Hřebeny и falešné housenky jsou dva druhy hmyzu, které lze často nalézt v přírodě. Rozlišit je od sebe však není vždy snadné. V tomto článku se podíváme na hlavní znamení, podle kterých můžete určit, kdo je skutečně před vámi.
První znamení – počet nohou. Housenky mají pár nohou na každém segmentu těla, zatímco pseudohousenky mají pouze šest nohou: dva páry na předním segmentu a jeden pár na zadním segmentu.
Druhé znamení – tvar a velikost těla. Housenky mají typicky více protáhlé a válcovité tělo, zatímco pseudohousenky mohou mít plošší, listovité tělo.
Třetí znamení – přítomnost chlupů. Housenky jsou obvykle pokryty četnými chlupy, které mohou být různé délky a barvy. Falešné housenky většinou nemají na těle chlupy.
Je důležité si uvědomit, že housenky jsou výhradně nižšími stádii vývoje hmyzu a nemohou existovat bez larev nebo kukel. Nepravé housenky jsou obvykle plnohodnotnými dospělci a neprocházejí stádiem metamorfózy.
Jak rozpoznat housenku od falešné housenky: hlavní rozlišovací znaky
Housenky a pseudohousenky jsou dva různé druhy hmyzu, které často způsobují zmatek mezi pozorovateli. Existuje však několik klíčových rozdílů, které vám pomohou zjistit, s kým máte co do činění.
První věc, kterou byste měli věnovat pozornost, je tvar vašeho těla. Housenka má dlouhé a úzké tělo s mnoha nohami, přičemž každý segment má pár nohou. Nepravá housenka má zase kratší a širší tělo s méně výraznou členitostí.
Druhým důležitým znakem je přítomnost chloupků. Housenky mají chlupy různých barev a velikostí, ale vždy jsou měkké a těsně pokrývají tělo. Na rozdíl od housenek, falešné housenky obvykle nemají chlupy a jejich tělo vypadá hladší a blíže ke kůži.
Třetím znakem je postavení nohou. Housenky mají nohy umístěné v párech po stranách těla a slouží k pohybu a udržení rovnováhy. Falešné housenky na druhé straně mají malé nohy, které obvykle slouží k připevnění k povrchu.
Také stojí za to věnovat pozornost chování hmyzu. Housenky jsou aktivní a neustále se pohybují, živí se vegetací a mohou se pohybovat vysokou rychlostí. Falešné housenky jsou přitom neaktivní a většinou číhají na svých čekacích místech.
Pokud jste tedy věnovali pozornost těmto výrazným znakům, nyní můžete snadno rozlišit housenku od falešné housenky a správně určit, s kým máte co do činění.
Vzhled a tvar těla housenky a pseudohousenky mají řadu charakteristických znaků. Housenky mají dlouhé, protáhlé tělo skládající se z mnoha segmentů. Obvykle mají hlavu, krk, hrudní oblast a břicho. Hlavu housenky lze od těla odlišit podle tvaru a barvy. Tělo housenky je pokryto jemnou a pružnou kůží, často pokrytou štětinami nebo chlupy.
Pseudohousenky mají na rozdíl od housenek kratší a silnější tělo. Jejich tělo může být obdélníkové nebo oválné. Obvykle je pokryta houževnatou a tvrdou skořápkou, která připomíná talíř nebo skořápku. Některé druhy housenek mají přívěsky podobné nohám, které jim pomáhají při pohybu a obraně.
Vlastnosti pohybu a chování
Housenky a pseudohousenky mají různé vlastnosti pohybu a chování, které je umožňují od sebe odlišit. Housenky se pohybují plazením, mačkáním a protahováním těl a své silné čelisti používají k požírání vegetace. Pseudohousenky se na rozdíl od housenek obvykle pohybují spíše skokem nebo chůzí než plazením.
Způsoby obrany proti predátorům se liší i u housenek a pseudohousenek. Aby se housenky chránily, mohou se seskupit a vytvořit společnou ochrannou strukturu zvanou hnízdo. Mohou také použít své bičíky k odražení predátorů. Falešné housenky často používají maskování a napodobují vzhled jiného nebezpečného a jedovatého hmyzu.
Lišit se může i chování housenek a pseudohousenek. Housenky jsou obvykle aktivní během dne, kdy hledají potravu a místa k odpočinku. Mohou se skrývat pod listy nebo ve stoncích rostlin, aby se vyhnuli predátorům. Falešné housenky mohou být aktivní jak ve dne, tak v noci a jejich chování závisí na druhu. Některé housenky mohou být agresivní a útočit na dravce pomocí svých šikmých čelistí.
Charakteristika hlavy a nohou
Jednou z hlavních vlastností, podle kterých lze housenku odlišit od pseudohousenky, je charakteristika jejich hlavy. Hlava housenky má obvykle oči, které mohou být jednoduché nebo složité. Na hlavě housenky lze navíc často nalézt tykadla, která hrají důležitou roli v hmatu a orientaci housenky v okolním světě. Na rozdíl od housenky může falešná housenka postrádat oči i tykadla.
Důležitým znakem, který pomáhá odlišit housenku od falešné housenky, je počet nohou. Housenky mají obvykle na každém segmentu těla 3 páry nohou. Přitom poslední páry nohou jsou nejrozvinutější a housenka je využívá k pohybu. V případě falešné housenky se počet nohou může značně lišit. Některé druhy falešných housenek mohou mít pouze jeden nebo dva páry nohou, což je charakteristický rozdíl od housenky.
Zbarvení a vzor na těle
Zbarvení a vzor na těle jsou důležité znaky, které pomáhají odlišit housenku od pseudohousenky. Housenky mohou mít širokou škálu barev: od jasných a bohatých až po světlé a nenápadné. Barva může být jednobarevná nebo vícebarevná, s různými barevnými kombinacemi.
Kromě zbarvení mohou být na těle housenky různé vzory. Některé housenky jsou pokryty více či méně jednotnými skvrnami nebo pruhy, jiné mají složité vzory nebo řady pestrobarevných pruhů. Vzor může být symetrický nebo asymetrický, pravidelný nebo chaotický.
Nepravé housenky mají často barvy a vzory, které připomínají určitý typ housenky, ale nejsou to pravé housenky. Zbarvení a vzory na housence lze zkopírovat pro ochranu před predátory nebo pro přilákání opylovačů. Některé falešné housenky jsou jasně zbarvené, což slouží jako signál nebezpečí a varuje před toxicitou.
Dýchací systém a schopnost mimiky
Housenky a pseudohousenky mají charakteristické rysy ve svých dýchacích systémech. Housenky mají speciální dýchací otvory zvané stigmata, které se nacházejí po stranách těla. Každé stigma je spojeno se vzduchovými trubicemi, které pronikají do těla a dodávají buňkám kyslík. Díky tomu může housenka efektivně dýchat a přijímat potřebné množství kyslíku pro svůj vývoj a růst.
Pseudo-housenky, na rozdíl od housenek, nemají stigmata ani vzduchové trubice. Živí se sáním potravy hlavou, která se nachází na předním konci těla. Tento způsob krmení jim umožňuje selektivněji vybírat potravu a získávat z ní živiny.
Jedním ze zajímavých aspektů chování housenek a pseudohousenek je jejich schopnost napodobovat. Housenky mohou napodobovat své prostředí tím, že přebírají barvu a tvar listů nebo větví, na kterých žijí. Jedná se o obranný mechanismus, který jim umožňuje schovat se před predátory a vyhnout se nebezpečí. Falešné housenky mají také schopnost napodobovat, ale jejich mimika je často zaměřena na napodobování jiných nebezpečných nebo odpudivých druhů, aby zastrašila predátory a vyhnula se útoku.
Dýchací systém a schopnost napodobování jsou tedy hlavními znaky, které umožňují odlišit housenku od pseudohousenky. Studium těchto vlastností pomáhá biologům a milovníkům přírody lépe porozumět a studovat rozmanitost živého světa.
