Angrešt jako zdroj inspirace – literární i kulinářské
Potřebujete jen dvě ingredience: angrešt a cukr. A získáte tři štěstí najednou: léto, cestování a marmeláda.
Ukončete režim celé obrazovky
Rozbalte na celou obrazovku
Foto: Alamy / DIOMEDIA
Angrešt je oblíbená, ale zvláštní bobule. Jedno slovo stojí za to. Slovníky se domnívají, že jde o výpůjčku z polštiny. S největší pravděpodobností se jedná o zkaženost „křížové bobule“ nebo dokonce „Kristovy bobule“, protože v některých slovanských jazycích se tomu říká „Kristův trn“. Pro Bulhary jsou angrešt „shluky Konstantinopole“ a to jim velmi vyhovuje. Britové však vidí angrešt jako „husí bobule“. Nejhorší situace je ale u Francouzů. Angrešt pro ně ani není angrešt, ale rybíz. A ne obyčejné, ale „pro makrely“. I když každý, kdo v dětství ukradl angrešt z křoví svého souseda, samozřejmě chápe, že angrešt a rybíz nebyli ani blízko. Rybízu máme, kolik chceme, ale nenajdete tak velké červené, vlnité angrešty jako naše sousedka Baba Dasha. A není to ani krádež, když se můžeme snadno proplazit mezi dvěma prkny v plotě.
A přesto – odkud se tato „makrela“ vzala a co mají angrešt společného s rybami, pokud je opět jasné, že z ní potřebujete vyrobit džem, marmeládu a ovocné bonbóny. Puškin nám to odkázal. Jak víte, dával přednost angreštovému džemu před všemi ostatními.
Angreštová marmeláda
S největší pravděpodobností jde o barevnou podobnost. Makrela i angrešt jsou krásně pruhované. Ale možná to byli Francouzi, kteří viděli, jak Britové připravovali angreštovou omáčku pro svou makrelu, a vzpomněli si na to. Nejen Britové, ale i naši milí Molokhovetci přišli s nápadem použít angrešt do salátů a omáček – například místo octa. Tuto radu má ve své knize.
Angrešt obecně se ukázal jako velmi knižní bobule. Překvapuje mě, že ještě ani jeden filolog nenapsal dílo „Angrešt v ruské literatuře“. Protože jsme z toho angreštu všichni vyšli s opálenými letními koleny, skoro jako z Gogolova kabátu. Čechov má příběh s názvem „Angrešt“, kde hrdina celou noc jí jednu bobule po druhé a říká: „Jak chutné! A nejúžasnější je to obrovské množství angreštu ve verších. I když je to slovo dlouhé, neohrabané a sotva se rýmuje. Ale Achmatovová, Cvetajevová, Merežkovskij, Saša Černyj a dokonce i Charms ji mají. Ne bobule, ale múza.
A mnozí přirovnávají angrešt k drahým kamenům.
Nadarmo se nezrodil příběh o Kateřině Veliké, která dala kuchaři smaragd za dokonale uvařený angreštový džem.
A v Bazhovově příběhu „Křehká větvička“ mistr vyřezává angrešt z malachitu. A Šmelev, velký spisovatel každodenního života v ruském životě, má „těžké angreštové náušnice“.
Po angreštové prostranství ve staré zahradě u Podolska pro mě zůstávají nejvíce angreštovými místy Anglie a Skotsko. Letos jsem tu znovu. A co myslíte – anglická poezie se obešla bez angreštu? Samozřejmě že ne. Stevensonův zahradník „kráčí tam, kde stojí angreštové keře v dlouhé řadě“. Letos jsem se opět na vlastní kůži přesvědčil, že malé domky na úpatí spíše nehostinných hor jsou obklopeny angrešty. Těm se říká majestátní. Musíte si je vydělat, vylézt do průsmyku a tam vám ukážou vzácný slunečný úsměv. Ve Skotsku jsem neviděl žádný džem, ale sklenice marmelády jsou na policích vedle malinového džemu a vřesového medu.
Pravda, mám rád marmeládu ne ve sklenicích, ale v plastu. Připravuje se jinak, déle, ale podle mě vychází chutněji. Nejprve je samozřejmě nutné vytřídit bobule, do marmelády by se neměla dostat ani jedna zkažená bobule. Pak se vyzbrojte nůžkami a zastřihněte culíky. To je podle mě ta nejletnější aktivita. Kdy je ještě čas na odměřené rozhovory a monotónní, uklidňující práci? A neplácejte své děti do rukou, když nesou bobule, v pozadí máte také sousedův keř, nezapomeňte. Zatímco budete odřezávat stonky, propíchněte každou bobule špičkou nůžek. Při vaření se tak rychleji uvolní dužnina.
Nyní vložte angrešt do litinové pánve s poklicí a vložte do trouby. Stačí přidat trochu vody, aby se nepřipálila. Tam se to upeče, změkne, pak je potřeba nechat vychladnout a vše protřít přes sítko. Vzniklé pyré i poté vyšlehám tyčovým mixérem.
Je třeba připravit sirup z cukru, hustší, ne jako na džem, a smíchat ho s bobulovým pyré. Z této hmoty můžete začít vyrábět plastovou marmeládu, nejchutnější z marmelád. Cukru potřebujete přibližně stejné množství jako angrešt, ale ve skutečnosti získáte méně bobulí – zrnka a slupka neprojdou sítem.
Plech vyložte pečicím papírem, vymažte jej rostlinným olejem bez zápachu a potřete angreštovou směsí. Stěrkou ho vyrovnejte a dejte zpět do trouby oschnout. Teplota by měla být velmi nízká – méně než sto stupňů, pokud vám to kamna dovolí. A můžete ho i trochu otevřít. Že je marmeláda hotová, poznáte, když se vám přestane lepit na ruce a lze ji obrátit. To se provádí takto: vezměte další list pergamenu, namažte ho olejem, položte na marmeládu a otočte. Spodní plech lze snadno sejmout a marmeládu můžete vrátit zpět do trouby. Ale ne na dlouho – pozor, ať nevyschne. Nyní nechte zaschnout přímo v kuchyni přikryté utěrkou. A pak ho můžete nakrájet na kostičky a posypat moučkovým cukrem. Máte krásnou plechovou krabici – uložte ji do ní. Vyndejte jednu kostku po druhé, rozdejte ji a řekněte: “Ale je to vynikající!” Ne tak docela, samozřejmě jako Čechovův hrdina, ale doba je jiná. Jen ty angrešty jsou pořád stejné.
- Časopis “Ogonyok” č. 30 ze dne 05.08.2019. září 43, str. XNUMX
- Odhlásit odběr receptů
Angrešt je ovocný keř, který lze nalézt téměř na každém zahradním pozemku.. Na jedné straně lze tuto rostlinu nazvat obyčejnou a nenápadnou, ale na druhé straně má tato plodina poměrně širokou oblast rozšíření, pokrývající celou severní polokouli, starou historii a vede mezi ostatními plodinami v rozmanitosti odrůd, které se liší velikost, barva, tvar a chuť plodů .
Britové milují angrešt, podávající speciální sladkokyselou omáčku ke smažené huse, odtud název husí bobule. Hojnost trnů na keři mu dala jiný název – Kristův trn, jak Němci angreštu říkají. Italové nazývají tuto bobule hroznem se strništěm a Francouzi mu říkají tučný. Slovanský název pro kustovnici má dvě varianty. První možnost je spojena se starým ruským slovem „kryzh“ nebo „cross“ a druhá možnost nazývá angrešt bersenem.
Dnes angrešt potěší zahradníky velkými bobulemi různých odstínů.: Zelená a bílá až purpurově červená nebo kaštanová. Kromě toho se tento keř aktivně používá při vytváření krajinných kompozic ve formě ovocných zahrad a mixborders. Sazenice angreštu si můžete zakoupit v naší školce na webových stránkách www.zpitomnik.ru. Garantujeme absolutní dodržování odrůd a vysokou míru přežití.
Pěstování egreše
Pěstování angreštu obecně nelze nazvat těžkým, ale jako každá rostlina má tento keř bobulí určité požadavky. Za prvé, tato plodina špatně snáší stínování, takže je lepší pěstovat angrešt na otevřeném slunném místě, které je chráněno před průvanem a studeným větrem. Za druhé, vlhkost by měla být mírná, protože nadměrná vlhkost v půdě vede k hnilobě kořenového krčku. Angrešt se snadněji přizpůsobí přechodnému suchu než stagnaci vody a podmáčení. Za třetí, tato zahradní plodina preferuje lehké a úrodné půdy. Pro tyto účely jsou ideální střední hlíny, ale písčité hlíny nebo těžké hlíny by měly být opuštěny nebo zlepšeny přidáním hlíny nebo písku. Také je třeba dávat pozor na kyselost půdy, i když angrešt snáší kyselost lépe než jiné plodiny bobulovin. Ale přesto byste neměli nechat pH pod 5,5, protože rostlina dobře reaguje na mírně kyselý substrát. Pokud na vašem webu převládají kyselé půdy, můžete použít vápnění. Vápno snižuje kyselost a zároveň zlepšuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy.
Navíc při pěstování angreštu je třeba věnovat pozornost umístění keřů. Nejlepší možností by samozřejmě bylo vyčlenit na zahradě samostatnou oblast pro pěstitele bobulí, ale abyste ušetřili místo a optimalizovali prostor, musíte použít různé kombinace. Tuto plodinu můžete vysadit ve společnosti mladých stromků nebo ji umístit podél živého plotu, ale v jakémkoli uspořádání byste měli mezi angreštem a ostatními rostlinami, ploty nebo jinými budovami udržovat vzdálenost 1,5–2 metry.
Angrešt dobře poroste a bude plodit, pokud má lokalita dobře vyhnojenou a zaplevelenou půdu. Také byste neměli vysazovat angrešt na místo staré výsadby malin nebo rybízu, protože tyto plodiny jsou velmi blízko, takže v půdě bude minimum užitečných látek, ale mladá rostlina může být náchylná k chorobám nebo škůdcům.
Výsadba egreše
Angrešt se sází jak na podzim, tak na jaře.. Ale rostliny vysazené v polovině podzimu (konec září – polovina října) mají oproti jarní výsadbě výhodu. To je způsobeno tím, že na podzim angrešt rychleji zakořeňuje, tvoří mladé kořeny a na jaře je adaptace o něco horší. Růst nových kořenů a mladých výhonků se prodlužuje po delší dobu.
Před výsadbou je třeba oblast pro angrešt pečlivě připravit.. Nejprve je potřeba dobře zrýt a vyčistit půdu od oddenků plevele, od té doby je odplevelování angreštu výrazně komplikováno jeho četnými trny (pokud jste ovšem pro výsadbu nezvolili beztrnné odrůdy). Výsadbové otvory pro bobulovité keře jsou připraveny předem, je to kvůli potřebě dodatečně připravit půdu. Velikost otvoru dosahuje půl metru na šířku a hloubka je asi 40-50 cm. Do půdy se přidávají organická a minerální hnojiva (humus, síran draselný, superfosfát), toto krmení vyživuje mladou rostlinu po dobu tří let.
Zahradníci obvykle používají sazenice angreštu staré 1–2 roky.. Rostliny musí být zdravé, čisté odrůdy, s vyvinutým kořenovým systémem (alespoň 25–30 cm) a poměrně silnými výhony (zpravidla by jich mělo být asi 3–4). Vše výše uvedené je klíčem k časnému plodu. Musíte také počítat s tím, že poškozené části sazenice je třeba odstranit.
Při výsadbě angreštu do země je kořenový krček v hloubce 5-6 cm, pak jsou kořeny pokryty zeminou. Někdy zkušení zahradníci keřem trochu zatřesou, aby substrát vyplnil dutiny mezi kořeny. Po výsadbě potřebuje angrešt vydatnou zálivku – na každou výsadbovou jamku stačí jeden kbelík. Kruhy kmenů stromů se mulčují do hloubky 4–5 centimetrů pomocí rašeliny nebo humusu. Mulčování je velmi účinné při zadržování vlhkosti a zamezení tvorby krust na povrchu půdy. Po výsadbě se mladé angrešty sestříhají a ponechá 5–6 poupat. Abyste pochopili, které odrůdy angreštu jsou vhodné pro moskevskou oblast, můžete si prohlédnout celý sortiment na našich webových stránkách, protože všechny jsou vhodné pro naše klima a úspěšně se pěstují ve školce Znak Zemlya.
Reprodukce egreše
Množení angreštu se vyznačuje různými formami vegetativního množení, jelikož metoda osiva je neproduktivní a nejčastěji se používá pouze ve šlechtitelských laboratořích. V závislosti na odrůdě se volí nejoptimálnější způsob množení. Odrůdy evropského angreštu tedy při odběru z řízků špatně zakořeňují, proto se množí především různými druhy vrstvení. Hybridní angrešt se dobře množí smíšenými a zelenými řízky.
Reprodukce egreše horizontálními vrstvami
Tato metoda je populární, protože je jednoduchý a účinný, zejména ve vztahu k evropským odrůdám angreštu, které zakořeňují a vyvíjejí se pomaleji než hybridy. Pro množení je třeba vybrat zdravý keř s dobře vyvinutými výhonky až do stáří tří let. Několik větví (5–10) ohneme k zemi a umístíme do žlábků o hloubce cca 7 cm, dále pomocí speciálních háčků (dřevěných nebo kovových) přišpendlíme výhonky, rýhy pak vyplníme zeminou. Aby se pupeny v dutinách aktivovaly rychleji, musíte z výhonků odříznout 30% ročního růstu. To podporuje rychlý růst vertikálních výhonků a tvorbu mladých kořenů. Poté, co růst dosáhne 10 cm, je třeba jej dvakrát s intervalem 14 dnů vykopat. V létě potřebují zakořeněné řízky vydatnou zálivku (v suchých obdobích), kypření a odplevelení. Na začátku podzimu se řízky oddělí od mateřského keře, vykopou a rozdělí na více částí (v závislosti na počtu zakořeněných výhonků). Takové rostliny je obvykle potřeba pěstovat, proto se jejich kořeny a výhonky zkrátí a poté se na rok vysadí do truhlíků nebo skleníků. Na trvalém místě musíte zasadit silné sazenice, které mají kořenový systém až půl metru a 4-5 vyvinutých výhonků.
Množení angreštu obloukovitým vrstvením
Tato metoda je jednodušší, ale nebudete moci získat velké množství sazenic, protože jeden výhon produkuje pouze jednu zakořeněnou rostlinu. Brzy na jaře se jednoleté výhonky seříznou, ohnou k zemi a umístí do brázdy. Jsou přišpendleny pouze jedním háčkem, zatímco stažená větev má tvar oblouku. Poté se rýha zasype zeminou, ale vrchol výhonku by měl zůstat 10 centimetrů nad povrchem země.V létě byste se měli snažit, aby hliněná koule nevyschla a ujistěte se, že jsou přišpendlené výhonky pokryty zemí. Na podzim postup oddělování řízků od mateřského keře opakujeme. Ve většině případů není nutné sazenice pěstovat, lze je okamžitě vysadit na trvalé místo.
Množení angreštu vertikálním vrstvením
Tato metoda se praktikuje na keřích, jehož věk je více než tři roky. Jeho podstatou je seříznout keř na pařez vysoký 7–10 cm. Zároveň nesmíte poškodit poupata, ze kterých by se měly vyvinout mladé výhonky. Tento postup se provádí na podzim nebo brzy na jaře. Po seříznutí rostlinu přihnojíme a vydatně zalijeme. Kvalitní péče stimuluje růst mnoha nových výhonků. Když výhonky dosáhnou 10 cm, angrešt jsou pokryty zeminou ve středu keře a po 2-3 týdnech se provádí opětovné zahuštění. Na podzim se zakořeněné řízky oddělují od mateřské rostliny. Při této metodě se zpravidla musí pěstovat sazenice. Přijdete také o úrodu a mateří kašička bude zcela vyčerpána.
Množení angreštu řízkováním
Řízky lze nazvat jedním z účinných způsobů množení angreštu.. Pro tyto účely lze použít zelené řízky, lignifikované nebo kombinované. Nejlépe zakořeňují kombinované řízky (zelené s kouskem loňského dřeva), nejnižší procento zakořenění dávají lignifikované řízky a zelené řízky se drží zlatého středu.
Zelené řízky se řežou začátkem červencenejlépe brzy ráno nebo večer. Odřízněte horní část výhonku, 10–12 cm dlouhou, protože tvorba kořenů je intenzivnější na vrcholech. Někdy se ke stimulaci používá roztok heteroauxinu. Nezapomeňte připravit speciální substrát, který se skládá z několika vrstev: drenáž, živná vrstva (obvykle se používá dobře prohnilý hnůj) a půdní směs rašeliny a písku (1:1). Spodní část odřezku se zakope několik centimetrů do substrátu. Důležitou podmínkou pro tento typ množení je udržování takových ukazatelů, jako je teplota vzduchu a substrátu, stejně jako vlhkost vzduchu ve skleníku. Kromě toho byste neměli řízky zalévat studenou vodou. Po vytvoření kořenů je nutné zkypřit půdu, přihnojit a odplevelit.
Péče o angrešt
Péče o angrešt se někomu může zdát poměrně pracná., ale musíte počítat s tím, že se nejedná jen o okrasný keř, ale o zahradní plodinu, která může přinést bohatou úrodu. Chcete-li každý rok získat velké množství chutných bobulí, musíte provádět následující činnosti: zalévání, hnojení, prořezávání, uvolňování, plenění.
Na jaře lze provést prořezávánízatímco je rostlina v klidu (tento postup se také provádí na konci podzimu). Na konci jara (konec dubna-květen) zkypřete půdu přímo pod keři nebo v jejich blízkosti a odstraňte plevel. V případě potřeby aplikujte minerální a organická hnojiva. Je třeba poznamenat, že včasné a pravidelné krmení angreštů je klíčem k efektivnímu plodu. Vzhledem k tomu, že angrešt plodí poměrně dlouhou dobu (více než 10 let), nelze se obejít bez hnojiv. Každoročně se aplikují organická i minerální hnojiva (síran amonný, síran draselný, superfosfát). Vzorky angreštu, které hojně plodí, vyžadují dvojnásobnou dávku hnojiva.
V létě je třeba sledovat vlhkost půdyaby se zabránilo vysychání hliněné hrudky. Zalévání angreštu se provádí u kořene, aby se zabránilo vlhkosti na listech a větvích, což pomáhá snížit výskyt onemocnění v této plodině. K zalévání angreštu tedy není potřeba používat postřikovače. Tato rostlina navíc nesnáší zálivku studenou vodou. Počínaje červencem potřebují keře angreštu zalévání a další výživu, protože právě v tomto období se začínají tvořit ovocné pupeny, takže se vyplatí postarat se o sklizeň na příští rok.
Tvorba angreštu na kmeni
Snadno udržovatelný a krásně tvarovaný keř se získá formováním angreštu na kmeni. Při tomto způsobu tvorby keře je sklizeň z pichlavých forem angreštu mnohem jednodušší. Pro vytvoření kmene je na keři ponechána jedna svisle rostoucí větev.
Prořezávání při pěstování angreštu ve standardní formě je pohodlnější a rychlejší.. Prořezávání je zaměřeno na vytvoření a udržení zaoblené a mírně visící koruny s větvemi různého stáří. Standardní angrešt ze školky se získává s 3-6 větvemi v koruně. Centrální větev je zkrácena minimálně, zbývající větve jsou řezány silněji. To dává koruně zaoblený tvar. Do 4-5 let dosáhne koruna normální velikosti a prořezávání zahrnuje odstranění nejstarších větví. Během tohoto období se nezkracuje roční růst na starých větvích.
Pěstování angreštu na treláži
Angrešt lze s úspěchem pěstovat i na drátěné mříži. Mříž, stejně jako standardní forma angreštu, je velmi dekorativní, vhodná pro sběr bobulí a péči o ně a zajišťuje vysokou kvalitu bobulí. Při výsadbě jsou rostliny umístěny ve vzdálenosti 1-1,2 m od sebe v rovině mřížoviny. Každý keř musí mít alespoň čtyři větve. Zespodu mohou vyčnívat z jednoho kořene.
Umístěním keřů do tvaru vějíře a přivázáním treláže ke spodnímu drátu, pak jejich růst směřuje vertikálně. Řez se provádí na konci vegetačního období nebo brzy na jaře, před začátkem vegetačního období. V prvním roce se řez omezuje na zkrácení všech větví blízko povrchu půdy. Z těch, které rostou během léta, se vybere 3-5 nejsilnějších výhonků, zbytek se odstraní. Zbývající výhonky jsou svázány na drát a mírně zkráceny.
Brzy na jaře příštího roku jsou tyto větve svázány, bez zkrácení, na druhý drát. Boční větve, pokud jsou velmi dlouhé, se zkrátí tak, aby celková šířka mřížoviny nepřesáhla 1 m. Po 6-7 letech se keř omladí vyříznutím starých větví a nahradí je jednoletými. Mladé výhonky vyrůstající z kořenového krčku se každoročně odstraňují.
Použití angreštu v krajinářském designu
Použití angreštu v krajinářském designu Pro začínajícího zahradníka to bude nová věc, protože tato plodina je nižší než řada „konkurentů“: dekorativní listnaté rostliny, krásné kvetoucí rostliny nebo jehličnaté stromy. Angrešt je proto často vnímán jako výhradně bobulový keř, jehož hlavním účelem je dobře plodit. Ale stojí za to ukázat trochu fantazie a tento skromný keř najde své místo při zdobení vaší zahrady nebo letní chaty.
Angrešt se obvykle používá k vytvoření živých plotů, který bude plnit nejen dekorativní funkci, ale také ochrání území před oblaky prachu, větrem nebo nezvanými hosty (zejména pokud plot z angreštu naředíte stejně pichlavými ostružinami). Živý plot můžete udělat i oboustranný: na jednu stranu vysadit beztrnné odrůdy angreštu, které ponesou k radosti dětí sladké plody, a na druhou vytvořit zábranu z trnitých odrůd. Vzhledem k tomu, že angrešt dobře reaguje na prořezávání a drží tvar, lze s ním zdobit stříhané bordury nebo smíšené bordury, kde působí efektně díky své zářivé zeleni a šťavnatým plodům různých tvarů, velikostí a barev. Pro tyto účely můžete použít červenoplodé odrůdy angreštu, které se vyznačují širokou škálou červených odstínů: jemně růžový „Flamingo“ nebo sytě rubínový „Yubiler“. Podobně se vysazují odrůdy, které mají tmavě červenou (téměř černou) barvu: „Africká“, „Pune“. Tyto a mnoho dalších druhů angreštu koupíte v každé velké školce.
Angrešt se používá jako tasemnice nebo do skupinových výsadeb v tzv. sadu. Pokud je rostlina nevýrazná, je lepší ji zasadit do hloubky oblasti, kde rostou jabloně, hrušky nebo rybíz, které mají krátkou dekorativní dobu. Výsadbou dekorativních odrůd angreštu můžete vytvořit vynikající zahradu s bobulemi, která je nejlépe zdobena standardem. Je to krásné a praktické.
