Produkce mléka prasnic závisí na počtu prasnic a velikosti hnízda.
Klíčová slova: mléčná užitkovost prasnice, počet prasnic, velikost hnízda u prasat, vážení selat dojná užitkovost prasnice, počet prasnic, velikost hnízda u prasat, vážení selat
Laktační užitkovost prasnic závisí na počtu oprasení a velikosti hnízda.
Klíčová slova: laktační užitkovost prasnice počet prasat velikost hnízda prasat vážení selatlaktační užitkovost prasnice počet prasat velikost hnízda prasat velikost selete vážení
Mléčná užitkovost prasnice je nejdůležitějším faktorem pro dosahování vysokých výsledků při odchovu selat, ale bohužel ani jeden chov prasat tento parametr nezohledňuje jako měřitelný ukazatel (Kornblum, 2007). Důvod spočívá především v metodické a technické náročnosti evidence množství mléka produkovaného prasnicí. Tyto údaje jsou však nezbytné.
V současné době se pro stanovení produkce mléka prasnic používají dvě obecně uznávané metody: váha-sací-váhu (WSW) a metoda ředění deuteriem.
Cílem naší studie bylo zjistit produkci mléka u 48 prasnic metodou vážení-sát-váhu a studium vlivu některých faktorů na množství mléka. Kromě toho jsme stanovili produktivitu 18 náhodně vybraných zvířat pomocí metody ředění deuteria, abychom porovnali výsledky získané různými metodami.
Studie byla provedena v chlívku farmy Centra chovu a techniky zvířat Státního zemědělského a zahradnického ústavu v Edenu (Sasko-Anhaltsko). Ukazatele mléčné užitkovosti byly zaznamenávány 4., 11., 18. a 25. den laktace.
Selata byla oddělena od prasnic přepážkou a zvážena. Dále byla mláďata připuštěna ke krmení k prasnicím a poté byla znovu zvážena. Tyto akce byly opakovány 2–3x v kontrolních dnech pokusu, což umožnilo zaznamenat 6–8 hodnot živé hmotnosti každého selete z vrhu. Počet krmení za den byl stanoven na základě pozorování chování zvířat, aby nedošlo k narušení přirozeného rytmu krmení. V prvním, druhém a třetím týdnu laktace byl interval mezi krmením přibližně 45 minut a doba krmení selat ze stejného vrhu byla přibližně 5 minut. Vážení selat před a po krmení trvalo 5 až 10 minut v závislosti na věku mladých zvířat. Ve výsledku byl průměrný interval mezi dvěma krmeními 60 minut, počet krmení 24 za den během prvního, druhého a třetího týdne laktace.
Ve čtvrtém týdnu byl počet krmení 20 za den, interval mezi nimi byl 70 minut (Noblet, Etienne, 1986; Theil a kol. 2002; Thodberg, Sørensen, 2006).
Doba strávená metodou vážení-sání-vážení se u každého vrhu pohybovala od čtyř do pěti hodin denně v závislosti na prasnici a týdnu laktace kvůli obtížím při práci s těžkými a mobilními selaty.
Úroveň spotřeby mléka u mladých zvířat stejného vrhu během krmení byla vypočtena stanovením rozdílu mezi hmotností každého selete před a po krmení. Tato data byla poté upravena tak, aby zohledňovala množství moči a stolice vyloučené z těla na základě ukazatelů charakterizujících frekvenci močení a stolice. Za tímto účelem byla každý týden experimentu odebírána a zvážena moč a výkaly. S přihlédnutím ke ztrátám při pomočování při krmení byly upraveny údaje o průměrné spotřebě mléka selete ve vrhu na jedno krmení. Úprava se pohybovala od 15,9 g v prvním týdnu laktace do 47,7 g ve čtvrtém a s přihlédnutím k vylučování trusu selaty od 1,3 do 5 g (tabulka 1).
Denní produkce mléka prasnic byla vypočtena vynásobením upravené průměrné spotřeby mléka mladých zvířat z jednoho vrhu při krmení jejich počtem za den. Statistická analýza byla provedena pomocí počítačového programu IBM® SPSS Statistics Version 22.0. Pomocí odhadního modelu jsme ověřili, zda parametry jako počet porodů, počet selat ve vrhu (v době záznamu) a počet funkčních struků u prasnice ovlivňují denní produkci mléka zvířat během odpovídajícího týdne. laktace. Pro zjištění vztahu tohoto ukazatele k počtu prasnic byly prasnice rozděleny do tří skupin. První zahrnovala 19 zvířat první a druhé parity, druhá – 12 prasat třetí – páté parity, třetí – 17 prasnic, které porodily více než pětkrát. Před každým krmením a vážením byl zaznamenáván počet selat ve vrhu. Počet funkčních struků ve vemeni prasnic byl zaznamenán po porodu.
Od prvního do třetího týdne laktace se spotřeba mléka selat v průměru na jedno krmení výrazně zvýšila. Během čtvrtého týdne zůstal ukazatel na stejné úrovni (tabulka 2). Průměrná produkce mléka prasnic se zvýšila z 5,4 kg mléka na den na hlavu v prvním týdnu laktace na 10,5 kg ve třetím týdnu. Ve čtvrtém týdnu laktace se denní množství mléka snížilo.
Analýza dat z jiných studií ukázala, že již 7. den laktace dosahuje mléčná užitkovost prasnic maximálně 9,1 kg za den. Přitom 3., 14. a 21. den laktace se množství mléka ukázalo téměř stejné – 7,4, resp. 7,7 a 7,9 kg na hlavu a den (Zákony a spol. 2009). Výsledky dalšího experimentu ukázaly, že prasnice produkovaly maximální množství mléka – od 10,4 do 10,9 kg – ve čtvrtém týdnu laktace (Theil a kol. 2004). V pokusech další skupiny vědců byla nejvyšší mléčná užitkovost zvířat zaznamenána ve třetím týdnu laktace (Daza a kol. 1999, 2005).
Výsledky studie naznačují, že počet porodů významně ovlivňuje mléčnou užitkovost prasnic v prvním týdnu laktace. Ve druhé skupině (zvířata třetí – páté parity) byla zaznamenána nejvyšší hodnota – 6,2 kg mléka na hlavu a den.
U prasnic první a druhé parity (první skupina) bylo denní množství mléka nižší – 4,9 kg na kus. Produktivita zvířat ve třetí skupině (pět a více prasnic) byla 5,4 kg na hlavu a den, což odpovídá produktivitě mladých prasnic.
Počet porodů neovlivnil množství mléka produkovaného prasnicemi ve druhém, třetím a čtvrtém týdnu laktace.
Někteří vědci zjistili, že existuje vztah mezi počtem porodů a mléčnou užitkovostí prasnic (Zákony a spol. 2009), zatímco jiní prokázali, že paritní číslo má významný vliv na produkci mléka (Daza a kol. 1999). Po celou dobu laktace byla užitkovost mladých zvířat znatelně nižší než u starších zvířat.
Výsledky výzkumu potvrdily, že prasnice první parity produkovaly méně mléka než zvířata druhé, třetí a čtvrté parity a prasata, která měla čtyři parity, měla nejvyšší užitkovost (Dourmad a kol. 2012). Ve druhém týdnu laktace bylo denní množství mléka ovlivněno velikostí vrhu. Mezi těmito dvěma ukazateli byla rovněž zjištěna pozitivní korelace.
Prasnice byly rozděleny do skupin podle počtu selat v hnízdě. První zahrnovala 23 matek s vrhy po 11 selatech, druhá 17 matek s hnízdy po 12 selatech a třetí 8 matek s více než 12 selaty ve vrhu. S rostoucí velikostí hnízda se výrazně zvýšila denní produkce mléka prasnic. V první skupině bylo průměrné množství mléka 7,8 kg na prasnici a den, ve druhé – 9,5 kg, ve třetí – 10,3 kg.
Ve třetím týdnu laktace byla mléčná užitkovost prasnic také závislá na velikosti vrhu a vztah mezi těmito parametry byl výraznější. Identifikovaný vzorec je potvrzen výsledky mnoha dalších studií (Hartmann a kol. 1997; Auldist a kol. 1998; Revell a kol. 1998, 2000; Král, 2000; Daza a kol. 2005; Dourmad a kol. 2012). Mezitím nám ukazatele získané ve čtvrtém týdnu laktace neumožnily prokázat, že studované parametry ovlivňují mléčnou produktivitu. Nezáleželo na počtu fungujících struků u prasnice.
Počet porodů a počet selat ve vrhu prasnice tedy výrazně ovlivňuje její produkci mléka. Ukázalo se, že je nejvyšší u zvířat třetí až páté parity. Důležité je, že tyto prasnice produkovaly velké množství mléka v prvním týdnu laktace, kdy selata nedostávají žádnou jinou výživu.
Materiál překládá a poskytuje zastupitelský úřad
společnost “Huvefarma” (Bulharsko) v Moskvě
Produktivita chovu prasat do značné míry závisí na tom, jak efektivně je organizována reprodukce zvířat. Překážkou je často negativní výsledek páření, který ani zkušený chovatel nedokáže vždy určit. Ale jak poznáte, že je prase březí? Z vnějšího zdání může být docela obtížné to udělat správně. Ale použití moderních metod dává velmi přesný výsledek.
Jak poznáte, že je prase březí?
Informace o březosti mají pro živočišnou výrobu velký význam. Pokud jej obdržíte včas, můžete zajistit řádné podmínky pro prasnici a budoucí potomstvo. Ostatně některá plemena prasat jsou v plodnosti selat dost problematická. A pokud k oplodnění nedojde, pak je důležité nepromeškat termín opětovného páření. To je také důvod k vyšetření samice a případně k ošetření nebo utracení. Ale k tomu musíte vědět, jak zkontrolovat březost prasete. To lze provést několika způsoby.
Efektivní metody pro určení těhotenství
Těhotenské příznaky ženy jsou určeny tím, jak se cítí. Pokud vše půjde dobře, lze tyto příznaky vidět po pěti dnech. Samice se chová jinak než při říji, vytváří se u ní bělavě průhledný hlen, což naznačuje, že došlo k oplození. Musíte sledovat, jak se budoucí prasnice chová. Její zdraví se může zhoršit, není aktivní, stává se nemotornou a lepší. Její chuť k jídlu se může buď zhoršit, nebo zlepšit. Tyto příznaky jsou přítomny po celou dobu těhotenství. Metody pro určení, zda je prase březí, mohou být laboratorní, klinické nebo domácí.
Domácí diagnostika
Pokud samice nevykazuje známky pohlavního říje 2-4 týdny po početí, je vysoká pravděpodobnost, že je březí. Objevuje se však i falešná březost. To je důvod, proč je tak důležité vědět, jak zjistit, zda je prase březí. Těhotenství lze určit vizuálně. Ale přesný výsledek této vyšetřovací metody bude až 4 týdny před porodem. Pro takovou diagnózu potřebujete:
- Přistupujte k prasnici, když leží na levém boku, lehkými pomalými pohyby ji škrábejte na břiše, aniž byste narušili její klid;
- Posuňte pravou zadní nohu na stranu a pohmatem na přední stěnu břicha v oblasti posledního páru bradavek prohmatejte fetální těla přes tuk;
- Proceduru dokončete bez čekání na pohyb selat, abyste si nepoškodili zdraví nadměrným tlakem prstů na tělo.
Dalším spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda je prasnice březí, je hyperemické bradavky. Velmi bobtnají, stávají se mnohem většími a získávají červený odstín. Týden před porodem se mléčné žlázy naplní mlezivem.
Laboratorní diagnostika
Tyto metody jsou považovány za velmi účinné. Koneckonců poskytují přesné výsledky v nejranějších fázích březosti zvířete. Nejběžnější z nich jsou:
- Ultrazvuk, který vám umožní přesně potvrdit nebo vyvrátit přítomnost těhotenství. K provedení diagnostiky potřebujete speciální ultrazvukový přístroj pro chov prasat. Můžete si jej koupit na Ukrajině poměrně levně prostřednictvím internetového obchodu Ukrvet;
- Seškrábání epitelu z pochvy. Jedná se o naprosto bezbolestnou, zcela bezpečnou manipulaci, která se provádí měsíc po připuštění prasnice. Laborant musí odstranit část sliznice z pochvy a materiál vyšetřit v laboratoři;
- Testy, které se aplikují 22. den po páření samice. K tomu se provede krevní test za uchem a z něj se určí těhotenství. Tyto a další laboratorní testy a sady pro chov prasat lze objednat s dodáním v internetovém obchodě Ukrvet;
- Ukázka Burkiny. 2 týdny po páření se odebere moč prasete, zfiltruje se a přidá se kapka fenylhydrazylhydrochloridu, peroxid vodíku a roztok chlorovodíku ve vodě. Po uvaření se moč březí samice zbarví do vínové.
Klinická diagnostika
Tato metoda vyšetření prasnice spočívá v tom, že se provádí rektálně. Diagnostiku by měl provádět pouze odborník, aby nedošlo k poškození samice a jejího potomstva. Takové vyšetření by se mělo provádět od 22. dne po páření. Když je prasnice zbavena trusu, můžete začít s výzkumem. Nejprve si ale musíte připravit speciální nástroje. Minimálně by to měly být rektální rukavice. Můžete si je levně koupit přes web ukrvet.ua. Veterinář by si měl nasadit rukavice, namazat je speciálním gelem pro rektální vyšetření a začít palpovat. Během palpace bude cítit značně zvětšená vnější tepna. Potvrzuje přítomnost těhotenství. Pokud se rektální vyšetření provede 42 dní po spáření prasnice, tato tepna se ještě zvětší. Pak bude výsledek spolehlivější. Měsíc po úspěšném páření se střední tepna dělohy zvětší a začne intenzivně vibrovat, ale z urogenitální tepny bude vycházet slabší pulzace. Specialisté na Ukrvet vám řeknou, jak diagnostikovat březost prasnice a co k tomu musíte koupit. Tyto metody výrazně zlepší efektivitu podnikání.
