Vážení odborníci, mám dotaz ohledně skupinové výsadby hrušní nebo jabloní (2-3 odrůdy v jedné výsadbové jámě). Sazenice plánuji na zakrslou podnož. Stojí hra za svíčku? Máte někdo tuto zkušenost?

Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se

Otázka je v následujících sekcích: otázky, hrušky, jabloně, přistání, tipy, doporučení
27 komentářů děkuji za otázku přidat k oblíbeným 7098 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
Irina Shkut Orsk 27. prosince 2018, 18:14
Poděkovat! Poděkoval jsi 12318
Všechny odpovědi a komentáře (27)
27 PROSINEC 2018, 19: 03

Irové, je lepší tyto odrůdy naroubovat do jedné koruny. Výsadba kytic má značné nevýhody. Nedostatek jídla, onemocní jeden člověk – onemocní všichni, je potřeba hodně prořídnout korunu.

28 PROSINEC 2018, 04: 54

Káťo, rád bych, ale:
1. Nevím, jak očkovat
2. Nemám řízky správných odrůd

A u ovocných stromů musí být koruna proředěna, zvláště když je uděláte pohodlné, nízké a hodně plodí.

O nedostatku výživy: jak ukázala zkušenost, do 10 let se kořeny takových rostlin spojí v jeden mohutný kořenový systém, krmná plocha je větší a i po vykácení jednoho kmene z kyticové výsadby její kořenový systém pracuje pro své soused.

27 PROSINEC 2018, 20: 50
Irino, toto je poprvé, co slyším o této metodě, podělte se prosím, kde jste ji četli.
28 PROSINEC 2018, 05: 12
Článek Shalamova V. N.
A také na fóru.
27 PROSINEC 2018, 23: 33

Zdá se mi, že to není dobrý nápad, kdysi (ne kvůli dobrému životu) jsem takhle zasadil švestky, obyčejné, jednoduché modré, jen zbytky sazenic, které jsem nestihl pořádně zasadit (byly tam hodně z nich), vzal jsem je a naposledy je šťouchl do jedné díry, protože to byla škoda vyhodit.
Zakořenily, začaly růst, byly velké a husté, ale plodí mnohem hůře než jejich protějšky vysazené samostatně a na dálku. Hodně listů, málo využití, tzn. Kdybych do této díry zasadil jeden strom, pravděpodobně bych z tohoto místa sklidil více.
Proto nyní sázím přísně podle norem, ne častěji. No, nebo se o to alespoň snažím.

27 PROSINEC 2018, 23: 34

Obecně to není jasné, vzpomínám si na sovětskou příručku o zahradnictví z roku 1963, co mě na tom mátlo, bylo, že rybíz byl také vysazen na hromadách s mnoha větvemi v jámě. Proč – nechápu, protože když jeden zasadím, roste, vysílá mladé výhonky na všechny strany a výsledkem je keř stejné hustoty, ale dobře plodící.
Nikdy nesázím do hromad, nelíbí se mi to.

28 PROSINEC 2018, 05: 14

Pašo, stříhal jsi je? Ztenčil jsi korunu? Teď mi roste jedna mladá švestka, takže když jsem se začal dívat na prořezávání švestky kvůli plodům, vstávaly mi vlasy na hlavě: jak se to dá vůbec udělat? Vyberte si větev, ostříhejte ji, o rok později ji ořízněte znovu podle vzoru a pak se vytvoří plody s barvou. Co když takové větve trčí různými směry?

28 PROSINEC 2018, 13: 37

Nejsem agronom a nebudu absolutní pravda, ale pro mě konkrétně nevím, jak se stříhat švestky a nikdy jsem to ani nezkoušel. Prostě je zasadím, rostou, hnojím a zalévám pokud možno a sklízím.
Moje švestky obvykle plodí každý rok, ne tolik (i když někdy je toho hodně), ale stačí sníst a na zimu trochu zamrazit na kompot.
Ale ty, které jsem často pěstoval – no, ve skutečnosti můžete sníst tucet krémů z celé hromady, a to je vše. Proto už tento druh nádivky nepraktikuji. Jen jsem si pak přinesl hromadu kořenů a výhonků z dědovy dači, některé normálně zasadil, ale na jiné už síly nestačily (to už bylo dávno), a tak jsem je zasadil nahodile, v hromadě.

28 PROSINEC 2018, 14: 16

Pašo, loni jsem kácel damsony. Zde je váš skutečný příběh: vyrostl buď jeden strom, nebo několik (nezasadil jsem ho, nemohu říci – nedíval jsem se na to zblízka), ale s jistotou si pamatuji, že jsem vyřízl 3 naprosto rovné a hladké kmeny , tloušťka paže. Tyto kůly byly vysoké 3 metry a nenesly ovoce. Všechny kmeny rostly vzhůru a soutěžily o světlo. Nevím, jak je možné vytvořit švestku ve tvaru misky (tuto problematiku prostuduji později), ale tento jasný příklad ukázal, že je opravdu lepší sázet švestky dále od sebe.

ČTĚTE VÍCE
Jak se zbavit molice zelné?

Konkrétně jsem teď chodil po soukromých domech. Viděl jsem pár dvorků, kde poblíž rostly jeřáby ve vzdálenosti 30-40 cm od sebe. Několik dvorů s třešněmi, těsně vedle sebe. I když u třešní lze předpokládat, že jsou to kořenové výhonky, které tak vyrostly. Ještě pár stromů, kmen ke kmeni, ale pod sněhovými čepicemi je těžké určit, kdo je kdo.

29 PROSINEC 2018, 01: 35

Jednou na trhu jsem jako bonus dostal starou žlutou švestku. Zakořenila, ale mnoho let nenesla ovoce. Jednou jsem dal dvě švestky, ale byly extrémně nádherné. Nakonec jsem zasadil jeden mladý výhonek, ten začal aktivně růst a já jsem ho hlídal, za sucha zaléval a přihnojoval. Jsem zvědavý, co z toho vzejde.
A ta stará švestka sama musela být odstraněna, ale byla opravdu prastará, i já jsem ji nechal růst více než 20 let a bylo to hloupé místo, z domu byl stín. Ale zasadil jsem únik na dobré místo.

28 PROSINEC 2018, 00: 19
Taky by mě zajímalo, proč? Mnohem lepší, jak radí Káťa.
28 PROSINEC 2018, 05: 20

Tatyano, odpověď je jednoduchá: získejte více odrůd v omezené oblasti. Moje 16letá jabloň dala letos první úrodu. Je brzy, jablka se neskladují. Za větrného dne leželo všech 6 věder jablek na zemi. Jen jsem neměl čas je zpracovat – polovinu jsem dal sousedům a moje teta použila odšťavňovač, aby mi některé z nich provozovala. Pak jsme seděli bez jablek.

Nevím, jak roubovat, a kdo mi dá řízky odrůd, které potřebuji? Můžu sousedům „ukrást“ jednu žlutou letní a jednu zimní a zkusit ji zasadit. A chci další hrušku. Nepamatuji si, koho jsem četl, že hrušky na nízko rostoucím podnoži jsou špatně „přichycené“ k zemi, takže výsadba v chatrči (3 rostliny v jedné jamce) a další přibližování koruny k sobě do jednoho stromu jim dělá hodně stabilnější. Opravdu chci najít tento článek, ale zatím jsem ho nenašel.

28 PROSINEC 2018, 10: 29

Očividně jsem o tom neslyšel. Slyšel jsem, že na jednu podnož můžete naroubovat různé odrůdy a dokonce i různé stromy. Ale o takovém přistání je to poprvé.

28 PROSINEC 2018, 08: 12

Iro, myslím, že v zásadě ho můžeme dát do vězení. Jabloně určitě, viděl jsem takové výsadby. Hrušky, o tom jsem nikdy neslyšel, stejně tu sotva rostou ((
Taky neumím roubovat a nic, nejsou žádné řízky (((
Rybíz jsme občas zasadili a sázíme dál, jak psal Paša, podle sovětských tradic. Důvod je prostý: už jsem neměl sílu dělat každou dírku a vyšlechtilo se hodně sazenic (zřejmě z chamtivosti)))) Normálně roste, vyřízneme a ostříháme.
Zkrátka bych to zasadil.

28 PROSINEC 2018, 12: 17

U nás ve městě roubují jabloně takto: najdou chutnou odrůdu (neznámého jména) a naroubují si ji na svou. V létě jsem byl ošetřen hruškami ze 4 rostlin. A chuť žádného z nich se mi nelíbila. NE JEDEN! Je zbytečné se ptát na jména, nikdo neví. Hrušky jsou buď kyselé, nebo malé, nebo celé strupovité, nebo zralé jen ve stavu „ošklivého“ uvnitř. A jak si můžete vybrat něco, co stojí za to v takové rozmanitosti? Kde získat roubovací materiál? A pak jsem do díry hodil 3 sazenice, počkal na plody (mají 1,5 metru, a už plodí) a ty bez chuti posekal. Tak nějak. Samozřejmě chci nejdřív vyzkoušet ovoce a pak vybrat sazenici, ale bohužel.

Mimochodem, jabloně jsou také jiné. Například, když roste, uralská kapalina je krása s visícími visícími větvemi. A víceplodé odrůdy většinou stojí vzpřímeně. Takže jsem pořád na plotě. Tuto otázku jsem si také vygooglil. Zde už byl vychován na 7 dach a Frans Khasanovich řekl kategorické ne. Je mi velmi divné, že se tato problematika tak málo zabývala různými výzkumnými ústavy a podobnými institucemi, kromě článku od Shalamovové, který již naznačila výše, není nic! A je těžké považovat různé články na internetu od přepisovatelů o zahradnických tématech za kvalitní informace.

Káťo, jako ten experimentátor, já bych ve skupinové výsadbě místo hrušně zasadil jabloň, ale obávám se, že mě můj „michurinský“ tchán okamžitě kritizuje

ČTĚTE VÍCE
Jak začíná myxomatóza u králíků?

28 PROSINEC 2018, 13: 10

O roubovacím materiálu:
Pokud je ve vašem okolí spolehlivá školka, můžete se pokusit získat řízky ze školky.
Obvykle jsou všechny sazenice s ACS při výsadbě přísně prořezány. Ale můžete to udělat před prodejem.
Osobně jsem svého času koupil velmi levně řízky více odrůd na roubování.

Naposledy upraveno 28. prosince 2018, 13:10
28 PROSINEC 2018, 14: 18

Ano, je tam školka, ale je to trochu daleko. Samozřejmě se můžete trochu zmást a zeptat se (koupit) od nich řízky, ale já nevím, jak roubovat! Myslím, že nejdřív vyzkouším očkování na něčem a pak si promluvím se školkou.

29 PROSINEC 2018, 09: 31

Iro, stále nerozumím, chceš si objednat a zasadit několik sazenic a pak si z nich vybrat za 10 let? Mohu Vám doporučit pouze jednu mnou otestovanou školku, která je pravá, pravá a zasílá poštou/tk. Nepředvádí se a vše je fér. S živými rostlinami, bez přetřídění. Nechápala jsem, kam se moje úprava poděla. Vybírala jsem podle popisu odrůd z normálních školek, nic jsem nezkoušela. Je zbytečné se o této problematice bavit se sousedy.

29 PROSINEC 2018, 13: 07

Máme místní školku poblíž Orenburgu – Dolbnya. Pravidelně nám vozí sazenice. Viděl jsem již vzrostlé hrušky (Chizhevskaya) na zahradách 2 přátel, ale jsou opravdu jen 5 let staré, plodí, ale jsou velmi kompaktní. Viděl jsem jejich jabloň u souseda – také ne příliš velká. Vzal jsem od nich sadbu švestek, třešní a meruněk. Ale loňská velmi mrazivá zima většinu výsadby prostě zabila.

Káťo, nechci kácet stromy za 10 let. Jen je pro mě velmi těžké vybrat 2 hrušky ze tří: Krasulya, Chizhevskaya, Sverdlovchanka. A taky tam chci strčit jabloň. aspoň 2. A je tam místo jen pro 3 sazenice, když uděláš vše podle pravidel, s rozestupem 2 metry.

Před domem (hned za branou) je pozemek, ale do dokončení stavby tam nebudeme moci nic osázet.

29 PROSINEC 2018, 14: 30
Mám Čiževského, ale zatím žádné hrušky.
Irin, zkus spoustu)) ať přijde cokoli, tak to bude))
28 PROSINEC 2018, 13: 04

Čekal jsem záměrně. Doufal jsem, že mi někdo řekne o své zkušenosti s takovým přistáním. Neexistují jiné příklady než nešťastná hromada sazenic švestek. Ani já jsem takto nesadil, ale ze zkušeností s hustým vysazováním sloupovitých jabloní a superzakrslých hrušek mohu předpokládat, že by to bylo u nich zcela rozumné rozhodnutí. O sloupcích: Moje sloupovité jabloně jsou vysazeny v řadě s rozestupem cca 60 cm.Je to moje první zkušenost s takovými stromy. Problémy s nimi začaly vznikat po 4 letech. Mají poměrně velkou pyramidovou korunu a vláknitý kořenový systém je nedokáže podpírat při zatížení větrem a dozrávajících plodinách. Pokud se větrné počasí shoduje se silným deštěm nebo zálivkou, pak hrozí pád stromu a vytržení kořenů ze země. Každý rok musím kmeny zpevnit nosnými tyčemi a kotevními dráty. Kdybych o tom věděl předem, raději bych takové stromy vysadil ve skupinách po 3 do jedné jamky ve tvaru rovnostranného trojúhelníku o straně 50-60 cm a připevnil je k sobě buď distančními podložkami nebo pomocí roubování větví s mostem. Pro správné osvětlení je lepší naplánovat výsadbu tak, aby jeden z rohů trojúhelníku směřoval přísně na jih. Pokud sázíte ve dvojicích, pak je pravděpodobně rozumnější umístit je podél osy: západ – východ. O hruškách: Mám je 3. Rostou ve vzdálenosti půl metru od sebe a také v řadě. Jsou to supertrpaslíci a jejich koruny jsou poměrně kompaktní. Vysazeno v mělkém příkopu a po stranách ohraničeno mezí a starým trávníkem. Vzhledem k tomu, že pod objemnou půdou je čistý písek, je pravděpodobné, že kořenové systémy všech tří jsou nuceny se schoulit v objemu asi 3 m³. Stromy mají přitom výšku 1,8 až 2,2 m a běžně plodí. Zdá se, že je kořeny pevně drží, ale pokud je to žádoucí, mohou být takové trpaslíky zasazeny do společné kulaté díry. Ale stejně bych je umístil ne blízko sebe, ale ve slušné vzdálenosti.

28 PROSINEC 2018, 14: 23

Andrey, děkuji za tak podrobnou odpověď. Myslím, že v mém případě není příliš důležité sázet do jedné jamky s krokem 0,5 metru mezi sazenicemi nebo do řady se stejnou vzdáleností (jako je vaše). I v řadě to bude výhodnější, nebo v šachovnicovém vzoru. Obecně jsem to chtěl vysadit ve dvojicích a vytvořit jakoby jeden strom, jehož jedna polovina je jedna odrůda a druhá je druhá, zatímco vzdálenost mezi kmeny je 40 cm a všechny větve rostoucí uvnitř souseda – kácet v počáteční fázi růstu.

ČTĚTE VÍCE
Jak dezinfikovat půdu pod jahodami?

28 PROSINEC 2018, 15: 35

Jsem kategoricky proti tomuto způsobu výsadby. Rostliny bojují o vláhu a výživu, bojují o slunce. Ať je to metr – ale v samostatné díře. Hodně štěstí.

28 PROSINEC 2018, 16: 25

Souhlasím spíše s Vasilym než s těmi, kteří ti Irino radí, abys sázela stromy na sebe.
Rostliny, stejně jako lidé, mohou spolu žít v míru, nebo mohou dělat problémy a bojovat. Navíc se nejčastěji jedná o rostliny stejného druhu, které spolu nevycházejí. Ve velmi těsné blízkosti mohou takové páry dokonce uvolňovat do půdy speciální látky, které potlačují růst konkurenta.
Další problémy mohou nastat kvůli těsné blízkosti kmenů. V místech dotyku bude kůra obou kmenů neustále pod tlakem. Kromě toho se v těchto místech usadí hmyz a vlhkost bude stagnovat. V důsledku toho přemnožení kůrovce a dřevomorky, rozvoj houbových a bakteriálních chorob.
Naděje, že časem tyto kmeny srostou, není příliš velká. Aby to bylo možné, za prvé by mezi nimi neměla být horní korková vrstva kůry a za druhé musí být k sobě pevně připevněny. To lze pravděpodobně provést pouze na samém začátku – na jaře v roce výsadby. Tato operace se nazývá „proximity roubování“. V místě kontaktu je z obou kmenů odstraněna kůra a jsou pevně svázány dohromady. Jak kmeny houstnou, obvaz je několikrát obvázán, ale ponechán několik let, dokud si nejsou jisti, že stromy úplně srostly. To ale nezaručuje, že v budoucnu tato siamská dvojčata nezlomí vítr nebo úroda.

Myslím, že roubování více odrůd na strom by bylo vhodnější a mnohem levnější. Tato operace je vlastně docela jednoduchá.

Naposledy upraveno 28. prosince 2018, 16:29
28 PROSINEC 2018, 17: 19

To znamená, že je stále lepší zasadit do řady s minimální vzdáleností? Ej, kdybych viděl vzrostlé hrušky na zakrslé podnoži, opravdu by se mi snáze vybíralo. Zatím jsem viděl maximálně 6 vchodů a nezdálo se mi to moc velké: 2 metry na výšku a 1,2 metru na šířku.

30 PROSINEC 2018, 14: 35

Diskuze v naší skupině VKontakte:

Julia Grebenkina: za co? Nebudou mít dostatek jídla ani prostoru.
Pokud chcete více odrůd na minimální ploše, proveďte několik roubování na jeden strom nebo si kupte hotovou sadbu, na kterou je již naroubováno několik odrůd.
Světlana Kurbatová: Četl jsem v jednom zahradnickém časopise: jabloně a hrušky spolu nevycházejí ani na blízko! A tady v jedné díře. Proč?? Juliina rada je velmi dobrá – mnoho zahradníků to dělá – výsledky jsou vynikající!
Zhenya Zhuravleva: Světlano, otázka je na hrušky NEBO jabloně, ne na hrušky A jabloně v jedné díře.
Zhenya Zhuravleva: Říká se tomu sázení kytic. Pokud budou mít odrůdy v budoucnu stejný růst, pokud budou mít sazenice stejnou hodnotu a pokud budou odrůdy stejně vhodné pro konkrétní klima, pak je to docela možné. Vzdálenost mezi sazenicemi je 50 cm. Vyžaduje se dovednost prořezávání.
Světlana Kurbatová: Zhenya, promiň, nenastěhovala se. Vypadalo to, že se chystají všechno strčit na jednu hromadu.
Natalia Pašková: Zdá se mi, že to nemá cenu. Na jakékoli podnoži strom vyvine korunu a stromy se budou vzájemně rušit. Pokud opravdu chcete „sortiment“ na jednom místě, vysaďte na jeden strom několik odrůd. Viděl jsem takové vzory

Do diskuse se můžete zapojit tak, že přejdete na stránku v naší skupině VKontakte.

Sazenice hrušek s uzavřeným kořenovým systémem (ZRS), tedy ty, které se prodávají v kontejnerech, lze sázet po celou sezónu – od 10. do 15. dubna (a pokud je jaro rané a teplé, tak od začátku dubna) až do polovina konce října. Pokud jsou sazenice prostokořenné, je výsadba možná pouze brzy na jaře (v polovině dubna) a na podzim (v polovině října).

Otvory pro hrušně musí být vykopány předem. Pokud je výsadba plánována na podzim, pak na jaře. Když na jaře, tak na podzim (1). To je nutné, aby půda v jámě vyzrála, množily se tam prospěšné mikroorganismy, které pomohou stromu na novém místě lépe zakořenit.

ČTĚTE VÍCE
Jak krmit zelení na zahradě?

Rozměry pecek pro hrušky by měly být následující:

  • průměr – 1m;
  • hloubka – 70 cm.

Někteří letní obyvatelé se příliš neobtěžují, bezprostředně před výsadbou vykopávají díry pod hruškami pomocí ZKS a velikost je o něco větší než nádoba. Říká se, že stromy rostou dobře. Ano, budou dobře růst, pokud je půda na místě úrodná, například černozem. Pokud je ale chudá, strom bude mít potíže zakořenit, protože nebude mít dostatek živin pro aktivní růst. Proto musíte vykopat velké díry a naplnit je úrodnou půdou.

Před výsadbou je třeba do jamky zarazit silný kůl, abyste k ní pak mohli sazenici přivázat. Pokud tak neučiníte, může být „zraněn“ větrem a buď bude ležet na zemi, nebo se poškodí kořeny.

A také je důležité, aby při výsadbě byl kořenový krček na úrovni půdy: nemůže být zasypán a nemůže být vyšší.

Péče o hrušku

Péče o hrušku se skládá ze dvou důležitých činností.

Zavlažování. Během sezóny je třeba hrušku zalévat 4krát:

  • brzy na jaře, v první polovině dubna;
  • 2 – 3 týdny po odkvětu;
  • 2 – 3 týdny před sklizní;
  • v říjnu po úplném opadnutí stromů z vody – jedná se o tzv. vláhu dobíjející zálivku, pomáhá zvýšit zimovzdornost hrušně.

Rychlost jarní a letní zálivky závisí na stáří hrušek (pro jeden strom):

  • do 7 let – 50 – 80 l;
  • od 7 do 10 let – 120 – 150 l;
  • starší 10 let – 200 litrů.

Při takových objemech se půda navlhčí na 40 – 60 cm – v této hloubce se nachází většina malých kořenů hrušek, které absorbují vodu.

Vodu dobíjející zálivka by měla být mnohem vydatnější – půdu je potřeba provlhčit do hloubky 1,5 – 2 m!

Krmení. Během sezóny musíte hrušku krmit a také ji zalévat 4krát:

  • v posledních deseti dnech dubna: 400 g močoviny (asi 3 hrnky) – hnojivo rovnoměrně rozsypat do kruhu u kmene a zapracovat do půdy hráběmi a pokud pod stromem roste tráva nebo trávník , stačí rozsypat a zalít;
  • ve fázi pučení: 1 kg superfosfátu, 800 g síranu draselného, ​​2 kbelíky divizního nálevu – to vše je třeba zředit ve 200 litrech vody, nechat týden louhovat, poté zalévat stromy rychlostí 5 kbelíků na rostlinu;
  • v období zrání ovoce: 1 kg nitrofosky a 20 g suchého humátu sodného na 200 litrů vody – vše dobře promíchejte a stromy zalijte (3 kbelíky na každý);
  • po sběru plodů: 300 g superfosfátu (1,5 šálku) a 250 g síranu draselného (gumové sklo) – tato hnojiva smíchejte a rozsypte po obvodu koruny hrušně.

Kromě toho je třeba jednou za 1 roky aplikovat shnilý hnůj pod hrušku:

  • do 10 let – 40 – 50 kg (5 – 6 kbelíků);
  • nad 10 let – 80 kg (10 kbelíků).

prořezávání hrušek

Hrušku můžete stříhat v kteroukoli roční dobu, ale většinou, když strom odkvete a pak na něm dozrávají plody, je škoda ji řezat. Nejoptimálnější dobou je tedy říjen. V tuto chvíli již nejsou žádné listy, koruna je jasně viditelná, je jasné, že je tam přebytek.

Řez můžete provádět v zimě, koncem února (2), ale je třeba vzít v úvahu teplotu vzduchu – neměla by být nižší než -5 °C.

Hrušku můžete seříznout na jaře, ale je důležité to udělat dříve, než začne vytékat míza – obvykle k tomu dochází v polovině dubna.

Prvním krokem je vyřezání všech suchých větví stromu – to je živná půda pro choroby, přezimují v nich škůdci a značně zahustí korunu.

Druhým stupněm jsou všechny výhony, které vyrůstají uvnitř koruny (také ji zahušťují) a pod ostrým úhlem (často se pod tíhou plodů odlamují a tvoří se velké rány s odřenou kůrou, které jsou obtížné a trvají dlouho čas se uzdravit).

Pokud je strom příliš vysoký, můžete jeho výšku snížit odříznutím středového vodiče ve výšce 3 – 4 m od země. Řez by měl být veden těsně nad kosterní větví.

Odrůdy hrušek

Odborníci spočítali, že pro zajištění 4členné rodiny hruškami stačí na pozemek vysadit pouze 2 stromy. A abyste mohli jíst ovoce v zimě, musí to být podzimní a zimní odrůdy. Z nich nejdéle vydrží:

  • May Day – leží ve sklepě do dubna a někdy až do května;
  • Zimní krychlový – do března;
  • Jakovlevskaja – do března;
  • Bělorusky pozdě – do února, ale stává se, že se může zkazit až v březnu nebo dokonce v dubnu;
  • Gera – do února;
  • Extravaganza – do února;
  • zázračný – do února.
ČTĚTE VÍCE
Kolikrát je třeba jiřiny zalévat?

V době sklizně jsou tyto hrušky zpravidla dubové a bez chuti. Ale po měsíci nebo dvou ležení ve sklepě jsou šťavnaté a velmi sladké.

„Pokud to prostor na zahradě dovolí, můžete zasadit jednu letní hrušku,“ radí agronomka-chovatelka Světlana Michajlova. “Je víc než dost, užít si ovoce na konci sezóny a udělat si džem na zimu.”

Jak správně sbírat hrušku

Hrušky jsou velmi jemné, takže při sběru (pokud jsou plody určeny ke skladování) musíte být velmi opatrní a opatrní a také vzít v úvahu důležité body:

  • sklízejte v rukavicích, aby nedošlo k poškození kůže;
  • sbírejte ovoce ráno, dokud není horké – v tuto dobu jsou nejšťavnatější a mají nejvíce výhod;
  • sbírat hrušky spolu se stopkami – bez nich je nelze skladovat;
  • sklizeň za sucha – mokré hrušky dlouho nevydrží a začnou hnít, ale pokud venku dlouho prší, pak po sklizni plody rozložte do jedné vrstvy a sušte: v průvanu nebo pod ventilátorem.

Pravidla pro skladování hrušek

Zimní odrůdy hrušek (3) se skladují nejdéle – vlastně k tomu jsou určeny.

Aby hrušky vydržely požadovanou dobu, musí být teplota ve sklepě striktně -1 °C. Při teplotách nad nulou se velmi rychle kazí. Optimální vlhkost je 85 – 95 %.

Hrušky je nejlepší skladovat v dřevěných krabicích s malými mezerami mezi deskami. Dno a stěny nádoby by měly být vyloženy 2–3 vrstvami silného papíru. Ovoce musíte umístit do krabic ve více než 2 vrstvách. Na vrchu každé vrstvy je papír. Ještě lepší je zabalit každou hrušku zvlášť do papíru, ale pokud je sklizeň velká, je to dlouhé a problematické.

– Hrušky by měly být skladovány v naprosté tmě. Pokud se do sklepa dostane světlo, měly by být truhlíky zakryty černým netkaným materiálem (můžete použít i něco jiného, ​​ale je důležité, aby propouštěl vzduch – plody musí dýchat), radí Světlana Michajlova.

Hrušky je třeba uchovávat odděleně od zeleniny, jinak pohltí cizí pachy a ztratí chuť.

Je také důležité kontrolovat sklad co nejčastěji – asi jednou týdně. To je nezbytné pro sledování hnijících plodů. Pokud je neodstraníte včas, celá plodina okamžitě hnije.

Před podáváním hrušek na stůl je musíte nechat 3-4 dny po skladování v místnosti – během této doby budou šťavnaté a voňavé.

Oblíbené otázky a odpovědi

O pěstování hrušek jsme si povídali s agronomkou-chovatelkou Světlanou Mikhailovou.

Jak vybrat odrůdu hrušek?

Hruška, jak víte, je jižní rostlina. A mnohé odrůdy jsou určeny výhradně pro pěstování v teplých oblastech. V první řadě proto dbejte na mrazuvzdornost. A podívejte se, ve kterých regionech je odrůda zónována – tato informace je na webu Státního registru šlechtitelských úspěchů.

Které hrušky jsou nejchutnější?

Pokud čtete popisy odrůd od prodejců, pak jsou všechny hrušky jako med! To samozřejmě není pravda. Chuť je posuzována profesionálními degustátory a bývá uvedena v popisu odrůdy ve Státním rejstříku šlechtitelských úspěchů. Nejchutnější – s degustačním skóre 4,8 – 5 bodů.

• Dezert Rossoshanskaya;
• Mramor;
• Zimní krychlový tvar.

Na co se dá naroubovat hruška?

Nejúspěšnější možností je odrůdová hruška naroubovaná na divokou hrušku. Hrušku můžete naroubovat i na jeřabinu – v tomto případě bude skladnější, začne plodit dříve a snáze vydrží tuhé zimy. Hrušky lze roubovat i na hloh a arónii.

Hrušku ale nemůžete naroubovat na jabloň – takové rouby spolu špatně srůstají a často se odlamují.

zdroje

  1. Emelyanov F.A., Kruglova A.P., Kulikov V.A., Sazhin N.S., Gryazev N.D., Kinkovskaya N.I., Berkut O.D., Molchanov A.I., Khramov P .A. Ovocná a bobulovitá zahrada a vinice // Saratov, knižní nakladatelství Saratov, 1955 – 472 s.
  2. Lavrik P.I., Rybitsky N.A., Gavrilov I.S. Příručka zahradníka // L.: Lenizdat, 1972 – 568 s.
  3. Egorov V.I., Nazaryan E.A. Příručka zahradnictví // M.: Nakladatelství Profizdat, 1957 – 264 s.