Skloňování slov po pádech: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, instrumentál, předložka. V množném i jednotném čísle. Pohodlné vyhledávání deklinací slov, více než 93727 XNUMX slov v naší databázi. Podívejte se na videonávod, jak správně vyslovovat slova.
Jedno číslo
Případ smrti | otázka | Slovo |
---|---|---|
nominativní | Kdo co? | horolezec |
genitiv | Kdo co? | horolezec |
dativ | Komu; komu? | horolezec |
akustika | Komu, co? | horolezec |
instrumentální | Kým, čím? | horolezec |
předložkový | O kom o čem? | Horal |
Pluralitní
Případ smrti | otázka | Slovo |
---|---|---|
nominativní | Kdo co? | Highlanders |
genitiv | Kdo co? | Highlanders |
dativ | Komu; komu? | horolezci |
akustika | Komu, co? | Highlanders |
instrumentální | Kým, čím? | horolezci |
předložkový | O kom o čem? | horalů |
Je důležité vědět o skloňování slov
Skloňování podstatných jmen
Záměna podstatných jmen podle pádů se vyznačuje změnou jejich koncovek, které se nazývají tvary pádů. V ruském jazyce je celkem šest případů, z nichž každý má svou pomocnou otázku.
Chcete-li určit pád podstatného jména, musíte se pokusit položit mu jednu z pomocných otázek.
Existují i podstatná jména nesklonná, tzn. ty, které mají ve všech případech stejný tvar. Nesklonná jména zahrnují jak obecná podstatná jména (například „káva“ nebo „kakao“), tak vlastní jména (například „Goethe“).
Nesklonná podstatná jména jsou zpravidla slova přejatá z cizích jazyků. Mohou patřit ke všem třem rodům.
Skloňování číslovek
Skloňování číslovek nemá jediný vzor, je reprezentováno několika typy:
- Číslovka jedna se skloňuje jako přídavné jméno v jednotném čísle: jeden – jeden (nový – nový).
- Číslovky od pěti do deseti a číslovky -dvacet a -ten se jako podstatná jména 3. deklinace skloňují. Číslice s -ten mají dvě koncovky, protože obě části se mění: padesát, padesát.
- Číslovky čtyřicet, devadesát, sto, jeden a půl a jeden a půl sta, měnící se podle pádů, mají pouze dva tvary: nominativní a akuzativní pády – čtyřicet, devadesát, sto, jeden a půl, jedna a a půl stovky; genitiv, dativ, instrumentál, předložkové pády – čtyřicet, devadesát, sto, jeden a půl, jeden a půl sta.
- Číslice od dvou set do čtyř set a od pěti set do devíti set se skloňují podle zvláštního typu.
- Hromadná čísla se také snižují podle zvláštního typu. Obě číslovky, obě mají dvě různé možnosti skloňování.
- Jednoduché řadové číslovky se skloňují jako přídavná jména: první (nový) – první (nový). Složité řadové číslovky mají pouze jednu koncovku. U složených řadových čísel se mění pouze poslední část.
- U zlomkových číslovek se při skloňování obě části mění.
Skloňování přídavných jmen
Skloňování přídavných jmen je mění podle rodu, pádu a čísla.
Ne všechna přídavná jména se však mění podle rodu, čísla a velikosti písmen. Krátká přídavná jména se nemění od písmen a přídavná jména v jednoduchém komparativním tvaru neklesají vůbec.
Abyste správně odmítali přídavná jména, musíte znát jejich případové otázky v obou číslech.
Je důležité pochopit, že konec přídavného jména lze zkontrolovat koncem otázky.
Video lekce v ruském jazyce „Změna podstatných jmen podle velikosti písmen (skloňování)“
Toto je stabilní verze, testovaná 18 2021 августа. 1 změna čeká na kontrolu.
Stav | hlídkoval |
Wikipedia má článek o „highlanderovi“. |
Horal
Wikidata má lexém Highlander (L105044). |
Morfologické a syntaktické vlastnosti
případ | jednotek hodin | mnoho hodin |
---|---|---|
Je to | Horal | horalů |
R. | horal | horalů |
D. | horal | horalů |
V. | horal | horalů |
televize | horal | horalů |
Pr. | horal | horalů |
Kořen: -hora-; přípona: -ets [Tichonov, 1996].
Výslovnost
- MFA: jednotky h. [ˈɡorʲɪt͡s], pl. h. [ˈɡort͡sɨ]
Sémantické vlastnosti
Hodnota
- obyvatel nebo rodák z horské oblasti ◆ A donští kozáci, kubánští kozáci a terekští kozáci, kteří mají své vlastní kulturní rysy a v mnoha ohledech tyto kulturní rysy souvisejí s kulturními rysy horalů, kulturními rysy horských národů. „Mír na Kavkaze!“, 2000.03.24 // „Život národností“ [NKR] ◆ Zvyk koupat se zdědily činčily po svých horalských předcích, kteří se také denně koupali z měkkého sopečného prachu. S. Korshunov, “Perlorodička” // “Věda a život”, 2007 [NKRY]
Synonyma
Antonyma
Hyperonymy
Hyponymy
- Alpská, altajská, kavkazská, tibetská, skotská
Související slova
- zdrobnělý-láskavý tvary: skluzavka, mohyla
- zvětšit tvary: hora
- vlastní jména: Černá Hora
- aj. podstatná jména: pahorek, pahorek, vrchovina, hora, hornatina, stavitel hor, lyžař, lyžař, horník, horník, báňský záchranář, hranostaj, horník, horolezec, horské stavení, svah, svah, strmá hora, mezihoří, vrchovina, náhorní plošina , podhůří, podhůří, pahorek, úhoř, černohorský, černohorský
- přídavná jména: vysokohorský, horský, důlní vrtání, důlní trhací práce, těžba, těžba, horský klimatický, lyžařský, hornický, hornický, hornický, rudný, horotvorný, horský, plochohorský, horská záchrana, hermelín, horská puška, těžařský technický, hornický, hornický, horský, podhorský, podhorský, ugrofinský, ugrofinský, černohorský
- příslovce: do kopce, z kopce
Etymologie
Příponová derivace podstatného jména hora, dále od Praslavi. *gora, z kat. mimo jiné se stalo: sv.-slav. hora (řec. ὄρος), hora (ἄνω), rus. hora, ukrajinština hora, bulharština horský „les“, srb. gora (vin. p. goru), slovin gora, česky hora, polština gora, v.-luzh. hora, n.-luzh. gora; se vrací k praindoevropštině. *gʷar(w) – „hora“. Souvisí se staropruským. garian prům. R. “strom”, rozsvícený. girià, dial. gìrė „les“, staroindický giríṣ “hora”, Avest. gairi-, střední perština gar, gīr, případně také řec. Homer. βορέης, att. βορέᾱς, βορρᾱς „severní vítr“, Alb. gur “kámen”. Podle etymologa Meilleta byl původní kmen souhláska. St. lit. nugarà “zpět”. Z hora vzdělaný gorich „jihozápadní vítr“, region Volha; hory pl. “pravý horní břeh Volhy.” Byla použita data ze slovníku M. Vasmera. Viz Reference.
Frazeologismy a stabilní kombinace
Překlad
Bibliografie
Horal
Wikidata má lexém Highlander (L105045). |