Po operaci na záchranu modrého cypřiše, který někdo odhodil („Zachraňte vánoční strom: Operace Resuscitace“), jsem se kriticky podíval na svého dalšího mazlíčka ze stejné série cypřišů.

Už jsem mluvil o tom, jak jsem ho získal a jak se o něj starám. Pro zájemce zde je.

A teď jsem se podíval pozorně – objem korunky je již minimálně dvojnásobný oproti objemu kořenového balu. Bylo by nutné přesadit. Zejména na jaře – začíná fáze aktivního růstu. Obecně jsem se rozhodl to udělat hned, aniž bych to dlouho odkládal. Zároveň podrobně popíšu všechny fáze, pro případ, že se to někomu bude hodit.

1. Vzal jsem si větší hrnec. Ne o moc, jen průměr a výška květináče by měla být asi o 2-3 centimetry větší než předchozí, to stačí. Pokud vezmete příliš velký květináč najednou, rostlina nemusí být pohodlná.

Musím říct, že jsem nemusel nic kupovat, květináče jsem přinesl ze stránky. Loni v tomto květináči přímo na ulici vyrostly testovací petúnie od Aelity. Jsou v ní drenážní otvory a nechybí ani podnos. Podnos je v tomto případě velmi důležitý, protože jsem již psal, že tento cypřiš zalévám pouze na pánvi, nikdy nahoře.

2. Dno hrnce bylo vyplněno hrubým keramzitem.

3. Na keramzit se nasypala zemina pro jehličnany ve vrstvě asi 8-10 centimetrů. Dobře navlhčený vodou.

Znovu připomínám, již jsem psal, že až dosud můj cypřiš rostl v obyčejné univerzální půdě. Ale pak jsem si příležitostně koupila speciální na jehličnany, tak jsem se rozhodla to zkusit.

4. Když byla půda nasycená vlhkostí a přestala být kyprá, srovnal jsem ji, uprostřed udělal prohlubeň a zároveň vytvořil jakýsi váleček podél stěn květináče. Dělám to proto, že budu rostlinu pohybovat co nejopatrněji, v žádném případě neroztrhám nebo nepoškodím kořenový bal. Tito. stačí ho vyjmout ze starého hrnce a vložit do nového. Nový by tedy měl mít jakoby díru v zemi, do které zarostou kořeny.

Nevím, jak dobře vidíš.

5. Nezaléval jsem cypřiš ráno, i když to obvykle dělám každý den, hned ráno a navíc večer. Je to takový piják vody! Dnes jsem to neudělal schválně, aby půda byla sušší a rostlina se dala snadno vyjmout ze starého květináče. Metoda byla zcela oprávněná. Pevně ​​chytila ​​rukou nejnižší a nejtlustší část kmene a vší silou vytáhla nahoru, přičemž druhou rukou zároveň držela okraj hrnce.

ČTĚTE VÍCE
Kde se v Izraeli žije nejlevněji?

Rostlina vyšla snadno.

6. Jak se očekávalo, celý kořenový bal vyšel celý, aniž by se rozpadl, dokonce si zachoval tvar svého předchozího „domu“.

7. Takže se ukázalo jako velmi vhodné umístit ji do připravené díry v půdě nového květináče. Nyní stačí vzniklou mezeru mezi okrajem hustého kořenového balu a okrajem květináče vyplnit zeminou.

Mezera cca 1,5 cm

8. Podrobněji popíšu, jak to přesně dělám, protože to z fotky není moc jasné. Protože z vlastní zkušenosti vím, že jehličnany netolerují zásahy do kořenového systému, a to i povrchově, pak vyplnění tohoto prostoru musí být provedeno co nejpečlivěji, bez porušení hranice kořenového balu. Dělám proto toto: vezmu hrst zeminy, položím ji na kořenový bal a opatrně, přejetím prstem po povrchu, nasypu do mezery drobivou novou zeminu. Opět hrst a opět prstem, pomalu, bez přitlačení, setřesu zeminu do mezery mezi stěnou květináče a kořenovým balem. Když už se zemina nezaplňuje, opatrně ji utužím svým prst pouze Udusám novou zeminu, aniž bych se dotkl starého kořenového systému a znovu začnu přidávat po troškách stejným způsobem po celém obvodu kruhu.

Ano, je to dlouhé a docela nudné. ALE!

Pomalu posouvejte půdu směrem k okraji

Tato metoda umožňuje rostlině vůbec necítit proces transplantace. Kořenový systém není zraněn ani narušen. Ostatně to nemusíte dělat moc často. Jednou za rok nebo dokonce dva můžete strávit půl hodiny šperkařskou prací))

9. Nakonec zalévám shora, ale pouze po okraji nové zeminy. To je nezbytné, aby se zajistilo, že půda leží těsně a nevytváří dutiny. Pokud se někde usadí, znovu přidejte a znovu zalijte.

10. Poslední fází je pokrytí povrchu půdy v květináči. Ještě jednou se vrátím k tomu, o čem jsem psal dříve. No, nemají rádi jehličnaté zásahy do kořenového systému. Proto zalévám svůj cypřiš pouze na pánvi. Při zalévání shora se totiž na povrchu vytvoří krusta a půda se utuží. Abyste tomu zabránili, musíte jej uvolnit. A právě kypření narušuje povrch kořenového balu! Proto nezalévám shora, ale pro zajištění optimální výměny vzduchu a zabránění vysychání a krustování povrch v cypřišovém květináči přikryji silnou vrstvou kokosového mulče. Tentokrát jsem tedy namočil suchý substrát takto:

ČTĚTE VÍCE
Je možné jíst zimolez každý den?

A pevně zakryl povrch hrnce.

Zbytky jsem včera použil na zakrytí kořene pro mého nalezence.

Obecně, to je vše)) Můžete si vychutnat výsledky!

Děkuji za pozornost, hodně štěstí všem!