Víno z hroznů Isabella je něco, s čím se každý zájemce o víno jistě setká. Stane se tak z několika důvodů. Jednak proto, že takového vína je v supermarketech poměrně dost. Za druhé proto, že toto víno je „světlé“, tedy snadno rozpoznatelné i pro ty, kteří mají velmi slabé degustační schopnosti. Vlastně každý zachytí charakteristickou „liščí“ chuť – tóny jahody – a s ničím si ji nesplete. Je tu ještě třetí věc: při cestách do různých letovisek – jako je Abcházie nebo Krym – lidé zkoušejí takzvané „domácí víno“: vyrobené místními obyvateli pro vlastní spotřebu. Téměř vždy to bude víno Isabella. A konečně za čtvrté: Isabella – nejen technické (na výrobu vína), ale také stolní odrůda, a tyto hrozny vidíme na pultech našich obchodů. Vidíme, kupujeme, ochutnáváme, pamatujeme si specifickou chuť a jsme rádi, když se s ní ve víně znovu setkáme.
Původ odrůdy Isabella
Mnoho lidí tedy začíná svou cestu do světa vína s Isabellou, a jakmile začnou, už se k Isabelle nikdy nevrátí. Nyní si vysvětlíme, proč k tomu dochází.
Z botanického hlediska se pěstuje několik druhů rostlin rodu Vitis (vinná réva) z čeledi Vitáceae (vinná réva). Téměř všechny rozšířené technické odrůdy (Cabernet Sauvignon, Ryzlink rýnský, Saperavi aj.) patří k botanickému druhu Vitis Vinifera (pěstitelská réva). Jsou ale i další – například americký druh Vitis Labrusca. K tomuto druhu nebo k hybridům Vitis Vinifera a Vitis Labrusca (existují různé názory) platí pro naši Isabellu. Je třeba říci, že z kvantitativního hlediska jsou potomci Vitis labrusca na západní polokouli velmi běžní.
Nejběžnější druh hroznů
Nejběžnější odrůdou na světě je tedy odrůda Kyoho, jen kříženec Vitis Vinifera a Vitis Labrusca – tedy prakticky Isabella. Byl vyšlechtěn v Japonsku v roce 1937 a pěstován na Dálném východě (90 % v Číně) a Chile. Celkem tato odrůda zabírá asi 365 000 hektarů. Jedná se o stolní hrozny – jedí se rovnou nebo se z nich dělá šťáva. Existuje také řada technických odrůd tohoto křížence – například americký Concord, který je velmi, velmi podobný Isabelle.
Obecně je předmětem debat otázka, do jaké míry jsou americký Delaware, Fox hrozny, italské Fragolino, sovětská Odessa, moldavská Lydia, novozélandský Albany Surprise nezávislými odrůdami nebo variantami Isabelly.
Popularita odrůdy Isabella
Vidíme, že Isabella je velmi oblíbená. Pěstuje se nejen v rodné Severní Americe a Evropě, ale také v Indii, Japonsku, Turecku, na Bali, v obrovském množství – v Brazílii obecně – téměř všude.
Proč je tak populární? To vše je způsobeno neuvěřitelnou vitalitou odrůdy. Je odolný vůči teplu a kombinaci tepla a tropické vlhkosti. Je ale také mrazuvzdorná – a sazenice Isabelly se prodávají nadšeným zahradníkům i v Leningradské oblasti. Ke kvalifikaci vinaře je shovívavý. Je odolný vůči škůdcům – a s tím zřejmě souvisí i historie jeho výskytu v Evropě.
В Severní Amerika Isabella se objevila už dávno. Název pravděpodobně vznikl v roce 1819, v Dorchesteru (Jižní Karolína) jistý William Prince pojmenoval hrozny na počest svého přítele Isabella Gibbsová. Odrůda je každopádně známá od počátku 19. století a do Evropy se dostala již kolem roku 1830.
Existuje verze, že to byly sazenice Isabelly, které přinesly do Evropy fyloxeru, hmyz, jehož epidemické rozšíření v 60. letech 19. století téměř zničilo evropské vinařství. Ať už to bylo jakkoli, vinaři stáli před volbou: buď naroubovat své odrůdy na podnož amerických hroznů, zvyklých na fyloxéru. Nebo přímo pěstovat americké hybridy. Tak vznikl vážný zájem o Isabellu v Evropě a začalo její triumfální hnutí po celém světě.
Proč je Isabella zakázána?
Ale Isabella má také nepřátele. Nejde o hmyz, ne o nemoc, ale o lidi, přesněji o stavy. Nejprve ve Francii a poté v dalších zemích EU je průmyslová výroba vína z těchto hroznů zakázána. Proč?
Oficiálně – protože vysoký obsah toxického metanolu ve víně. Přesněji, pokud se budete řídit formulací – kvůli obtížím kontroly obsahu metanolu ve vyráběném víně. To znamená, že existuje obava o zdraví lidí, co jiného? To vše však vyvolává řadu zmatků. Ano vskutku, vysoký obsah pektinu, charakteristické pro tyto hrozny, může během fermentace produkovat vyšší množství této nežádoucí látky.
- Ale, za prvé, i v tomto případě budou dávky menší než u některých konvenčních potravin, jejichž výroba a konzumace nejsou nijak omezeny.
- Za druhéPodle odborníků k těmto excesům nedochází vždy, ale pouze při porušení technologie výroby vína. Tedy z větší části v řemeslné výrobě, které se tato omezení netýkají.
- Za třetí Existuje však podezření, že metanol je zde důvodem, a nikoli důvodem, kterým je touha zachovat vinice pro původní evropské odrůdy.
Rakousko a Isabella
Snad jen Rakousko se mohlo pochlubit jakýmikoli známými víny z Isabelly a příbuzných odrůd v západní Evropě: v Burgenlandu a sousedních oblastech Štýrska vyráběli (a přes zákaz zřejmě stále vyrábějí) víno Uhudler – a to jak červené, tak bílé a růžové!
Ať je to jak chce, víno od Isabelly nyní v supermarketech v zemích EU nenajdete. Má cenu nad tím lamentovat? Stěží. Jedinou výhodou této odrůdy jsou však rozpoznatelné jahodové tóny.
