GUS, g u xia a přípustné gus I ◊ jako u vody g u xya, pl. g u si, gus i m (! není správné. g zde. ).
Odpovědi na help desk
Ahoj! Je možné odmítnout příjmení Dvornik Ilya?
Ve slovníku „Gramatická správnost ruské řeči“ od L. Graudiny, V. Itskoviče, L. Katlinské o příjmení, která znějí stejně jako obecná podstatná jména a končí na souhlásku ( Husa, Vlk, Pás a tak dále), říká se následující: „. příjmení gramaticky kolísají. Ve frázích jako Občan Husa , inženýr Wolf, novinář Belt v knižní řeči není obvyklé skloňovat taková příjmení: občan Hus, inženýr Wolf, o novináři Beltovi. V jiných případech jsou možné skloněné tvary: řekni Husovi, aby spolu s Vlkem pozdravil Belt” O skloňování tedy rozhoduje nositel příjmení.
Kde je ve větě „Hloupá husa“ podmět a přísudek?
Tuto větu lze považovat za jednočlenné podstatné jméno, kde je hlavní člen husy .
Dobré odpoledne Řekněte mi prosím, jakým pravidlem se řídí pravopis koncovky predikátu před stejnorodými podměty, vyjádřenými podstatnými jmény různých čísel a rodů, při absenci zobecňujícího slova. Například: „Po dvoře chodilo prase, kuřata a důležitá dobře vykrmená husa.“ Podobná otázka ohledně koncovek příčestí. Příklad: „Krajina a skica, které představil, nebyly v žádném případě srovnatelné s její prací.“
U homogenních předmětů se predikát uvádí v množném čísle, je-li potřeba shody v rodu a předměty patří k různým gramatickým rodům nebo pokud má jeden z předmětů tvar množného čísla. Že jo: Po dvoře chodilo prase, slepice a důležitá dobře vykrmená husa.
Že jo: Krajina a skica, kterou prezentoval, se s jejími díly nedaly srovnávat.
Adresáře
OPĚT, úvodní slovo (na začátku věty nebo části souvětí) Slouží jako odkaz na to, co bylo řečeno dříve, označuje souvislost mezi větami; totéž jako „kromě toho, co bylo řečeno, navíc, navíc“. Intonačně oddělené od následujících slov. Podrobnosti o interpunkci u úvodních slov a kombinací viz dodatek. 2. Katerinin manžel má zase zdravotního asistenta – přítele – takže mi dává léky. F. Rešetnikov, teta Oparina. To si myslím – nebudu se ukazovat.
. Proletný husy. @ V textech z konce 19. a počátku 20. století byla slova „znovu“ na začátku věty často oddělena dvojtečkou. A znovu: jeho hlas byl takový, že prosil do duše. K. Stanyukovich, Na druhé straně.
PO, předložka (při označení základu, důvodu jednání) Příslovečná spojení začínající konstrukcí „by + podstatné jméno v dativu“ (kvůli nemoci, hlouposti, mládí, přehlédnutí, neznalosti, nutnosti, nedbalosti, roztržitosti , ze zbabělosti apod.) a označující základ, důvod jednání, většinou nebývají ojedinělé. Operace se pro Vitalii Gordějevnu neobešla beze stopy, trvalo jí dlouho, než zesílila, ale stále musela.
. Astafjev, Proletnyj husy. Osud běží a běží a běda těm, kteří leností nebo hloupostí zaostávají za jeho magickým během. A. Kuprin, Kolo času. Ze své hlouposti jsem chtěl vládě navrhnout, aby zablokovala úzký vstup do zálivu hrází, aby byl odříznut od moře. K. Paustovský, Kara-Bugaz.
. Podle (při uvedení základu důvod akce.
Jaké formy odvolání existují? Slovo respektován se používá jako neutrální forma zdvořilosti, obvykle v kombinaci s křestním jménem a patronymem adresáta, dále se slovy mister (plus příjmení adresáta), soudruh (plus příjmení adresáta), kolega (plus příjmení adresáta). Používá se u jmen podle pozice, hodnosti, sociálního postavení. Při kontaktu s adresátem je nutné zohlednit jeho pole působnosti a služební postavení. Zástupcům lidu, váženým vědcům.
. Často odpovídalo: Husa Prase není přítel! A to nebylo založeno na třídě, ale vycházelo jakoby z pocitu sebezáchovy. Profesor, který ke studentům mluvil jako soudruzi, jako by hledal popularitu a dokonce kariéristu, protože rektora univerzity volili studenti.
. Soudruh nebo mistr? Jak správně aplikovat.
Nebyly nalezeny žádné další přesné shody, zobrazit podobné výsledky?
Husa není jen dobrá, je také krásná. Nyní přestáváme myslet na husu se zlatou kůrkou s jablky a snažíme se přejít k myšlenkám o živém velkolepém ptákovi, se kterým se mimochodem velmi snadno spřátelíme. Navíc přátelství mezi člověkem a husou může být velmi dlouhé – tito ptáci žijí dvacet nebo dokonce třicet let. Co je to husa s jablky? Ne více než pět minut vulgárního potěšení.
Moudří starověcí lidé dokonce tušili, že husa není snadný pták! Sumerové měli jednu z významných bohyň zdejšího panteonu, která se proháněla na huse. Staří Egypťané věřili, že svět doslova stvořila husa – podle jejich názoru někdo jménem Velký Gogotun kdysi snesl vejce kosmických rozměrů, ze kterého se vylíhlo Slunce. Pro staré Řeky husa symbolizovala Apollóna, pro hinduisty to bylo vozidlo boha Brahmy. No, mezi starými Římany, zvláště po slavném incidentu se záchranou Říma, byl tento pták považován za symbol bdělosti.
Rozšířené uctívání hus obvykle nezabránilo použití těchto posvátných ptáků pro základní gastronomické účely. Jedinou výjimkou byla krotká Penelope – při čekání na svého Odyssea nejen oblbovala nápadníky, ale také založila osobní hejno hus. Penelope potřebovala husy výhradně z estetických důvodů. Obdivovala je, a když se jí zdálo, že její oblíbence roztrhali na kusy dravci, vzlykala spolu se všemi svými poddanými.
Ale v naší době jaksi není zvykem obdivovat husy, z nějakého důvodu veškerý náš obdiv patří labutím. Samozřejmě, labutě jsou krásné. Ale husy jsou ve své podstatě velmi podobné labutím. Jen menší. A kratší krky. A tak – jedna tvář.
Pokud jde o pověstnou labutí věrnost, ta husí věrnost není v žádném případě nižší. Mají-li lásku, vydrží až do hrobu; Pokud husa ztratila svého životního partnera, truchlí pro ni léta. Obecně není divu, že věrná Penelope dostala husy, a ne nějaké frivolní harémové slepice s kohouty.
Na světě je mnoho hus. A i když mluvíme výhradně o drůbeži, i ta je velmi různorodá. Existují bojové husy se zvýšenou bojovností. Existuje deset (i více) kilogramových masných obrů. A všechny jsou velmi pěkné, ale řekl bych, že nejkrásnější z hus jsou husy kudrnaté nebo husy (asi 4-8 tisíc rublů každá). Jsou tak krásné, že je tak nějak trapné říkat jim jen husy, tohle slovo je pro ně dost neslušné. Co je to za husu? To je hromada krajky, to je baletka v tutovce, to je koneckonců nevěsta, celá ve stužkách a volánkách, okouzlující a svůdná, jako kopec šlehačky.
Toto plemeno se nazývá nejen kudrnaté nebo stuhové, ale také sevastopolské, astrachánské a někdy i turecké. Jedním slovem, tato kráska pochází odněkud z jižních oblastí – první husa se pravděpodobně začala kroutit někde v Podunají. Takové plemeno nikdo speciálně nechoval, zjevně jde jen o přirozenou mutaci – velmi úspěšnou, musím uznat.
Ale v zemědělském smyslu se ukázalo, že stužková husa není tak horká – byla malá, asi pět kilogramů, a nesla méně vajec než ostatní. Sedláci jsou praktičtí lidé, kudrnatý ocásek jim nestačí, a tak začali milá stuhová miminka vyměňovat za výnosnější plemena. Ale bývaly doby, kdy bylo mnoho desítek tisíc kudrnatých hus a jak musely zdobit pastevecké krajiny! Bohužel to už neuvidíme vy ani já. Nikdo vám však nebrání vyzdobit si svou osobní krajinu takovou úžasnou husou. Úžasný kudrnatý ptáček se bude krásně procházet po okolí domu, okusovat trávu, jíst speciální krmivo, které lze koupit na každé farmě, a plavat se v jezírku, které mu prostě budete muset zorganizovat.
Aby husa neodletěla, budete jí muset přistřihnout křídla. Panuje však názor, že housátko, které od dětství vyrůstalo vedle lidí a považuje se také za člověka, nikam neuteče – může odletět, ale nechce, je zde celá jeho rodina. Ale pro každý případ bych mu ostříhal peří. Pokud však v této věci nemáte zkušenosti, nechytejte se nůžek sami, obraťte se na kompetentní specialisty, jako je veterinář, který ptáčkům rozumí.
Pokud nemáte venkovskou usedlost, můžete si husu pozvat do svého bytu – mezi námi jsou hrdinové, kteří jsou na takovou nerozvážnost připraveni. Ale co je na tom špatného? No, někdy ho necháte plavat ve vaší koupelně – ale co, svého psa tam nemyjete? Nebo křídlem smete nějakou křehkou a cennou věc – proč to kočky nedělají? Pravda, husa domácí má jednu vážnou nevýhodu – vyrábí guáno. A to neustále a všude. A nemůžete ani snít o nějakém výcviku na bedýnkách nebo jiných omezeních jeho svobody na toaletě. Navíc se z něj každou chvíli sype chmýří a peří, ale ve srovnání se svobodami na záchodě je to naprostý nesmysl.
Husu lze samozřejmě chovat v kleci nebo dokonce na balkóně – tento pták je docela mrazuvzdorný, ale bude si muset vybudovat úkryt. Pravda, sousedi mohou být naštvaní, protože ne každý je rád, když od rána do večera poslouchá i ty nejsedlácké zvuky, jako je husí kdákání. O jakém přátelství ale můžeme mluvit s takovou zatčenou husou? Přátelili byste se s někým, kdo vás, tak společenského člověka, dostal na samotku? Kdo se s vámi schází jen na pár minut denně, a pak výhradně pro obchodní účely – přináší jídlo, čistí klec?
Mimochodem, husa potřebuje lásku a komunikaci stejně jako pes. Nebo spíše takto je volně kráčející hejno vesnických hus zcela autonomní – ke štěstí jim stačí společnost vlastního druhu. Jediná husa, precizně vyšlechtěná jako domácí mazlíček, je ale úplně jiná věc. Zejména jde-li o husu kadeřavou, která se od většiny svých příbuzných liší milou, přátelskou a přítulnou povahou. Je učenlivý a klidný – to znamená, že pásová husa zpravidla dělá trochu méně hluku. Není mu však cizí ostražitost – v případě potřeby se dokáže varovně zachichotat a štípnout někoho, koho nemá rád.
Co tedy kromě zdobení okolí umí husa domácí, která na rozdíl od mínění klasika není vůbec „hloupým ptáčkem“? Zná jeho jméno a na zavolání ochotně přijde. Je schopen porozumět některým příkazům – “pojď ke mně”, “ne”, “chodit”, “domů” a samozřejmě “jíst!” Sleduje svého muže a sleduje jeho život. Pokud to dovolí, je docela ochotný spát ve vaší posteli a jít s vámi nakupovat. Husa přivítá svého majitele vracejícího se po odloučení vzrušenými řečmi – tito ptáci rádi sami mluví, můžete nahlas, nahlas, můžete jemně do ucha, ale nevadí jim ani poslouchat ostatní. Milují také náklonnost – drbat se na krku, hladit peří; Někteří – ne všichni, ale mnozí – prostě milují sedět na klíně svého majitele.
Vycvičit městskou husu na chůzi na vodítku není těžké a aby jí sůl v zimě nerozleptala tlapky, někteří majitelé ji zvládnou dát do dětských sandálů a huse to nevadí. Během procházky vás husa ochrání před rozzlobeným psem – byly zaznamenány případy, kdy tento statečný pták, natahující krk, syčení, ječení, štípání a mávání křídly, dal velké a vážné psy na útěk. Navíc stisk rozzuřené husy je jako u buldoka. Obecně se opravdu nevyplatí škádlit husy, je to pro vás dražší.
A obecně existuje názor, že osamělá husa, žijící od mládí ve společnosti lidí, se za husu nepovažuje. A považuje se za muže. Tedy, nebo alespoň pes: pokud jsou v domě psi, husa se s největší pravděpodobností bude považovat za součást jejich stáda. Možná s nimi začne pronásledovat i kočky a jako první se vrhne na vetřelce, který vnikl do domu a s neskrývanou rozkoší.
Slyšeli jste, že husa není přítel prase? A tady kamarád – pokud máte prase, může se s ním i husa kamarádit. A také se slepicemi, králíky, koňmi a vůbec s kýmkoli – husa potřebuje společnost, je to tvor společenský.
Husa většinou miluje domácí, ale k cizím je buď lhostejná, nebo je chce bolestně štípnout a požaduje, aby hned odešli. Existují však i zvláště flexibilní exempláře, připravené přijmout náklonnost a pochvalu i od úplně cizích lidí – každá husa má svůj charakter. Takže mezi nimi jsou hrozní závistivci a některé husy mají kriminální sklony a jsou pravidelně přistiženy při krádeži, krádeži peněženek, kabelek, kapesníků, telefonů, klíčů od hostů, sousedů a všech, kdo se objeví.
Obecně velmi vtipné stvoření. A je to strašně pravda – existují případy, kdy husa zemřela krátce po smrti svého majitele. Bez jakéhokoli důvodu prostě neměl důvod žít. Zkuste tedy žít déle, neopouštějte svou husu.
- Časopis “Kommersant Weekend” č. 11 ze dne 06.04.2018. listopadu 46, str. XNUMX
- Zvířátka s Olgou Volkovou odběr odhlásit
