Násadová vejce, která je třeba skladovat 1–3 týdny, lze položit buď tupou nebo špičatým kůlem nahoru a umístit je do vzduchotěsného obalu.
Klíčová slova: inkubační vlastnosti vajec, líhnivost vajec, líhnutí mláďat, skladování vajec s ostrými a tupými póly nahoře v uzavřených obalech
Inkubační vejce, která je třeba uchovat do 1–3 týdnů, lze umístit buď tupou nebo ostrou tyčí nahoru, a umístit je do vzduchotěsného obalu.
Klíčová slova: inkubační vlastnosti vajec líhnivost vajec výtěžnost kuřat skladování vajec s tupou nebo ostrou tyčí ve vzduchotěsném obalu
Taťána KOLOKOLNÍKOVÁ, kandidátka zemědělských věd
SibNIIP – pobočka federální státní rozpočtové instituce “Omsk ANC”
Specialisté na drůbeží farmy pravidelně čelí takovému problému, jako je potřeba skladovat násadová vejce déle než deset dní. Aby se snížila rychlost „stárnutí“ vajec, jsou před uskladněním ošetřena dezinfekčními prostředky a v místnosti jsou udržovány optimální podmínky teploty a vlhkosti.
Trvanlivost vajec závisí na parametrech mikroklimatu. Čím kratší jsou, tím vyšší může být teplota vzduchu. Při dlouhodobém skladování je třeba snížit teplotu vzduchu.
Čerstvě snesené vejce je sterilní. Přesto je povrch skořápky velmi rychle kolonizován různými mikroorganismy. Dezinfekce je jednou z technologických metod, která může zvýšit líhnivost vajec a zlepšit kvalitu mladých zvířat. V drůbežích farmách se k dezinfekci násadových vajec často používají dezinfekční prostředky, které zabíjejí patogenní i prospěšnou mikroflóru. Životaschopnost kuřete závisí na tom, jaká mikroflóra vstoupí do jeho těla v prvních hodinách po vylíhnutí.
Vytvoření a hledání účinných antibakteriálních látek šetrných k životnímu prostředí má velký vědecký a praktický význam. Perspektivní způsob dezinfekce je biologický, kdy se místo antibiotik používají probiotika, prebiotika, symbiotika, silice a další přípravky. Při ošetření vajec 10% roztokem propolisové tinktury se tedy omezí růst patogenní a oportunní mikroflóry a při použití probiotických přípravků se zvýší počet prospěšných mikroorganismů, které osídlují tělo kuřat v prvních hodinách po vylíhnutí.
Pokud je třeba vejce skladovat po dlouhou dobu, měla by být správně umístěna a pravidelně obměňována. To vše bude mít pozitivní vliv na výsledky inkubace. Bylo zjištěno, že skladování vajec ostrým pólem nahoru pomáhá zabránit kontaktu žloutku s vnitřní skořápkou vejce. To chrání embryo před dehydratací a mechanickým poškozením.
Vědci VNITIP doporučují vejce zahřívat nejpozději tři dny po snášce při teplotě 37,8–38 °C po dobu pěti hodin. Při skladování 15–20 dní by se vejce měla každých pět dní zahřívat při teplotě 37,8–38 °C po dobu pěti hodin.
Údaje z jiných studií ukázaly, že před uskladněním je vhodné čerstvá vejce snesená maximálně před dvěma dny ohřát. Pokud vejce nebyla po snesení rychle a důkladně zchlazena, je účinnost jejich předehřátí minimální. V tomto případě může být zahřívání dokonce škodlivé, protože embrya mohou pokročit za pozdní stadium gastruly a nebudou schopna snášet dlouhodobé skladování. Podle mnoha badatelů pokračuje špatný vývoj embryí i při teplotě 21–22 °C.
Pro snížení rychlosti „stárnutí“ vajec bylo navrženo změnit složení plynu ve vzduchu ve skladu vajec. Použití této technologie přineslo dobré výsledky. Bohužel tato technologie se zatím v drůbežích farmách nepoužívá pro její vysokou cenu a pracnost.
Vědci SibNIIP provedli komplexní studie, během kterých studovali vliv různých technologických metod a doby skladování vajec na výsledky jejich inkubace. Zvýšení přípustné trvanlivosti vajec získaných od drůbeže určené k produkci masa umožní naplnit inkubační stroje na požadovaný objem a snížit počet rodičovských hejn, což je ekonomicky výhodné.
Údaje z předchozích studií ukázaly, že násadová vejce by měla být hermeticky zabalena pro skladování poté, co byla dezinfikována formaldehydem nejdříve pět hodin po snášce. Jinak formalín, který se dostane do pórů skořápky, pronikne dovnitř, což povede k otravě embrya.
Při skladování hermeticky uzavřených vajec dochází ke zpomalení rozkladu vitamínů, optimalizaci acidobazické rovnováhy bílkovin a žloutku, pozastavení procesu „stárnutí“ (snížením ztráty oxidu uhličitého), opětovné kontaminaci skořápky je zabráněno a růst mikroskopických hub je inhibován (kvůli omezenému přístupu kyslíku).
Experiment probíhal v oddělení selekce, genetiky a biotechnologie chovu drůbeže SibNIIP. Vejce masných kuřat “Sibiryak 2”, umístěná v hrudkovitých podložkách, byla zabalena do plastových sáčků o rozměrech 130 × 75 cm s posuvným uzávěrem a ventilem, kterým byl odsáván vzduch pomocí vysavače. Výsledný blok byl umístěn do krabice na vejce a skladován ve skladu vajec při teplotě 15–16 °C až do inkubace.
Studie sestávala ze dvou experimentů, každý o třech fázích (skladování vajec po dobu jednoho, dvou a tří týdnů). Metodou analogů (podle hmotnosti) byly sestaveny čtyři skupiny vajec (kontrolní a tři experimentální) po 180 vejcích.
Vejce kontrolní skupiny byla skladována tupou tyčí nahoru, první pokusná skupina – ostrou tyčkou nahoru, druhá experimentální skupina – tupou tyčí nahoru v uzavřeném obalu, třetí pokusná skupina – ostrou tyčkou nahoru v uzavřeném obalu. Podmínky teploty a vlhkosti během skladování a inkubace vajec ze všech skupin byly stejné.
Připravenost kuřat k vylíhnutí je dána stupněm vývoje embryí po 18,5 dnech inkubace. Čím větší je podíl embryí kategorie I, tím vyšší je líhnutí mláďat (tab. 1, 2).
Data získaná v prvním experimentu ukázala, že v první fázi vejce první, druhé a třetí experimentální skupiny výrazně převyšovala vejce kontrolní skupiny v počtu embryí kategorie I o 10,4, resp. 11,8 a 14,9 % (p p <0,01). Ve vejcích druhé a třetí experimentální skupiny bylo o 11,7 a 11,9 % méně embryí kategorie II než ve vejcích kontrolní skupiny (p <0,05).
Ve druhé fázi, co do počtu embryí kategorie I, vejce z druhé a třetí experimentální skupiny výrazně převyšovala vejce z kontrolní skupiny o 13,5 a 22,4 % (p p <0,001) a vejce třetí experimentální skupiny pro stejný ukazatel byla lepší než vejce první experimentální skupiny o 13,8 % (p <0,001).
Nejmenší počet embryí kategorie II byl registrován u vajíček třetí pokusné skupiny – o 15,1 a 11,7 % méně než u vajíček kontrolní a první pokusné skupiny (p p <0,05). Ve vejcích druhé a třetí experimentální skupiny bylo o 6,4 % méně embryí kategorie III než ve vejcích kontrolní skupiny (p <0,05).
Ve třetí fázi studie, co do počtu embryí kategorie I, vejce ze třetí experimentální skupiny výrazně převyšovala vejce z kontrolní a první experimentální skupiny o 13,9 a 11,5 % (p p <0,05). Navíc ve vejcích druhé a třetí experimentální skupiny bylo zaznamenáno o 9,9 a 10 % méně embryí kategorie III než ve vejcích kontrolní skupiny (p <0,01).
Ve druhém pokusu v první fázi studie, co do počtu embryí kategorie I, převyšovala vejce ze třetí experimentální skupiny vejce z kontrolní a první experimentální skupiny o 13,1 a 10,8 % (p p <0,05). Bylo zjištěno, že ve vejcích třetí experimentální skupiny bylo o 10,6 a 10,8 % méně embryí kategorie II než ve vejcích kontrolní a první experimentální skupiny (p <0,05).
Ve druhé fázi studie, co do počtu embryí kategorie I, vejce ze třetí experimentální skupiny výrazně převyšovala vejce z kontrolní skupiny o 12,7 % (p <0,01).
Bylo zjištěno, že ve třetí fázi bylo ve vejcích druhé a třetí experimentální skupiny o 14,5 a 15,4 % více embryí kategorie I než ve vejcích kontrolní skupiny (p <0,01). Výsledkem bylo, že vejce třetí experimentální skupiny obsahovala o 10,1 % méně embryí kategorie II než vejce kontrolní skupiny (p <0,05).
Při přenosu vajíček k vylíhnutí se tak největší počet embryí kategorie I získal ve vejcích třetí experimentální skupiny, která byla skladována ostrým pólem nahoru v uzavřeném obalu.
Výsledky inkubace jsou uvedeny v tabulkách 3, 4.
Ve všech fázích studie, v první, druhé a třetí experimentální skupině, byla líhnivost vajec a líhnutí mláďat vyšší než u kontrolní skupiny (s výjimkou první experimentální skupiny v prvním experimentu na I. etapa). V závislosti na různých metodách skladování vajec nebyly zaznamenány žádné tendence ke zvýšení nebo snížení počtu nestandardních mladých zvířat.
Při skladování vajec ostrou tyčí nahoru bez obalu (vejce první pokusné skupiny) po dobu jednoho týdne byla líhnivost vajec v prvním pokusu o 0,3 % nižší než líhnivost vajec v kontrolní skupině a ve druhém pokusu naopak byla o 1,4 % vyšší. Na základě výsledků dvou experimentů bylo zjištěno, že při skladování vajec s ostrou tyčí nahoru bez obalu po dobu dvou a tří týdnů byla líhnivost vajec o 5,5–5,7 a 3,6–4,1 % vyšší než líhnivost vajec. vejce uložená s tupou tyčí.pole up (kontrolní skupina).
Umístění vajec tupou tyčí nahoru do uzavřeného obalu (vejce druhé experimentální skupiny) umožňuje zvýšit jejich líhnivost během skladování: na jeden týden – o 2,5-4%, na dva týdny – o 4,7-7,4%, na tři týdne – o 6,9–8,2 %. Skladování vajec špičatou tyčí nahoru v uzavřeném obalu (vejce třetí experimentální skupiny) umožňuje zvýšit jejich líhnivost: při skladování po dobu jednoho týdne – o 2,8-4,3 %, dva týdny – o 6,4-10,4 %, tři týdny – o 9,5–12 %.
Dospělo se k závěru, že není praktické skladovat vejce špičatou tyčí nahoru bez obalu déle než jeden týden. Při skladování vajec tupou nebo ostrou tyčí nahoru v uzavřeném obalu se lépe zachovají jejich inkubační vlastnosti.
Když byla vejce skladována se špičatým koncem ve vzduchotěsném obalu po dobu dvou a tří týdnů, byla líhnivost vajec nejlepší. Podle tohoto ukazatele byla vejce třetí pokusné skupiny lepší než vejce první pokusné skupiny o 0,9–4,7 a 5,4–8,1 %, vejce druhé pokusné skupiny o 1,7–3 a 1,3–4,8 % .
Bylo tedy prokázáno, že skladování násadových vajec ostrým kůlem nahoru, stejně jako tupým nebo ostrým kůlem nahoru v uzavřeném obalu po dobu až jednoho týdne, nemá významný vliv na výsledky inkubace. Při nutnosti skladování vajec déle než jeden týden umožňuje použití této technologie zvýšit líhnivost vajec a líhnutí mláďat oproti ukazatelům při skladování běžným způsobem – tupou tyčí nahoru. Nejlepších výsledků dosáhnete při skladování vajec špičatou tyčí nahoru ve vzduchotěsné nádobě.
Pro úspěšný výsledek odchovu kuřat inkubační metodou nestačí pouze sbírat kvalitní vejce. Před pokládkou je důležité tento materiál ušetřit, a proto je potřeba znát a dodržovat podmínky skladování. Z článku se dozvíte podrobnosti o sběru, přípravě a skladování násadových vajec a také o důsledcích zanedbání těchto elementárních pravidel.
Jak sbírat vajíčka?
Zpočátku se může zdát, že ke snášce do inkubátoru je vhodné jakékoli vejce. Ale není tomu tak: pokud to kuře neslo bez kohouta, pak je neoplodněné a takové potomstvo se rozhodně nevylíhne.
Pokud chcete sami sbírat vajíčka pro chov ptačích potomků, pak poskytněte všem samicím pozornost samce.
Obvykle jeden kohout zvládne obsloužit 8 slepic za den. Na základě toho dokončete svou farmu, abyste získali vysoce kvalitní semenný materiál pro chovné potomstvo. Kromě přítomnosti embrya uvnitř je důležitý tvar a hmotnost vajíčka, hladkost a barva skořápky. To vše má význam i pro budoucí potomstvo.
Vejce, která jsou příliš velká nebo příliš malá, neobvykle protáhlá nebo kulatá, okamžitě vyhoďte. Inkubační vzorky by měly vážit mezi 50 a 70 g a měly by mít známý tvar s hladkou a rovnou skořápkou. Hrbolky, třísky, promáčkliny, praskliny, vápenné usazeniny na skořápce vajec: to vše naznačuje, že se jedná o nevhodný materiál pro inkubaci.
Na vejci by neměly být žádné cizí skvrny. A ještě více, vylíhnuté exempláře není třeba umývat! To může zničit ochrannou vrstvu a zanechat přímou cestu bakteriím a choroboplodným zárodkům ke žloutku. V případě silného znečištění je povoleno lehké otření vlhkým hadříkem, ale bez dezinfekčních prostředků.
Čím čerstvější je vejce, tím je vhodnější pro záložku: například pravděpodobnost vylíhnutí z vajec, která byla odebrána před 5 dny, je více než 90% az těch, která byla snesena před 2 týdny – již 70%.
Předpokládá se, že po týdnu skladování začnou ve vejci procesy ničení a z takových „starých“ vajec se mohou vylíhnout nemocná a slabá kuřata.
Při odběru materiálu pro snášku v inkubátoru bude správné každé vejce zkontrolovat ovoskopem.
Pokud takové zařízení není, stačí vajíčka zkoumat jednotlivě na světle (přiblížit je ke svítící žárovce). Žloutek by měl zaujmout pozici přesně uprostřed, neviset ven, nedeformovat se a nemá krvavé a jiné skvrny. Pod ním je vidět malá vzduchová komora (4-9 mm). Stejně jako žloutek by neměl “chodit” při převrácení vajíčka. Pokud najdete dvojitý žloutek, je lepší použít takové vejce pro jiné účely a vybrat si vzorky s jedním žloutkem pro záložku.
Musím říci, že bez ovoskopu bude obtížné zaznamenat vážné vady. Takže při vizuální kontrole nevidíte krevní sraženiny ani druhý žloutek. Ano, a vady skořápky nebudou vidět, nemluvě o velikosti vzduchové komory uvnitř vejce. Pokud se rozhodnete brát chovná kuřata vážně, budete si muset pořídit ovoskop. Pokud je cílem shromáždit vejce ke snášce do inkubátoru, pak je nutné je z hnízda odebrat ihned po demolici: zůstanou tak čistá a sníží se šance, že se dovnitř dostanou různé mikroorganismy.
Vajíčka sbírejte pravidelně, jinak se u slepic může probudit instinkt slepičí matky a budou sedět v hnízdě, aby je vylíhla. Nejagilnější slepice se svým kdákáním hlásí, že vám ráno přinesly vajíčko. Během první poloviny dne neustále nahlížejte do hnízd kurníku ke sklizni. Suroviny pro inkubátor se obvykle začínají sklízet od března. Pokud není dostatek kuřat, budete muset předem určit, kde budete nasbíraný materiál skladovat. Délka odběru celkového množství závisí také na podmínkách skladování.
Doba skladování
Přípustná skladovatelnost materiálu pro inkubaci je 21 dní, ale v zásadě mohou být vhodné i 20-25denní vzorky. Čím déle vajíčka čekají na snůšku, tím nižší jsou jejich inkubační vlastnosti. U různých ptáků je optimální trvanlivost vajec pro snášku mírně odlišná:
- kachna a husa – od 9 do 12 dnů;
- kuře – od 6 do 8 dnů;
- krůta – od 9 do 12 dnů.
Ušetřit vysoké procento šrafování je možné pouze při dodržení určitých pravidel ukládání. Mimochodem, slepičí a krůtí vejce lze skladovat vertikálně, husí a kachní výrobky si lépe zachovají své vlastnosti ve vodorovné poloze.
na aby vejce neztuhla a aby se zabránilo slepování žloutku, lze je pravidelně obracet z jedné strany na druhou. Když je potřeba shromáždit velké množství vajec ke snášce a čas se zdrží, lze vybrané vzorky zahřát (ne více než jednou za 3 dny), čímž se teplota zvýší na +37 stupňů.
V tomto režimu se doporučuje nechat vejce až 5 hodin: to pomůže udržet kvalitu inkubace a prodlouží skladovatelnost inkubačního materiálu až na 3,5 týdne. Můžete prodloužit jejich trvanlivost a zachovat jejich inkubační vlastnosti tím, že vejce umístíte do inkubátoru denně na 2 hodiny.
Ve velkochovech se proces stárnutí bílkovin a žloutku uměle zpomaluje umístěním inkubačního materiálu do speciálních komor, kde se mění výměna plynů. Jinými slovy, snižují množství kyslíku v prostředí, kde se vajíčka nacházejí. Tato metoda je účinná a funguje, ale není použitelná doma kvůli vysokým nákladům na proces a zařízení.
Předpoklady
Doma se inkubační materiál skladuje buď v běžných plastových obalech na vajíčka, nebo v kazetových boxech s plastovými přepážkami. Papírové a kartonové obaly absorbují vlhkost, proto je nežádoucí používat takové obaly pro tento účel. Musím říci, že nevhodné skladování může snížit líhnivost až o 25 %. Podívejme se podrobně na nejdůležitější režimy úložiště.
Влажность
Uchovávejte vzorky vybrané pro inkubaci v místnosti s čerstvým vzduchem a dobrou ventilací. Je nutné sledovat ukazatel relativní vlhkosti, měl by být 70-80%. Pokud je vzduch suchý, vejce se scvrknou, a pokud je vlhkost vysoká, vejce mohou plesnivět nebo se na skořápce srážet kondenzát, což negativně ovlivní kvalitu.
Pokud není k dispozici potřebný sklad a vzduch je příliš suchý, můžete při absenci průmyslového zvlhčovače použít osvědčenou metodu „dědečka“ a rozmístit po místnosti nádoby na vodu. Pokud se někomu zdá, že vlhkostní index nehraje při skladování osivového materiálu velkou roli, tak je to velký omyl.
Suchým vzduchem vejce vysychá a čím nižší je vlhkost, tím rychleji tento proces probíhá. Například při 80% vlhkosti je ztráta hmotnosti během 10 dnů skladování 0,7%. A při vlhkosti 60 procent – 2,5%. Speciální zařízení, psychrometr, pomůže udržovat a kontrolovat požadovanou vlhkost.
teplota
Na otázku, zda je možné položit vejce do inkubátoru z chladničky, neexistuje jednoznačná odpověď: vše závisí na teplotě v chladničce pro skladování. Nedoporučuje se uchovávat vejce snesená k vylíhnutí při relativně nízké teplotě.
Biochemické procesy by se v nich neměly zastavit a v chladném počasí je to možné. Ze stejného důvodu je nežádoucí skladovat je v lednici. V místnosti, kde se rozhodnete nechat inkubační materiál, by nemělo být teplo, ale ani velká zima.
I mírně chladná teplota bez kapek je klíčem k zachování inkubačních vlastností vajec. Zabraňte kondenzaci v důsledku kolísání teploty. Určitě se usadí na skořápce a mikroby a škodlivé bakterie se mohou dostat k embryu prostřednictvím kapiček vody.
Zkušení chovatelé drůbeže doporučují skladovat inkubační materiál při teplotě asi 8-12 stupňů Celsia.
Při skladování při teplotě 20-25 stupňů je možný předčasný vývoj embrya, které později zemře. Pokud přesto není možné zajistit správnou teplotu pro skladování násadových vajec, budete je muset uchovávat v chladničce, ale budete muset dodržovat řadu pravidel:
- taková vejce jsou umístěna na samém dně chladničky;
- nastavte teplotu v komoře na ne více než 12 stupňů;
- po 3 dnech skladování v chladničce musí být tato vejce zahřátá v inkubátoru po dobu 5 hodin při teplotě 37-38 stupňů;
- poté je třeba je ochladit na + 22-23 stupňů a zavřít zpět do chladničky;
- takové zahřívání se provádí každý pátý den, to znamená, že tímto způsobem mohou být skladovány až 20-25 dní.
A abyste se nezmátli v čerstvosti vajec při zahřívání, na každé z nich můžete jednoduchou tužkou uvést datum sběru: nemusíte silně tlačit, stačí lehce, aby bylo jasné, kolik vejce z kurníku byla uložena v lednici.
Důležité: Vejce musí mít před snáškou pokojovou teplotu. A ještě něco: pokud není možné vejce dlouhodobě skladovat při doporučené teplotě 8-12 stupňů Celsia, lze je uchovávat dva dny při +18 stupních, ale ne déle.
Následky nesprávných skladovacích podmínek
Pokud vejce skladujete při teplotách pod +5 stupňů, embryo zemře. Takové vzorky již nebudou vhodné pro inkubaci. I když snesete požadované vlhkostní a teplotní podmínky, ale máte vybraná špinavá vejce, je také lepší je nepoužívat k chovu.
Výkaly mohou infikovat embryo a infekce povede ke smrti kuřátka během líhnutí. Ale i omytá vejce jsou pro inkubaci nevhodná. Inkubační materiál lze v nejlepším případě čistit suchou houbou nebo otřít mírně navlhčeným hadříkem, ale je to jen v nezbytně nutných případech. Obecně platí, že pro skladování je lepší volit čistá a kvalitní vejce. Je zřejmé, že věk nosnice, plodnost kohouta ovlivňují výsledek inkubace, ale důležitým bodem jsou také podmínky skladování.
Při špatných teplotních podmínkách, vysoké vlhkosti nebo příliš suchém vzduchu nemusí výsledek také potěšit: líhnivost bude nízká a ta mláďata, která se objeví, mohou mít vývojové vady. Náhlé změny teploty jsou také nepřijatelné, protože za takových podmínek se na vejcích tvoří kapky vody.
Kondenzace je schopna zničit embryo, přes které mohou vstoupit patogenní mikroorganismy. Špatné větrání v místnosti, kde se skladuje semenný materiál, také vede ke snížení inkubačních kvalit materiálu. Pokud není dobrý ventilační systém, rychlost stárnutí žloutku a bílku se zvyšuje. Navíc se nedoporučuje regulovat index teploty a vlhkosti otevíráním a zavíráním dveří a okenních rámů. Průvan urychluje odpařování vlhkosti z vajec.
