1 lahvička tinktury z arniky obsahuje:
Tinktury z květů arniky (1:10) – 40 ml;
Další přísady: ethylalkohol 70%.

Farmakologický účinek

Arniková tinktura je přípravek obsahující aktivní složku rostlinného původu. Tinktura z arniky má výrazný hemostatický a protizánětlivý účinek a také tonizuje vrstvu hladkého svalstva dělohy. Tinktura z arniky obsahuje řadu biologicky aktivních látek, včetně tříslovin, silic, gum, hořkého arnicinu a minerálních solí. Lék urychluje involuci dělohy po porodu a potratu, má protizánětlivý účinek po menstruačním krvácení, porodu a chirurgických zákrocích v gynekologické praxi. Tinktura z arniky snižuje množství krevních ztrát při menstruačním krvácení.
Farmakokinetika léku není uvedena.

Indikace pro použití

Arniková tinktura se používá k léčbě žen trpících hypermenoreou a děložním krvácením, včetně hypotonické metroragie.
Tinkturu z arniky lze předepsat po porodu a potratu k urychlení involuce dělohy a jako hemostatikum.

Způsob aplikace

Tinktura z arniky je určena k perorálnímu užití. Bezprostředně před použitím by se měl požadovaný počet kapek rozpustit v 10-15 ml pitné vody. Doporučuje se užívat lék před jídlem. Délku léčby a dávku tinktury z Arniky určuje lékař.
Při hypermenoree a děložním krvácení se zpravidla předepisuje 30-40 kapek tinktury Arnica.
Délka kurzu je individuální a určuje se v závislosti na terapeutickém účinku a celkovém stavu pacienta.

Nežádoucí účinky

Při užívání tinktury z arniky se u pacientů mohou rozvinout následující nežádoucí účinky:
Z trávicího systému: suchost sliznice dutiny ústní, zvracení, nevolnost, bolest v epigastrické oblasti, poruchy stolice.
Z nervového systému: poruchy spánku a bdění, závratě, bolesti hlavy.
Alergické reakce: kopřivka, kožní vyrážka a svědění.
Ostatní: polyurie, nadměrné pocení, zimnice.

Kontraindikace

Tinktura z arniky se nepředepisuje pacientům se známou přecitlivělostí na složky léku.
Tinktura z arniky se v pediatrické praxi nepoužívá.
Během terapie tinkturou Arnika je třeba se vyvarovat řízení a používání potenciálně nebezpečných látek.

Těhotenství

Tinktura z arniky se nedoporučuje užívat těhotným a kojícím ženám.

Lékové interakce

Nadměrná dávka

Dosud nebyly hlášeny žádné zprávy o předávkování tinkturou z Arniky. Pokud omylem užijete lék v dávkách výrazně vyšších, než je doporučeno, měli byste se poradit s lékařem.

Forma vydání

Arnika tinktura 40 ml v tmavých skleněných lahvičkách s polymerovým uzávěrem.

Podmínky skladování

Tinktura z arniky by měla být skladována v místnostech s teplotním rozsahem 8 až 15 stupňů Celsia nejdéle 3 roky od výroby. Během skladování léku se může objevit mírný sediment.

ČTĚTE VÍCE
Jak se nazývá jehličí na borovicích a vánočních stromcích?

Farmakologická skupina

Aktivní složka:

Autoři

Návod sestavil kolektiv autorů a redaktorů webu Piluli. Seznam autorů referenční knihy o drogách je uveden na redakční stránce webu: Redakce webu.

reference

Odkazy na použité zdroje informací.

  • Oficiální návod na drogu Arnica (tinktura).
  • WHO Collaborating Center for Drug Statistics Methodology.

Varování!
Popis drogy”Arnika (tinktura)“na této stránce je zjednodušená a rozšířená verze oficiálního návodu k použití. Před nákupem nebo použitím léku byste se měli poradit se svým lékařem a přečíst si pokyny schválené výrobcem.
Informace o drogě jsou poskytovány pouze pro informační účely a neměly by se používat jako vodítko k samoléčení. Pouze lékař může rozhodnout o účelu léku a také určit dávku a způsoby jeho použití.

Sdílej se svými přáteli:

Pro léčebné účely se používají květinové koše arniky. Suroviny se sklízejí během květu ve druhém až třetím desátém červnovém dni a začátkem července z rostlin počínaje druhým rokem života. Nejprve se květinové koše nařežou na samém základu, ale bez stopek, přičemž zbývající stopka nebude delší než 1 cm. Sušení probíhá ve stínu na čerstvém vzduchu nebo na dobře větraném místě po dobu 7-10 dní na papíře nebo tkanině, stejně jako v sušičkách při teplotě 55 – 60 °C. Během sušení se nedoporučuje suroviny obracet, košíčky se mohou rozpadat. Suroviny lze skladovat po dobu 2 let při vlhkosti nejvýše 13%.

Květy arniky obsahují až 4% hořké barvivo arnicin, který je její hlavní účinnou látkou. Arnicin je směs 3 látek: arpidiol (arnidendiol), faradiol (isoarnidiol) a nasycený uhlovodík. Květy dále obsahují cynarin a silici v množství 0,04 – 0,07 %. Z květů je navíc izolován olej obsahující 56 % nezmýdelnitelných látek, zmýdelněnou část oleje tvoří 50 % nasycené kyseliny; jsou zaznamenány uhlovodíky, dvě pryskyřičné látky a červené barvivo lutein. Organické kyseliny jsou přítomny ve formě vápenatých a draselných solí a také ve volném stavu: fumarová, jablečná a mléčná. Obsah vitaminu C je asi 21 mg%. Květy arniky navíc obsahují 5 % tříslovin, 2,5 % inulinu, bílkoviny a fruktózu. Květenství arniky obsahují také cholin, alkaloid. Kořeny arniky obsahují nenasycené uhlovodíky, malé množství fytosterolů a také organické kyseliny: izomáselnou, mravenčí, andělskou a silice (až 1,5 % v čerstvých surovinách a 0,4 – 0,6 % v sušených), která je světle žlutá, postupně tmavnoucí kapalina se štiplavým zápachem. Při výrobě drog se používají květinové koše a kořeny.

ČTĚTE VÍCE
Jaký je rozdíl mezi symbiózou a parazitismem?

Arnika znamená v řečtině „kýchání“ – ptarmica. Předpokládá se, že to Dioscorides nazval tímto způsobem, protože květy a listy rostliny způsobují kýchání. Později bylo jméno zkomoleno a objevilo se slovo „arnika“. Podle jiné hypotézy pochází jeho rodový název z řeckého slova arnos – „jehněčí“, podle místa růstu – na horských loukách využívaných jako pastviny. Arnika byla široce používána v západní Evropě již v 11. století.

Rostlina má různé farmakologické vlastnosti, protože její květy a kořeny obsahují látky různého chemického složení. Léky připravené z květů arniky mají ve velkých dávkách uklidňující účinek a zmírňují záchvaty.

Květy arniky mohou snižovat reflexní dráždivost mozku a rozšiřovat mozkové cévy. Proto se v nedávné minulosti arnika používala po mozkových krváceních k urychlení obnovy funkčního stavu nervové soustavy. Tinktura z květů arniky horské má navíc choleretický účinek. Velkým plusem je fakt, že při jeho užívání pacienti nepociťují žádné vedlejší účinky. Odlišný účinek mají přípravky připravené z kořenů arniky. Stimulují kardiovaskulární systém, zlepšují výživu srdečního svalu, zvyšují koronární průtok krve, rozšiřují cévy.

Vodné extrakty z květenství arniky se zevně předepisují ve formě vlhkých obkladů, pleťových vod nebo obkladů na pohmožděniny, škrábance, hematomy, výrony svalů a šlach, dále na různá pustulózní kožní onemocnění (vředy, karbunky a abscesy), trofické vředy, mírné popáleniny a čerstvé omrzliny . U ran se využívá hemostatické vlastnosti rostliny. Ve formě studených vod se v prvních hodinách po kloubních poraněních používá vodová tinktura z květenství arniky, na velké podkožní hematomy. Obklady se aplikují také 3–4 dny po poranění. Pro rychlou resorpci hematomů při otřesech, krváceních do mozku, na sítnici oka, při bolestech svalů po přetížení, při akutních infekcích doprovázených diapedetickými krváceními (tyfus, chřipka atd.), hemoragické vaskulitidy, lumbago, artritida , revmatismus, arnika se bere dovnitř. Výplachy úst a krku arnikovou tinkturou se předepisují při krčních onemocněních (bolesti v krku, angíny, faryngitida, dále záněty dásní, parodontóza – spolu s aplikací do dásní). Arnika je obsažena ve většině zubních past na rostlinné bázi. V porodnické a gynekologické praxi se arniková tinktura používá jako hemostatikum při špatné kontraktilitě dělohy v poporodním období, při silné menstruaci a krvácení spojeném s endokrinními a zánětlivými onemocněními genitální oblasti, po potratu, při poruchách ovariální- menstruační cyklus v plodném věku a menopauze. . Z hlediska účinnosti se galenické formy rostliny v těchto případech blíží léčebnému účinku přípravků z děložního rohu, na rozdíl od nich však arnika horská snižuje krevní tlak.

ČTĚTE VÍCE
Kolika let mohou žít hrozny?

Přípravky z arniky jsou široce používány v homeopatické praxi. Arnika byla uvedena do homeopatie v roce 1805 jejím zakladatelem S. Hahnemannem (Samuel Hanemann, 1755–1843). V homeopatii jsou kořeny s oddenky arniky hlavním lékem na pohmožděniny a různá poranění včetně porodních a poporodních. Lokální přípravky z arniky se používají při akutních poraněních měkkých tkání, chronických svalových poraněních a pohmožděninách.

Kromě oficiálního použití se květenství arniky a z nich získávaná silice používají v kosmetice a jako aromatické přísady do deodorantů a krémů.

Přípravky z arniky jsou kontraindikovány při zatížené anamnéze alergie, zejména při senzibilizaci na rostliny z čeledi hvězdnicovitých.

Literatura:
1. Zuzuk B. M., Kutsik R. V. Arnika horská (Arnica montana L.). Analytický přehled // Pharmacist. – 2001. – No. 2.
2. Marchishin S. M. Účinek flavonoidů arniky montana na tvorbu žluči u bílých potkanů ​​// Pharmacol. toxikol.: Rep. meziresortní So – K.: Zdraví, 1980. – Vydání. 15.— S. 72–75.
3. Hahn G., Mayer A., ​​​​Soicke H. Arnica // Notabene medici. – 1984. – č. 3. – S. 210–221.
4. Lyss G., Schmidt TJ, Merfort I., Pahl HL Helenalin, protizánětlivý seskviterpenový lakton z Arniky, selektivně inhibuje transkripční faktor NF-kappaB // Biol. Chem.-1997.-Sv. 378, č. 9.— S. 951–961.
5. Puhlmann J., Zenk MH, Wagner H. Imunologicky aktivní polysacharidy buněčných kultur Arnica montana // Phytochemistry – 1991. – Vol. 30, č. 4.— S. 1141–1145.
6. Wagner H., Proksch A., Riess-Maurer I., Vollmar A., ​​​​Odenthal S., Stuppner H., Jurcic K., Le Turdu M., Fang JN Immunstimulierend wirkende Polysaccharide (Heteroglykane) aus hoheren Pflanzen // Arzneim. Forsch.— 1985.— Bd. 35, č. 7.— S. 1069–1075.
7. Wagner H., Proksch A., Riess-Maurer I., Vollmar A., ​​​​Odenthal S., Stuppner H., Jurcic K., Le Turdu M., Heur YH Immunstimulierend wirkende Polysaccharide (Heteroglykane) aus hoheren Pflanzen : Vorlaufige Mitteilung // Arzneim. Forsch.— 1984.— Bd. 34, č. 6.— S. 659–661.
8. Woerdenbag HJ, Merfort I., Passreiter CM, Schmidt TJ, Willuhn G., van Uden W., Pras N., Kampinga HH, Konings AW Cytotoxicita flavonoidů a seskviterpenových laktonů z druhů Arnica proti buňce GLC4 a COLO 320 řádky // Planta Med.— 1994.— Sv. 60, č. 5.— S. 434–437.

ČTĚTE VÍCE
Jak zabít larvy chrousta?