Údržba mořských a sladkovodních akvárií. Naše školka a aqua prodejna jsou na jedné webové stránce!
- Домой
- Sladkovodní akvárium
- bezobratlí
- Rakoviny
- Chov raků
Akvarijní rak když jsou vytvořeny příznivé podmínky, množí se stejně aktivně jako akvarijní krevety. K rozmnožování raků dojde bez negativních důsledků, pokud údržba a krmení raků v akváriu odpovídá jejich přirozeným potřebám. Získání potomků je nezbytné pro udržení populace trpasličích raků v akváriu, protože délka života této skupiny raků se pohybuje od 14 do 30 měsíců v závislosti na druhu.
Určení pohlaví u raků. Určit pohlaví raků není tak snadné. V závislosti na tom, zda se jedná o muže nebo ženu, jsou genitální otvory umístěny v různých částech těla. Genitální otvory samců, které se nazývají tubulární, jsou umístěny na základně posledního páru kráčejících nohou. Samice mají pohlavní otvory (gonopody) před třetím (počítáno od posledního) párem nohou. Mimochodem, mnoho jedinců má vlastnosti mužských i ženských genitálních otvorů, což ztěžuje určení pohlaví. Raci jsou však vždy jednopohlavní: jsou to samci nebo samice.
Zevně lze dospělé samce a samice rozlišit podle drápů a ocasu. Samci mají delší a větší drápy, zatímco samice mají širší ocas. Stejně jako akvarijní krevety nosí akvarijní raci vajíčka pod břichem, proto je tato část těla u samic širší. Hlavohruď a břicho samic jsou širší než u samců, drápy jsou tupé a krátké. U samic první břišní nohy buď zcela chybí, nebo jsou výrazně menší. Plodnost většiny okrasných desetinožců výrazně závisí na velikosti samice. Čím je větší, a tedy i starší, tím více vajec je schopna unést.
V období rozmnožování jsou raci velmi aktivní. Při hledání samice se samci vzdalují od úkrytů a během dne se dokonce plazí po dně nádrže. Pokud v této době umístíte akvárium se samicí do blízkosti akvária se samcem, projevuje zjevnou úzkost, vztyčí se a klepe drápy na sklo oddělující ho od samice. Samice mnoha druhů raků jsou připraveny k páření a kladení vajíček pouze krátkou dobu po línání (i když existují výjimky). V této době aktivně vylučují speciální látky – feromony, které mají přilákat sexuálního partnera.
Nejčastěji jsou tyto atraktanty druhově specifické, to znamená, že jsou určeny pouze mužským příbuzným, ale někdy mohou zaujmout i mužskou polovinu blízce příbuzných druhů. Období říje vyšších raků obvykle znervózňuje začínající milovníky bezobratlých. Netuší, proč dříve klidní mazlíčci najednou začnou divoce pobíhat po celém akváriu. Vlastně se nic hrozného neděje, samci jsou jen podrážděni vábivými vůněmi a aktivně hledají partnerku.
Stimulace reprodukce. Aby se raci začali rozmnožovat, je třeba k tomu vytvořit vhodné podmínky. V akváriu by měl být dostatek místa (na jednoho dospělého raka 15-20 litrů nebo přibližně 30 x 40 cm plochy dna), potrava by měla být pestrá a kompletní. U některých druhů raků je rozmnožování stimulováno změnami vnějších podmínek prostředí – změnami počtu světelných hodin, teploty vody nebo cirkulace vody.
V přírodě jsou dešťové srážky a výsledný příliv sladké vody signálem pro desetinožce, aby se začali rozmnožovat, a prodlužující se denní doba a rostoucí teploty stimulují dozrávání reprodukčních produktů. Pravidelné nahrazování části vody sladkou vodou stimuluje pohlavní dospělost raků. Vypusťte část vody z nádoby hadicí a nahraďte ji vodou z vodovodu o stejné teplotě nebo o pár stupňů chladnější.
Raci se živí potravou rostlinného i živočišného původu. Pro udržení dobrého zdraví a výborné kondice se doporučuje podávat jim vařený salát, rybí nebo krevetové maso (jednou týdně) nebo specializované krmivo pro raky. Taková výživa pomůže samičce zesílit před snůškou vajíček a vydržet březost bez potravy, protože samice v tomto období většinou nic nežere.
Páření a tření. Akvarijní raci se na rozdíl od divokých rozmnožují celoročně. Samec, který položil samici na záda a držel ji svými drápy za drápy, umístí spermatofory (kapsle se spermiemi) na břicho samice v oblasti genitálních otvorů. Samice, která dostala balíček spermatu od samce, přestane produkovat feromony a už není pro jedince opačného pohlaví zajímavá. Balíček spermií je připojen přímo k otvoru ženského genitálu. K oplodnění dochází v okamžiku, kdy vajíčka opouštějí její tělo a procházejí přes balíček spermií na cestě k pleopodům.
Poté, co jsou vajíčka oplodněna spermiemi, naklade samice vajíčka na pleopody (břišní nohy). K jejich upevnění na břišní nohy a přichycení vajíček k sobě se používají tzv. nitě-pramínky. Samice s vejci se pohybuje opatrně, často se skrývá v úkrytech. Když je v nebezpečí, zatahuje ocas a schovává vejce. Nyní je její hlavní starostí ventilace snůšky, odstraňování neoplozených nebo mrtvých vajíček a embryí. Neustále se pohybující plavací nohy samice zajišťují ventilaci snůšky a dodávku kyslíku do vajíček.
Délka březosti jiker závisí na teplotě vody a druhu raka a trvá minimálně 3 týdny. Délku březosti vajec mohou ovlivnit i další faktory, jako je kvalita vody a krmiva. V tomto období je nanejvýš nutné poskytnout samici spolehlivý úkryt, který zajistí bezpečí fenky i jejího potomstva. Skvěle se k tomu hodí přístřešky vyrobené ze skořápek kokosových ořechů. Ideální variantou by bylo umístit březí samici do samostatného akvária, kde ji nebudou rušit ani samci, ani velké ryby. Během březosti vajíček se nedoporučuje samici rušit a provádět velké výměny vody.
Rachata. Novorození raci jsou velmi malí, ale přesto představují plně tvarované raky. Velikost novorozených raků je asi 7-9 mm. Líhnoucí se korýši nejprve nehybně visí na nohách samice a po prvním svleku se ji snaží opustit, ale v okamžiku nebezpečí se rychle vrátí a schovají se pod její břicho. Počáteční jídlo pro potěr je stejné jako to, co jedí dospělí. Stejně tak různé organické zbytky, kterých bývá v akváriu hodně. Potěr můžete krmit hotovým krmivem pro rybí potěr, nasekaným tubifexem a artemiemi.
Zpravidla drobní korýši – detritivoři, to znamená, že se živí rozkládajícími se částicemi rostlin a zbytky potravy, které najdou na dně akvária. V prvních týdnech mláďata hledají potravu v blízkosti matky. Jakmile se samička začne pohybovat po akváriu nebo raci vycítí nebezpečí, matka okamžitě zaleze pod břicho. Teprve po druhém molt se začnou aktivně pohybovat a krmit, opouštějí matku a přecházejí k nezávislému životnímu stylu.
Raci jsou ze své podstaty vůči sobě agresivní, boj o území často vede ke smrti nepřítele. A tento instinkt se projevuje již od útlého věku. Žijící korýši v malém akváriu mohou vést ke kanibalismu. Jak se plůda rozrůstá, je třeba rakům poskytnout prostornější nádoby, protože jinak se v malém objemu vzájemně poškodí, dokonce se navzájem požírají. V přírodě poměrně hodně mladých raků hyne na vady línání. Takže ani při ideální údržbě se nelze vyhnout ztrátám. Po svlékání kůže se stávají snadnou kořistí nejen pro predátory, ale také pro své příbuzné.
Pokud tedy chcete odchovat co nejvíce mladých raků, musíte se postarat o prostorné akvárium, ve kterém hlavní roli hraje plocha dna a přítomnost úkrytů v podobě kamenů a keramických střepů. Vzhledem k tomu, že mláďata v prvních týdnech často línají, je třeba dbát na dostatek potravy a přístřeší. Jinak se velkým ztrátám v důsledku kanibalismu nelze vyhnout. Duté stavební cihly se dobře osvědčily při chovu raků. Nejen, že jsou levné, ale také poskytují dostatek úkrytů pro mladé desetinožce. Mladým zvířatům by mělo být poskytnuto hustě zarostlé akvárium.
Raci jsou cenní bezobratlí živočichové, po kterých je neustálá poptávka pro jejich vynikající chuť a vysokou biologickou hodnotu masa. Patří do řádu decapodových korýšů, u kterých jsou tři přední hrudní segmenty srostlé s hlavou a tvoří hlavohruď.
Popis: obal je tvrdý, chitinový, slouží jako exoskelet. Raci dýchají žábrami. Tělo se skládá z cephalothoraxu a plochého, segmentovaného břicha. Hlavohruď se skládá ze dvou částí: přední (hlava) a zadní (hrudní), které jsou spolu srostlé. Na přední straně hlavy je ostrý bodec. V prohlubních po stranách trnu sedí na pohyblivých stopkách vypoulené oči a zepředu vybíhají dva páry tenkých tykadel: některá krátká, jiná dlouhá. Jsou to orgány hmatu a čichu. Stavba očí je složitá, mozaiková (skládají se z jednotlivých ocelli spojených dohromady). Po stranách úst jsou upravené končetiny: přední pár se nazývá horní čelisti, druhý a třetí se nazývají dolní čelisti. Dalších pět párů hrudních jednovětvených končetin, z nichž první pár jsou drápy, zbývající čtyři páry jsou kráčivé nohy. Rak používá své drápy k obraně a útoku. Břicho raka se skládá ze sedmi segmentů a má pět párů dvouvětvených končetin, které slouží k plavání. Šestý pár břišních nohou tvoří spolu se sedmým břišním segmentem ocasní ploutev. Samci jsou větší než samice, mají mohutnější drápy a u samic jsou břišní segmenty znatelně širší než hlavohruď. Při ztrátě končetiny po línání naroste nová. Žaludek se skládá ze dvou částí: v první se potrava mele chitinovými zuby a ve druhé se filtruje drcená potrava. Dále se potrava dostává do střev a poté do trávicí žlázy, kde se tráví a absorbují živiny. Nestrávené zbytky jsou vypuzovány řitním otvorem, který se nachází na střední čepeli ocasní ploutve. Oběhový systém raků není uzavřený. Kyslík rozpuštěný ve vodě proniká žábrami do krve a v krvi nahromaděný oxid uhličitý je vypuzován žábrami. Nervový systém se skládá z perifaryngeálního nervového prstence a ventrálního nervového provazce.
Barva: liší se v závislosti na vlastnostech vody a stanovišti. Nejčastěji je barva zelenohnědá, hnědozelená nebo modrohnědá.
Žije ve sladké, čisté vodě: řeky, jezera, rybníky, rychlé nebo tekoucí potoky (3-5 m hluboké a s prohlubněmi do 7-12 m). V létě by se voda měla ohřát na 16-22’C.
Potrava/potrava: rostlinná (až 90 %) a masná (měkkýši, červi, hmyz a jeho larvy, pulci) potrava. V létě se raci živí řasami a čerstvými vodními rostlinami (jehličnan, elodea, kopřiva, leknín, přeslička), v zimě spadaným listím. Během jednoho jídla sní samice více než samec, ale také méně často. Rak hledá potravu, aniž by se vzdálil od nory, ale pokud není potravy dostatek, může migrovat 100-250 m.
Chování: rak loví v noci. Přes den se schovává v úkrytech (pod kameny, kořeny stromů, v norách nebo jakýchkoliv předmětech ležících na dně), které chrání před ostatními raky. Vyhrabává si jámy, jejichž délka může dosahovat 35 cm.V létě žije v mělké vodě, v zimě se stahuje do hloubek, kde je půda pevná, jílovitá nebo písčitá. Existují případy kanibalismu. Plazí se rak, couvá. V případě nebezpečí rozvíří bahno pomocí ocasní ploutve a prudkým pohybem odplave. V konfliktních situacích mezi mužem a ženou vždy dominuje muž. Pokud se potkají dva samci, většinou vyhrává ten větší.
Rozmnožování: počátkem podzimu se samec stává agresivnějším a pohyblivějším, útočí na přibližujícího se jedince i z nory. Vida samičku, začne pronásledovat, a pokud dohoní, chytí ji za drápy a převrátí ji. Samec musí být větší než samice, jinak může prasknout. Samec přenese spermatofory do břicha samice a opustí ji. V jedné sezóně dokáže oplodnit až tři samice. Asi po dvou týdnech naklade samice 20-200 vajíček, která nosí na břiše.
Hnízdní sezóna/období: říjen.
Puberta: muži – 3 roky, ženy – 4.
Březost/inkubace: závisí na teplotě vody.
Potomstvo: novorození korýši dosahují délky až 2 mm. Prvních 10-12 dní zůstávají pod břichem samice a poté přecházejí do samostatné existence. V tomto věku je jejich délka asi 10 mm, hmotnost 20-25 mg. V prvním létě korýši pětkrát línají, jejich délka se zdvojnásobí a jejich hmotnost se zvýší šestkrát. Příští rok dorostou na 3,5 cm a váží asi 1,7 g, přičemž během této doby šestkrát shodily. Růst mladých raků probíhá nerovnoměrně. Ve čtvrtém roce života dorůstají raci přibližně 9 cm, od této chvíle línají dvakrát ročně. Počet a načasování línání silně závisí na teplotě a výživě.
Raci jsou cennou ekonomickou potravou. Jeho maso je chutné a výživné, obsahuje až 16 % bílkovin. Díky těmto vlastnostem jsou raci na domácím i zahraničním trhu dlouhodobě velmi žádaní. Bělorusko kdysi obsadilo jedno z prvních míst v lovu raků. Do roku 1940 přesáhl úlovek raků z přírodních nádrží 400 c. V poválečném období byl rybolov obnoven a v roce 1957 dosáhl téměř předválečné úrovně. Následně začaly úlovky klesat. Nejnižší úlovky raků v poválečném období byly zaznamenány v letech 1968—10 quintalů, nejvyšší v letech 1957—399 quintals a v letech 1958—358 quintals. Uvedené údaje naznačují nepříznivý stav račích surovin, který si vynucuje přijetí řady naléhavých opatření k obnovení jejich stavů. V našich nádržích se vyskytují dva druhy raků: širokoprstý a dlouhoprstý. Nejrozšířenější je rak říční. Z hlediska komerčních kvalit by měl být upřednostněn rak říční. Požadavkem společným pro všechna nádorová onemocnění je především příznivý kyslíkový režim. Musí být zajištěn průtok nádrže a pobřeží musí být dobře rozvinuté. Půdy dna a břehů jsou jílovité, rašelinové nebo písčité, vhodné pro stavbu nor. Znečištění vodních ploch je pro raky zvláště nebezpečné, protože podporuje (kromě snížení obsahu kyslíku) rozvoj bakteriálních procesů (rak je velmi náchylný ke všem druhům bakteriálních onemocnění).
Populární moudrost říká, že rak by měl být chycen v měsících obsahujících písmeno „P“ ve jménu, a má pravdu. V měsících, které neobsahují toto vyzváněcí písmeno – od května do srpna, se raci rozmnožují, línají a jejich chytání v této době je zločinem proti přírodě. Rak je považován za komerčního, když je jeho délka od středu očí k ocasní desce alespoň deset centimetrů. Takto roste do konce třetího roku života.
Chytání raků není obtížný úkol. Stačí mít past na raky, kterou si můžete vyrobit sami. Nejjednodušší a nejběžnější – dva kroužky z ocelového drátu o průměru 50 a 30 cm se k sobě spojí, nejlépe svařením třemi rozpěrnými tyčemi, rovněž z ocelového drátu o průměru 4-6 mm. Celá konstrukce je pokryta s výjimkou krku (malý kroužek) síťovinou s malými buňkami. K malému kroužku jsou na třech místech přivázány šňůry a spojeny dohromady, asi metr od pasti na raky. Zde je k nim připojena silnější šňůra. Na jeho konec je vhodné přivázat kousek molitanu. Šňůru je vhodné omotat kolem a přidržet na vodě v závislosti na hloubce nádrže. Návnada by měla být umístěna nebo přivázána ke dnu pasti na raky. Nejlepší je používat čerstvé ryby, ne nahnilé, jak se mnozí domnívají. Zkušení rybáři raků přidávají s návnadou i trochu kopru a v síťovaném sáčku kousek koláče a krajíc žitného chleba, jehož kůrka je potřená česnekem. Všechny kovové části skořápky je vhodné potřít česnekem. Teď už zbývá jen dát náčiní přes noc do vody a ráno se vrátit a úlovek vyzvednout. Raci se nemohou sami dostat z pasti na raky – východ je na dně, ale nevědí, jak se vznášet výše. Nejlepší čas na jejich odlov je září-říjen. Předpokládá se, že v této době jsou nejtučnější a nejchutnější. Také musíte vědět, jak správně vařit raky. Mnoho lidí věří, že jakmile raci ve vroucí vodě zčervenají, mohou se jíst. To není pravda. Nedostatečně tepelně upravení raci mohou způsobit žaludeční nevolnost. Rak je považován za připraveného k jídlu, pokud se mu mezi zády a krkem vytvoří trhlina. Dělají to zkušení kuchaři. Raky vložíme do hrnce s vroucí a již osolenou vodou, do které jsme přidali svazek kopru a 3-4 bobkové listy a vařte alespoň 20 minut. Poté se nechají vychladnout ve vývaru, kde se vařily. Pokládají se na talíř tlapkami nahoru, aby ze skořápek nevytékala šťáva.
