Existují dva způsoby množení rostlin – vegetativní a generativní.
Vegetativní reprodukce (dělením cibulí, oddenků, hlíz, řízků, vrstvením a roubováním), tj. způsob, kdy se nová rostlina vyvine z části orgánu dospělé rostliny, není mezi zeleninovými plodinami tak běžný, i když existují plodiny, pro které je to jediné možné, alespoň v amatérském zahradnictví. Každá metoda má své vlastní charakteristiky, metodiku a zemědělskou technologii, budeme je zvažovat postupně.
Existují různé typy zavlažování: před a po setí, provádí se, když je povrch tak suchý, že se přes něj nemohou prorazit malá semena; výsadba a povýsadba, důležitá pro zakořeňování sazenic; krmení, dobíjení vlhkosti.
Za určitých okolností je nutné uchýlit se k vegetativnímu způsobu rozmnožování zeleninových plodin, zejména proto, že zahradníci pěstují plodiny, které:
1) nevytvářejí semena (křen, vícevrstvá cibule, česnek);
2) oseté semeny tvoří v prvním roce vegetace drobné produkční orgány – sady (brambory, cibule);
3) u semenného způsobu množení je pozorováno štěpení znaků – podle barvy, tvaru, velikosti (rebarbora);
4) mají malá, pomalu rostoucí semena a uvedení sazenic do stavu trvá 70–90 dní (rozmarýn, estragon, artyčok).
Množení zeleniny dělení žárovek – poměrně častý jev v zelinářství. Cibule s více pupeny produkuje od 3 do 12 dětí, které stačí rozdělit a zasadit. A aby se cibule vyvíjely současně, je nutné je zkalibrovat, rozložit na záhon, seskupit je podle velikosti a zasadit do země do hloubky 3x větší, než je jejich výška.
Vytrvalé zeleninové a bylinné rostliny (chřest, máta, libeček atd.) se snadno množí dělení oddenku. Obsahuje množství živin, které je dostatečné pro zajištění vývoje mladých rostlin, než si vytvoří vlastní kořenový systém. Chcete-li to provést, vyberte si chvilku na jaře nebo na podzim a ihned zasaďte oddenky na trvalé místo.
Každý ví, že brambory rozmnožuje se hlízami. Ale tato metoda je použitelná pro topinambur (hliněná hruška), stakhis. Hlíza je upravený výhon (proto se bramborám, na rozdíl od řepy nebo mrkve, správněji říká nikoli okopanina, ale hlíza) s oky (pupeny), z nichž většina je nahoře, např. z dvanácti oček , asi šest bude nahoře, jedna dvě – ve střední třetině, tři – ve spodní třetině. Pokud potřebujete uříznout hlízu, nezapomeňte, že pro každou část by mělo být několik očí.
Existují i jiné způsoby množení brambor, které se používají při omezeném množství osiva.
1. Očima. Z brambor je vykrájejte, dejte jim pyramidový tvar, nechte je několik hodin na vzduchu, aby řezy zvětraly, vložte do truhlíku a do výsadby nechte při teplotě 3–4 °C. Rozdělte mezi otvory tak, aby každý měl dvě nebo tři oka.
Frekvenci zavlažování a zadržování vody v půdě můžete snížit, pokud vykopanou půdu okamžitě zasejete, pravidelně ji kypříte, přikryjete organickým mulčem, ochráníte před povětrnostními vlivy, vysadíte keře a postavíte ploty.
2. Vrstvy, které se tvoří při jarovizaci. Za tímto účelem umístěte hlízy na světlo a udržujte je asi měsíc při teplotě 15–17 °C. Když klíčky, které se na nich objeví, dosáhnou délky 10–15 cm, přemístěte hlízy do krabice a posypte je humusem nebo rašelinou. Asi za týden se na klíčcích objeví kořenový systém, pečlivě je oddělte a zasaďte podle schématu 20? 50 cm a pečujte jako obvykle.
Téměř každý ví, že ovocné rostliny se rozmnožují roubováním, ale tuto metodu poprvé použil u zeleniny I. V. Michurin. Podle tradiční technologie zahradní chirurgie můžete naroubovat okurku na dýni nebo rajče na bramboru. Tato metoda se používá v chovu, v amatérském zahradnictví není běžná.
Řezání, stejně jako roubování, se obvykle vyskytuje v ovocnářství, ale lze jej použít i v zelinářství. Indikacemi jsou nedostatek osivového materiálu nebo situace, kdy se sazenice, například rajčata, brambory, majoránka, libeček, velmi protáhly. Stačí odříznout vršek a nevlastní syny rostliny, zakořenit je a zasadit do země spolu s mateřskými exempláři. Při odběru řízků se jistě setkáte s tím, že je obtížné udržet životaschopnost stonkových řízků, které nemají kořenový systém. Aby se vše podařilo, je potřeba vytvořit co nejlepší světelné, teplotní a vodní podmínky (to lze pouze v případě, že máte skleník), zajistit rostlinám sterilní substrát (perlit nebo vermikulit) nebo zeminu. Navíc je potřeba správně vybrat řízky (příliš mladé špatně zakořeňují, staré zasychají, protože listy vyžadují hodně živin). Musí být zdravé a bez škůdců. Pro urychlení procesu tvorby kořenů udržujte řízky v roztoku heteroauxinu po dobu 6 hodin (2 tablety rozpusťte ve 200 ml horké vody, přidejte teplou vodu a objem doplňte na 10 l).
Křen a artyčok by se měly množit pomocí kořenových řízků. První řízky, dlouhé 15–20 cm, připravte na podzim a uložte je do jara v písku ve sklepě. Poté jej zasaďte a odstraňte pupeny ve střední části (jinak bude kořen rohatý).
Řízky druhého jsou seskupeny kolem mateřské rostliny, takže je stačí oddělit a přesadit.
Tento text je informační list.
Pokračování na litry
Přečtěte si také
Příprava půdy a sadební materiál
Příprava půdy a sadebního materiálu Sklizeň musíte připravit na podzim. Nejprve musíte vybrat web. Nejlepší je sázet brambory po hrášku, fazolích, okurkách, zelí a melounech. Brambory by se neměly pokládat za rajčata a lilky. Prostor by měl být důkladně vyčištěn
Příprava semen a sadebního materiálu
Příprava osiva a sadebního materiálu Doba skladování osiva. Každý zahradník má zájem vědět o délce skladování semen a o tom, jak ovlivňuje klíčení. Je třeba si uvědomit, že dlouhodobé skladování semen snižuje energii jejich klíčení. Semena mrkve lze skladovat
Biologický základ množení sadebního materiálu
Biologický základ množení sadebního materiálu V současné době prudce vzrostla poptávka po sazenicích plodů a bobulí, ale ve školkách se zatím nemnoží příliš zručně a v nedostatečném množství. Proto je nutné naučit se vše pěstovat sami, ne
Příprava sadebního materiálu a zeminy
Příprava sadebního materiálu a půdy Materiál na sadbu brambor se připravuje pouze na světle. K tomuto účelu v interiéru můžete využít vše od okenních parapetů až po podlahu a mělké truhlíky, ve kterých jsou bramborové hlízy vyskládány pouze v jedné vrstvě. Každý
Příprava výsadebního materiálu
Příprava sadebního materiálu Jahodový knír lze získat z běžných komerčních výsadeb. Tady je ale velmi těžké udržet stoprocentní čistotu a knír je horší kvality. Proto se doporučuje pokládat speciální – děložní – oblasti, kde
Pěstování sadby semeny
Pěstování sadby semeny Odrůdy jahod, které nevytvářejí výmladky, se množí různými způsoby. Lze množit dělením keře, které se provádí obvykle v srpnu, ale lze to provést i na jaře, v květnu.Jahody se množí i semeny.První způsob. Zasít v zimě
PĚSTOVACÍ SADBOVÝ MATERIÁL
PĚSTOVACÍ VÝSADBA Hrozny se obvykle množí pěstováním sazenic ve školkách z řízků standardní délky (55–70 cm) a tloušťky alespoň 5 mm, jakož i různými typy vrstvení, než jaké jsou k dispozici na místě.
Příprava sadebního materiálu pro výsadbu
Příprava sadebního materiálu k výsadbě Keře angreštu, rybízu a maliníku se před výsadbou seříznou (pokud se tak neděje ve školce), obnoví se natržené řezy na kořenech a zkrátí se nadzemní část (výhonky). Po seříznutí by každý výhon neměl být delší než
Pořízení výsadebního materiálu
Nákup sadebního materiálu Semena, řízky, sazenice a další druhy sadebního materiálu léčivých rostlin nakupujte pouze od prověřených a spolehlivých dodavatelů. Vedoucí pozici mezi nimi zaujímá VILR (All-Union Scientific Research Institute).
Výběr rostlinného materiálu
Výběr sadebního materiálu Pokud jste se rozhodli pro výběr odrůd (viz kapitola 9), je na čase přemýšlet o nákupu sadebního materiálu. Možná se již několik let zabýváte vinohradnictvím a budete potřebovat nové rostliny, abyste rozšířili své pozemky nebo
Výběr rostlinného materiálu
Výběr sadebního materiálu Pokud jste se rozhodli pro výběr odrůd, je na čase přemýšlet o nákupu sadebního materiálu. Možná se již několik let zabýváte vinohradnictvím a budete potřebovat nové rostliny na rozšíření nebo nahrazení půdy
Získání sadebního materiálu
Získání sadbového materiálu Abyste dosáhli trvale vysokých výnosů jahod, měli byste se naučit pěstovat vlastní zdravý sadební materiál. Zcela zdravé rostliny lze získat pěstováním ze semen, bez přenosu virových, plísňových
