Hroznová. To je lahodné a sladké slovo! Proč bychom měli milovat hrozny a proč bychom se měli bát? Podívejme se podrobně na složení a vlastnosti hroznových bobulí Obsah kalorií hroznů je 45-82 kcal na 100 g Světlé odrůdy mají méně kalorií, tmavé odrůdy mají více kalorií Vinné bobule.
Hrozny. To je lahodné a sladké slovo! Proč bychom měli milovat hrozny a proč bychom se měli bát? Podívejme se podrobně na složení a vlastnosti hroznových bobulí.
Kalorický obsah hroznů je 45-82 kcal na 100 g. Světlé odrůdy mají méně kalorií, tmavé mají více kalorií.
Hrozny obsahují v průměru 55-85% vody. 100 g hroznů obsahuje asi 15 g sacharidů, 1.6 g vlákniny, až 0.8 g organických kyselin a asi 0.6 g bílkovin a tuků.
Sladkost bobulí zajišťuje fruktóza a glukóza, ale obsahuje také cukry, jako je xylóza a rafinóza. Asi polovinu sacharidů tvoří glukóza. Jedná se o nejjednodušší sacharid. Právě na glukózu se v našem těle štěpí všechny sacharidy. Pak je to jen oxid uhličitý a voda. Glukóza je rychlým zdrojem energie pro mozek, svaly a další orgány a tkáně našeho těla. Konzumací hroznů dodáváme svému tělu hotovou glukózu „na stříbrném podnose“ a nemusí ji pracně extrahovat z disacharidů (laktóza, sacharóza) nebo polysacharidů (škrob). Hrozny proto budou dobrou posilou, když potřebujete glukózu – při fyzické práci, při dlouhodobé duševní práci. Ale v tomto ohledu by se hrozny neměly jíst, pokud máte cukrovku a obezitu. Protože volná přebytečná glukóza se na našich „stranách“ snadno přemění na rezervní tuky. Hrozny proto nejsou zařazeny do jídelníčku na hubnutí. Ale s fyzickým vyčerpáním, podváhou a anorexií se hrozny budou hodit.
Hroznové bobule jsou zásobárnou vitamínů, mikroprvků a makroprvků.
100 gramů bobulí obsahuje: draslík (až 225 mg – při denní potřebě cca 2000-3000 mg), hořčík (až 17 mg při denní potřebě cca 500-900 mg), vápník (až 30 mg s denní potřeba asi 800-1200 mg, sodík (až 26 mg při denní potřebě asi 5-10 g), křemík (až 12 mg), fosfor (až 22 mg při denní potřebě asi 2 g), zinek (do 0.09 mg s denní potřebou asi 15 mg), kobalt (do 2 mcg s denní potřebou asi 70 mcg), železo (do 0.6 mg s denní potřebou asi 20-30 mg), mangan (do 0.09 mg s denní potřebou asi 2-5 mg), molybden (3 mcg s denní potřebou asi 200 mcg), hliník (do 0.38 mg s denní potřebou asi 30-50 mg ), síra (do 7 mg při denní potřebě cca 500-800), chlor (do 1 mg), měď (do 0.8 mg s denní potřebou cca 3 mg), fluor (do 12 mcg s denní potřeba asi 80 mcg), jód (až 8 mcg s denní potřebou asi 200 mcg)
Kompozice vitamínů: kyselina askorbová nebo vitamín C (až 15 mg s denní potřebou asi 100 mg), fylochinony nebo vitamin K (až 2 mcg s denní potřebou asi 120 mcg), biotin (až 1.5 mcg s denní potřebou asi 500 mcg), flavonoidy nebo vitamin P (až 0.045 mg s denní potřebou asi 25 mg), kyselinu listovou nebo vitamin B9 (až 4 mcg s denní potřebou asi 400 mg), riboflavin nebo vitamin B2 ( do 0.07 mg s denní potřebou asi 3.5 mg), thiamin nebo vitamin B1 (do 0.05 mg s denní potřebou asi 2 mg), vitamin A nebo retinol (do 0.1 mg s denní potřebou asi 2.5 mg ), karoten (do 1.3 mg), niacin nebo vitamin B3 (PP) (do 0.3 mg s denní potřebou asi 25 mg).
Díky tak bohatému složení při každodenní konzumaci hrozny má příznivý vliv na činnost nervové soustavy. Díky vysokému obsahu draslíku může působit močopudně, čehož lze využít při otocích a vysokém krevním tlaku, mikronefrolitiáze.
Obsahuje hrozny a organické kyseliny: jantarová, vinná, jablečná, fosforečná, křemíková, mravenčí, šťavelová, fumarová, glykolová, glukonová. Organické kyseliny hrají v lidském těle velmi důležitou roli – podílejí se na obnově acidobazické rovnováhy. Při nevhodné, nevyvážené stravě, při konzumaci velkého množství sladkostí, při chronickém stresu a pod vlivem nepříznivých faktorů prostředí se v těle hromadí velké množství podoxidovaných produktů, které posouvají acidobazickou rovnováhu do kyselé straně a organické kyseliny mají tendenci alkalizovat. Organické kyseliny stimulují sekreci a motilitu gastrointestinálního traktu, zlepšují metabolismus. Mají antioxidační vlastnosti a zvyšují energetické zásoby buněk (kyselina jantarová).
Hrozny obsahují uronové kyseliny a pektiny – až 1.6 %. Uronové kyseliny se používají v játrech k detoxikaci a odstraňování těžkých kovů. Pektinové látky (deriváty uronových kyselin) pomáhají čistit střeva a snižovat hladinu cholesterolu – a to snižuje riziko onemocnění kardiovaskulárního systému a rakoviny.
Enzymy obsažené v hroznech – peroxidáza, esteráza, lipáza, katecholoxidáza – zlepšují metabolismus.
Hlavním rysem hroznů je, že obsahují ve slupce a semenech flavonoidy resveratrol a proanthokyanidinys výraznými antioxidačními vlastnostmi. Resveratrol a proanthokyanidiny mají schopnost zpomalovat oxidaci cholesterolu, a tím zpomalovat aterogenezi (poškození cév aterosklerotickými pláty) – a to prevence mrtvice, infarktu myokardu, aterosklerotické demence. Resveratrol a proanthokyanidiny díky své antioxidační aktivitě pomáhají zpomalovat proces stárnutí organismu a jsou protirakovinné látky. Resveratrol má estrogenní aktivitu (fytoestrogen) – snižuje riziko osteoporózy, stimuluje syntézu kolagenu. Tato látka je však obsažena pouze v tmavých odrůdách hroznů (čím tmavší hrozny, tím více resveratrolu obsahuje), v bobulích bílých hroznů se nenachází. Proanthokyanidiny mají schopnost rozšiřovat cévy, zlepšovat mikrocirkulaci v tkáních a zpomalovat tvorbu trombů. Proanthokyanidiny se podílejí na procesu chelace – zlepšují odstraňování těžkých kovů z těla.
Hroznová semínka obsahují hroznový olej – polynenasycenou kyselinu linolovou, vitamín E, vitamín A, vitamín C, resveratrol, proanthokyanidiny – všechny tyto složky tvoří silný antioxidační komplex, proto by se hrozny měly jíst se semeny.
Antokyany (pigmentové glykosidy) jsou dalším typem bioflavonoidů, které zajišťují barvu bobulí, mají baktericidní účinek, posilují stěny kapilár a působí protiedematózně a mají také antioxidační aktivitu.
Resveratrol, proanthokyanidiny a antokyany, stejně jako jiné bioflavonoidy, se v lidském těle nevytváří a musí být získávány z potravy.
Phytoncides – antimikrobiální látky – nacházející se jak v hroznech, tak v listech.
Aminokyselin je v malém množství – leucin, methionin, arginin, lysin, histidin, glycin, cystin.
Hrozny by se neměly konzumovat pro gastritidu s vysokou kyselostí a peptický vřed žaludku a dvanáctníku, protože stimuluje produkci žaludeční šťávy a může vyvolat exacerbaci onemocnění. Stejná vlastnost je spojena se zvýšením chuti k jídlu, takže lidé se zvýšenou tělesnou hmotností a ti, kteří chtějí zhubnout, by měli jíst hrozny opatrně.
Hrozny stimulují střeva a mohou mít projímavé účinky, takže nedoporučuje se při průjmu a náchylnosti k němu. Hrozny se také nedoporučují, pokud máte sklony k plynatosti. Pokud ale máte sklony k zácpě, hrozny se budou hodit.
Hrozny jsou zakázány při chronickém selhání ledvin, protože obsahuje velké množství draslíku.
Při chronických plicních onemocněních s přítomností chronického respiračního selhání je třeba hrozny omezit, jako všechny sladkosti, kvůli vysokému obsahu glukózy, která se z našeho těla vylučuje ve formě oxidu uhličitého plícemi a vodou.
Hrozny byste měli jíst opatrně v přítomnosti alergická onemocnění a chronická zánětlivá onemocnění, protože nadbytek glukózy podpoří zánětlivý proces.
A tak po prozkoumání hroznů ze všech stran můžeme dojít k závěru, že se jedná o jedinečný potravinářský produkt, bohatý na vitamíny, minerály, antioxidanty, organické kyseliny a pektiny, schopný zlepšit stav nervového a kardiovaskulárního systému a zlepšit fungování játra a celý gastrointestinální trakt, působí proti stárnutí, je prevencí rakoviny. Pokud nemáte žádné kontraindikace, jezte s užívejte si a buďte zdraví!
Na celém světě se ročně vypěstuje více než 70 milionů tun hroznů, což je více než banánů, pomerančů nebo jablek. Pouze 12 % z tohoto čísla však připadá na hrozny určené ke konzumaci v čerstvém stavu. Většina vyprodukovaného ovoce se přemění na víno.
Rodištěm hroznů se obvykle nazývá Blízký východ, kde jeho pěstování začalo asi před 6-8 tisíci lety. A zhruba ve stejné době se na území Gruzie objevily první archeologické nálezy výroby vína v lidské kultuře. Staří Egypťané zaznamenali v hieroglyfech, jak pěstovali hrozny a vyráběli z nich víno. Po Egyptě se produkce hroznů a vína rozšířila do různých oblastí Evropy a později i do Ameriky.
- Nutriční hodnota hroznů
- Výhody hroznů
- Poškození hroznů
- Je možné jíst hrozny s kameny?
- Jak vybírat a skladovat hrozny?
- Recepty z hroznů
Nutriční hodnota hroznů
Nejvyšší koncentrace živin se nachází ve slupkách a peckách hroznů a ve většině vědeckých studií o hroznech vědci zkoumali samotné výtažky z těchto částí. Hroznová dužina obvykle neobsahuje více než 5 % množství antioxidantů nalezených ve slupce a semenech.
Průměrná nutriční hodnota různých odrůd hroznů na 100 gramů.
Kromě toho hroznové plody obsahují látky, jako jsou:
- lipofilní vitamíny (vitamín K);
- měď;
- Vitamíny B;
- vlákno.
Jedna z nejudržitelnějších odrůd hroznů, Concorde, obsahuje fytonutrienty nezbytné pro lidské tělo:
- fenol;
- polyfenol;
- resveratroly (přírodní fytoalexin) a karotenoidy.
Fytonutrienty jsou skupinou bioaktivních sloučenin, které dodávají ovoci a zelenině jejich specifickou barvu, chuť a vůni.
Odrůda hroznů “Russian Concord”.
Výhody hroznů
Užitečné vlastnosti hroznů do značné míry závisí na jeho odrůdě a kvalitě samotných plodů. Mnoho produktů z hroznů, jako jsou rozinky, obsahuje o něco méně různých látek než čerstvé bobule.
Antioxidanty
Antioxidanty v těchto bobulích jsou většinou zastoupeny přírodními potravinářskými barvivy – flavonoidy. Takových látek je v hroznech více než sto. Ovoce je obzvláště bohaté:
- vitamín C;
- mangan
- beta karoten;
- resveratrol.
Ten podle vědců velmi aktivně projevuje své vlastnosti v hroznech, což pomáhá při prevenci mnoha nemocí.
Podporuje kardiovaskulární zdraví
Hrozny obsahují hodně polyfenolů. Tyto sloučeniny pomáhají tělu regulovat hladinu „dobrého“ cholesterolu. Studie z roku 2009 ukázala, že polyfenoly v hroznech pomáhají snižovat riziko aterosklerózy (chronické cévní onemocnění).
Vědci poznamenávají, že vysoký obsah těchto sloučenin v hroznech (zejména červených hroznech) může vysvětlit, proč mají lidé ve Francii nižší výskyt ischemické choroby srdeční. Vědci naznačují, že resveratrol v hroznech snižuje riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění právě díky svým antioxidačním vlastnostem.
Metaanalýza dietologů v publikaci BMJ zjistila, že vláknina v ovoci snižuje „špatný“ cholesterol a zabraňuje srdečním a cévním onemocněním. Proces trávení vyžaduje určité látky tvořené z cholesterolu. Lidská játra odebírají cholesterol z krevního oběhu, aby vytvořily tyto látky a snižují množství „špatného“ cholesterolu v těle.
Flavonoidy také chrání srdce před krevními sraženinami a snižují škody způsobené vysokým cholesterolem. Rutin obsažený v bobulích funguje jako blokátor tvorby některých bílkovin. A to zase zabraňuje tvorbě krevních sraženin a snižuje riziko srdečních onemocnění.
100-120 gramů hroznů může obsahovat více než 20 % denní dávky vitamínu K, je zodpovědný za mnoho reakcí v našem srdečním svalu a cévách a je potřebný pro správnou srážlivost krve. Jeho nedostatek v lidském těle může způsobit nebezpečné krvácení.
Cukrovka
Hrozny mají preventivní vlastnosti při riziku vzniku cukrovky, tvrdí vědecká práce amerických a britských vědců. Pokud vaše strava obsahuje:
- ovoce a zelenina,
- hrozny;
- Borůvky
riziko vzniku diabetu 2. typu je sníženo. Zejména vědci identifikovali pozitivní trend ke snížení rizika u žen různých věkových skupin.
Podporuje zdravé trávení
Obsah vlákniny v hroznech sice není příliš vysoký, ale 100-120 gramů ovoce tvoří asi 5 % jeho denní potřeby. Pro zdravé fungování tlustého střeva je lepší pravidelně používat hrozny jako lehkou svačinku během oběda nebo přestávek. V kombinaci s jinými zdravými potravinami bude taková strava velmi užitečná. Strava s vysokým obsahem vlákniny snižuje riziko hemoroidů a divertikulitidy.
Užitečné vlastnosti hroznů.
Sputnik.Uzbekistán
Obsahuje látky pro prevenci onkologie
Vědci z Colorado State University uvedli, že hrozny a produkty na bázi hroznů patří do třídy dietních potravin, které prokázaly chemopreventivní potenciál proti rakovině a také zlepšují celkové lidské zdraví.
Studie čínských vědců říká, že tyto bobule zabraňují riziku vzniku rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty. Vědci se domnívají, že důvodem je resveratrol. Blokuje růst a vývoj rakovinných buněk v prsu.
Další vědecká práce vědců ze Spojených států zjistila, že látky z výtažků z hroznových jader zabraňují růstu buněk rakoviny prostaty. A látky vylučované ze semen účinně ničí špatnou buněčnou tkáň v onkologii tlustého střeva.
Podporuje zdraví kostí
100 gramů hroznů obsahuje 12-15 % denní potřeby vitaminu K. Ten je pro lidský organismus nezbytný pro pevnost kostí. Studie v American Journal of Clinical Nutrition naznačuje, že lidé, kteří konzumují více než 110 mikrogramů vitaminu K denně, mají menší pravděpodobnost zlomeniny některých kostí. Na kvalitě mineralizace kostí se podílí i běžné užívání tohoto vitaminu.
Plody hroznů obsahují přibližně 8-9% denní potřeby mědi, která udržuje pevnost kostního materiálu. Enzymy podílející se na syntéze kostních složek tento prvek pro kvalitní fungování skutečně potřebují. Proto použití bobulí pomáhá předcházet úbytku kostní hmoty v každém věku.
Poškození hroznů
Navzdory skutečnosti, že slupka bobulí má mnoho užitečných sloučenin, může být zdraví nebezpečná. Bezohlední zemědělci mohou plody ošetřovat různými pesticidy a hnojivy, které slupka bobulí dokonale absorbuje. Ve Spojených státech jsou hrozny na seznamu nejnebezpečnějších druhů ovoce a bobulí z hlediska obsahu škodlivých látek. Po nákupu proto bobule důkladně omyjte.
Alergie na hrozny je poměrně vzácná. Obvykle jsou projevy spojeny se zarudnutím nebo vyrážkou na kůži. Někdy se může projevit jako dušnost, sípání a svědění. Pokud pozorujete alergické reakce na bobule, rozinky, víno nebo hroznovou šťávu, poraďte se s alergologem.
S opatrností by hrozny měli ošetřovat lidé s vředy a průjmem. Bobule mají také hodně cukru, takže někdy lidé s cukrovkou dostávají kontraindikace. Plody mají také kontraindikace pro hypertenzi, cirhózu jater, kolitidu a těhotenství.
Jak píší odborníci na výživu, hroznové víno můžete jíst každý den. Zároveň však není nutné bobule zneužívat. Optimální porce je 130-150 gramů denně. Pro děti ještě méně. Nejužitečnější odrůdy bobulí jsou červené a černé.
Je možné jíst hrozny s kameny?
Mnoho lidí si myslí, že konzumace hroznových semínek je nebezpečná a škodlivá, nicméně pro velkou a zdravou část lidí je konzumace hroznových semínek bezpečná, mají však vlastnosti na ředění krve a nelze je kombinovat s užíváním léků se stejnou funkcí . V takovém případě se poraďte se svým lékařem, pokud chcete do svého jídelníčku zařadit semínka hroznů.
Pokud neradi používáte semena okamžitě z bobulí, můžete si z nich koupit extrakt v obchodech. Tento produkt obsahuje látky jako proanthokyanidiny, které mají antioxidační vlastnosti. Extrakt lze přidat do čaje nebo použít do jiných pokrmů.
Jak vybírat a skladovat hrozny?
Podle odborníků ROSKACHESTVO je třeba při nákupu hroznů dbát na barvu (měla by být zelená) a pružnost hroznů. Pokud jsou hrozny povadlé a suché, jsou hrozny na pultu pravděpodobně již velmi dlouho. Je nutné, aby plody byly elastické a šťavnaté a kůra elastická, neměla nečistoty a jiné nedostatky.
Pokuste se zakoupit produkt v době jeho zrání. Nekupujte bobule, které spadly z révy, po nákupu se velmi rychle zhorší. Mohou také ukrývat škodlivé organismy.
Ovoce omyjte pouze před jídlem, pokud to uděláte ihned po nákupu a dáte do lednice, bobule se za pár hodin zkazí. Hrozny musíte skladovat v chladu a mimo jiné produkty se silným zápachem, které plody dokonale absorbují. Produkt můžete uložit až šest měsíců, ale za tímto účelem je třeba shluky pečlivě umýt, vysušit a rozložit do těsně uzavřených plastových nádob.
Recepty z hroznů
Nejlepší a nejjednodušší způsob, jak přidat hrozny do každodenní stravy, je jíst rozinky. Ale jiný způsob je zmrazit čerstvé bobule. Odstraňte ovoce ze stopky a důkladně omyjte. Osušte a vložte do plastové nádoby do mrazáku. Tyto bobule můžete dětem dát do nápojů místo kostek ledu, nebo si je vzít jen tak do práce k jídlu během polední přestávky k jinému jídlu. Lze je použít i jako ozdobu na dezert na sváteční stůl.
Mimochodem, bobule mohou být nejen zmrazené, ale také pečené. Ovoce pokapeme olivovým olejem, různými kořeními a kořením. Poté vložte do předehřáté trouby na 180 ° C a držte 25-30 minut. Po tomto procesu se zlepší chuťové vlastnosti hroznů. Pečené bobule lze použít jak v dezertu, tak v různých salátech a dokonce i teplých pokrmech.
