1. Hovno, vědecky „výkaly“ – (latinsky výkaly; synonymum: výkaly, hovno, výkaly, hovínko, bzdo, anální čokoláda, hovno, šup, anální plastelína, kavelyki, židle atd.) – obsah distální části tlustého střeva, které se uvolňuje při defekaci.
2. Zrození sraček, tzn. jeho zrození na svět se nazývá defekace. Defekace (defaecatio; latinsky „očista“, z defaex, faecis sediment, hustý; synonyma – sraní, kladení larev, sraní, vymačkávání čokolády, odlehčení, chození na toaletu ve velkém množství atd.) – komplexní reflexní akt vylučování výkalů ze střev přes řitní otvor.
3. Ke zrození sraček dochází přes řitní otvor (řitník, PNA, BNA, JNA; proctos; synonymum: řitní otvor, řitní otvor, řitní otvor, kretén, prdel, prdel, prdel, prdel, čokoládovna, sezamový knoflík, čokoládové oko, anální trhlina , zadní fisura atd.) – poslední, ven se otevírající část análního kanálu. Někdy ke zrození sraček dochází s obtížemi, v divoké agónii a pokusech. V tomto případě máme co do činění se zácpou (viz bod 8).
4. Když někdo nemá brýle, no, to se někdy od přírody stává, pak je řitní otvor vytvořen uměle. Říká se jí nepřirozená – (Anus praeternaturalis) a jde o uměle vytvořenou zevní píštěl tlustého střeva chirurgickým zákrokem, při které se její obsah zcela uvolní.
5. Někdy se také musíte vypořádat s neperforovaným konečníkem (anus imperforatus). V takových případech bychom měli mluvit o anální atrézii. Obecně je atrézie (atrézie; a-řecky otevření tresis) vývojová anomálie: absence přirozeného otvoru nebo kanálu.
6. Staleté studie sraček umožnily jejich systematizaci a rozlišení jejich různých typů. Klasifikace sraček je založena na různých kritériích.
A) V závislosti na hustotě může být kapalný nebo pevný.
B) Podle barvy – hnědá, žlutá, řepově fialová, písková, zakalená šedá, černá, méně často fialová.
C) Čichem: megapáchnoucí, s dusivým miasmatem, silně páchnoucí, středně páchnoucí, lehce páchnoucí. Nic takového jako smradlavé sračky neexistuje.
D) podle chuti:
chutný – nechutný;
* – hořký, s příchutí pelyňku;
– nakyslé, s chutí nakládaných okurek;
— nasládlá, s příchutí karamelového „kiss-kiss“;
– bez chuti, jako obyčejné sračky.
D) podle chemického složení – zdravé – nezdravé.
E) podle přítomnosti červů – helmintické – bezčervové.
E) lepivostí – lepkavý – nelepivý (suchý).
G) podle tvaru: hromada, bagel, louže, klobása, hrášek, segmentový, plochý chléb, kozinaki, sezamová semínka atd.
H) proložené balastními látkami: se semeny vodního melounu, se semeny malin, se slupkou klobásy, s peckami z třešní, se slupkou rajčat atd.
I) podle říše sraček: člověk – zvíře.
J) podle pohlavních znaků toho, kdo sral: muž – žena.
K) podle věku sršícího: dospělý – dítě.
L) podle data spotřeby: čerstvé, mladé, staré.
Pokud jde o čistě lékařskou klasifikaci, lze rozlišit řadu dalších druhů sraček. Mluvíme-li tedy o acholickém trusu, máme co do činění se sračky šedavé barvy, jílovité konzistence, vznikající při nedostatečném toku žluči do střev. Častěji vidíme stolici, která je tvarovaná, tzn. zachování určitého tvaru po defekaci. Méně často se setkáme s kašovitým trusem – netvořeným, s konzistencí tekuté kaše, která vzniká např. při fermentační dyspepsii, steatoree, užívání projímadel. Hnědé sračky s hnilobným zápachem, které se tvoří při hnilobné dyspepsii, se nazývají hnilobné výkaly. Nechybí ani hladové výkaly – to jsou suché, řídké, hrudkovité, odbarvené sračky s hnilobným zápachem, vznikající u kojenců v důsledku nedostatečné výživy.
Často produkujeme „ovčí“ výkaly, tzn. fragmentární výkaly, husté sračky ve formě hrudek nebo kuliček tmavě hnědé barvy, vzniklé při hyperkinetické zácpě. Původní hovno, první výkaly produkované novorozencem je mekonium.
7. Kupodivu má prdel složitou strukturu a vysoce organizovanou strukturu. Při putování neznámými labyrinty řitního otvoru se můžeme setkat s análními dutinami, análními papilami a análními sloupci.
Anální dutiny – anální dutiny (sinus anales, PNA; sinus rectales, BNA, JNA; synonymum: blink sinus, rektální sinus) – prohlubně ve stěně řitního kanálu, umístěné mezi análními sloupci.
Anální sloupce – anální sloupce (columnae anales, PNA; columnae rectales, BNA, JNA; synonymum: blikající sloupce, rektální sloupce) – podélné záhyby sliznice řitního kanálu.
Anální papily (papillae anales) jsou malé výrůstky sliznice análního kanálu, které jsou zbytky kloakální membrány.
8. Zácpa (constipatio, obstipatio; synonymum: zácpa, zácpa) – pomalé, obtížné nebo systematicky nedostatečné vyprazdňování.
alimentární zácpa (s. alimentaria) – zácpa způsobená prodlouženým
konzumací lehce stravitelných potravin, které neobsahují látky stimulující
střevní motilita.
zánětlivá zácpa (s. inflammatoria) – Z., způsobená
zánětlivý proces v tlustém střevě; se periodicky mění
krátkodobý průjem.
hyperkinetická zácpa (s. hyperkinetica; synonymum: Z. hypermotor, Z.
spastická) – neurogenní Z., způsobená výskytem křečí
tlusté střevo.
hypodynamická zácpa (s. hypodynamica) – přechodná Z.,
způsobené nedostatečnou fyzickou aktivitou v kombinaci se slabostí
kosterní svalstvo; pozorovali ulice trpící chronickými nemocemi
a ti, kteří mají dlouhodobý klid na lůžku.
hypokinetická zácpa (p. hypokinetica; synonymum: Z. atonický, Z.
hypomotorické) – neurogenní Z., způsobené poklesem motor
činnost tlustého střeva.
dyskinetická zácpa (s. dyskinetica) – neurogenní zácpa způsobená
porucha motility tlustého střeva s rozvojem spasmu u některých a atonie u jiných
jeho další oblasti.
falešná zácpa (str. falsa) – systematické nedostatečné vyprazdňování
střev, způsobené duševními poruchami s fixací
pozornost na akt defekace, množství a vzhled stolice atd.
léčivá zácpa (p. medicamentosa) – Z. způsobená braním
léky, které narušují střevní motilitu nebo tvorbu stolice
(např. gangliolytika, anticholinergika, trankvilizéry, některá antacida
zařízení).
mechanická zácpa (p. mechanica) – zácpa způsobená trvalým
snížení lumen tlustého střeva způsobené onemocněním nebo abnormalitou
rozvoj.
neurogenní zácpa (s. neurogena) – zácpa způsobená poruchami
nervová regulace střevní motility.
obvyklá zácpa (p. habitualis) – problém, který se vyvíjí v důsledku
systematické potlačování nutkání na stolici.
proktogenní zácpa (p. proctogena) – C. způsobená poruchou
akt defekace u některých onemocnění konečníku (proktitida, fisury
anus, proktosigmoiditida atd.) spojené s bolestí
nebo oslabení citlivosti nervových receptorů rektální ampule.
Straussova proktogenní zácpa (proctostasis paradoxa; N. Strauss,
1868-1945, něm lékař) – dlouhodobé nahromadění tvrdých výkalů v ampuli
konečníku s vytvořením centrálního kanálu v nich, kterým
tekutá stolice je vypuzována prudkým nutkáním.
reflexní zácpa (s. reflectoria) – zácpa způsobená reflex
účinky na střevní svaly při onemocněních jiných částí
trávicí trakt, urogenitální systém atd.
symptomatická zácpa (s. symptomatica; synonymum Z. sekundární) – Z.,
rozvíjející se jako projev nějaké nemoci.
toxická zácpa (s. toxica) – zácpa způsobená chron
intoxikace látkami, které přímo ovlivňují nervosvalový
aparátu tlustého střeva nebo centrálního nervového systému.
9. Lidé, kteří studují výkaly, jako já, ostatní koprofilové a koprofágové, jsou fixováni na anální fázi (podle Sige Freuda). Anální fáze je označení užívané psychoanalytiky pro fázi tvorby libida, během níž mají podle nich prvořadý význam emoce spojené s defekací; Odpovídá věku 2-4 let.
10. Nejčastější chybou při vyprazdňování do záchodu a rezervoárů z pozice spherhu je nedostatečná vzdálenost mezi svěračem a hladinou vody. Často vyměšované sračky padají do vody, klokotají a šíří cákance, které se usazují na hýždích, stehnech, rozkroku a tím způsobují nepříjemný pocit studené vlhkosti na těle. Abyste předešli podobnému incidentu, měli byste buď položit třikrát přeložený kus toaletního papíru na vodní hladinu toaletní nádržky (to změkčí pád a ztlumí cákance), nebo si vezměte pravítko a změřte vzdálenost mezi voda na záchodě a zamýšlené umístění brýlí při přistání. Tato vzdálenost by neměla být menší než 42 cm (při průměrné měrné hmotnosti porce fekálií 430 gramů), aby cákance nedosáhly a ne větší než 78 cm, aby se vám náhodou neposraly sandály.
11. Slavná značka toaletního papíru – „52 metrů“ je naprostá sračka. Po provedení 100 měření nebyl identifikován jediný případ přesné shody délky. V 70 % případů byla délka menší (od 2 154 cm).
12. Je mylná představa, že zápach po defekaci na toaletě je eliminován osvěžovačem vzduchu. Při jeho použití se tóny šeříku, mořského vánku a citrusů mísí s vůní výkalů. Ale to nebrání tomu, aby to byl zápach výkalů.
13. Průměrná doba trvání defekace a souvisejících procedur jsou 4 minuty.
14. Poslech hudby a čtení je nejlepší kombinovat s defekací. Nejhorší (podle průměrných statistických průzkumů), ale u mě je to naopak, je sex a pojídání jídla.
15. Mnoho milovníků prodloužené defekace, kteří vyloučili hovno, nadále sedí na tlačenici a začínají číst. Tito lidé se sobecky nestarají o estetické vjemy oněch zástupců lidské rasy.
Střeva každého člověka fungují jinak. Existují však ukazatele, které jsou normou. Z článku se dozvíte, jaký druh stolice u dospělého je považován za normální, co mohou její změny naznačovat a jak pomoci tělu správně fungovat.
Barva stolice
Normální barva stolice je považována za hnědou, je to kvůli přítomnosti stercobilinu – žlučového pigmentu, který se tvoří pod vlivem střevních bakterií z bilirubinu 1.
Barva stolice u zdravého člověka je ovlivněna povahou potravy 1:
- světle hnědá, žlutá – s mléčnými potravinami;
- tmavě hnědá – s masovou stravou;
- nazelenalý – s rostlinnou stravou;
- načervenalý – z konzumace řepy;
- tmavý – při konzumaci borůvek, černého rybízu a velkého množství kávy.
Barva stolice se může změnit i při užívání některých léčivých látek: vizmut, železo, karbolen zbarví stolici na černo, rebarbora, list alexandrie – žlutohnědý, síran barnatý (používá se při rentgenových kontrastních studiích) – světle žlutá nebo bílá 1.
Barva stolice se může změnit i při užívání některých léčivých látek: vizmut, železo, karbolen zbarví stolici na černo, rebarbora, list alexandrie – žlutohnědý, síran barnatý (používá se při rentgenových kontrastních studiích) – světle žlutá nebo bílá 1.
Kromě dietních návyků nebo užívání řady léků mohou barvu stolice ovlivnit patologické procesy v trávicím traktu 1, 2:
- černá (dehtově zbarvená) se vyskytuje s krvácením do žaludku a horních střev;
- tmavě hnědá – při nedostatečném trávení v žaludku, hnilobné procesy v tlustém střevě, záněty tlustého střeva, zvýšená sekrece sekretů buňkami tlustého střeva, zácpa;
- zlatožlutá je způsobena barvou nezměněného bilirubinu a indikuje potlačení růstu prospěšné mikroflóry (například po užívání antibiotik);
- červená může být způsobena krvácením v dolní části trávicího traktu;
- šedá se objevuje při nedostatečné produkci enzymů slinivkou;
- bílá, jílovitá – při onemocněních jater a žlučových cest, kdy se zastaví tok žluči do střev a zbarví se výkaly.
- zlatožlutá je způsobena barvou nezměněného bilirubinu a indikuje potlačení růstu prospěšné mikroflóry (například po užívání antibiotik);
- červená může být způsobena krvácením v dolní části trávicího traktu;
- šedá se objevuje při nedostatečné produkci enzymů slinivkou;
- bílá, jílovitá – při onemocněních jater a žlučových cest, kdy se zastaví tok žluči do střev a zbarví se výkaly.
U některých infekčních onemocnění může stolice získat charakteristické barevné změny, což napomáhá ke správné diagnóze. Při salmonelóze tedy může mít stolice nazelenalý odstín jako „bažinaté bahno“ 3, s cholerou – vzhled „rýžové vody“ s plovoucími vločkami šedé barvy bez zápachu nebo s vůní syrových ryb, s břišním tyfem – tzv. vzhled „hrachové polévky“, s úplavicí – druh „masové rýhy“, při rotavirech může být stolice zpěněná a žlutá 1, 2.
Konzistence stolice
Výkaly mají normálně jednotnou, hustou konzistenci 1. Pastovitá stolice může být důsledkem nedostatku pankreatických enzymů a žluči. Tekuté – se zvýšenou peristaltikou a záněty v tenkém a tlustém střevě. Pastovitá stolice vzniká při fermentačních procesech v tlustém střevě, kolitida s průjmem a zrychleným průchodem potravy, chronické záněty v tenkém střevě 1, 2.
Výkaly mají normálně jednotnou, hustou konzistenci 1. Pastovitá stolice může být důsledkem nedostatku pankreatických enzymů a žluči. Tekuté – se zvýšenou peristaltikou a záněty v tenkém a tlustém střevě. Pastovitá stolice vzniká při fermentačních procesech v tlustém střevě, kolitida s průjmem a zrychleným průchodem potravy, chronické záněty v tenkém střevě 1, 2.
Tvar stolice
- „ovčí výkaly“ (jednotlivé koule) – pro přetrvávající zácpu s nedostatkem vody ve výkalech;
- stuha, ve tvaru tužky – kvůli přítomnosti nějaké překážky v konečníku.
- neformovaná stolice – se zvýšenou střevní motilitou, v důsledku nedostatečného vstřebávání vody nebo s hojným vylučováním zánětlivé tekutiny (exsudátu) a hlenu střevní stěnou 1.
Vůně výkalů
Zápach stolice je normálně cítit kvůli přítomnosti těkavých sloučenin, které se tvoří v důsledku bakteriálního rozkladu bílkovin. S nadbytkem bílkovinných potravin se vůně zesílí, při zácpě téměř úplně zmizí, protože pohyb potravy střevem se zpomalí a některé z těchto sloučenin mají čas se vstřebat 2 .
Vůně stolice se může lišit o 2:
- hnilobný – při poruchách trávení v žaludku, hnilobném rozkladu potravy ve střevech, ulcerózní kolitidě v důsledku tvorby látek se specifickým zápachem – sirovodík a methylmerkaptany;
- fetid (vůně žluklého oleje) – kvůli nedostatku pankreatických enzymů, nedostatku žluči a mastných kyselin vstupujících do střev;
- slabý – při poruše trávení v tlustém střevě, zácpa, zrychlený průchod potravy střevy;
- kyselé – při fermentačních procesech ve střevech v důsledku tvorby těkavých organických kyselin (máselná, octová, valerová).
Vůně stolice se může lišit o 2:
- hnilobný – při poruchách trávení v žaludku, hnilobném rozkladu potravy ve střevech, ulcerózní kolitidě v důsledku tvorby látek se specifickým zápachem – sirovodík a methylmerkaptany;
- fetid (vůně žluklého oleje) – kvůli nedostatku pankreatických enzymů, nedostatku žluči a mastných kyselin vstupujících do střev;
- slabý – při poruše trávení v tlustém střevě, zácpa, zrychlený průchod potravy střevy;
- kyselé – při fermentačních procesech ve střevech v důsledku tvorby těkavých organických kyselin (máselná, octová, valerová).
Množství výkalů
Zdravý člověk vyloučí 100-200 g stolice denně 2. Objem stolice vytvořené ve střevech do značné míry závisí na obsahu hrubé vlákniny v potravě: jak se říká „jako stůl, taková je židle“ 4. Převaha bílkovinných potravin v nabídce vede ke snížení množství výkalů, zatímco zeleninové potraviny vedou ke zvýšení 1. Muži a mladí lidé mají větší hmotnost stolice než ženy a starší lidé 5 .
Na změnu množství stolice má vliv i stravitelnost (strávitelnost) potravy.
Vylučování stolice více než normálně lze pozorovat při narušení toku žluči, nedostatečnosti slinivky břišní, nedostatečném trávení v tenkém střevě (fermentační a hnilobné procesy, záněty), s kolitidou s průjmem a ulceracemi, zrychlenou evakuací z tenkého a tlustého střeva. Pokud je narušena absorpce živin střevní stěnou v tenkém střevě (enteritida, amyloidóza), objem stolice může být obrovský –
do 1,5-2 kg 1, 2.
Velké množství stolice je také charakteristické pro některá infekční onemocnění, která se vyskytují při zánětech tenkého střeva (cholera, salmonelóza, virové průjmy atd.) 3.
Vylučování stolice více než normálně lze pozorovat při narušení toku žluči, nedostatečnosti slinivky břišní, nedostatečném trávení v tenkém střevě (fermentační a hnilobné procesy, záněty), s kolitidou s průjmem a ulceracemi, zrychlenou evakuací z tenkého a tlustého střeva. Pokud je narušena absorpce živin přes střevní stěnu v tenkém střevě (enteritida, amyloidóza), objem stolice může být obrovský – až 1,5-2 kg 1, 2.
Velké množství stolice je také charakteristické pro některá infekční onemocnění, která se vyskytují při zánětech tenkého střeva (cholera, salmonelóza, virové průjmy atd.) 3.
Objem stolice menší než normálně se vyskytuje při zácpě 2. Chronická zácpa může být založena na různých mechanismech v důsledku porušení struktury nebo nejčastěji funkce střeva 6 . Problém zácpy se musí začít řešit změnou životního stylu a stravy: musíte zvýšit fyzickou aktivitu a provádět gymnastiku, abyste normalizovali funkci střev, přidělili další čas na toaletu a vytvořili pohodlné podmínky pro pohyby střev. Ve své stravě byste především neměli vynechávat snídani, zvýšit podíl ovoce, zeleniny a bobulovin a vypít alespoň 1,5–2 litry tekutin denně 7 .
Pokud nelékové metody nejsou dostatečně účinné, lze je doplnit laxativy 7 . Do této skupiny patří například lék Guttalax®. Účinná látka léku Guttalax® – pikosíran sodný – má dvojí mechanismus účinku: stimuluje motorickou aktivitu tlustého střeva a podporuje hromadění vody, což vede ke stimulaci defekace a změkčení stolice 9. Vzhledem k tomu, že Guttalax® není návykový, lze jej použít buď jednou podle potřeby, nebo v případě potřeby častěji 9 . Dávková forma kapek umožňuje zvolit požadované individuální dávkování 8 .
Jakékoli změny ve stolici by měly být hlášeny svému lékaři, protože mohou naznačovat zažívací onemocnění, parazity nebo infekce. K objasnění diagnózy může lékař předepsat testy nebo jakékoli instrumentální výzkumné metody, jejichž výsledky mohou pomoci určit úroveň a povahu poruch, stejně jako další taktiku léčby 2 .
Pokud nelékové metody nejsou dostatečně účinné, lze je doplnit laxativy 7 . Do této skupiny patří například lék Guttalax®. Účinná látka léku Guttalax® – pikosíran sodný – má dvojí mechanismus účinku: stimuluje motorickou aktivitu tlustého střeva a podporuje hromadění vody, což vede ke stimulaci defekace a změkčení stolice 9. Vzhledem k tomu, že Guttalax® není návykový, lze jej použít buď jednou podle potřeby, nebo v případě potřeby častěji 9 . Dávková forma kapek umožňuje zvolit požadované individuální dávkování 8 .
Jakékoli změny ve stolici by měly být hlášeny svému lékaři, protože mohou naznačovat zažívací onemocnění, parazity nebo infekce. K objasnění diagnózy může lékař předepsat testy nebo jakékoli instrumentální výzkumné metody, jejichž výsledky mohou pomoci určit úroveň a povahu poruch, stejně jako další taktiku léčby 2 .