Pokud s chovem dekorativních ptáků začínáte, ale plánujete se stát majitelem opeřeného mazlíčka, máte mnoho vhodných možností. Existují dekorativní drůbeže, které jsou přátelské ke svým ani nejzkušenějším majitelům. Netřeba dodávat, že každý pták může v určitém okamžiku klovat svého majitele. Začátečníci si proto musí vybrat ty nejklidnější a nejotevřenější ke komunikaci mazlíčky, namísto příliš agresivních a charakteristických. O tom, kteří ptáci jsou vhodní pro začátečníky, řeknu v tomto článku.
1. Andulky
Andulky jsou nejoblíbenější odrůdou papoušků mezi domácími mazlíčky. Jsou to skutečně velmi přátelští a přítulní ptáčci, pokud se o ně správně pečuje. Andulky jsou malé velikosti a velmi roztomilého vzhledu. Navíc je lze dokonce naučit provádět pár triků.
Nesporná výhoda andulek spočívá také v tom, že se poměrně snadno naučí mluvit. To z nich dělá neuvěřitelné mazlíčky, kteří jsou nejen rozkošní, ale také zajímaví.
Nejčastěji mají andulky jasně zelené nebo žluté opeření, ale existují i jednotliví jedinci modré nebo bílomodré barvy. Pro jakékoli zbarvení je charakteristický vzor v podobě tmavých pruhů na křídlech a krku.
Klec s těmito ptáčky je umístěna na osvětleném místě, kde není průvan. Jako krmivo dobře poslouží běžná andulková směs ze zverimexu. Klec musí být vybavena speciálními hřady a zařízeními pro hry. Můžete si ponechat jak jednoho papouška, tak heterosexuální pár.
2. Papoušek Corella
Spolu s andulkami je Corella také považována za jednoho z nejoblíbenějších okřídlených mazlíčků. Vzhled takového papouška je charakterizován přítomností hřebene a vzoru na hlavě ve formě „růžových tváří“. Jiný název pro takové papoušky je “nymfy”.
Tato třída ptáků je z hlediska inteligence někde uprostřed mezi andulkami a velkými papoušky žaka a kakadu. Pokud jste začátečník, pak je lepší zvolit samičku tohoto papouška, protože jsou klidnější a šetrnější než domácí mazlíčci. Samci Corelly mohou být velmi náladoví, pokud jim nevěnujete dostatečnou pozornost.
Papoušci Corella budou potřebovat prostornou klec s několika bidýlky a speciálními hračkami. Také musí mít možnost být každý den několik hodin mimo klec.
Corella je nejen neuvěřitelně krásný, ale také společenský papoušek, který dobře reprodukuje lidskou řeč a také dobře napodobuje různé každodenní zvuky, dokonce se dá naučit několik melodií umělecké píšťalky.
Pro takové papoušky je důležité organizovat rozmanitost ve stravě. Potřebují nejen obilnou směs, ale také drcené ořechy, zeleninu, ovoce a nať pampelišky. Pokud se o papouška Corella správně staráte, může se mazlíček dožít velmi dlouhého života – až 30 let.
3. Hrdlička
Tento papoušek má také velmi nápadný vzhled. Nejčastěji se prodávají hrdličky zeleně zbarvené s jasně oranžovou skvrnou na hlavě a krku, objevují se i hrdličky s tmavě zbarvenou hlavou. Tento papoušek může být vhodný i pro začátečníky, nicméně manipulace s nimi bude o něco obtížnější než s oběma výše uvedenými.
Hrdlička může bez problémů žít sama. Samce tohoto papouška si můžete pořídit jako svého prvního mazlíčka. Velikostně jsou o něco větší než vrabec – 14 centimetrů. Hry a triky jsou oblíbené činnosti těchto ptáků. Vybavením klece různými zařízeními na hraní můžete kapesník zavěsit i jako houpačku, tito ptáčci v nich rádi relaxují.
Hrdličky se dožívají až 20 let a můžete očekávat, že si budou pravidelně hrát ve své krásné kleci po celý svůj dlouhý život. S největší pravděpodobností nebudou schopni artikulovat lidskou řeč jako andulky, nebo jim dá příliš práce naučit je byť jen pár slov. Hrdličky vydávají křik a pískání a jsou považovány za docela hlučné ptáky.
V jídle jsou takoví papoušci nenároční a hodí se pro ně běžná obilná směs s přídavkem čerstvých bylinek a malého množství zeleniny. Je lepší nepouštět tyto ptáčky na procházku po bytě bez dozoru, jinak může dojít k poškození nábytku, televize a počítače.
4. Kanárský
Kanárci jsou známí svým jasným opeřením a vynikajícími hlasovými schopnostmi. Tito ptáci se vyskytují v jasně žluté, hnědé, zelené a jasně oranžové barvě. Kanárek je jedním z nejlepších pěvců pro začátečníky. Opravdu se cítí docela šťastná, když je jen v kleci a zpívá své lahodné trylky.
Tato vlastnost dělá z těchto ptáků ideální mazlíčky pro zaneprázdněné majitele, protože kanárci nemají rádi, když s nimi příliš komunikují. Sečteno a podtrženo, pokud hledáte mazlíčka pro malé dítě, pak je kanárek dobrou volbou, protože můžete tohoto nádherného opeřence jednoduše sledovat a poslouchat, jak zpívá. Hrozba, že pták může projevit agresi a poškodit dítě, je minimální.
Kanárská klec by měla mít několik hřadů v různých výškách, protože tito aktivní ptáci rádi poletují z místa na místo. Do klece také určitě umístěte „koupačku“, protože kanárci se ve vodě prostě milují.
Na rozdíl od papoušků se nevyplatí vypouštět kanárky, aby poletovali po místnostech, protože jsou to velmi zranitelní tvorové a v bytě na ně číhá mnoho nebezpečí. Při výběru místa pro klec je třeba vzít v úvahu, že nemají rádi průvan, ze kterého mohou snadno onemocnět. V zajetí se kanárci dožívají 8 až 15 let. Hlavním krmivem pro kanárky je obilná směs ze zverimexu.
5. Pěnkava
Pěnkavy jsou malí ptáci velikosti vrabce s velmi pestrým opeřením u samců a našedlým u samic. Pěnkavy jsou rozšířené ve středním pruhu a jejich krásný zpěv je dobře slyšet na jaře v zahradách a parcích. Kvůli vysoké nenáročnosti a vytrvalosti jsou tito ptáci také často chováni doma.
Pokud hledáte mazlíčka, který se bez vás většinu času obejde, pak je pěnkava skvělou volbou. Jedná se o živé, hbité ptáky, kteří se rychle pohybují po kleci a je velmi zábavné je sledovat. Pěnkavy však nerady vylézají po mřížích, proto se ujistěte, že je klec dostatečně velká, aby přeletěly.
Tito ptáci by měli být vždy chováni v párech nebo hejnech, protože pěnkavy jsou velmi společenské povahy. Klec pro hejno by měla mít dostatečnou velikost, protože pokud je příliš malá, může to vést k rvačkám mezi ptáky.
Pěnkava jsou vhodnými ptáky pro mláďata, protože nemají rádi kontakt, v ideálním případě pozorování ze strany. Do klece nezapomeňte dát všechny potřebné zásoby pro stavbu hnízda. Jakmile nastane čas hnízdění, pěnkava odtáhne na zvolené místo peříčka, kousky lišejníku, trávu, vlněné nitě a větvičky a zahájí svůj tvůrčí proces.
Na jaře je můžete krmit larvami a dávat větve s mladými listy, ale hlavní stravou pěnkav jsou obilné směsi s co nejbohatším složením.
6. Čiž
Siskins jsou velmi malí ptáci, menší než sýkory, se nazelenalým peřím. Siskiny jsou od přírody klidné, veselé a nenáročné. Píseň siskin je jemná a melodická. Siskiny mají vstřícnou povahu a na rozdíl od mnoha jiných ptáků se vyznačují náklonností ke svým majitelům. I když vypustíte sikožka, aby lítal po bytě, vždy se sám vrátí zpět do klece. Zároveň se často učí vrátit se na povel, takže tito ptáci jsou docela přístupní výcviku.
Pokud jsou pro sikožku vytvořeny nejpohodlnější podmínky, přestane usilovat o svobodu a stane se skutečným mazlíčkem. Pták se přitom k majiteli dokonce připoutá, odlišuje ho od ostatních lidí a často svůj vzhled doprovází zpěvem.
Siskini jsou neuvěřitelně společenští ptáci, a pokud s nimi málo komunikujete, začnou trpět touhou. Pokud nemáte příležitost organizovat pravidelnou komunikaci, musíte si pořídit partnerskou sikinu – druhou sikinu nebo jiného společenského ptáka. V komunikaci s opeřenými sikiny jsou velmi vstřícní a poddajní.
V kleci siskin lze bidélka vyrobit i z obyčejných větví. Z potravy preferují slunečnicová semínka, piniové oříšky a konopná semínka. Také sisky rády jedí malé kousky jablek a zeleniny (mrkev, dýně, zelí), neodmítnou ani vařenou rýži a vařená vejce.
7. Amadine
Amadiny – exotičtí příbuzní pěnkav – jsou na trhu zastoupeni několika odrůdami, ale pro začátečníky lze doporučit ty nejnáročnější druhy – japonské pěnkavy. Barva opeření tohoto druhu je poměrně skromná: hlava a struma jsou tmavě hnědé nebo načervenalé, prsa a břicho jsou světle béžové, křídla, hřbet a ocas jsou hnědé. Takový decentní vzhled je ale ve srovnání s exotičtějšími protějšky kompenzován tím, že nejsou nijak hluční a zpívají velmi melodické písně.
Vzhledem k malé velikosti (10-15 centimetrů) zabírají japonské pěnkavy málo místa, a proto jsou vhodné do malého bytu. I když tito ptáci jistě potřebují dostatek prostoru, jejich klece nemusí být vůbec velké.
Amadin je společenský pták a preferuje život v hejnu, takže byste měli chovat několik jedinců pěnkav v jedné kleci. Pokud pěnkava japonská nemá společnost ptáků, nebude moci dlouho žít sám a brzy přestane zpívat, onemocní a dokonce zemře.
Zároveň není pozornost člověka těmto ptákům nijak zvlášť důležitá. Navíc opravdu nemají rádi, když je někdo zvedne a věnuje jim přílišnou pozornost. Aby pěnkavy měly možnost odejít do klece, musí tam být vybaveno hnízdo nebo budka. Budete také potřebovat hřady v různých výškách, aby se na nich ptáčci mohli třepetat.
Jednou z nejoblíbenějších Amadinových kratochvílí je plavání, takže je potřeba si dát i „koupel“. Tito ptáci jsou určeny výhradně k držení uvnitř klece a nejen že je není nutné vypouštět do místnosti, ale v zásadě je to nežádoucí.
Pro potravu potřebují potravu pro exotické ptactvo, přičemž složení směsi musí obsahovat takové složky jako různobarevné proso, kanár, semena luční trávy. Strava je doplněna o řepku, oves a konopné semínko. Kromě obilného krmiva by nabídka těchto ptáků měla obsahovat vitamínové doplňky: zeleninu, ovoce, bobule a bylinky.
Také začátečníci mohou vyzkoušet jiný typ pěnkav s trochu jasnějším vzhledem – zebřičky.
Co je lepší – papoušek nebo zpěvný pták?
Všichni v článku zmínění papoušci jsou obsahově celkem jednoduchí a v komunikaci velmi zajímaví. Je zábavné je sledovat, zkušení drůbežáři potvrdí, že každý papoušek je jedinečná a živá osobnost. Pokud hledáte skvělého společníka pro okrasné ptáky, pak papoušci mohou být dobrou volbou.
Papoušci ale vyžadují hodně lidské pozornosti, a pokud trávíte většinu času mimo dům, pak možná papoušek není nejlepší varianta, dávají najevo nespokojenost, když je majitelé připravují o pozornost. V tomto případě je lepší dívat se na pěvce, z nichž mnozí nepotřebují lidskou interakci.
Přihlaste se k odběru našeho bezplatného e-mailového zpravodaje. V týdenních vydáních najdete:
- Nejlepší nový obsah webu
- Populární články a diskuze
- Zajímavá témata fóra
Náš chat v telegramu
Komunikace v reálném čase v našem telegramovém chatu. Podělte se o své objevy se začátečníky i profesionály. Ukažte obrázky svých rostlin. Zeptejte se zkušených zahradníků!
Máte otázky? Zeptejte se jich na našem fóru. Získejte aktuální doporučení a tipy od ostatních čtenářů a našich autorů. Podělte se o své úspěchy a neúspěchy. Zveřejněte fotografie neznámých rostlin pro identifikaci.
Zveme vás do našich skupin na sociálních sítích. Komentujte a sdílejte užitečné tipy!
- Top publikace
- Nové a zajímavé odrůdy
- Krásná krajinná řešení
Papoušci jsou již dlouho běžným ptákem pro domácí chov. Neměli bychom však zapomínat, že existuje velké množství druhů ptáků, které potěší svým jasným vzhledem a melodickými písněmi. Málokdo si všimne, že naši „původní“ zástupci ptačí fauny se mohou stát nádhernými opeřenými mazlíčky. A pokud se ve vašem domě usadil skutečný běloruský exot, pak je to především ukazatel toho, že osoba, která se o něj stará, je mimořádná a zodpovědná osoba.
Kterého zpěvného ptáka byste si měli vybrat?
Jaké ptáky lze podle vás každý den vidět nebo slyšet za oknem? Nejčastěji se jedná o pěvce. Podívejme se na několik zástupců tohoto řádu, nenáročných a vhodných pro udržení doma. Nejčastěji jsou v klecích chováni sikožci, hýli, zedníci, pěnkavy, strnady, stehlíky a zelení. To nejsou všechny druhy ptáků, které lze ochočit.
Než si pořídíte takového mazlíčka, měli byste si prostudovat spoustu literatury a pochopit, že tito ptáci vyžadují zvláštní pozornost. Nemůžete jen tak chytit ptáka z volné přírody a dát ho do klece. S největší pravděpodobností prostě zemře. Musíte jednat moudře a trpělivě. Je vzácné najít volně žijící zpěvné ptáky na prodej od soukromých pozorovatelů ptactva, ale pokud budete mít štěstí, měli byste věnovat pozornost ptákům žravým, protože hmyzožravé ptáky je poměrně obtížné chovat právě kvůli jejich stravě.
První pták, kterého lze doporučit k chovu začínajícímu milovníkovi zoo je pěnkava. Jakmile se s ním setkáte, zůstanete navždy připoutáni k tomuto nádhernému malému ptáčkovi. I přes svůj skromný vzhled upoutá siskin na první setkání svou ladností a živostí. A při delším seznámení udivuje siskin svou důvěřivostí a přívětivostí. Během několika dní se přestane stydět lidí, zvykne si vylétnout z klece a vrátí se.
Z celé domácnosti obvykle vyzdvihuje toho, kdo se o něj stará. A právě na tuto osobu bude vznášet všechny „žádosti“ o pamlsek nebo koupel, zvedat peří na hlavě, skákat na bidýlko co nejblíže své osobě. A když se siskin usadil v domě, vůbec netouží po svobodě a může žít až 10 – 12 let.
Zkrocení kůže spočívá v lásce k lahůdkám. Někdo preferuje slunečnicová semínka, jiný konopí, další piniové oříšky. Zpěv siskin je tiché, melodické cvrlikání, které ji příznivě odlišuje například od papoušků svým ostrým a hlasitým hlasem. Obklopen dalšími zpěváky, siskin obohacuje svou píseň o vypůjčená kolena. Chycený samec siskin začne v kleci zpívat během prvního nebo druhého týdne a pilně zpívá celý rok, s výjimkou období línání. Samice siskins obvykle nezpívají, ale některé zpívají.
Kromě sisků se docela snadno udržuje i ten černohlavý stehlík se svým jasným, skutečně šviháckým zbarvením, červenoprsý bullfinch se svým melodickým pískáním a vrzáním, elegantní pěnkava, který není barevně horší než papoušci.
Jak chovat zpěvné ptactvo doma?
Pěvce lze chovat v klecích, klecích a voliérách, vše záleží na počtu domácích mazlíčků. Musí být umístěny ve vzdálenosti 40 – 50 cm od podlahy a výše.
Při každodenní výměně jídla a vody neprovádějte prudké pohyby. Ke klecím a výběhům je třeba přistupovat opatrně a mluvit s ptáky tichým hlasem. Pouze s takovým zacházením si rychle zvyknou na osobu.
Je také nutné vyvarovat se průvanu a náhlých změn teplot. Ostrý zvuk, neočekávaný výskyt cizí osoby v blízkosti klece, náhlé zapnutí nebo vypnutí světla ptáky velmi vyděsí a mohou způsobit jejich smrt.
Nedoporučuje se osidlovat klece a voliéry velkým počtem ptáků, protože to vede k rychlé kontaminaci, která může vést k propuknutí chorob. Noví ptáci by měli být zavedeni do prostor ráno, aby se během dne seznámili s podmínkami zadržení a mohli snadno strávit noc. Jinak, aniž by měli čas se přizpůsobit, se budou chovat neklidně, narážet do mříží a mohou se zranit. Je nutné vybrat ptáky pro společný chov s ohledem na jejich velikost a vlastnosti chování.
Strava zrnožravých ptáků se obvykle skládá ze směsi semen různých rostlin. Nelze se však omezit pouze na obilí, krmivo musí obsahovat různé druhy prosa, kanárské semínko, ovesné vločky, oves, řepku, řepku, lněné semínko, semena salátu, semena jehličnatých stromů, konopí, slunečnici, kemizu, lopuch, quinoa, luční byliny, ale i pěstované obiloviny – pšenice a žito, kukuřice. Kromě uvedených složek musí strava obsahovat zelené potraviny, bobule, zeleninu a ovoce, pupeny různých stromů a keřů. Někdy by měla strava obsahovat potraviny živočišného původu – mravenčí kukly, vařená vejce, mouční červi, suchý gammarus. Složení krmných směsí je určeno druhem a individuálními vlastnostmi ptáků a poměr složek by měl být změněn s ohledem na chutnost.
Bohužel ve zverimexu prakticky žádné krmivo pro volně žijící ptactvo není, pak si můžete vzít jako základ krmivo pro pěnkavy a kanárky a zbývající komponenty si připravit sami. Strava musí obsahovat minerální směs, křídu a sépii. Jak vidíte, krmení ptáků v bytě je každodenní a zdaleka ne jednoduchý úkol.
Jedinou nevýhodou chovu pěvců je jejich spíše tekutý trus, s tím je třeba počítat při čištění a výběru podestýlky na dno klece.
