Výzkum byl proveden s cílem komparativně charakterizovat předchůdce ozimé pšenice na vyluhované těžké hlinité černozemě v podmínkách Republiky Mordovia. Předmětem studie je odrůda ozimé pšenice Mironovskaya 808, pěstovaná v osevních postupech zrno-tráva-úhor-řádková plodina (1996-1997) a zrno-tráva-řádková plodina (2008-2009), kde její předchůdci byli čistě ladem. a vojtěška 3 g.p.V kontrolní variantě (bez aplikace vápna a minerálních hnojiv) byl výnos ozimé pšenice po čistém úhoru 3,27 t/ha, po víceletých travách 3,72 t/ha. Vápnění půdy prováděné v letech 1989-1990. a 1999-2000 neprovedly významné změny ve výnosu plodin, ale kombinované působení s hnojivy v střídání plodin zrno-tráva-úhor na pozadí vápnění na 1,0 g přispělo k dosažení většího nárůstu (0,43 t/ha) než na pozadí vápnění 0,5 g (0,28 t/ha). Naopak na poli zrno-tráva-řádková plodina na pozadí vápnění 0,5 g.a. bylo získáno více zrna (0,74 t/ha) než na pozadí 1,0 g.a. (0,51 t/ha). Vliv hnojiv bez vápna byl hodnocen jako menší nárůst výnosu – 0,36 resp. 0,78 t/ha v osevních postupech. S přihlédnutím k návratnosti 1 kg a.v. minerální hnojiva pro dodatečný výnos zrna a přivýdělek lze doporučit kromě fosforo-draselných hnojiv použití dusíkatých hnojiv při hnojení v následujících dávkách: při střídání plodin zrno-pařo-řádkové plodiny – ne více než 30 kg a.i., při střídání plodin zrno-tráva-řádkové plodiny – 30-60 kg a.i. na pozadí vápnění půdy na 0,5 g.
Klíčová slova
Podporováno: Práce byly provedeny za podpory Ministerstva školství a vědy Ruské federace v rámci státního zadání Federálního státního rozpočtového vědeckého ústavu „Federální agrární výzkumné centrum severovýchodu pojmenované po N. V. Rudnitském“ (téma č. 0528-2019-0100). Autoři děkují recenzentům za jejich příspěvky k recenznímu posudku této práce.
O autorech
Mordovský výzkumný ústav zemědělství – pobočka Federálního státního rozpočtového ústavu “Federální agrární výzkumné centrum severovýchodu pojmenované po N. V. Rudnitském”
Rusko
Prokina Lyudmila Nikolaevna, kandidátka zemědělských věd vědy, vedoucí výzkumný pracovník, vedoucí laboratoře agrochemie
5, sv. Michurina, nar. Vesnice Yalga, Saransk, Republika Mordovia, 430904
Mordovský výzkumný ústav zemědělství – pobočka Federálního státního rozpočtového ústavu “Federální agrární výzkumné centrum severovýchodu pojmenované po N. V. Rudnitském”
Rusko
Pugaev Sergey Vasilievich, kandidát biologie. vědy, vědecký pracovník, Laboratoř agrochemie
5, sv. Michurina, nar. Vesnice Yalga, Saransk, Republika Mordovia, 430904
Reference
1. Sharipova R. B., Khakimov R. A., Khakimova N. V. Vliv předchůdců a termínů setí na přezimování a výnos ozimé pšenice v měnících se podmínkách regionálního klimatu. Bulletin Kazaňské státní agrární univerzity. 2020;15(2):66-71. DOI: https://doi.org/10.12737/2073-0462-2020-66-71
2. Fedyushkin A.V., Pasko S.V., Paramonov A.V., Medvedeva V.I. Vliv systematické aplikace hnojiv a prekurzorů na výnos a kvalitu zrna ozimé pšenice. Zprávy o Orenburgské státní agrární univerzitě. 2017;(4(66)):65-68. Režim přístupu: https://www.elibrary.ru/item.asp?id=30009120
3. Povolotskaya Yu. S., Fedyushkin A. V. Vliv minerálních hnojiv na výnos a kvalitu ozimé pšenice odrůdy Governor Don, pěstované podle předchůdců, kteří neleží ladem. Bulletin vědy a praxe. 2018;4(8):77-83. DOI: https://doi.org/10.5281/zenodo.1345166
4. Melnik A.F., Kondrashkin B.S., Mityushkin N.I. Vliv předchůdců na výnos a kvalitu zrna ozimé pšenice. Bulletin OrelGAU. 2009;(4(19)):27-30. Režim přístupu: https://www.elibrary.ru/item.asp?id=12836553
5. Paramonov A.V. Vliv systematické aplikace hnojiv a prekurzorů na výnos ozimé pšenice. Zprávy o Orenburgské státní agrární univerzitě. 2014;(4(48)):43-45. Režim přístupu: https://www.elibrary.ru/item.asp?id=22305075
6. Pasko S.V., Fedyushin A.V. Vliv úrovně výživy a předchůdců na výnos nových odrůd ozimé pšenice. International Journal of Humanities and Sciences. 2018;(11-2):53-56. DOI: https://doi.org/10.24411/2500-1000-2018-10192
7. Tichonov N. N. Vliv předchůdců na výnos a kvalitu zrna ozimé pšenice v lesostepních podmínkách oblasti středního Povolží. Mladý vědec. 2016;(23(127)):192-196. Režim přístupu: https://moluch.ru/archive/127/35241/
8. Turusov V.I., Bogatykh O.A., Dronova N.V., Balyunova E.A., Salnikov R.V. Změny vodo-fyzikálních vlastností půdy a výnosu ozimé pšenice v závislosti na předchůdcích. Zemědělství. 2021; (2): 10-13. DOI: https://doi.org/10.24411/0044-3913-2021-10202
9. Tseluiko O. A., Medvedeva V. M. Závislost úrodnosti půdy a produktivity střídání plodin na dlouhodobém používání hnojiv. Úspěchy vědy a techniky agroprůmyslového komplexu. 2016;30(2):38-40. Režim přístupu: https://www.elibrary.ru/item.asp?id=25650653
10. Logvinov I.V. Posouzení účinnosti předchůdců ozimé pšenice pěstovaných v zemědělských technologiích různé úrovně intenzity v podmínkách jihozápadu centrální černobylské zóny. Zemědělství. 2016;(6):12-15.
Takové sklizně se již staly běžnými na desítkách běloruských farem. Obilníci navíc ve většině případů pěstují tuzemské odrůdy vyšlechtěné v republice. Na žádost redakce slavný běloruský šlechtitel, autor 18 odrůd ozimé pšenice, doktor zemědělských věd, laureát státní ceny v oblasti vědy a techniky, vážený pracovník zemědělství Běloruské republiky Ivan Konstantinovič KOPTIK mluví o nich.
Bělorusko bylo historicky považováno za zónu pro pěstování „šedých“ obilovin. Ve struktuře obilnin dominovalo ozimé žito jako plodina nenáročná na půdní úrodnost, poskytující produktivitu a hrubé výnosy zrna díky přirozené úrodnosti. Pšenice se pěstovala na malých plochách a obecně dávala nízké výnosy zrna. Potřeba pšeničného zrna byla uspokojena především dovozem z jiných regionů.
Rozšíření produkce potravinářského obilí, pšenice pro pekařské účely v posledních letech bylo identifikováno jako jeden z klíčových úkolů pro rozvoj agro-průmyslového komplexu Běloruska. A dnes se to úspěšně řeší.
Plocha osetá ozimou a jarní pšenicí měkkou v kraji v posledních letech prudce vzrostla ve srovnání s lety 1991 – 1995 – ze 112 tisíc hektarů na 400 – 450 tisíc hektarů, což zajistilo hrubou sklizeň obilí v roce 2006 1,075 mil. v roce 2007 – téměř 1,4 mil. t. To je pro republiku při roční spotřebě 450 – 550 tis. tun obilí pro potravinářské účely celkem přijatelné. Pro sklizeň 2008 činila plocha osetá pšenicí ozimou 301 tisíc hektarů, jarní pšenicí – 150 – 170 tisíc hektarů. Republika dosáhla úplné soběstačnosti ve vlastním pšeničném zrnu. Zvýšily se nejen hrubé výnosy obilí, ale i výnosy. Jestliže v roce 2006 pšenice (ozimá i jarní) poskytovala průměrný výnos 28,2 c/ha, tak v roce 2007 – 32,8 c/ha.
Pšenice ozimá je produktivnější než pšenice jarní a její plocha roste rychleji. V roce 2007 byla průměrná sklizeň zrna ozimé pšenice v republice 34,3 c/ha, v Minské oblasti – 38,2, v oblasti Grodno – 40 c/ha. Zemědělci se snaží maximálně využít potenciál nových vysoce výnosných odrůd zaváděním efektivních technologií šetřících energii, moderních kombinovaných strojů a dalších intenzifikačních faktorů.
Pšenice je vysoce výnosná plodina. Míra rentability jeho pěstování při výnosu 35 c/ha a obsahu surového lepku v zrnu nad 23 % je 70 – 75 %, při 60 c/ha – 218 %. Pokud výnos dosáhne 70 – 90 c/ha, obsah lepku je více než 28 %, pak rentabilita přesahuje 300 %. V roce 2007 kvalita běloruské pšenice obdržená na odběrných místech odpovídala normám ze 75 % (zrno první a druhé skupiny jakosti, lepek – 23 – 30 %, číslo poklesu – 242 sekund, celková sklovitost – 45 %). Toto obilí lze použít k výrobě dobré mouky na pečení pečiva.
V systému opatření zaměřených na zvýšení výnosu a kvality zrna pšenice hraje primární roli odrůda. Mnohaletý teoretický a experimentální vývoj posloužil jako základ pro vytvoření systému odrůd ozimé pšenice pro různé úrovně úrodnosti půdy v republice, adaptivních na podmínky regionu, s vysokou produktivitou a stabilitou prostředí: Berezina, Nadzeya, Suzorie, Poshuk, Kapylyanka, Harmony, Karavay, Bylina, Legend, Shchara, Sanata, Testament, Primera, Spectrum, Uzel, Fantasy, Suite. Získali 18 autorských certifikátů a 14 patentů.
V roce 2008 byly v republice zasety odrůdy ozimé pšenice Republikánského jednotného podniku „Vědecké a praktické centrum Národní akademie věd Běloruska pro zemědělství“ na více než 200 tisících hektarech (70 %). Největší plochy zaujímají odrůdy: Kapylyanka – 58,8 tis. hektarů (19,5 %), Bylina – 37,4 (12,4 %), Legend – 29,5 (9,8 %), Primera – 14,8, 4,9 (12,9 %), Suite – 4,2 tis. XNUMX %) atd.
Uveďme stručný popis odrůd ozimé pšenice zařazených v posledních letech do Státního registru Běloruské republiky.
Kapylyanka. Střední sezóna, středně rostoucí, vysoce výnosná odrůda. Má polní odolnost vůči řadě chorob a je odolná vůči hnilobě kořenů. Má vysokou ekologickou stabilitu v různých půdních a klimatických pásmech a lze jej pěstovat na středně úrodných půdách. Obsah bílkovin v zrnu je 13,1 %, surový lepek 28 %, hmotnost 1000 zrn 46 – 50 g, sklovitost 93 %, obsah zrna 800 g/l. Maximální výnos – 104 c/ha. Odrůda má vysoké pekařské vlastnosti. Ve státní zkoušce byl akceptován jako standard.
Bylina. Středně pozdní odrůda, odolná proti poléhání a chorobám. Zimní odolnost je dobrá. Obsah bílkovin v zrnu je 13,5 %, surový lepek 28 %, hmotnost 1000 zrn 45 – 47 g, sklovitost 90 %, obsah zrna 780 – 800 g/l. Maximální výnos – 98 c/ha. Patří do skupiny odrůd cenných pro pekařské vlastnosti. Vyžaduje úrodné půdy.
legenda. Středně pozdní odrůda, vysoce odolná poléhání. Zimní odolnost je průměrná. Středně odolná proti septoriím, odolná proti listovým chorobám. Obsah bílkovin v zrnu je 13,5 %, surový lepek 27 %, hmotnost 1000 zrn 45 – 47 g, sklovitost 90 %, obsah zrna 780 – 800 g/l. Maximální výnos v republice je 100 c/ha. Patří do skupiny odrůd cenných pro pekařské vlastnosti. Vyžaduje úrodné půdy.
Sanata. Středně pozdní odrůda, odolná proti poléhání, vysoká zimovzdornost. Středně odolná vůči chorobám listů a klasů. Obsah bílkovin v zrnu je 13,9 %, surový lepek 29 %, sklovitost 93 %, povaha zrna 790 g/l, hmotnost 1000 zrn je 40 – 47 g. Pekařské vlastnosti jsou nadprůměrné. Maximální výnos – 93,8 c/ha. Vyžaduje středně úrodné půdy.
Prem“éra. Odrůda uprostřed sezóny. Zimní odolnost je dobrá. Středně odolný vůči chorobám. Obsah bílkovin v zrnu je 13,8 %, surový lepek 28 %, sklovitost 80 %, hmotnost 1000 zrn 43 – 48 g, obsah zrna 750 – 780 g/l. Pečicí vlastnosti jsou dobré. Maximální výnos – 95 c/ha. Vyžaduje středně úrodné půdy.
Smlouva. Středně pozdní odrůda s dobrou zimní odolností. Odolává hlavním chorobám listů. Obsah bílkovin v zrnu je 13,9 %, surový lepek 27 %, sklovitost 77 %, hmotnost 1000 zrn je 43 – 47 g, obsah zrna je 740 g/l. Maximální výnos – 98,2 c/ha. Vyžaduje středně úrodné půdy.
řada. Středně pozdní odrůda, nízkého vzrůstu, dobře zimuje. Odolává hlavním chorobám listů a klasů. Obsah bílkovin v zrnu je 13,2 %, surový lepek 28 %, sklovitost 90 %, hmotnost 1000 zrn je 41 – 52 g, obsah zrna je 780 g/l. Pečicí vlastnosti jsou dobré. Maximální výnos – 100,5 c/ha. Vyžaduje úrodné půdy.
Uzel.Středně pozdní odrůda, nízkého vzrůstu, dobře zimuje. Odolává hlavním chorobám listů a klasů. Obsah bílkovin v zrnu je 13,1 %, surový lepek 24,8 %, sklovitost 88 %, hmotnost 1000 zrn 41 – 52 g, obsah zrna 780 g/l. Pečicí vlastnosti jsou dobré. Maximální výnos – 93,6 c/ha. Vyžaduje úrodné půdy.
Fantazie. Středně pozdní odrůda, dobré přezimování. Odolný vůči hlavním nemocem. Obsah bílkovin v zrnu je 13,4 %, surový lepek 28,7 %, sklovitost 60 %, hmotnost 1000 zrn je 43 – 48 g, obsah zrna je 780 g/l. Pečicí vlastnosti jsou dobré. Maximální výnos je 93,6 centů na hektar. Vyžaduje středně úrodné půdy.
Xiuіto. Středně pozdní odrůda, nízkého vzrůstu, nadprůměrná zimní odolnost. Odolává hlavním chorobám listů a klasů. Obsah bílkovin v zrnu je 15%, surový lepek 29,5%, sklovitost 70%, hmotnost 1000 zrn je 45 – 55 g, obsah zrna je 790 g/l. Pečicí vlastnosti jsou dobré. Maximální výnos – 112 c/ha. Vyžaduje úrodné půdy.
V závislosti na technologii jejich pěstování jsou tyto odrůdy schopny poskytovat výnos zrna až 90 – 100 c/ha.
Ozimá pšenice klade zvýšené nároky na půdy. Nejvhodnější jsou hlinito-uhličitanové, drnovopodzolové, lehké a střední hlíny, podložené morénou a sprašovitými hlínami. Doporučené parametry agrochemických ukazatelů půdní úrodnosti: pH – ne nižší než 6,0, obsah humusu – ne méně než 2 %, mobilní sloučeniny fosforu a draslíku – ne méně než 150 mg/kg půdy. Jako předchůdce jsou nejvýhodnější obsazené páry, které opouštějí bezplevelná pole (lupina, pelyushka, jeden a jedenapůlletý jetel, brukvovité plodiny, jednoleté trávy, kukuřice na zelené krmení, pohanka) za předpokladu, že jsou sklizeny dva týdny před zasetím pšenice.
Několik slov o vlastnostech technologie pro vysoké výnosy ozimé pšenice v podmínkách Běloruska. Pro včasnou a kvalitní předseťovou přípravu půdy je vhodnější použít oboustranné pluhy, pro setí kombinované širokozáběrové secí stroje. K ochraně rostlin před chorobami jsou semena před setím intarzována dezinfekčním prostředkem a mikroelementy. Při základním zpracování půdy se aplikují fosforečná a draselná hnojiva. Optimální výsevek je 4 – 5 milionů klíčivých zrn na 1 ha, hloubka jejich uložení na těžkých půdách je 3 – 4 cm, na středních – 4 – 5 cm. Proti komplexu je nutné preemergentní ošetření herbicidy. plevele po zasetí. Během vegetačního období na porostech pšenice je účinné použití fungicidů ve fázi nasazování a vlajkových listů.
Dusíkatá hnojiva hrají rozhodující roli při získávání potravinářského zrna z ozimé pšenice. Měly by být aplikovány v malých dávkách na jaře, nejlépe třikrát. První dvě hnojení dusíkem se provádí za účelem maximalizace produktivity, třetí, listové, má zlepšit kvalitu zrna (lepek, obsah bílkovin, sklovitost a charakter zrna).
Pro maximalizaci využití odrůdové produktivity se doporučuje používat pro listovou výživu vícesložková hnojiva s vysokým obsahem mikroprvků: zrna ecolist, nepálený mangan, bosfoliar atd. Zvláštní pozornost je třeba věnovat včasné sklizni plodin a kvalitnímu post -sklizňové zpracování obilí.
Na fotografiích: I.K.Koptik, pšeničné pole odrůdy Uzlet.
KOPTIK Ivan Konstantinovič,
pracovník laboratoře ozimé pšenice Vědeckého a praktického centra Národní akademie věd Běloruska pro zemědělství,
Zhodino, Minská oblast v Běloruské republice.
Tel: (103751775) 3-54-80.
Publikováno v čísle 7, 2008
Přetisk a kopírování materiálů do elektronických zdrojů pouze s písemným souhlasem redakce a uvedením původního zdroje.
