíčci žijí pouze v páru, jinak to prostě neumí. Ale pro zajíce je usedlý život a kolektivismus necharakteristický. Páry se tvoří na chvíli, pouze za účelem plození. K místu svého bydliště se nechovají tak uctivě a starostlivě. Dokonce i pro narození potomků si králíci vybírají jakékoli odlehlé místo, které se jim líbilo. Taková zvířata mohou žít v opuštěných norách nebo dočasných doupatech.
Výběr ubytování závisí na počasí a roční době. Za deštivého počasí si vybírají odlehlá místa a s nástupem tepla se rádi vyhřívají na slunných loukách. V horku tráví zajíci nejraději v nížinách. Na zimu většinou lezou do kupek sena.
