Znalost toho, co je dovoleno a co není dovoleno jíst, patří do kategorie primárních znalostí, které by měl mít každý muslim, protože za pojídání haram (ilegální) je slíben přísný trest. Prorok Muhammad (pokoj a požehnání Alláha s ním) řekl: «Tělo, které bylo vychováno konzumací haram, je hodné pouze pekelného ohně“(Jamiul-Ahadith, č. 9976).
أيما لحم نبت من حرام فالنار أولى به
Proto jsme považovali za velmi důležité informovat muslimy o těch zvířatech, jejichž maso je dovoleno jíst. Vzhledem k tomu, že obyvatelé Ruska a zemí SNS se hlásí především k madhhabům Hanafi a Shafi’i, rozhodli jsme se vysvětlit toto téma podle těchto dvou madhhabů.
Zvířata, jejichž maso je přípustné, a zvířata, jejichž maso je zakázáno jíst podle madhhabu Hanafi
Islám je náboženstvím milosrdenství a soucitu. Předpisy a zákazy islámu přinášejí lidem jen dobro. Ale lidská mysl, vzhledem k tomu, že je extrémně omezená, nemůže vždy pochopit důvod každého náboženského předpisu. Mysl nemusí být schopna pochopit, proč je rozhodnutí takové, jaké je, ale Alláh, Všemohoucí, Milosrdný a Vševědoucí, ví nejlépe ze všech, co je pro nás prospěšné a co je škodlivé, protože nás stvořil.
Alláh všemohoucí udělil svého milovaného posla (pokoj a požehnání s ním) lidstvu jako světlo a zdroj světla. Islámské právo (šaría), se kterým přišel Alláhův posel (pokoj a požehnání s ním), stanovilo rozdíl mezi živými a mrtvými zvířaty. Mrtvé maso bylo prohlášeno za zakázané (haram). Některá zvířata, která jsou škodlivá pro lidi, jako prasata, psi, kočky a masožravci, se také stala zakázána jíst, to znamená, že maso zvířat, která mají zakázáno jíst podle šaríe, je škodlivé pro lidi, ať si to uvědomujeme nebo ne.
S ohledem na výše uvedené je třeba poznamenat, že každá škola islámského práva (madhab) má své vlastní zásady (vycházející z Koránu a Sunny) ohledně toho, které maso zvířat je povoleno (halal) jíst a které je zakázáno (haram ).
Níže jsou uvedeny principy, na kterých jsou založeni učenci madhhabu Hanafi. Tyto principy jsou uvedeny v klasických knihách o Hanafi fiqh (Al-Fatawaul-Hindiyya, č. 5/289–291; Badais-Sanai, č. 5/35–39; Raddul-Mukhtar, č. 304–308).
1. Zvířata, jejichž konzumace byla v Koránu a Sunně výslovně zakázána, jsou nepochybně haram, jako prase, osel atd.
2. Zvířata, která se narodila a žijí ve vodě, jsou haram, s jedinou výjimkou jsou ryby. Všechny druhy ryb jsou halal, kromě ryb, které hynou přirozeně v moři bez jakékoli vnější příčiny. Pokud ale ryba uhynula z nějakého vnějšího důvodu, například zimou, horkem, najetím na kámen nebo vymrštěním na břeh vlnou atd., pak je taková ryba halal.
Alláh Všemohoucí říká (což znamená): „Je vám zakázáno jíst mršinu, krev, vepřové maso. “ (Súra Al-Maida, verš 53).
Ve výše uvedeném verši Všemohoucí zakázal maso z mršin, aniž by rozděloval zvířata na ty, kteří žijí na souši a v moři. Proto pod tento obecný zákaz spadají i všichni mořští živočichové. Ale ryby pod toto obecné pravidlo nespadají, protože Alláhův posel (pokoj a požehnání s ním) jasně naznačil její přípustnost.
Abdulláh ibn Umar (ať je s ním Alláh spokojen) oznámil, že Alláhův posel (pokoj a požehnání s ním) řekl: „Dva druhy mršin a dva druhy krve byly povoleny jako jídlo. Dva druhy mršin jsou ryby a kobylky a dva druhy krve jsou játra a slezina“ (Sunan Abu Dawud, Musnad Ahmad, Sunan Ibn Majah).
Navíc ve sbírkách Sunny není jediná zmínka o tom, že by Alláhův posel (pokoj a požehnání s ním) nebo jeho společníci alespoň jednou jedli maso jakýchkoli mořských tvorů kromě ryb. Pokud by takové maso bylo halal, byl by ze Sunny znám alespoň jeden případ pojídání masa mořských živočichů k jídlu, aby se ukázalo, že je to přípustné (Dars Tirmidhi, č. 1/280).
Pokud jde o pojídání ryb, které přirozeně uhynuly v moři bez vlivu jakýchkoliv vnějších příčin (samaqat-tafi), Džabir ibn Abdulláh (ať je s ním Alláh spokojen) hlásí, že Alláhův posel (pokoj a požehnání s ním) řekl: „ Vy Je dovoleno jíst to, co moře vyvrhne a co zůstane po přílivu, ale co zemře v moři a plave na hladině, nemůžete jíst“ (Sunan Abu Dawud, č. 3809; Sunan Ibn Majah).
Ali zakázal na trzích prodávat ryby, které zemřely přirozenou smrtí (které zemřou v moři a poté vyplavou na hladinu) („Badai al-Sanai“, č. 5/36; „Al-Ikhtiyar“).
Ve světle výše uvedeného můžeme dojít k závěru, že konzumace všech mořských živočichů, kromě ryb, je zakázána. Je přípustné jíst ryby i bez dodržení všech pravidel pro porážku zvířat podle šaríi. Pokud ale ryba uhynula přirozenou smrtí bez vnějšího vlivu a vyplavala na hladinu vody (samakat-tafi), pak je zakázáno (haram) takové ryby jíst.
3. Mezi zvířaty, která žijí na souši, jsou ta, která nemají krev, zakázána (haram) ke konzumaci. Například: sršeň, moucha, pavouk, brouk, štír, mravenec atd. Alláh Všemohoucí říká (což znamená): „…(Prorok), který podporuje dobro, zdržuje se toho, co je neschvalované, dovoluje jim jíst dobré (čisté) jídlo vhodné pro lidskou přirozenost a zakazuje to, co je pro lidi škodlivé (a nečisté).“ (Súra Al-Araf, verš 157).
Živí tvorové, u kterých krev cirkuluje otevřeným oběhovým systémem (pavouk apod.), jsou považováni za nečisté, protože jejich konzumace vyvolává v člověku znechucení.
Výjimkou jsou kobylky, protože Alláhův posel (pokoj a požehnání s ním) jasně naznačil svou přípustnost ve výše uvedeném hadísu, který je uveden ve sbírkách „Sunan“ Abú Dawúda a „Musnad“ imáma Ahmada.
Kromě toho Ibn Abi Awfa (kéž je s ním Alláh spokojen) na otázku, zda lze jíst kobylky, odpověděl: „Bojoval jsem s Alláhovým poslem (pokoj a požehnání Alláha s ním) v šesti nebo sedmi bitvách a snědli jsme je (kobylky) společně.“(Sunan Abu Dawud, č. 3806).
4. Zakázáni jsou i obojživelníci a plazi, např.: had, ještěrka, chameleon atp.
5. Podle páté zásady je konzumace všech škůdců (hasharatul-ard) zakázána (haram), jako jsou myši, ježci, jerboas atd. Důvodem zákazu pojídání jejich masa je, že jsou také považována za nečistá jídlo.
6. Všechna zvířata žijící na souši, ve kterých cirkuluje krev, která žerou trávu a listí a neloví jiná zvířata (tedy ne predátory žijící na souši), jsou povolena (halal) ke konzumaci, jako je velbloud, kráva, koza , buvol, beran atd. V madhhabu Hanafi však panuje mírný rozpor ohledně konzumace koňského masa, ale o tom bude řeč později. Výjimkou z této kategorie zvířat je osel – jeho maso je zakázáno jíst.
Alláh Všemohoucí říká (což znamená): «Alláh pro vás ve své milosti stvořil dobytek (an’am), abyste mohli používat vlnu a chmýří jako teplo a maso jako jídlo.» (Súra An-Nahl, verš 5).
A také (což znamená): «Alláh je ten, kdo ti podřídil dobytek, abys na některých mohl jezdit a na jiných jíst.» (Súra Al-Mumin, verš 79).
Ve výše uvedených verších Alláh Všemohoucí používá slovo „al-an’am“ (dobytek), které podle jednomyslného názoru všech odborníků na arabský jazyk znamená býložravá zvířata.
Co se týče konzumace koňského masa, Imám Abu Hanifa (ať se nad ním Alláh smiluje) vyjádřil názor, že je to odsouzeníhodné (makrooh tanzih), protože kůň je ušlechtilé zvíře a používá se při džihádu. Imámové Abu Yusuf a Mohamed (ať je jim Alláh milostiv) se vyslovili pro přípustnost pojídání koňského masa a uvádí se, že tento názor vyjádřil i imám Abu Hanifa. Proto je přípustné jíst koňské maso, ale je lepší se ho zdržet.
O mase osla a mezka Všemohoucí říká (což znamená): „Alláh pro vás stvořil koně, mezky a osly, abyste na nich mohli jezdit a aby pro vás byli ozdobou, která vám přinášela radost. Alláh stvořil jiné dopravní prostředky, které neznáte.” (Súra An-Nahl, verš 8).
Vidíme tedy, že všechna ostatní býložravá zvířata jsou přípustná k jídlu, protože to řekl Alláh Všemohoucí (jak jsme se dozvěděli z dříve citovaných veršů). Ale pokud jde o osly a mezky, Stvořitel řekl, že jsou určeny k ježdění a k dekoraci. Pokud by bylo přípustné jíst tato zvířata, Všemohoucí by na to bezpochyby upozornil.
Navíc Abdullah bin Umar (ať je s ním Alláh spokojen) vypráví, že Alláhův posel (pokoj a požehnání s ním) zakázal jíst oslí maso v den bitvy u Chajbaru (Sahih al-Bukhari, č. 5202).
Abu Talaba (ať je s ním Alláh spokojen) hlásí, že Alláhův posel (pokoj a požehnání s ním) zakázal jíst maso oslů (Sahih al-Bukhari, č. 5205).
Pokud jde o muly, Khalid bin Walid (kéž je s ním Alláh spokojen) vypráví, že Alláhův posel (pokoj a požehnání s ním) zakázal maso koní, mul a oslů (Musnad Ahmad, č. 4/89; Sunan Abu Dawud, č. 3790; Sunan Nasai a Sunan Ibn Majah).
7. Všechna dravá zvířata, která žijí na souši a zvířata, která loví svými drápy, jsou haram. Například: lev, gepard, tygr, leopard, vlk, liška, pes, kočka atd.
8. Všichni draví ptáci, kteří loví svými drápy, jsou haram. Například: sokol, orel, luňák, jestřáb atd. Netopýr je také zakázán, ačkoli je to savec. Důkazem pro tyto dva principy (7. a 8.) je slavný hadís od Abdulláha ibn Abbáse (ať je s ním Alláh spokojen), ve kterém Alláhův posel (pokoj a požehnání s ním) zakázal jíst maso dravců s tesáky. a ptáci s drápy (Sahih Muslim, č. 1934). Proto jsou všechna dravá zvířata a ptáci (zvířata, která loví ostatní svými kly a ptáci, kteří loví svými drápy), haram.
9. Ptáci, kteří svými drápy neloví jiná zvířata a živí se hlavně semeny a obilím, jsou povoleni jako potrava, jako je kuře, kachna, holub, vlaštovka atd. Abu Musa al-Ashari (ať je s ním spokojen ) Alláh) řekl: “Viděl jsem posla Alláha (pokoj a požehnání s ním) jíst kuře(Sahih al-Bukhari, č. 5198).
10. Konzumuje-li halal zvíře pouze nečisté potraviny, v důsledku čehož jeho maso a mléko získává nepříjemný zápach, je makrooh takové mléko a maso konzumovat. Pokud však zvíře spolu s nečistými zvířaty jí čisté potraviny nebo konzumace nečistých potravin žádným způsobem neovlivňuje jeho maso a mléko, pak je konzumace masa a mléka takového zvířete absolutně přípustná („Raddul-Mukhtar“, č. 6/340). Kniha „Al-Fatawa al-Hindiyya“ říká: „Je makruh jíst kuřecí maso pouze v případě, že většina toho, co jí, je nečisté, a nečisté jídlo ovlivňuje kuřecí maso tak, že má nepříjemný zápach.“ (Al-Fatawa ul-Hindiyya, č. 5/289).
11. Pokud je jeden z rodičů zvířete halal zvíře a druhý je zvíře haraam, rozhodnutí ohledně masa tohoto zvířete závisí na tom, kdo je jeho matkou. Pokud je matkou halal zvíře, je maso jejích mláďat halal, jako je tomu u hybridního zvířete, jehož matkou je klisna nebo kráva. Pokud ale matka patří mezi zakázaná zvířata, je maso jejího mláděte haram, jako je tomu u mezka, jehož matkou je osel.
Výše bylo jedenáct obecných zásad týkajících se určování přípustnosti/nepřípustnosti konzumace masa podle madhhabu Hanafi islámského práva. Je třeba poznamenat, že výraz „halal“ v tomto případě výhradně znamená přípustnost konzumace masa určitých zvířat jako potravy. Existují pravidla týkající se toho, jak by měla být zvířata porážena a jak by měla být lovena, pro která je třeba nahlédnout do knih fiqhu. Nedodržení těchto pravidel může proměnit maso původně povoleného zvířete v zakázané.
Na základě jedenácti výše nastíněných zásad uvedeme seznamy povolených (halal) a zakázaných (haram) zvířat k jídlu podle madhhabu Hanafi (oba seznamy nejsou vyčerpávající).
Zvířata, jejichž maso je halal:
1) velbloud; 2) koza; 3) beran; 4) buvol; 5) jelen; 6) králík; 7) kráva; 8) divoký osel; 9) ryby; 10) antilopa/gazela; 11) kachna; 12) volavka; 13) slavík; 14) křepelka; 15) papoušek; 16) turach; 17) kobylky; 18) koroptev; 19) skřivan; 20) vrabec; 21) husa; 22) pštros; 23) holubice; 24) divoký holub; 25) čáp; 26) kohout; 27) kuře; 28) páv; 29) špaček; 30) dudek
Zvířata, jejichž maso je zakázáno (haram) ke konzumaci:
1) vlk; 2) hyena; 3) kočka; 4) opice; 5) Štír; 6) leopard; 7) tygr; 8) gepard; 9) lev; 10) jerboa; 11) medvěd; 12) prase; 13) protein; 14) ježek; 15) had; 16) želva; 17) pes; 18) krab; 19) šakal; 20) osel (domácí); 21) ještěrka; 22) liška; 23) krokodýl; 24) hranostaj/lasice; 25) slon; 26) sokol; 27) jestřáb; 28) drak; 29) netopýr; 30) hmatník; 31) myš; 32) krysa; 33) veškerý hmyz a zvířata v jejich blízkosti (komár, moucha, pavouk, brouci atd.).
Zvířata, jejichž maso je přípustné, a zvířata, jejichž maso je zakázáno jíst podle Shafi’i madhhab
Základem halal (přípustné) a haram je verš svatého Koránu, který říká: „A Všemohoucí vám dovoluje čisté (dobro) a zakazuje zlo“ (Súra Araf, verš 159).
وَيُحِلُّ لَهُمُ الطَّيِّبَاتِ وَيُحَرِّمُ عاِْلَيْاَهَيََِْيْ ثَ
Ke konzumaci jsou povolena všechna zvířata, která žijí v moři (vodě) a nemohou žít delší dobu mimo vodu. Například: velryba, žralok, delfín atd.
A zvířata, která žijí na souši, také smějí být konzumována, s výjimkou těch, která šaría zakazuje. Ti s tesáky nebo drápy potřebnými k lovu jsou zakázáni.
Mezi přípustná zvířata patří: ovce, koza, kráva, velbloud, kuře, kůň, sobol, hyena, divoký osel, liška, gazela, horská koza, zajíc, králík, ještěrka, africký jerboa, veverka, ježek, dikobraz, kobylka, pštros, kachna , husa, jeřáb, pelikán, holub, slavík, drop, kavka, vrabec a podobně v přírodě.
Mezi zakázaná zvířata patří: mezek, osel domácí, lev, tygr, vlk, medvěd, slon, opice, sokol, jestřáb, orel, sova, šakal, kočka (divoká i domácí), had, vrána, štír, papírový drak, myš, ptáček , sup, papoušek, páv, netopýr, měkkýši (bezobratlí, živočichové s měkkým tělem, obvykle pokrytí krunýřem), stejně jako veškerý hmyz – výjimkou jsou sarančata.
Všechna zvířata, která mohou žít jak na souši, tak ve vodě, jsou zakázána. Například: krokodýl, želva, žába, rak atd.
Zakázána jsou také zvířata, která se narodila z povolených a nezákonných zvířat. Například mezek.
Jsou i zvířata, která Prorok (pokoj a požehnání s ním) nejen zakázal jíst, ale i zabíjet. Patří sem: netopýr, mravenec, včela, dudek, žába.
Existují také zvířata, která je žádoucí zabít. Patří sem: had, myš (včetně potkana), havran skvrnitý, šílený pes, luňák.
Je zakázáno jíst maso zvířete, které nebylo poraženo v souladu se šaríou, s výjimkou ryb, kobylek a embrya, které bylo nalezeno v lůně poraženého zvířete.
Konzumace vajec jakéhokoli zvířete, i zakázaného, je povolena. Například vejce orla, vrány atd.
Dále je zakázáno požívání zlých duchů (nájasa), jako jsou mršina, krev, alkohol (jelikož také patří do najasa), omamné a psychotropní látky (včetně tabáku a jiných kuřáckých směsí), dále vše, co škodí tělu, jako jed, sklo, země atd. Neboť Všemohoucí říká v Koránu: „Nevystavujte se smrti!»
التَّهْلُكَةِ سورة البقرة 195
Nedoporučuje se jíst jídlo, které bylo zakoupeno za peníze vydělané zametáním, ani za peníze získané za práci, při které se člověk dopouští nečistoty (najasa), například krveprolití atd.
Člověk v bezvýchodné situaci smí konzumovat vše, co není dovoleno, na rozdíl od někoho, kdo má na výběr. Pokud například člověk umírá hlady, může jíst i psí nebo vepřové maso, ale pouze v množství nezbytném pro zachování života.
Názory čtyř madhhabů ohledně přípustnosti a zákazu jíst maso určitých zvířat
Jméno zvířete
Pravidla madhabu Hanafi
Jukm of Shafi’i madhab
Jukm z madhhabu Maliki
Pravidla madhabu Hanbali
