V regionech Pskov a Novgorod je říjen hlavní sezónou pro sběr a skladování brusinek. Úroda je dobrá, ale hlavním problémem je předání nebo prodej bobulí. Brusinky letos zlevnily o třetinu. Zpracovatelé snížili objem nákupu na polovinu a sběratelé nechtějí chodit do bažin za málo peněz. Každý víkend se na centrálním trhu ve Velkém Novgorodu schází asi třicet prodejců bobulí. Ceny -150-200 rublů. Před rokem se prodaly za 300. Existují i soukromí vlastníci, kteří se snaží sbírku převést do průmyslového měřítka.
Brusinka v moučkovém cukru je jednou z gastronomických značek Novgorodské oblasti. Nyní dva výrobci vyrábějí takové bonbóny: jedna výroba je ve Velkém Novgorodu, druhá je ve městě Borovichi. V Novgorodské oblasti se takové sladkosti prodávají po celý rok téměř v každém obchodě a ve stáncích se sladkostmi pro turisty.
Sergei Alekseev založil výrobu v Borovichi. Pronajal si kantýnu bývalé přádelny, vybavil sklad pro skladování a nainstaloval zařízení na kutálení bobulí. Suroviny z bažin sbírá sám. Od září do prosince chodí na brusinky a každý den přináší tři kbelíky – to je asi 20 kilogramů.
“Všude kolem máme bažinu, kdekoli chcete, vezměte si tam bobule,” řekl Sergej Alekseev. — Nasbírám 600-700 kilogramů za sezónu. Pak nakoupím celkem 300 kilogramů a od prosince do podzimu si brusinky v cukru sám připravuji a sám prodávám. Obchoduji na trhu v Borovichi. Ve Valdai ode mě piloti z prezidentského oddílu kupují krabice těchto bonbónů, když tam dorazí.
Ale nejsou to jen ruské společnosti, které nakupují brusinky od sběračů. V okrese Chvoinskij v Novgorodské oblasti například překupníci pracují na zakázkách od firem z Německa a Litvy. Tuny brusinek se vyvážejí. Během sezóny se objeví zástupci z Vologdy, Pskova a Petrozavodsku. Chvoinskijská spotřební družstva prostřednictvím úřadů pro nákup kdysi odebírala obyvatelům až 100 tun brusinek, ale nyní nakupují pouze pro vlastní potřebu – jídelnu a pekárnu.
V Karélii se většina obyvatel malých osad zabývá sběrem bobulí. Pro ně je to příležitost, jak si vydělat peníze na dlouhou zimu. Ve městech a vesnicích nejsou volná místa, a tak obyvatelé tráví měsíce v lese a sbírají dary přírody. Některé se prodávají samostatně, ale většinou se odevzdávají do sběren. Za jeden kilogram morušek zde dostanou 350 rublů, to je nejdražší bobule, brusinky – 125, brusinky – 250, borůvky – od 170 do 250 rublů. Obecně je průměrný roční objem nasbíraných lesních plodů v Karélii asi 15,4 tisíce tun. To není více než 15 procent dostupných rezerv.
Sbírání lesních plodů a hub, divokých bylin a ořechů není jen v Rusku tradicí. To je koníček, součást zdravého životního stylu a příležitost k doplnění rodinného rozpočtu.
Rusko je velká země, a pokud v severních a dálných východních oblastech sběr hub dávno skončil a sníh již padá, pak na Krymu začne vrcholná houbařská sezóna až v listopadu. A v Uljanovské oblasti, nejvíce houbové oblasti Povolží, se medové houby sbírají až do konce října – do prvního mrazu.
Právě před třemi týdny v regionu skončila sklizeň síhů. Hospodyňky je většinou solí do třílitrových sklenic. Natalya ze Staraya Izmailovka řekla RG, že prodává belyanku prodejcům za pouhých 700 rublů za třílitrovou sklenici. Je to levné. Na webu Avito se cena skutečně pohybuje od 900 rublů a výše. Prodejci zase prodávají houby na trzích v Uljanovsku a Samaře od tisíce do 1,5 tisíce rublů za třílitrovou sklenici. Ale v zimě to bude dražší. Je tedy důvod se zásobit hned teď. Navíc na veletrzích v Uljanovsku funguje „sociální taxík“, který pomůže doručit nákup veteránům a zdravotně postiženým přímo ke vchodu.
Téměř na celé Sibiři dnes dochází k neúrodě planých rostlin. V regionu Irtysh se sběratelé tradičně spoléhají na nákup piniových oříšků. Vlivem horka se však pryskyřice na cedrech roztavila a šišky také selhaly. Ukázalo se, že jsou křivé a šikmé.
“Prodáváme pětilitrový kbelík takových pupenů za pouhých 250 rublů,” říká Inna Maksimova, zástupkyně soukromé společnosti z Omsku. “Prostě to nemá smysl zpracovávat je na ořechy.”
Cedrové lesy produkovaly ořechy pouze v některých oblastech Tomské oblasti a v republikách Altaj a Tyva. Oficiálně zde sběr šišek začal 1. září. Už od začátku srpna však začaly do tomských nemocnic přicházet desítky šišek zraněných pádem z cedrů. Zde začala opravdová bitva o úrodu. Za předčasný sběr planých rostlin bylo v kraji zadrženo 64 lidí, třetina z nich byli cizinci.
Tomské společnosti vlastní přes deset procent ruského trhu s divokými rostlinami. V současné době má kraj program rozvoje získávání divokých surovin, díky kterému jsou místní produkty dodávány do desítek zemí světa. Nejoblíbenějšími produkty jsou piniové a rakytníkové oleje, sirupy a ovocné nápoje z lesních plodů, grilovaná zelenina, slavné cedrové mléko, halal produkty z lesních plodů a speciální kapsle pro léčiva.
Vesničané říkají, že cena jednoho pytle neloupaných šišek je asi dva tisíce rublů a tým čtyř lidí nasbírá v průměru 20–30 pytlů za den. Konkurence na trhu veřejných zakázek je proto poměrně vysoká. Někdy to vede ke zločinu. V září tohoto roku vtrhl obyvatel Tomska do kanceláře jednoho z nákupních úřadů, zastřelil ředitele a účetního a poté spáchal sebevraždu.
V pohoří Altaj je letos za posledních pět let nebývalá sklizeň šišek. V září byla volební účast v mnoha obcích právě kvůli tomu nižší. Vesnice jsou prázdné – místní obyvatelé chodí sklízet divoké rostliny v celých týmech. Za jeden pytel nalezených šišek zaplatí 1,8 tisíce rublů. Současně se na trhu již prodávají neloupané piniové oříšky za 500 rublů za kilogram. Vesničané si stěžují, že letos je v republice velký nápor mimoměstských a dokonce i zahraničních hostů zabývajících se šiškováním. Podle zákona však nikdo nemůže omezovat právo osoby být v lese a sbírat plané rostliny.