EXISTUJÍ DVA TYPY PŘÍPADŮ: „pevné“ a „peříčko“. Ten často zahrnuje takové vlastnosti, jako je snížená spotřeba paliva, náklady na „spotřební materiál“ a lepší drcení půdy. Tyto výhody nejsou vždy jasné, protože primárně závisí na provozních podmínkách a v některých případech mohou být srovnatelné pro dva typy pouzder. Při výběru pouzdra byste se proto měli v první řadě zaměřit na požadovanou kvalitu zpracování.
- “Dobrá radlice vyžaduje dobrou rychlost a traktor a pluh ji musí vyvinout a udržet.”
KONTINUÁLNÍ PLUH:
Šroubová pevná čepel má velkou plochu a při normální vlhkosti půdy poskytuje dobrý skluz po půdě. To umožňuje získat úplnější obrat formace a v souladu s tím uzavřít velké množství rostlinných zbytků.
Někteří výrobci mohou nabízet dlouhé čepele nad 120 cm nebo se speciálními „nástavci“. Takové vlastnosti pomáhají udržet kvalitu obratu formace i při jízdě rychlostí nižší než 6-7 km/h, například v obtížných podmínkách vysoké vlhkosti nebo když traktor nesplňuje požadovaný výkon.
- “Samozřejmě více používáme běžné čepele šroubů, především proto, že jsou cenově dostupnější než čepele s péřovým pásem.”
- “Při optimální fyzické zralosti půdy pluhy (pozn.: mluvíme o tělech) prakticky fungují na stejné úrovni, pokud jde o produktivitu a kvalitu orby.”
Tato čepel má složitější konstrukci, a proto stojí více než klasická šroubová čepel. Možnost výměny pásků odděleně od sebe zároveň umožňuje malé úspory na údržbě.
Hlavními výhodami takových staveb je intenzivnější drcení zeminy vlivem vibrací „pásů“ formovacích desek a vyšší odolnost proti přilnavosti zeminy v podmáčených podmínkách.
- “Peří prospívá více na těžkých, vlhkých půdách; díky jejich technickému provedení je adheze půdy výrazně nižší.”
- „V ceně údržby není žádný rozdíl. Ale spotřeba paliva je ovlivněna stavem půdy.“
ZKUŠENOSTI ODBĚRATELE:
Neexistuje shoda na kvalitě práce typů budov, protože každá farma je zaměřena na jiné výsledky a za jiných podmínek. Efektivnější provoz však nejčastěji ukáže kvalitní dovezený pluh s osazením péřových lišt.
- „Máme dva pluhy Lemken s různými deskami. Zabalují to stejně, opravdu není rozdíl. Rychlost více ovlivňuje obrat formace, čím je vyšší, tím je drobení lepší.“
- „Jsou zde dva 8radličné pluhy Gregoire Besson s různými deskami. Proto můžeme porovnávat. Podle mého názoru se peří drolí lépe než pevné, vytváří důslednější orbu.“
NA CO JEŠTĚ DÁVAT POZOR:
Mnohem větší vliv na kvalitu práce může mít rychlost traktoru. Z tohoto důvodu stojí za to věnovat pozornost základní variantě odnímatelného posledního pouzdra. Díky tomu může traktor se 7radličným pluhem vykazovat lepší kvalitu práce a srovnatelnou produktivitu ve srovnání s traktorem se stejným 8radličným pluhem například v obtížných podmínkách podzimní orby.
- „Rychlost ovlivňuje soudržnost. Oba pluhy jsou 7+1, korbu tedy odebíráme nebo zahákujeme v závislosti na půdě. Rychlost orby udržujeme v limitu 7-9 km/h.“
Výběr bydlení je individuálním rozhodnutím pro konkrétní farmu. Správnější přijetí může umožnit předvedení od prodejce ve vašich oborech. Pokud je to možné, je lepší mít na farmě oba typy budov, abyste je mohli přesněji vybrat pro aktuální podmínky. I mírné snížení spotřeby paliva, lepší urovnání/zapravení rostlinných zbytků a další zdánlivě nepodstatné rozdíly mohou dostatečně ospravedlnit náklady na další sadu skládek.
Která čepel ve vašich podmínkách funguje nejlépe?
Skládka slouží k obracení a drobení vrstvy nařezané radlicí. V závislosti na stavu zeminy a tvaru pracovní plochy výsypky si vrstva může zachovat svůj tvar nebo se zřítit. Čepel má hranu pole obrácenou k neobdělanému poli a je pokračováním hrany pole radlice. Horní hrana omezuje horní část radlice v dostatečné výšce, aby se zabránilo možnosti přesypání zeminy přes radlici. Okraj brázdy směřuje k oranému poli. Spodní hrana se shoduje s horní hranou radlice a slouží ke spojení s radlicí. Čepel má dvě části: hruď umístěnou nad radlicí (ohraničená pomyslnou čarou a přijímá vrstvu odříznutou radlicí); křídlo umístěné za hrudníkem (omezeno horním okrajem a okrajem brázdy). Křídlo provádí práci obalování a drcení útvaru odebraného z hrudníku skládky.
Pluhy s válcovým povrchem (obr. 4.8, a) se používají k orbě špatně soudržných, drobivých půd a také k výsadbě. Kulturní povrch uspokojivě obalí útvar a dobře ho drolí. Pluhy pro všeobecné použití mají kulturní pracovní plochu (obr. 4.8, b). Používají se při orbě starých orných a nesoudržných půd. Těleso s pološroubovicovou pracovní plochou (obr. 4.8, c) formaci dobře obaluje, ale špatně uvolňuje. Pluhy s takovým povrchem se používají pro orbu soudržných a drnovitých půd. Šroubovitá plocha (obr. 4.8, d) se získá pohybem křivočarých tvořících přímek, jejichž konvexita směřuje k útvaru. Tyto tvořící přímky jsou umístěny ve svislých rovinách kolmých ke stěně drážky. Šroubovitá plocha má výraznou schopnost otáčení, a proto udržuje vrstvu neporušenou, aniž by se uvolnila. Tento povrch se používá na tělech speciálních darebáků (les, křovina-bažina atd.).
Stanovení tahového odporu lesního pluhu.
Odolnost jednoduché jednotky:
Odpor namontované jednotky: Rpl = Kv*G(Lft.r.+-I), kde:
L – podíl hmotnosti neseného stroje na podíl hmotnosti traktoru
ft.r – koeficient valení traktoru
I – sklon terénu
Odolnost taženého pluhu:
C – koeficient zohledňující hmotnost půdy na orebních tělesech (1,1-1,4)
7. Druhy dodatečného zpracování půdy a názvy nástrojů pro jeho provádění. Klasifikace kultivátorů.
Úkolem doplňkové kultivace půdy je povrchová předseťová a předpěstební úprava, hubení plevelů, péče o lesní plodiny, zeleň, trávníky, ale i přihnojování rostlin minerálními hnojivy.
Dodatečné zpracování půdy znamená následující typy prací:
kypření orného horizontu po orbě;
čištění oblastí od plevele řezáním, vytrháváním nebo vyčesáváním;
kypření půdy, která se po dešti usadila a stala se krustou;
míchání vrchních vrstev půdy na semena rostlin;
zhutnění půdy pro posílení sazenic a zvednutí vlhkosti z podložních horizontů;
vyrovnání povrchu půdy pro usnadnění výsadby.
Dodatečné zpracování půdy může být průběžné nebo meziřádkové.
Průběžné zpracování – jedná se o typ zpracování, kdy jsou plochy (pole, zelené plochy, lesní plochy atd.) kompletně zpracovány.
Meziřádkové zpracování – jedná se o způsob kultivace půdy, kdy je půda udržována v meziřádcích nebo řadách sazenic nebo sazenic za účelem ničení plevele, kypření půdy a svažování rostlin.
V lesnictví se používají další typy dodatečného zpracování:
podpora přirozené obnovy lesů;
pásová příprava půdy k setí pod zápojem lesa, na prostranstvích, pasekách apod.
Pro podporu přirozené obnovy lesa se povrch půdy kypří (pevný, v pásech nebo plochách), shrabuje podestýlka, odtrhává mech atd.
Pro další zpracování půdy se používají brány, kultivátory, rozrývače, válce, vláčky a obraceče.
Brány – jedná se o nástroje určené k plošnému kypření půdy po orbě.
Mají radličky, kotouče, nože a hvězdicové brány.
Kultivátory – jedná se o nástroje určené k povrchovému i hlubokému zpracování půdy po orbě a také k ničení plevelů. Mají pracovní části typu radlice (tlapka), kotouč a fréza.
Trhači používá se k kypření půdy za účelem podpory přirozené obnovy lesa, jakož i ke kypření půdy při současném setí semen. Existují zubové a kotoučové.
Kluziště slouží pouze ke zhutnění a urovnání půdy, válce jsou hladké – duté a naplněné vodou, prstencové ostruhy, prstencovité, hladce žebrované, prstencové.
chocholy slouží k urovnání vrchní vrstvy prokypřené půdy, jakož i k urovnání půdy po setí po pracovní šířce secích strojů.
Výroba postelí se používají pro zakládání záhonů v osevních odděleních lesních školek při pěstování sadebního materiálu.
Hlavními aplikacemi v lesnictví jsou brány a kultivátory, a proto se budeme těmito skupinami strojů a nářadí zabývat podrobněji.
Druhy dodatečného zpracování půdy — hluboké uvolnění; — frézování; – odlupování; — pěstování; – hrůzný; – válcování.
Podle prováděných technologických operací se stroje pro dodatečné zpracování půdy dělí na: frézy, pluhy, kultivátory, brány brány.
Kultivátory slouží k kypření půdy a ničení plevele a aplikaci hnojiv. Klasifikace kultivátorů: Řadové, univerzální, kombinované. Řádkové plodiny – používají se pro meziřádkové zpracování půdy; univerzální pro kontinuální, meziřádkové i kombinované a meziřádkové pěstování se současnou aplikací hnojiv.
Hlavní části kultivátoru jsou: rám, opěrná kola, spojovací mechanismus a sekce pracovních částí.
