Jak tělo nastartuje proces porodu?

Porod je reflexní akt, ke kterému dochází v důsledku interakce všech tělesných systémů matky a plodu. Důvody nástupu porodu stále nejsou dobře pochopeny. Existuje mnoho hypotéz. V současné době pokračuje vyhledávání a shromažďování faktografického materiálu ke studiu příčin porodu.

K porodu dochází v přítomnosti vytvořené generické dominanty, na níž se podílejí nervová centra a výkonné orgány. Při tvorbě generické dominanty je důležitý vliv pohlavních hormonů na různé formace centrálního a periferního nervového systému. Významné zvýšení elektrické aktivity mozku bylo zaznamenáno 1-1,5 týdne před začátkem porodu (E. A. Chernukha, 1991).

Začátek porodu je třeba považovat za výsledek procesu postupného propojování morfologických, hormonálních a biofyzikálních podmínek. Reflexy začínají u děložních receptorů, které vnímají podráždění z oplodněného vajíčka. Reflexní reakce závisí na vlivu humorálních a hormonálních faktorů na nervový systém a také na tonusu sympatické (adrenergní) a parasympatické (cholinergní) části nervového systému.

Sympaticko-nadledvinový systém se podílí na regulaci homeostázy. Adrenalin, norepinefrin a katecholaminy se podílejí na motorické funkci dělohy. Acetylcholin a norepinefrin zvyšují tonus dělohy. V myometriu byly identifikovány různé mediátorové a hormonální receptory: β-adrenergní receptory, serotoninové, cholinergní a histaminové receptory, estrogen a progesteron, prostaglandinové receptory.

Citlivost děložních receptorů závisí především na poměru pohlavních steroidních hormonů – estrogenu a progesteronu, který hraje roli při vzniku porodu. Na vzniku porodu se podílejí i kortikosteroidy. Zvýšení koncentrace kortikosteroidů je spojeno se zvýšením jejich syntézy nadledvinami matky a plodu a také jejich zvýšenou syntézou placentou. Spolu s hormonálními faktory se na regulaci motorické funkce dělohy podílí serotonin, kininy a enzymy.

Za hlavní ve vývoji porodu je považován hormon zadního laloku hypofýzy a hypotalamu – oxytocin. K akumulaci oxytocinu v krevní plazmě dochází po celou dobu těhotenství a ovlivňuje přípravu dělohy na aktivní porod. Enzym oxytocináza (ničí oxytocin), produkovaný placentou, udržuje dynamickou rovnováhu oxytocinu v krevní plazmě.

Na vzniku porodu se podílejí i prostaglandiny. Mechanismus jejich působení na dělohu se nadále studuje, ale jeho podstatou je otevření vápníkového kanálu. Ionty vápníku se účastní složitého procesu převodu děložní svaloviny z klidového stavu do aktivního. Při normálním porodu v myometriu dochází ke zvýšení syntézy bílkovin, akumulaci RNA, snížení hladiny glykogenu a zvýšení redoxních procesů.

V současné době se při nástupu porodu a regulaci kontraktilní aktivity dělohy přikládá velký význam funkcím feto-placentárního systému a epifyzio-hypotalamo-hypotalamo-hypofýzo-nadledvinového systému plodu. Kontraktilní funkce dělohy je ovlivněna nitroděložním tlakem a velikostí plodu.

Nástupu porodu předchází předzvěsti porodu a předběžné období

1. “Shození břicha.” Na konci těhotenství (obvykle 2-3 týdny před porodem) sestupuje děložní fundus, což je důsledek sestupu hlavičky plodu do pánve. V tomto ohledu se těsnost bránice zastaví, těhotné ženy poznamenávají, že je pro ně snazší dýchat, pálení žáhy a říhání se snižují. Vystřídá je však pocit plnosti v ohanbí a určité zvýšené močení. Neměli byste se bát takových jevů, protože jsou v tomto období normou.
2. Výměna stolice. Zvýšení frekvence a změna konzistence fyziologických sekrecí v předvečer porodu je také spojena se zvýšením hladiny estrogenu a odstraněním tekutiny z těla nastávající matky. Podobné změny v těle netěhotné ženy jsou pozorovány během menstruace. Stolice může být častější až 2-3krát denně a zároveň může být pozorováno určité zředění stolice. Častější nutkání na stolici, prudká změna barvy a zápachu stolice v kombinaci s nevolností a zvracením jsou důvodem k konzultaci s lékařem – takové „předzvěsti“ mohou maskovat onemocnění přenášené potravinami.
3. Nepříjemné pocity. V posledních týdnech před porodem mnoho těhotných žen zaznamenává nepohodlí v podbřišku a v oblasti křížové kosti (oblast mírně pod spodní částí zad). Takové změny v blahobytu nastávající matky jsou způsobeny protažením pánevních vazů a zvýšeným průtokem krve do pánevních orgánů. Obvykle jsou tyto drobné pocity, popisované jako pocit „lehké malátnosti“ v podbřišku, srovnatelné s podobnými jevy během období před nebo během menstruace. Nepohodlí, ale i cvičné kontrakce trápí nastávající maminku nejčastěji v ranních a večerních hodinách. Úroveň nepohodlí je minimální, neměla by znepokojovat nastávající matku a nevyžaduje lékařskou intervenci.
4. Změna držení těla. Prolaps dělohy s plodem ovlivňuje posun těžiště. Žena na sebe bere charakteristický „pyšný pohled“, její hlava je obvykle poněkud odvrácena a její chůze se stává „kachní“. Nastávající maminka chodí pomaleji, jako by přehazovala celé tělo z nohy na nohu, ale ona sama si toho nemusí všimnout.
5. Snížení těhotenské hmotnosti. Blíže k porodu se může váhový přírůstek těhotné ženy zastavit nebo dokonce snížit. Většina žen to spojuje se snížením chuti k jídlu, což je také zaznamenáno v tomto období.
6. Odstranění hlenové zátky. „Hlenová zátka“ je malá hrudka hnědohnědého hlenu, někdy posetého krví, která zůstává v cervikálním kanálu během těhotenství. Obsahuje velké množství antimikrobiálních látek a zabraňuje pronikání infekcí z pochvy do dutiny děložní. Na konci těhotenství v důsledku zkracování a otevírání děložního čípku z něj tato bulka vystupuje. Obvykle k tomu dochází postupně během jednoho a půl až dvou týdnů před porodem. Stává se ale také, že tento hlenovitý sekret krčních žláz vytéká z pochvy v podobě jakési „zátky“ těsně před porodem.
7. Falešné kontrakce Ke konci těhotenství začínají nastávající maminky pociťovat stahy dělohy, které před porodem nabývají charakteru drásavých bolestí v křížové kosti a podbřišku – jedná se o prekurzorové kontrakce. Jejich rozdíl od skutečných porodních kontrakcí spočívá v tom, že jsou krátké, nepravidelné a nevedou ke zkrácení a vyhlazení děložního čípku, otevření děložního hltanu a vytvoření funkčního plodového vaku. Ženy často přicházejí rozrušené, mají pocit, že jsou v porodních bolestech a potřebují urgentně na porodní sál. Když ale lékař po vyšetření v klidu oznámí, že žena ještě nerodí, falešné kontrakce se nám zastaví přímo před očima. Chtěl bych poznamenat, že předchůdci porodu u prvorodiček často zůstávají bez povšimnutí nebo zahrnují 2-3 znaky. Při opakovaných porodech si však těhotné ženy všímají téměř všech výše uvedených změn, z nichž nejmarkantnější a nejzřetelnější jsou falešné kontrakce a průchod hlenové zátky.

Všechny prekurzory porodu se mohou objevit v posledních dvou týdnech před porodem, jejich přítomnost i nepřítomnost je normální a nevyžaduje návštěvu lékaře. Je důležité naučit se naslouchat změnám ve svém těle, nebát se změn v pohodě spojených s předporodní přípravou a hlavně – mít čas se psychicky i fyzicky připravit na nejdůležitější událost – porod dítěte. dítě.

Ve Škole pro nastávající maminky, pořádané v prenatálních poradnách č. 3 a č. 4 ve městě Ivanovo, se můžete dozvědět nejaktuálnější informace o průběhu těhotenství, nitroděložním vývoji dítěte, chování během těhotenství. porod, poporodní období, základy péče o novorozence a kojení, jakož i všechny vaše dotazy Otázky pro vás.