Vodní pavouk (Argyroneta aquatica), nazývaný také vodní pavouk a stříbrný pavouk, patří do třídy pavoukovců (Arachnoidsa), do řádu Araneina, do čeledi Agelenidae. Toto je jediný pavouk, který se dokonale přizpůsobil existenci pod vodou.
Potravou pro vodníky jsou malí vodní korýši – dafnie a větší korýši – vodní osli, podobní dřevomorce hubené. Chytá vodníky a malé vodní larvy.
Stejně jako ostatní pavouci má vodnatec na konci břicha arachnoidální bradavice. Uvolňují lepkavou kapalinu, která rychle tvrdne na vzduchu a ve vodě. Tak vznikají tenké pavoučí vlákna.
Mezi vodními rostlinami pavouk natahuje několik sítí. Z pavučiny pak uplete cop – jakýsi plochý baldachýn nebo baldachýn. To je základ budovy.
Nyní pavouk začne nepřetržitě pobíhat nahoru a dolů. Poté, co se zvedne na hladinu vody, odhalí špičku svého břicha. Vodnatec oblečený ve vzduchové bublině sestupuje do své budovy. Zde vetká první vzduchovou bublinu do vrchlíku a jde pro novou porci.
Pavouk nechává další bubliny pod baldachýnem a dotýká se první bubliny. S každou chůzí pavouka vzduchová bublina roste. Vytlačí pavučinu a plochý vrchlík postupně získá tvar kopule.
Pavouk zpevňuje stěny kopule novými sítěmi a přidává tak stále více vzduchu. Konečným výsledkem je podvodní vzduchový zvon. Má velikost náprstku, nebo i velikost holubího vejce a podle velikosti pavouka i větší.
Ve svém podvodním ustájení vodnatec odpočívá a jí. Tady sedí a čeká na kořist. Pavoučí nitě se táhnou od zvonku všemi směry. Jakmile se vodní oslík jednoho z nich dotkne, pavouk, který cítí chvění nitě, vyběhne ze zvonu, ale vodní pavouk častěji pronásleduje kořist, než ji chytí do sítě. Loví larvy hmyzu, korýše atd. Kořist se většinou pozře ve zvonu.
Jako všichni pavouci ani vodnatec nepolyká pevnou potravu: nasává zkapalněnou, polostrávenou potravu. Nemůže jíst ve vodě: voda ředí trávicí šťávy a odplavuje je. Stolování v podvodním zvonu se neliší od jídla na souši: pavouk je obklopen vzduchem.
Zničením starého zvonu může být vodnatec přinucen postavit a postavit nové zvony. Musíte si pamatovat pouze jednu věc: zdravý a dobře živený pavouk dobře staví zvon. Vyhladovělý pavouk si nejen nepostaví nový zvon, ale o ten starý se také špatně stará: neopraví ho, nedodá mu vzduch.
V zimě vodnatec spí. To je pochopitelné: ledová kůra nasává vodu a pavouk ztrácí přístup ke vzduchu.
Na přezimování si vodnatec staví speciální zvon s velmi pevnými stěnami. Často přezimuje v prázdné ulitě vodního plže: plž jezírkový, plž svinutý nebo plž luční. Když pavouk najde prázdnou skořápku, utká do ní pavučinový kokon a naplní ho vzduchem. Skořápka se vznáší nahoru. Tam nahoře pavouk utěsňuje vstup do ulity pavučinami a kousky rostlin. To vytváří silnou zástrčku. Uvnitř skořápky naplněné vzduchem pavouk usne.
Jiné odpovědi
Stříbrný pavouk. Postaví si jakýsi podvodní zvon, ve kterém žije a jí. Tady sedí a čeká na kořist. Pavoučí nitě se táhnou od zvonku všemi směry. Jakmile se kořist dotkne jednoho z nich, pavouk, cítící chvění nitě, vyběhne ze zvonku a popadne ho.
Nepamatuji si, jak se to jmenuje, ale chytá kořist na hladině
Zdá se, že takoví pavouci neexistují. ale v přírodě jsou brouci – brouk plavající.
Dělá ze sebe vzduchovou bublinu, zvon, ve kterém žije a chytá si potravu. Čas od času vyplave na hladinu a udělá si nový zvon – když dojde vzduch (hmyz ho potřebuje jako každý jiný živý tvor) – a pokračuje v lovu dál.
Zdroj: Encyklopedie o hmyzu
VODNÍ PAVOUK (Argyroneta aquatica), který byl dříve klasifikován jako nálevkovitý pavouk. Vodní pavouk je rozšířený, žije ve stojatých a pomalu tekoucích vodách bohatých na vegetaci. Jeho útočištěm je podvodní vzduchový zvon. Pod vodou je napnutá a nepravidelně tvarovaná rybářská síť. Samec vodního pavouka je asi 15 mm, samička je o něco menší. Hlavohruď je téměř nahý, rezavě načervenalý s mírnou tmavou kresbou. Břicho je hnědé, pokryté jemnými světle šedými nesmáčivými chlupy. Pod vodou se na chloupcích zadrží vrstva vzduchu a břicho vypadá leskle, jako kapka rtuti. Pavouk dýchá tento vzduch. Vystoupá na hladinu, odkryje špičku svého břicha vodě a obnoví přívod vzduchu. Bylo zjištěno, že u vodního pavouka převažuje kožní dýchání nad plicním. Pavouk dobře plave pomocí nohou pokrytých chlupy. Mezi rostlinami vytváří podvodní zvon, který přivádí vzduch z hladiny v podobě bublin na konci svého břicha. Vzduch ve zvonu drží na místě hustá síť pavučin. Zvonek může mít velikost náprstku nebo větší. Lovecká vlákna se táhnou od zvonu, ale vodní pavouk častěji pronásleduje kořist, než ji chytá do sítě. Loví larvy hmyzu, korýše atd. Kořist se většinou pozře ve zvonu. Do zvonu se umístí vaječný kokon, mláďata se udrží, dojde k línání a dospělí pavouci přezimují.
