10 nejneobvyklejších lesních ekosystémů v Rusku /aktivita/redakce/články/10-samykh-neobychnykh-lesnykh-ekosistem-rossii/
U nás jsou k vidění lesy, které rostly v době předledové, džungle s vinnou révou a nedotčený cedr. Někde vedle sebe žijí himálajští a hnědí medvědi, někde sob a někde středoasijský levhart. Zveme vás na „procházku“ různými lesy naší země od východu na západ a od severu k jihu.
1. Centrální Sikhote-Alin
V této biosférické rezervaci Primorského území koexistují severní a jižní druhy rostlin a zvířat ve vzácné harmonii. Jedle a smrk koexistují s aktinidií liána a rododendron Faurie a medvěd hnědý a rys spolu s medvědem himálajským a tygrem amurským. Lesy zabírají 97 % území, mezi nimi jsou unikáty, kde roste korejský (alias mandžuský) cedr. Celkem zde bylo napočítáno 1094 rostlinných druhů, nepočítaje mechy, houby a lišejníky – to je 40 % druhové diverzity primorské vegetace. V červených knihách různých úrovní je zahrnuto 73 druhů místní flóry. Je zde také dostatek chráněných živočichů – kočka lesní amurská, goral, medvěd himálajský, jelen sika ussurijský aj. Hlavní chloubou rezervace je ale populace tygrů amurských. V roce 2001 byl Central Sikhote-Alin zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.
V lesích Sikhote-Alin úžasným způsobem koexistují severní a jižní druhy zvířat a rostlin. Foto: Victoria Volosovich
2. Kurumské lesy
Přírodní rezervace Dzherginsky se nachází na křižovatce tří velkých pohoří v horním toku řeky Barguzin – Barguzinsky, Ikatsky a Yuzhno-Muysky. Místa jsou zde nepřístupná, terén je hornatý, složitý a díky tomu lidé do zdejšího ekosystému prakticky nezasahovali. Lesy jsou převážně modřínové, najdete v nich losy, wapiti, jeleny pižmové, srnce sibiřské, a když budete mít štěstí, tak i soby. Mezi 650 rostlinnými druhy rostoucími v rezervaci je 29 vzácných a endemických.
3. Přírodní rezervace Altaj
Lesy jsou zde převážně jehličnaté, rostou zde jedle, modříny, smrky, borovice, ale narazit můžete i na obvyklou břízu. Zvláštní chloubou rezervace jsou čisté vysokohorské cedrové lesy, v nichž cedry dosahují průměru 1,8 m a jsou staré 400–450 let. V Červených knihách Altajské republiky a Ruska je zahrnuto 34 druhů místních mechů, hub, lišejníků a cévnatých rostlin. Rezervace je bohatá i na endemické druhy – je jich přes 200. Ve zdejších lesích se pohybuje 59 druhů vzácných a ohrožených živočichů, což je 52 % chráněných obyvatel Altajské republiky. V této rezervaci našla úkryt jedna ze skupin unikátního sněžného leoparda. Kromě toho se zde daří vzácným altajským horským ovcím, sibiřským pižmům, lesním poddruhům sobů atd. Rezervace je zařazena do seznamu světového dědictví UNESCO „Zlaté hory Altaj“.
Některé stromy ve vysokohorském cedru na Altaji žijí 400–450 let. Foto: Anton Tananykin
4. Panenské lesy Komi
Na západních svazích severního a subpolárního Uralu, na území přírodní rezervace Pechora-Ilychsky a národního parku Yugyd Va, jsou nedotčené země Uralské tajgy. Jedná se o největší boreální (tedy severní) prales v Evropě, jediný zachovaný v původní podobě. Řeky jsou stále obývány ledovcovými relikty, které se objevily v pravěku – siven sibiřský a sibiřský siven. Existuje více než 200 druhů ptáků, včetně těch z Červené knihy, jako je orel říční a orel mořský. Panenské lesy Komi byly první přírodní památkou v Rusku, která byla zařazena na seznam světového dědictví UNESCO – stalo se tak v roce 1995. Mimochodem, právě zde se nacházejí unikátní kamenné pilíře – skalní výchozy náhorní plošiny Manpupuner.
5. Losiny Ostrov
Snad žádné hlavní město, kromě Moskvy, se nemůže pochlubit tím, že má na svém území skutečný národní park. Jedná se o největší z lesů nacházejících se v metropoli. Kdysi dávno zde medvědy lovil sám Ivan Hrozný. Od té doby samozřejmě nezůstali žádní medvědi, ale losy lze skutečně nalézt, stejně jako ptáky uvedené v Červené knize – například sýkoru modřinou, ťuhýka popelavého nebo orla říčního. Les Losiny Ostrov patří do listnatého smrkového lesa, rostou v něm břízy, borovice, smrky, lípy, duby a další rostliny, celkem více než půl tisíce, z nichž některé jsou chráněné.
6. Centrální lesní rezervace
V jihozápadní části Valdajské vrchoviny v oblasti Tver se dochoval jediný komplex smrkových lesů jižní tajgy v Evropě, který nebyl nikdy vykácen. Zaujímá téměř polovinu rezervace – 47 %, některé staré smrky dosahují výšky 40 m. Dále jsou zde březové lesy, osiky a olše černé. Rezervace uchovává norka evropského, kterého na jiných místech téměř nahradil norek americký. Kromě toho se zde studuje rys a medvěd hnědý.
Mimochodem, ve stejném Tverském regionu, mezi Toropetskými lesy, je unikátní Centrum pro záchranu osiřelých medvíďat.
7. Laponská rezervace
Tato rezervace v západní části Murmanské oblasti je nápadným příkladem severní tajgy. Nejpohodlněji se zde cítí rostliny přizpůsobené drsným arktickým podmínkám. Pod baldachýnem smrkových a borových lesů rostou brusinky, borůvky a vřesy, ve vlhkých lesích se daří kapradinám, koupačce a lesním muškátům. Charakteristickým rysem zdejšího ekosystému jsou hmyzožravé rostliny, kterých je několik druhů: rosnatky, máslovky a měchýřky. Soubor zvířat je typicky severní: norští a lesní lumíci, medvěd hnědý, sob, kuna atd.
Tisový zimostrázový háj je reliktní les, takový, jaký rostl na planetě před desítkami milionů let. Foto: Alexey Sizov
8. Tisovo-zimostrázový háj
Chcete-li obdivovat reliktní lesy, které pokrývaly planetu před 30 miliony let, stačí zajít do přírodní rezervace Kavkaz nebo národního parku Soči na východním svahu hory Akhun. Bobule tisu zde rostou pomalu: osmiletá rostlina bude vysoká jen asi 15 cm, ale její životnost je vynikající – různí vědci uvádějí 1,5 až 4 tisíce let. Doprovází ho kolchijský zimostráz, uvedený v Červené knize. U vchodu do lesíka stojí plastika středoasijského levharta, kterého se od roku 2007 snaží vrátit do kavkazských hor.
