Ne všichni mravenci způsobují problémy v domech a zahradách. Existují druhy, které představují skutečné nebezpečí pro lidský život a velká zvířata. Naštěstí pro nás většina z nich žije v tropických zemích. Místní obyvatelé Jižní Ameriky nebo Afriky to však mají občas těžké. V tomto článku se podíváme na nejnebezpečnější zabijácké mravence, kteří děsí každého, kdo se s nimi tak či onak setká.
#1. Bullet Ants
Největší z čeledi mravenců a extrémně jedovatého hmyzu. Pracovní vzorek může dosáhnout délky 2,5 centimetru. Ale děloha je ještě větší! Žijí především v tropech Jižní Ameriky.
Kromě svých hrozivých čelistí tento hmyz „proslulé“ svým silným jedovatým bodnutím. Při útoku ji mravenci nemilosrdně vrážejí do těla oběti a zavádějí stále více nových porcí toxinů. Mravenec kulový dostal své jméno právě pro tuto schopnost bodat. Podle očitých svědků takový útok je bolestí srovnatelný se střelným poraněním.
Po kousnutích trvají muka minimálně den. Během této doby je člověk v těžké agónii a zažívá nesnesitelnou bolest. Z tohoto důvodu mají mravenci kulky jiné jméno – mravenci 24. Právě toto časové období musí být zachováno, aby toxický účinek jedu na mravence do značné míry vyprchal.
Je zajímavé, že místní indická populace používá tento hmyz k iniciačním obřadům rostoucí chlapci. Během procedury jsou dětem umístěny na ruce zařízení obsahující živé kulové mravence. Po kousnutí malých predátorů chlapcům zčerná kůže a dochází k dočasnému ochrnutí končetin, trvající několik dní. Poté bolestivé následky postupně mizí.
#2. Kočovní mravenci
Jedná se o potulné zástupce čeledi mravenců. Nejčastěji žijí ve vlhkých zónách Afriky. Vyskytují se ale i v Americe a Asii. Největší jedinci dosahují délky kolem jednoho a půl centimetru. Celá kolonie je téměř neustále v pohybu. Za jeden den dravci urazí vzdálenost až 1 kilometr a sežerou vše, co jim přijde do cesty.. V noci se většinou zastaví.
Pokud si blížícího se „stáda“ nevšimnete včas, můžete velmi trpět. Koneckonců, šířka pohybující se kolonie dosahuje 15 metrů. Je nepravděpodobné, že by ani ti nejrychlejší běžci byli schopni rychle předběhnout takovou invazi. Hmyz leze po těle okamžitě. Silnými čelistmi se přitom nemilosrdně drží kůže. Odháknout takového mravence sami je prakticky nemožné. Můžete odtrhnout pouze část těla a hlavu šestinohého dravce nechat v ráně.
Všechna zvířata se bojí invazí nomádských mravenců jako ohně. Přístup agresorů lze poznat podle sílícího přetrvávajícího štiplavého zápachu kyseliny mravenčí. Tento signál nebezpečí stačí k tomu, aby všechna zvířata začala v panice utíkat. Setkání s potulnými mravenci totiž často končí bolestivou smrtí. Každého, koho na své cestě potkají, ohlodají až do kostí. Používá se hmyz všech pruhů, zející hadi, malá zvířata, která neměla čas uniknout. Na afrických prériích se mravencům daří hlodat i velké savce, kteří jaksi ztratili schopnost pohybu. Například kvůli nemoci nebo z jiných důvodů.
Kolonie se pohybuje při hledání potravy. Bez přestávky mohou být mravenci v pohybu asi 20 dní. Zhruba stejnou dobu pak tráví v dočasném táboře. Během tohoto období se rostoucí larvy zakuklí a promění v mladé mravence a samice naklade novou várku vajíček. To neznamená, že zbytek kolonie je během této doby neaktivní. Pokračují v prohledávání oblasti a hledají potravu pro sebe a své druhy.. Jakmile se vylíhnou nová vajíčka, celá impozantní komunita se znovu vydá na cestu a ničí vše, co jí stojí v cestě.
Kousnutí kočovných mravenců je velmi bolestivé. Nejsou však fatální. Ačkoli s vícenásobnými útoky může hmyzí jed vyvolat těžkou alergickou reakci.
#3. Ohniví mravenci
Další nemilosrdní zástupci světa hmyzu. Kousnutí těchto mravenců zanechává na těle pálení kvůli toxické látce obsažené v jejich jedu.. Odtud název malých predátorů. Svými četnými bolestivými kousnutími způsobují nejen mnoho utrpení těm, na které útočí. Případy úmrtí na jejich útoky v důsledku anafylaktického šoku nejsou neobvyklé.
Těžké reakce těla na ohnivé kousnutí mravenců nejsou způsobeny pouze jejich silným jedem a opakovaným kousnutím. Situaci komplikuje skutečnost, že tento hmyz, stejně jako všichni společenští členovci, útočí v celé kolonii najednou. A rychle se zbavit otravných mravenců, kteří okamžitě pokrývají vaše tělo, není tak snadné.
Kousnutí mravenců zanechává velké, extrémně bolestivé puchýře. Hojí se pomalu, postupem času se mění v jizvy. Po kousnutí se může objevit i nevolnost a zvracení. Stejně tak silné alergické reakce.
Nicméně spravedlivě je třeba říci, že na rozdíl od nomádských mravenců, ohniví mravenci obvykle neútočí jako první, pokud to není nutné. Teprve když vycítí nebezpečí, zahájí masivní útok. Pokud se jejich hnízda nedotknete, hmyz si dál pokojně žije svým řádným životem.
Ohniví mravenci žijí v Americe. Jak na jihu, tak v USA. Jsou docela malé velikosti – jen asi 5-6 milimetrů. Tato miminka jsou však velmi mrštná a když se zlobí, extrémně nemilosrdná.
#4. Buldočí mravenci
A tohle extrémně jedovaté černé nebo červené mravence z daleké Austrálie. Na rozdíl od svých kočovných protějšků je tento druh velmi líný v pohybu. Své kolonie založí pod zemí, kde je docela vlhko a klid.
Charakteristické jsou zvláštní špičaté čelisti buldočích mravenců. S nimi mohou snadno zabít hbité jedovaté vosy, stejně jako velké pavouky. Nevadí jim přitom vychutnávat si rostlinné šťávy.
Při napadení buldočí mravenci bodnou oběť a vstříknou jeden z nejjedovatějších jedů mezi mravenci.. Většina lidí zažívá těžkou anafylaktickou reakci, která, pokud není včas léčena, může skončit smrtí. Procházky v divoké Austrálii by se proto měly provádět vždy opatrně. Mravenci jen tak neútočí. Neopatrný cestovatel však nezůstane ušetřen. Výhodou je, že samotní mravenci nemají tendenci se usazovat blíže k lidem. Obývají divočejší oblasti, preferují opuštěnou divočinu, kde je málokdo bude rušit.
Další články o mravencích:
