Více masa, jemnější vlna – to je cíl, který si stanovili vědci z Krymského zemědělského výzkumného ústavu, když před dvěma lety zahájili experiment s ovcemi tří plemen. Specialistům bude trvat pět až šest let, než získají samce s danými vlastnostmi, kteří je mohou předat dědičností.
Křížení v chovu hospodářských zvířat ještě není plemeno, ale mezistupeň, kříženec, který se stane krokem na cestě ke krymské linii ovcí plemene Tsigai.
„Přivedení nového plemene do chovu hospodářských zvířat trvá asi 20 let,“ říká Pavel Ostapchuk, vedoucí laboratoře Krymského zemědělského výzkumného ústavu. – Proto jsme si stanovili bližší cíl – vyvinout nového křížence křížením tří plemen: Tsigai, Merinoland a Lakon.
Merinoland je španělské plemeno charakteristické svou velkou hmotou a jemným vláknem. Samci z Merinolandu dosahují v průměru 95 kilogramů, ale mohou dosáhnout i 125. Navíc se tloušťka vlny pohybuje od 28 do 30 mikronů a je považována za polojemnou. Je také důležité, aby plemeno bylo nenáročné, zvířata lze chovat jak ve stáji, tak na volné pastvě. Ovce plemene Lacon jsou „francouzské“. Mají výborné mléko, právě z něj se vyrábí vyhlášený ovčí sýr. Každá samice dává až 2,5 litru denně. Kromě toho mají tato zvířata dobré maso, ale jejich vlna nemá zvláštní hodnotu. Vědci na Krymu začali křížit lakonské a merinolandské samce s ovcemi plemene Tsigai typického pro poloostrov.
— Tloušťka rouna ovcí Tsigai se pohybuje od 38 do 40 mikrometrů a tento ukazatel zcela nesplňuje požadavky průmyslového zpracování. Tyto vlastnosti odpovídají standardu polohrubé nebo polojemné vlny. Plemena, která chceme používat, mají jemnější srst. Váha dospělých samců Tsigai je nyní asi 90 kilogramů, za cíl jsme si dali zvýšit tuto hodnotu na 110 – 120 kilogramů,“ říká Pavel Ostapchuk.
Plemeno Tsigai je jedno z nejstarších na světě. Tato zvířata byla chována ve starověkém Řecku a u nás sahá jejich historie více než 200 let zpět. Ovce Tsigai mají mnoho výhod, takže se nechystají opustit svůj chov na Krymu, ale pouze zlepšují své ukazatele kvality.
“Toto plemeno bylo prověřeno časem, i když se k nám pravidelně dovážejí jiná plemena,” říká Alexey Kamentsev, vedoucí oddělení chovu hospodářských zvířat krymského ministerstva zemědělství. — Faktem je, že tak nebezpečná nemoc hospodářských zvířat, jako je piroplazmóza, přenášená klíšťaty ixodidů, je na Krymu rozšířená. Plemeno Tsigai je vůči této nemoci odolné.
Začali experimentovat s novým křížencem tří plemen na Krymu v roce 2021. V loňském roce bylo křížením získáno 45 jehňat. Rychle rostou a ve 3,5 měsících dosáhly 28 – 29 kilogramů.
Odborníci říkají, že je vhodné zlepšit kvalitativní vlastnosti plemene Tsigai, protože dnes je výroba vlny na Krymu zjevně nerentabilní. V loňském roce byla z farem přijata hrubá a polohrubá vlna za cenu asi 30 rublů za kilogram. Zároveň je potřeba to odvézt na zpracování až do Tatarstánu. Všimněte si, že péče o jedno zvíře za sezónu stojí 100 rublů. Vezmeme-li v úvahu náklady na dopravu, které v loňském roce činily asi 300 tisíc rublů na kamion, není tato činnost ekonomicky opodstatněná. Stát může snížit náklady chovatelů ovcí pouze dotací výroby rouna. Za každý kilogram polojemné vlny vyrobené v minulé sezóně dostali zemědělci na dotacích z rozpočtu 40 rublů. Obecně státní dotace na jeho výrobu v republice činila 1,8 milionu rublů. Ročně se zde přitom vyrobí asi 540 tun vlny. Pokud však vědci vyvinou vylepšenou hybridní ovci s jemnějším rounem ze tří plemen, dostane se do jiné cenové kategorie, díky čemuž by mohla být celá produkce zisková.
V letošním roce dostanou krymské farmy dotaci 152 milionů 357 tisíc rublů na údržbu chovných zvířat. Údržba chovného stáda ovcí a koz bude dotována částkou 18 milionů 900 tisíc rublů. Stát dotuje výrobu vlny z jemných a polojemných ovčích ovcí částkou 3 miliony 120 tisíc rublů. Počet ovcí v republice je asi 150 tisíc.
Tádžické ovce vědce překvapila informace o vývoji nového plemene ovcí zvaného „Arashan“ v Kyrgyzstánu.
Ve svém sdělení na stránkách Ministerstva zemědělství Republiky Tádžikistán poznamenali, že by bylo spravedlivější přiřadit jim jméno „Arashan“, které patří k druhu ovcí plemene Gissar v Kyrgyzstánu, s odpovídající genetická struktura jeho vzniku daná.
V dubnu 2021 zaregistrovalo Ministerstvo venkova, vody a regionálního rozvoje Kyrgyzstánu nové kyrgyzské masné a tučné plemeno ovcí „Arashan“.
Podle tiskové služby kyrgyzského oddělení bylo plemeno arashan chováno na farmách v této republice. Při tvorbě plemene byly použity hřebčíny plemene Gissar, dovezené v roce 1977 z Tádžikistánu, se kterými byly kříženy místní hrubosrsté královny.
fotografie z webu Ministerstva venkova, vody a regionálního rozvoje Kyrgyzstánu
Podle kyrgyzských médií je nové plemeno ovcí „Arashan“ větší co do velikosti a hmotnosti než ovce Gissar, která je považována za největší na světě.
Hmotnost ročních jehňat dosahuje 80 kilogramů. Dospělí berani přesahují v kohoutku metr, ale váží téměř 200 kilogramů.
Jak se ukázalo, práce na vývoji nového plemene začaly v Kyrgyzstánu již v sovětském období, ale oficiálně bylo zaregistrováno až v dubnu 2021.
V souvislosti s těmito informacemi chtějí tádžičtí vědci od svých kyrgyzských kolegů slyšet odpovídající hodnocení tohoto selekčního úspěchu a požádat je, aby „nazvali věci pravými jmény“.
Podle tádžických chovatelů patří ovce Gissar k Tádžickému lidu a jsou pýchou národa.
Text tádžických chovatelů říká:
„Vítáme a respektujeme práci vědců a specialistů, farmářů ze sousedních zemí, kteří používají ovce Gissar při zlepšování stávajících a vytváření nových typů a plemen ovcí. Podporujeme další rozšiřování oblasti chovu ovcí Gissar. Jsme připraveni pořádat mezinárodní či regionální sympozia a konference o aktuálních problémech chovu ovcí. V tomto ohledu upřímně žádáme a vyzýváme vědce, specialisty, farmáře a všechny, kdo se podílejí na chovu ovcí Gissar, aby vše nazývali pravými jmény.“
Tádžičtí vědci trvají na tom, aby se plemeno Arashan nazývalo jedním z typů ovcí plemene Gissar.
Tádžičtí vědečtí experti zároveň nepopírají práci chovatelů ovcí sousedních zemí na zlepšování stávajících a vytváření nových plemen ovcí využívajících plemeno Gissar, ale nabádají k tomu, aby nepopírali příslušnost ovcí plemene Gissar k Tádžickému lidu.
Aby toho bylo dosaženo, podle tádžických vědců by si odpovědné útvary a osoby zemí Commonwealthu měly vyměňovat informace při schvalování selekčních úspěchů v chovu hospodářských zvířat.
Hissar ovce.
Fotografie z webu ministerstva zemědělství Tádžikistánu
Jak se objevilo plemeno ovcí Gissar?
Ovce Gissar mají prastarý původ a svým významem patří k modernímu šlechtěnému plemeni s vysoce vyjádřenou specializovanou masnou a tukovou užitkovostí.
Vznikl již ve 13. – 14. století úsilím několika generací lidí obývajících Tádžikistán. Ovce Gissar získala své jméno podle oblasti, kde byla chována – „Hisar“ a odkud byla stáda těchto ovcí přivážena na trhy měst Buchara, Samarkand, Kokand, Karshi atd.
Pojem „Hissar“ byl širší než Gissar Bekstvo, zahrnoval i sousední regiony, tedy celou východní Bucharu.
V roce 1912 byly ovce Gissar předvedeny na Všeruské zemědělské výstavě ovcí v Moskvě a byly velmi chváleny pro svou velkou velikost a velkou tělesnou hmotnost.
Plemeno ovcí Gissar poprvé popsali v letech 1927–1928 N. P. Chirvinskij a V. B. Elagin, ale podrobněji jej studovala až v letech 1927–1928 v Tádžikistánu expedice Moskevského zootechnického institutu.
Kde se chovají ovce Gissar?
V současné době je počet ovcí plemene Gissar v Tádžikistánu více než 1,5 mil. Jeho chovem se zabývá 7 chovných závodů a farem. Díky největší živé hmotnosti na světě se moderní chovná oblast ovcí Gissar neomezuje pouze na Tádžikistán.
V různých letech byly ovce plemene Gissar exportovány z Tádžikistánu do Uzbekistánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a v posledních letech do Ruska, Běloruska a Ukrajiny, kde se úspěšně chovají.
Nejlepší populace ovcí Gissar se nachází ve velkém chovném závodě „Gissar“ v oblasti Farkhor, „Barakati Khisor“ ve městě Gissar, „Dilshod-B“ v oblasti Varzob v Tádžikistánu a na řadě dalších farem republika.
Ovce Gissar.
Fotografie Asia-Plus
Tyto farmy hrají vedoucí roli v pěstování a distribuci vysoce produktivních plemenných ovcí. Tak například jako výsledek mnohaletého tvůrčího výzkumu v úzké spolupráci s výrobními dělníky vznikl ve šlechtitelském závodě Gissar nový tovární typ „Farkharsky“.
Tento typ byl schválen a zapsán do Státního registru chovatelských úspěchů Státního výboru pro vynálezy a objevy SSSR v roce 1989.
V současné době se na dvou šlechtitelských farmách v Tádžikistánu, díky úsilí vědců a specializovaných chovatelů ovcí v zemi, blíží konec šlechtitelské práce na vytvoření nové ovce továrního typu nazvané „Shachrinavskaya“ se zlepšenými chovnými vlastnostmi.
Přínos ovcí plemene Gissar je velký při zlepšování produktivity ovcí tlustoocasých a vytváření nových plemen v zemích Střední Asie a Kazachstánu.
Například za účasti ovcí plemene Gissar vzniklo v Tádžikistánu tadžické plemeno ovcí maso-tuk-vlna, v Kazachstánu – plemeno Ordabasin, polojemná fleecová ovce Aktobe, v Kyrgyzstánu – plemeno Aikol. , stejně jako tlustoocasé ovce Merino, v Uzbekistánu – Ustyurt maso-tuk ovce – vlna ovce, stejně jako Keles a Andijan typy tlustoocasých ovcí. Tato práce pokračuje dodnes.
Vědci z Tádžikistánu navíc poznamenávají, že jejich škola chovu ovcí je od roku 1947 vedoucí školou v regionu.
Posílejte své dotazy, zprávy, videa a fotografie na Viber, Telegram, WhatsApp, Imo na čísle +992 93 792 42 45.
