Jaké druhy huminových hnojiv existují?

Huminová hnojiva najdeme stále častěji na pultech zahradních prodejen, poptávka po nich každým rokem stoupá, ale ne každý o nich ani slyšel a o jejich složení a použití navíc málokdo ví. Promluvme si dnes o tomto typu hnojiva podrobně. Hlavní složkou tohoto hnojiva je humusová látka, která vzniká v důsledku rozkladu různých přírodních sloučenin v podmínkách extrémně nízkého obsahu kyslíku. Klasifikace humátů je poměrně jednoduchá a srozumitelná: je založena na schopnosti hlavní látky rozpouštět se v kyselině nebo zásadě.

Obsah:

• Odrůdy humátů
• Složení huminových hnojiv
• Aplikace pro zahradnické a zahradnické plodiny

Odrůdy humátů

Ve skutečnosti jich není tolik: jsou to huminové (nerozpustné), huminové kyseliny (rozpustné při kyselosti prostředí do dvou jednotek) a fulvokyseliny (jsou rozpustné při jakékoli kyselosti prostředí). To vše často slouží jako základ pro výrobu ve velkém měřítku nejcennějších živných kompozic pro rostlinné organismy, tedy hnojiv.

Mimochodem, název “humáty” nebo “huminová hnojiva” pochází z nám všem mnohem známějšího – “humus”, což znamená “země”. Z názvu vyplývá, že humáty je vhodné označovat výhradně přírodní složky, které jsou v podstatě stavebními prvky půdy.

Množství huminových látek obsažených v půdě, obvykle ve větší míře v její úrodné vrstvě, může dosahovat až 94 a dokonce 96 %. Velmi velké množství huminových látek je přitom obsaženo také v rašelině, kde se pohybují od 50 do 73 %.

Je zřejmé, že huminové látky jako stavební živný prvek půdy nemohou být jednou z hlavních látek pro normální růst a vývoj jakéhokoli rostlinného organismu. Humáty výrazně zlepšují a obohacují půdu o výživu, zlepšují výměnu vody a vzduchu a přispívají k normalizaci a urychlení procesů spojených s rozmnožováním prospěšné půdní mikroflóry.

Reakcí s různými chemickými sloučeninami v půdě je huminová hnojiva přeměňují na sloučeniny dostupné pro pěstované rostliny. Humusová hnojiva obvykle zlepšují absorpci takových prvků, jako jsou N, K a P, rostlinami, to znamená těch hlavních, které jsou nezbytné pro normální růst a vývoj jakéhokoli rostlinného organismu.

Humáty se navíc vyznačují ve skutečnosti unikátní vlastností: dokážou vázat v půdě různé těžké kovy a dokonce i radioaktivní prvky, pokud existují, a přeměňovat je na sloučeniny nedostupné pro kořeny kulturních rostlin, proto škodlivé látky se nedostanou do ovoce a bobulí, a tedy do našeho těla.

Složení huminových hnojiv

Ve většině případů složení těchto hnojiv kromě nejvýraznějších prvků zahrnuje také humát draselný nebo humát sodný. Tato hnojiva jsou navíc téměř vždy dodatečně „vyztužena“ celou řadou minerálních látek, které rostliny potřebují zejména v počátečním vývojovém období, ale i při dozrávání plodů a bobulí. Tyto látky jsou syntetizovány z rašeliny, sapropelu a dalších přírodních sloučenin.

Kromě výše popsaných pozitivních vlastností dokážou huminová hnojiva výrazně urychlit klíčení semen a zvýšit jejich procento klíčivosti a v případě sazenic mohou výrazně zvýšit imunitu mladých rostlin a tím zvýšit jejich odolnost vůči různým stresům, a to jak při přesazování a s prudkým zvýšením nebo naopak snížením teploty vzduchu, jakož i s nedostatkem nebo nadbytkem vlhkosti a jinými nepříznivými podmínkami prostředí.

Kromě toho mohou humusová hnojiva plnit i roli stimulátoru růstové aktivity. Bylo například zjištěno, že pokud se do nich před výsadbou ve skleníku namočí zelené řízky, pak bude intenzita tvorby kořenů výrazně vyšší (až o 50 % u plodin s těžkou kořenovostí, např. šalvěj), a samotný kořenový systém na řízcích je tvořen silnější.

Při aplikaci huminových hnojiv jako listového hnojení, to znamená při povrchovém postřiku rostlin, zvýšení jejich výnosu, zvýšení aktivity kvetení a zvýšení obecné dekorativnosti rostlin, jakož i vícenásobné snížení rizika akumulace dusičnanů a dalších škodlivých látek v ovoci, bobulích a okopaninách.

Většina huminových hnojiv je koncentrát, který je vysoce rozpustný ve vodě a má černošedou a někdy pouze černou barvu. Když se koncentrát rozpustí, to znamená při vytváření pracovního roztoku používaného k ošetření rostlin nebo jeho aplikaci do půdy, obvykle získá hnědý odstín.

V současné době se humáty kromě kapaliny vyrábějí ve formě pasty nebo prášku (granulí). Musíte vědět, že vlastnosti těchto látek jsou stejné, a neměli byste předpokládat, že údajně suché huminové hnojivo je mnohem účinnější než tekuté. Ve skutečnosti je nejvýhodnější koupit tekutá huminová hnojiva, protože příprava pracovního roztoku v tomto případě zabere jen několik minut. Pokud se plánuje aplikace, a tedy nákup a přeprava velkých dávek huminových hnojiv, je výhodnější je zakoupit v suché formě (prášek nebo granule).

Nezapomeňte také, že humusová hnojiva lze použít spíše jako další vrchní obvaz, který je vhodné kombinovat s hlavním obvazem. Pouze v tomto případě je možné dosáhnout úplné asimilace rostlinami různých látek a jejich plného rozvoje. S ohledem na zavedení huminových hnojiv je nutné mírně snížit dávkování hlavních hnojiv.

Nespornou výhodou huminových hnojiv je jejich plná kompatibilita s širokou škálou chemických sloučenin, včetně všech typů hnojiv, stejně jako herbicidů a pesticidů.

Aplikace pro zahradnické a zahradnické plodiny

Jak jsme již naznačili, díky použití huminových hnojiv je možné výrazně zvýšit klíčivost semen a zvýšit výnos celé řady rostlin.

Huminová hnojiva jsou vhodná pro obohacení jakéhokoli typu půdy a pro hnojení naprosté většiny plodin, zejména těch, které rostou na zhutněných jílovitých půdách. Huminové hnojivo se doporučuje aplikovat zejména při přesazování sazenic, při velkém množství srážek ve vegetačním období, dále při pozdních jarních mrazících a v těch příměstských oblastech, kde zálivka není vždy včasná nebo dostatečná.

Jako listová zálivka se nejčastěji používá 0,1% roztok huminového hnojiva, k aplikaci do půdy lze použít 0,2% roztok této látky. Hlavní věc je, že při rozpouštění koncentrátu huminového hnojiva je nutné použít vodu při pokojové teplotě, ne nižší než +15 stupňů, ale ne vyšší než +40 stupňů. Huminové hnojivo se nejlépe (bez usazenin) rozpouští v měkké vodě, tedy dešti, tání nebo usazené.

Na zeleninových plodinách (zejména ve vlhkých obdobích) může huminové hnojivo výrazně snížit riziko chorob, jako je hniloba, plíseň, strupovitost a také celá skupina dalších houbových a bakteriálních chorob.

Přečtěte si více o použití huminových hnojiv na nejběžnější plodiny.

Okurky, patizony, cukety

Pokud jde o tyto zeleninové plodiny, je přípustné pod ně aplikovat huminová hnojiva po celou sezónu, respektive v jakékoli fázi vývoje těchto rostlin. Největší efekt je patrný při aplikaci huminových hnojiv při předčasných mrazech nebo v příliš vlhkých letech, tedy v nepříznivém období, které může vést ke snížení výnosu.

Zcela přijatelné je předseťové ošetření huminovými hnojivy a osivem, např. máčení v 0,05% roztoku během dne. Po takovém namáčení se zpravidla zvyšuje rychlost klíčení semen, aktivita vzcházení výhonků, sazenice dobře rostou a mají zvýšenou imunitu vůči různým infekcím. Technologie předseťové přípravy semen těchto plodin musí nutně zahrnovat sušení po máčení a klíčení tradičními metodami.

V období růstu a vývoje sazenic těchto plodin je přípustné zavádět do půdy 0,1% roztok huminového hnojiva v dávce 250-300 g na metr čtvereční. Díky hnojení půdy tímto způsobem se snižuje celkový počet „podrostů“ (malé, slabé sazenice), vyrovnává se odolnost sazenic vůči černé noze a případné chyby v péči o sazenice.

Hnojení v půdě lze střídat s listovým hnojením, například jednou týdně půdu přihnojit a příště, další týden – také jednou, postříkat rostliny hnojivem ve stejné koncentraci, ale strávit asi 25- 30 g roztoku na každou rostlinu .

Ošetření 0,1% roztokem huminového hnojiva těchto rostlin v období rašení pomůže snížit počet “jalových květů”. Po ošetření rostlin huminovými hnojivy se zpravidla tvoří rovnoměrnější plody a plody atypické formy pro odrůdu buď vůbec neexistují, nebo je zaznamenáno jejich extrémně malé množství (ne více než 1%).

Při zpracování okurek v letech příliš bohatých na deště lze do přípravku přidat poloviční množství jakéhokoli povoleného fungicidu, lze tak provádět preventivní ošetření proti padlí.

Rajčata, lilek, paprika, brambory

Tyto plodiny dobře reagují na aplikaci huminových hnojiv. Vzhledem k tomu, že rostliny jsou velmi náročné na přítomnost dostatečného množství draslíku a dusíku v půdě, huminová hnojiva zvýší vstřebávání těchto prvků kořenovým systémem. Současně s huminovými hnojivy je třeba na tyto plodiny aplikovat i další potašová hnojiva, protože draslík, zejména rajčata, opravdu potřebují.

Vzhledem ke složitosti huminových hnojiv je při jejich použití žádoucí snížit dávky základních hnojiv na polovinu, zejména dusíkatých a fosforečných.

S předseťovou přípravou osiva je možné pro tyto plodiny také začít používat huminová hnojiva. Semena se namočí na 0,05 hodin do 24% roztoku huminových hnojiv, poté mohou klíčit bez sušení. Namáčení semen těchto plodin v roztoku huminových hnojiv může urychlit jejich klíčení o 2-3 dny, zvýšit aktivitu klíčení a snížit počet rostlin, které tvoří slabý kořenový systém.

Před výsadbou sazenic může být ošetřena 0,1% huminovým hnojivem, přičemž na každou rostlinu se spotřebuje 35-40 g roztoku. Takové sazenice zpravidla po transplantaci méně onemocní a začnou růst rychleji.

V budoucnu, na začátku “tloustnutí” výhonků, je nutné úplně přestat aplikovat humusová hnojiva pod kořen a provádět pouze hnojení listů, to znamená postřikovat samotné rostliny.

Kukuřice, slunečnice, luštěniny

Efekt použití huminových hnojiv pro tyto rostliny je většinou téměř neznatelný. Je patrné, pokud se aplikují humusová hnojiva a ošetří se jimi oslabené rostliny, stejně jako se semenný materiál před setím namočí (0,1% hnojivo na 24 hodin).

Stromy

U stromových kultur je vhodné aplikovat ne hnojení pod kořeny, ale listovou výživu, tedy zpracování listové hmoty rostlin. V tomto případě lze koncentraci roztoku zvýšit až na 1 %. Stromy nejlépe reagují na listovou výživu pomocí rašelinových huminových hnojiv.

Díky listovému hnojení huminovými hnojivy se počet vaječníků ve stromových kulturách zvyšuje, obvykle o 25-30%, a méně se drolí. Není nutné provádět jednorázové ošetření, pro větší účinek je lepší provádět ošetření až do začátku sklizně, ošetřovat rostliny jednou za 20-25 dní, počínaje fází pučení.

Je to docela přijatelné a v případě oslabených sazenic se důrazně doporučuje aplikovat humózní hnojiva do výsadbové jámy, když jsou do ní umístěny sazenice, a to jak na podzim, tak na jaře. Zde je potřeba použít zvýšené dávky hnojiva (5-10%) a do každého otvoru nalít dva až tři litry takového roztoku. Poté, jakmile sazenice vytvoří listové čepele, lze během vegetačního období provádět hnojení listů (0,1-0,2% roztok).

Použití huminových hnojiv na půdách kontaminovaných těžkými kovy a jinými chemikáliemi je zcela oprávněné. Jejich použití srovná množství škodlivých látek v ovoci a dokonce zlepší jeho chuť.

Křoviny

Maximálního účinku huminových hnojiv ve vztahu ke keřům se dosáhne při jejich použití jako zvýšení odolnosti různých druhů proti pozdním jarním mrazům. Je prokázán vliv listové zálivky 0,5% roztokem huminového hnojiva na rybíz, angrešt a v menší míře i na další keře.

Úplně první ošetření je vhodné provést brzy na jaře, jakmile začnou kvést poupata. Během tohoto období je lepší aplikovat hnojivo pod kořeny a do oblasti kousnutí distribuovat přibližně 5-6 litrů 0,1% roztoku. Po aplikaci tohoto hnojiva je vhodné půdu zalít, a pokud chcete mít vůbec vše dokonalé, tak před aplikací hnojiva půdu nakypřete, následně zalijte a následně zamulčujte humusem – vrstvou jednoho centimetru.

Při normálním vývoji keřů nelze hnojiva aplikovat až do květu, ale v této době je lze aplikovat ve stejných dávkách jako výše. Poté můžete keře krmit během tvorby vaječníků a naposledy – na podzim, než listy začnou padat.

květiny

Pod květinové plodiny se aplikují huminová hnojiva, aby se zvýšila celková dekorativnost rostlin, prodloužila se doba květu a vytvořilo se více pupenů. Květinové plodiny v květináčích se zalévají 0,05% hnojivem, aby se vyvíjely silnější a vydržely i dlouhou přepravu před výsadbou na místě.

Kromě toho lze toto hnojivo použít při množení květinových plodin (například růží) zelenými řízky. Chcete-li to provést, před výsadbou řízků ve skleníku pokrytém fólií, po jejich řezání, je nutné je umístit svisle do 0,5% roztoku hnojiva tak, aby třetina řízku byla ponořena do kompozice. Řízky lze namáčet od 12 do 24 hodin, obvykle platí, že čím teplejší místnost, kde se máčí, tím kratší doba máčení, takže při +30°C stačí 12 hodin, při +15°C je potřeba 24 hodin.

Kromě toho lze cibule a hlízy před výsadbou namočit do 0,25% roztoku huminových hnojiv, což přispívá k aktivnějšímu růstu rostlin a dřívějšímu kvetení (od 3-4 dnů do jednoho a půl týdne). Kromě toho, namáčení hlíz po dobu jedné hodiny v takovém roztoku pomáhá snížit pravděpodobnost hniloby o 70%. Pokud chcete snížit pravděpodobnost hniloby o 95 %, přidejte do roztoku jakýkoli schválený fungicid.

To je vše, co jsme vám chtěli o huminových hnojivech říci, pokud něčemu nerozumíte nebo máte dotazy, tak je napište do komentářů, rádi na ně odpovíme.

Přihlaste se k odběru našeho bezplatného e-mailového zpravodaje. V týdenních vydáních najdete:

• Nejlepší nový obsah webu
• Populární články a diskuze
• Zajímavá témata fóra

Mnoho z těch letních obyvatel, kteří se obávají o šetrnost hnojiv používaných ve svých zahradách k životnímu prostředí, se již dlouho rozhodlo pro přírodní humusová hnojiva. Jsou také široce používány velkými průmysly pro lepší pěstování zemědělských produktů.

Huminová hnojiva lze použít pro:

1. Ošetření kořenového systému okrasných rostlin a květin, namáčení sazenic před výsadbou (jako růstový stimulant).
2. Krmení rostlin po přesazení, abyste snížili výsledný stres.
3. Hnojení pěstovaných rostlin v období aktivního růstu a kvetení.
4. Obohacení půdy po sklizni plodin aktuální sezóny.
5. Urychlení zrání kompostu.
6. Zvyšování zimní odolnosti vytrvalých rostlin, keřů a ovocných stromů.

Humusová hnojiva se zkrátka zahrádkářům budou hodit po celou letní sezónu. Díky tomu jsou více žádané ve srovnání s jinými doplňky, které mají zjevná omezení.

Z čeho se vyrábí humusová hnojiva?

Takzvané gumové koncentráty jsou v naprosté většině případů vyráběny v tekuté formě. Obvykle je to viskózní tmavě hnědá kapalina s výrazným, mírným zápachem.

Základem přípravku jsou komposty na bázi hnoje, ptačího trusu a rostlinných zbytků, hnědé uhlí, sapropel, bahno. Vystavením alkalickým roztokům se z nich uvolňují huminové kyseliny, fulvové kyseliny a aminokyseliny. Navíc jsou v některých případech kompozice obohaceny o amonifikátory, prospěšné houby a celý komplex mikroprvků.

Co jsou to huminová hnojiva?

Když půjdete do nejbližšího zahradnictví, uvidíte širokou škálu huminových hnojiv dostupných pro různé potřeby:

• Hnojiva a obohacovače půdy.
• Stimulátory růstu, léky proti stresu a imunomodulátory.
• Urychlovače zrání kompostu.

Velký výklenek zabírají měkká huminová draselná hnojiva (například „GUMI-OMI“), jejichž hlavním úkolem je zlepšit tvorbu kořenů. Dobře se hodí pro předpěstební ošetření semenného materiálu (semena, cibule, hlízy, sekané řízky).

Mnoho huminových draselných hnojiv navíc obsahuje mikroelementy, které kompenzují nedostatek látek v půdě nezbytných pro normální růst a vývoj rostliny.

Mezi ty nejznámější a nejvyhledávanější letními obyvateli byly „Gumat Draslík +7“, „Tekutá rašelina Gumat Draslík“, „Gumi-20M Draslík“, „Gumi-20 Draslík“.

Hojně se používají také rašelinová humózní hnojiva. Nejznámější z nich jsou „Flora-S“ (pro zpracování sadby a další hnojení), „Gumimax“ (pro pokojové a květinové rostliny), „Fitop-Flora-S“ (pro boj s patogenní a hnilobnou mikroflórou ve sklepech a skladech ).

Podle obecného názoru letních obyvatel jsou nejužitečnější a nejúčinnější humózní hnojiva na bázi rašeliny.

Kdy jsou humózní hnojiva účinná?

Tento typ hnojení funguje nejlépe na různé kořenové zelenině (mrkev, řepa, cibule, ředkvičky). Dobrou odezvu bude mít zelí, rajčata, lilky, různé dýňové a obilné plodiny. Vyplatí se jimi krmit i ovocné stromy a keře. Zrychluje se růst a vývoj a zlepšuje se kvalita sklizně.

Huminová hnojiva mají malý účinek na luštěniny, slunečnice a fazole, řepku a len. U druhů melounů nejsou vyžadovány vůbec.

Jednoleté a víceleté rostliny reagují silněji na aplikaci gumových hnojiv v období pěstování sazenic, plodování a po přesazování.

Jak ukázala praxe, minerální-huminová hnojiva by měla být aplikována asi 3x během vegetačního období. Je lepší střídat postřik s kořenovým krmením. Použití gumových hnojiv v kombinaci s jinými minerálními a organickými sloučeninami není zakázáno. Hlavní věcí je nemíchat je s fosforečnými hnojivy a dusičnanem vápenatým.

Huminová hnojiva jsou účinnější pro kulturní rostliny rostoucí pod fólií.

Pokud chcete minimalizovat obsah dusičnanů v produktech ze své zahrady, určitě používejte gumové směsi.

© Ilja Vladimirovič | 2017-05-02
Druhý zahradník