Kyselost půdy je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících růst a vývoj rostlin. Určuje dostupnost živin pro kořenový systém a může významně ovlivnit výnos. V tomto článku se podíváme na to, co je to kyselost půdy, proč je důležité její úroveň snižovat a jakými způsoby to lze udělat.
Co je kyselost půdy?
Kyselost půdy je měřítkem obsahu kyselých a zásaditých prvků v půdním roztoku. Měří se na stupnici pH, kde hodnoty pod 7 značí kyselé prostředí a nad 7 alkalické prostředí. Optimální úroveň kyselosti pro většinu plodin je mezi 6 a 7.
Proč je důležité snížit kyselost?
Vysoká kyselost půdy může vést k řadě problémů. Za prvé, snižuje dostupnost mnoha rostlinných živin, jako je dusík, fosfor a draslík. To může vést k nedostatku živin a snížení růstu rostlin. Za druhé, kyselé prostředí podporuje rozvoj některých chorob a škůdců, což může také negativně ovlivnit výnosy.
Jak snížit kyselost půdy?
Existuje několik způsobů, jak snížit kyselost půdy. Jedním z nich je použití vápna. Vápno obsahuje alkalické prvky, které neutralizují kyseliny a zvyšují hladinu pH půdy. Může být aplikován buď ve formě prášku nebo ve formě suspenze. Před použitím je důležité správně vypočítat dávkování a provést analýzu půdy.
Dalším způsobem je použití organických hnojiv. Pomáhají vyrovnávat kyselost půdy a zlepšují její strukturu. Například humus nebo kompost lze použít ke zvýšení úrovně pH půdy a obohacení o živiny.
Můžete také použít specializované chemikálie určené ke snížení kyselosti půdy. Obsahují alkalické složky, které rychle a účinně neutralizují kyseliny. Před jejich použitím si však musíte přečíst návod a řídit se doporučeními výrobce.
Výkon
Snížení kyselosti půdy je důležitým krokem k zajištění zdraví rostlin a produktivity. Použití vápna, organických hnojiv nebo chemikálií může pomoci dosáhnout optimální úrovně pH a vytvořit příznivé prostředí pro růst a vývoj rostlin.
Analýza půdy
Stanovení úrovně kyselosti je důležitým krokem při testování půdy. Kyselost půdy má přímý vliv na růst a vývoj rostlin a také na dostupnost živin. Znalost úrovně kyselosti proto pomůže určit nezbytná opatření k dosažení optimálních podmínek pro rostliny.
Měření úrovně pH je jednou z hlavních metod stanovení kyselosti půdy. Úroveň pH udává stupeň kyselosti nebo zásaditosti půdy a měří se na stupnici od 0 do 14, přičemž 7 je neutrální. Hodnoty pod 7 označují kyselou půdu a hodnoty nad 7 označují alkalickou půdu. Měření úrovně pH pomůže určit, zda je třeba snížit kyselost půdy nebo ne.
Jak snížit kyselost půdy? Existuje několik metod, které lze použít ke snížení kyselosti půdy. Jedním z nich je přidávání vápna. Vápno obsahuje zásadité látky, které pomáhají neutralizovat kyselost půdy a zvyšují její pH. Další metodou je použití organických hnojiv, jako je humus nebo kompost. Pomáhají také zvýšit hladinu pH půdy a zlepšit její strukturu.
Je důležité si uvědomit, že snižování kyselosti půdy je proces, který může nějakou dobu trvat. Proto je pravidelné testování půdy a sledování úrovně pH důležitými kroky k udržení optimálních podmínek pro rostliny.
Metody snižování kyselosti
Kyselost půdy může být problémem pro mnoho zahradníků a zemědělců. Vysoká kyselost může negativně ovlivnit růst rostlin a výnos. Existuje však několik metod, které pomohou snížit kyselost půdy a vytvořit optimální podmínky pro rostliny.
1. Přidání vápna
Jednou z nejúčinnějších metod snižování kyselosti půdy je přidávání vápna. Vápenec obsahuje vápník, který pomáhá neutralizovat kyseliny a zvyšuje pH půdy. Pro dosažení optimálního účinku by mělo být vápno aplikováno na půdu na podzim nebo na jaře, před setím nebo výsadbou. Doporučuje se provést test půdy, aby se určilo množství vápna potřebné pro konkrétní místo.
2. Použití organických hnojiv
Snížit kyselost půdy mohou také organická hnojiva, jako je humus, kompost nebo zelené hnojení. Obsahují látky, které pomáhají zvyšovat pH půdy. Organická hnojiva navíc zlepšují strukturu půdy, zadržují vlhkost a poskytují rostlinám živiny. Pro udržení optimální úrovně pH a zajištění zdravého růstu rostlin se doporučuje pravidelně aplikovat organické hnojivo do půdy.
Závěrem lze říci, že aplikace vápna a používání organických hnojiv jsou účinné metody pro snížení kyselosti půdy. Pomáhají neutralizovat kyseliny a vytvářet optimální podmínky pro růst rostlin. Pravidelné používání těchto metod pomůže dosáhnout zdravé a úrodné půdy, což zase povede ke zlepšení výnosů a kvality rostlin.
Správná péče o půdu
Jak snížit kyselost půdy? To je otázka, která trápí mnoho zahradníků a zahradníků. Jedním z důležitých aspektů správné péče o půdu je zalévání vodou s neutrálním pH. Půda s vysokou kyselostí může negativně ovlivnit růst a vývoj rostlin, proto je třeba přijmout opatření k jejímu snížení.
Prvním krokem v boji proti kyselosti půdy je použití vody s neutrálním pH k zalévání rostlin. Kyselá voda může zvýšit kyselost půdy, proto se doporučuje používat filtrovanou nebo dešťovou vodu. Pokud to není možné, můžete použít speciální prostředky k neutralizaci kyselosti vody.
Druhým důležitým aspektem správné péče o půdu je výživa rostlin. Optimální hladina živin v půdě pomáhá normalizovat kyselost. K tomu můžete použít organická hnojiva, jako je kompost nebo humus. Pomohou zlepšit strukturu půdy a obohatí ji o základní mikroelementy.
Kromě toho se doporučuje pravidelně měřit úroveň kyselosti půdy pomocí speciálních testovacích souprav. To vám umožní rychle určit potřebu úpravy pH a přijmout vhodná opatření. Je důležité si uvědomit, že různé rostliny preferují určitou úroveň kyselosti půdy, takže je nutné při péči o půdu vzít v úvahu jejich potřeby.
Správná péče o půdu nakonec zahrnuje zalévání vodou s neutrálním pH a hnojení rostlin. To pomůže snížit kyselost půdy a poskytne optimální podmínky pro růst a vývoj rostlin. Dodržováním těchto doporučení můžete vytvořit zdravou a úrodnou půdu, která se stane základem úspěšného zahradničení a zahradničení.
Závěr
V tomto článku jsme se podívali na několik účinných způsobů, jak snížit kyselost půdy. Před použitím kteréhokoli z nich je však nutné provést půdní test, aby se zjistila přesná úroveň kyselosti a vybrala se nejvhodnější metoda korekce. Prvním krokem v boji proti kyselosti půdy je použití vápna. Vápnění pomáhá neutralizovat kyselost a zlepšuje úrodnost půdy. Doporučuje se používat dolomitové vápno, protože obsahuje nejen vápník, ale také hořčík, který má pozitivní vliv na růst rostlin. Druhým způsobem je použití organických hnojiv. Kompost, humus nebo mulčovací půda mohou pomoci zvýšit hladinu organické hmoty v půdě a zlepšit strukturu půdy. To udrží vlhkost a živiny a také vytvoří příznivé podmínky pro mikroorganismy, které pomohou neutralizovat kyselost. Třetím způsobem je použití rostlin odolných vůči kyselinám. Některé rostliny, jako jsou rododendrony, azalky nebo borůvky, mohou růst v kyselé půdě. Výsadba takových rostlin může pomoci vyrovnat kyselost půdy a vytvořit příznivé podmínky pro další pěstování dalších plodin. Závěrem lze říci, že snižování kyselosti půdy je důležitým aspektem zemědělství a zahradnictví. Použití vápna, organických hnojiv a rostlin odolných vůči kyselinám pomůže neutralizovat kyselost a vytvořit optimální podmínky pro růst rostlin. Je však třeba pamatovat na to, že každá půda je jedinečná, proto se před aplikací jakékoli korekční metody doporučuje provést analýzu a konzultaci s agronomem.
Se zvýšenou kyselostí se zpomaluje růst kořenů, zastavuje se jejich větvení, snižuje se počet kořenových vlásků, kořeny houstnou, hrubnou a poněkud slizkují, je brzděno proudění fosforu do kořenů rostlin. Rostliny pěstované v kyselých půdách jsou náchylnější k škůdcům a chorobám a sklizené produkty se hůře skladují.
Pro stanovení dávky vápna se stanoví kyselost půdy s ohledem na biologické vlastnosti plodiny, použitý systém hnojiv a další faktory. Pro snížení kyselosti půdy se vápní přidáním dřevěného popela, dolomitové moučky s obsahem vápníku a hořčíku, dále drcené křídy a mušlí a hašeného vápna.
Na vysoce kyselých půdách se vápnění provádí postupně, protože změna kyselosti vyžaduje čas. Nejvhodnějším obdobím roku pro vápnění je proto podzim, zima nebo předjaří. Přidání hašeného vápna bude účinné po 2-3 měsících, ale přidání křídy nebo mletého vápence přinese výsledky až po šesti měsících.
Vápenná hnojiva se do půdy aplikují v průměru jednou za 4-5 let. Na lehčích půdách se vápno přidává po 3-4 letech a na těžkých půdách – po 5-6 letech. Čím jemnější je vápenec mletý, tím silnější je jeho účinek. Spolu s hnojem lze do půdy přidat mletý vápenec, dolomitovou mouku, tuf a všechny druhy rostlinného popela. Nejprve se po ploše rovnoměrně rozmetají vápenná hnojiva a poté hnůj. Půda je vykopána ve stejný den.
Hašené vápno, cementový prach, mletá vysokopecní struska, popel z ropných břidlic atd. jsou také dobré materiály pro snížení kyselosti půdy. Tyto materiály však obsahují žíravé sloučeniny vápníku, které nelze aplikovat současně s hnojem, protože to vede ke ztrátě velkého množství dusíku z hnoje. Při aplikaci hnoje na podzim se vápenné materiály aplikují na jaře a naopak. Množství aplikovaných látek se navíc liší v závislosti na typu půdy. Nelze tedy očekávat, že korekce kyselosti bude přesná. Níže uvedená tabulka ukazuje dávky vápenných materiálů potřebné ke snížení kyselosti půdy o 1 pH na stupnici (přidání na 1 metr čtvereční).
Dávky vápenných materiálů
| Typ půdy | mletý vápenec (g/m2) | Hašené vápno (g/m2) |
| Pískovec | 220 | 160 |
| Trápení | 300 | 230 |
| Alumina | 440 | 310 |
Dávky křídy při vápnění jsou také různé a závisí na pěstované plodině, použitém vápnění, stupni kyselosti a mechanickém složení půdy. Níže je uvedena tabulka s dávkami křídy v závislosti na typu půdy.
Dávky křídy
| Půdy | Dávky křídy, kg/m², při hodnotách pH | |||||
| Do 4,5 | 4,6 | 4,8 | 5,0 | 5,2 | 5,4-5,5 | |
| Sandy | 0,30 | 0,25 | 0,20 | 0,15 | 0,10 | 0,10 |
| Písečná písek | 0,35 | 0,30 | 0,25 | 0,20 | 0,15 | 0,15 |
| Leko hlinitý | 0,45 | 0,40 | 0,35 | 0,30 | 0,25 | 0,25 |
| Středně hlinitý | 0,55 | 0,50 | 0,45 | 0,40 | 0,35 | 0,30 |
| Těžká hlinitá | 0,65 | 0,60 | 0,55 | 0,50 | 0,45 | 0,40 |
| Hlína | 0,70 | 0,65 | 0,60 | 0,55 | 0,50 | 0,45 |
Dávky křídy uvedené v tabulce se obvykle nazývají plné. Jsou určeny ke snížení kyselosti půd s běžnou vlhkostí na pH 5,6-6,0, tzn. na úroveň, která je optimální pro mnoho plodin. Na půdách, které jsou nadměrně navlhčeny, je třeba zvýšit dávku vápenného materiálu o 0,1-0,15 kg/m² nad hodnoty uvedené v tabulce a na těžších půdách – o 0,15-0,20 kg/m². Vápnění rašelinných půd má své vlastní charakteristiky. Hodnoty kyselosti stanovené pro půdy s nízkým obsahem organické hmoty jsou pro rašelinné půdy nevhodné. Potřeba vápnění v takových půdách je považována za silnou při pH nižším než 3,5, střední při pH 3,5-4,2, slabou při pH 4,2-4,8 a chybějící při pH 4,8. Pro silné potřeby je třeba přidat 300 g/m², střední – 200 g/m² a slabé – 100 g/m² vápna.
Pokud se do půdy přidá dřevěný popel, smrkový popel se odebere dvakrát tolik jako vápno nebo křída a bříza a borovice – jeden a půlkrát. Popel z pece lze použít na všech půdách a pod jakékoli rostliny. Popel lze aplikovat jako hlavní hnojivo na podzim před orbou nebo rytím, nebo na jaře při přípravě na sezónu výsadby a také jako lokální hnojivo do výsadbových jam. Po přidání do výsadbových jam se smíchá s humusem, rašelinou a hnojem.
Vápnění kyselých půd zvyšuje účinnost zelených hnojiv (zelené hnojení), zejména při současné aplikaci. S přidáváním vápna byste se však neměli nechat unést, pokud to není nezbytně nutné, zejména na písčitých půdách. Tím jsou mnohé mikroelementy pro rostliny nedostupné (dobře se rozpouštějí v kyselinách a srážejí se v alkalickém prostředí). Zároveň se v půdě objevuje umělé sucho. K určitému zvýšení kyselosti přispívají následující opatření: aplikace minerálních hnojiv, hnoje, rašeliny a kompostu při zpracování půdy. Níže je uvedena tabulka zvýšení kyselosti o 1pH (přidání na 1 m²).
Tabulka zvýšení kyselosti
| Síran amonný | 70 g |
| Barva síry | 70 g |
| Rašelina | 1,5 kg |
| Kompost | 9,25 kg |
| Hnůj | 3 kg |
Během života se hladina pH v substrátu mění. Samotné rostliny do určité míry mění pH prostřednictvím kořenových exsudátů. Zalévání tvrdou vodou snižuje kyselost a zalévání měkkou ji zvyšuje. Hnojiva také ovlivňují pH. Dusičnan vápenatý zvyšuje pH a síran amonný, chlorid draselný a močovina při každoročním používání okyselují prostředí a snižují pH.
Při vápnění se lehké, kypré půdy stávají soudržnějšími a těžké půdy kypřenější, zvyšuje se jejich propustnost pro vodu a zlepšují se podmínky pěstování. Vápnění zvyšuje aktivitu mikroorganismů, které přímo absorbují dusík ze vzduchu nebo prostřednictvím uzlů na kořenech rostlin, a mikroorganismů, které rozkládají humus, a tím zlepšují výživu rostlin.
Rostliny reagují odlišně na kyselost půdy. Na tomto základě jsou rozděleny do čtyř skupin:
1. Rostliny, které nesnášejí vysokou kyselost a nejsilněji reagují na vápnění půdy
(řepa, bílé zelí, cibule, česnek, celer, pastinák, špenát, rybíz, švestky, třešně, ozdobné zelí, zbytky, růže, chryzantémy, ageratum, kochia, astra atd.).
2. Rostliny, které vyžadují mírně kyselou a téměř neutrální půdní reakci a dobře reagují na vápnění
(květák, kedlubny, hlávkový salát, pórek, okurky, rutabaga, hruška, jablko, jahoda, chřest, amaryllis, alternanthera, šípek, fazole, tradescantia, zvonek, pelargonium, petrklíč, ředkev, cuketa, růžičková kapusta a lilek, tuřín, tuřín aronie, čekanka, meruňky, hrozny, šeříky, chryzantémy, krokusy).
3. Rostliny, které nesnášejí nadbytek vápníku, u kterých je třeba aplikovat snížené dávky vápna pouze na silně a středně kyselé půdy
(brambory, mrkev, petržel, ředkvičky, rajčata, ředkvičky, angrešt, maliny, azalka, kala, monstera, kapradina, akroklinum, slunečnice, meloun, kukuřice, hortenzie paniculata, třešeň, jabloň).
4. Rostliny, které jsou necitlivé i na zvýšenou kyselost půdy a špatně reagují na vápnění
(šťovík, lupina, hortenzie, seradella, japonský javor, grandiflora magnolia, japonská andromeda, japonská skimmia, Erica, některé druhy lilií, přesličky, brusinky, moruška, vřes, rododendrony).
E. Kholoptseva, L. Timeiko,
kandidáty biologických věd
