V moderním světě najdete čerstvé ovoce, zeleninu a bylinky na pultech obchodů a na trzích i v zimě. Chuť dovážených nebo prostě mimosezónních produktů ale často zanechává mnoho přání, a tak se všichni tradičně snažíme kupovat sezónní produkty. Ovoce, které nás v létě čeká na pultech obchodů, však není vždy lokálním produktem. Mnoho z nich urazilo dlouhou cestu z jiných zemí, aby skončilo na našem stole. Nyní obyvatelé Dagestánu spěchají, aby si pochutnali na meruňkách, třešních a jahodách, které jsou hojně prezentovány na místních trzích. Bobule z našeho pole Nejnovější sklizeň jahod je aktuálně k dispozici na místních trzích. Jak víte, dagestánští producenti tradičně sklízejí bobule v polovině května a nejvyšší poptávka po nich je v prvním letním měsíci – červnu. V současné době lze jahody zakoupit v průměru za 200-300 rublů. Dříve, na vrcholu sklizně, bylo možné zakoupit kilogram bobulí za 150 rublů a letní obyvatelé je prodávali ještě levněji. Za zmínku stojí, že tradiční dodavatelé jako Řecko a Španělsko letos v létě ruský trh opustili. Změnilo se složení výrobních dodavatelů. Nebyli přidáni žádní noví hráči, ale země jako Izrael, Maroko a další rozšířily své zásoby. Upřímně řečeno, dovážené jahody jsou letos v létě docela drahé: kilogram z nich mohou obyvatelé hlavního města koupit za zhruba 300 rublů. Dagestánští farmáři pěstují a dodávají rozmanitou škálu jahod na místní trhy. Jak spotřebitelé poznamenávají, kvalita místního produktu je lepší než ten dovážený, a proto je mezi místními obyvateli oblíbený. V republice je poměrně oblíbený i další produkt, meruňka. Do Evropy se dostal z Číny před pouhými dvěma stoletími a rychle se rozšířil po teplých okrajích kontinentu. Meruňky v Dagestánu tradičně dozrávají v červenci až srpnu, ale na pultech již lze vidět rané odrůdy ovoce. Sluší se dodat, že letos se v republice očekává velmi málo místních meruněk. Je to dáno tím, že kvůli mrazům letos na jaře přišla o většinu úrody v republice. Odtud vysoká cena za nejoblíbenější odrůdy, jako je „Shalah“ a „Bukhara“. Kilogram místní meruňky z okresů Gergebil, Gumbetovsky a Untsukulsky bude stát kupující v průměru 150-200 rublů. O něco levnější – až 150 rublů je meruňka z Uzbekistánu a Ázerbájdžánu, která koexistuje na pultech obchodů a na trzích s místním ovocem. Obyvatelé republiky však dávají přednost místním produktům. Ve svém názoru jsou jednomyslní: místní meruňka je sladší a chutnější. Neméně oblíbené jsou mezi kupujícími třešně, které lákají Dagestánce z regálů již několik týdnů. Dagestánci mohli na konci května vyzkoušet svou „první várku“, která se do republiky tradičně vozí z Krasnodarského území, Uzbekistánu, Ázerbájdžánu, Arménie a Kyrgyzstánu. Turecko letos mezi dodavatelské země nepatří kvůli současnému zákazu dovozu některých produktů do země. Pokud mluvíme o ceně, kilogram třešní od místních farmářů lze zakoupit v průměru za 100-200 rublů, v závislosti na odrůdě. Kilogram jedné z nejplodnějších a nejsladších odrůd třešní „Býčí srdce“ bude stát obyvatele republiky 250–300 rublů. Je však třeba zvážit, že tato odrůda se nepěstuje v Dagestánu, ale dodává se na trhy regionu z Ázerbájdžánu. Nedojde k žádnému poklesu ceny Prodejce městské tržnice č. 2 v Machačkale Aminat Magomedova podotýká, že v aktuální sezóně ceny veškeré zeleniny a ovoce výrazně vzrostly ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. „Kvůli růstu cen si kupující pečlivěji vybírají produkty a nakupují je v menším množství. Nedostatek meruněk je letos obzvlášť citelný,“ dodala. Jedna ze zákaznic, Minazhat Magomedova, v rozhovoru s korespondentem RIA Dagestánu zdůrazňuje, že si neumí představit domácí stůl bez ovoce. „Samozřejmě bych chtěl kupovat jen místní produkty, protože jsou chutnější a sladší než dovážené, ale na trhu je toho velmi málo. V republice se na dlouhá léta rozjížděla zemědělská výroba, která nemohla nezklamat. Dnes to vypadá, že se přijímají nějaká opatření, začíná se více mluvit o lokálních produktech. Doufejme, že v blízké budoucnosti budeme nakupovat výhradně vlastní ekologicky šetrné produkty. Co se týče cen, nezaznamenala jsem zvýšení cen zeleniny a ovoce, zdá se mi, že jejich ceny zůstaly na loňské úrovni,“ uvedla Magomedová. Naproti tomu důchodkyně Naida Nuraeva tvrdí, že „pro běžného člověka je nemožné přiblížit se těmto cenám“. “Dokonce i místní produkty se prodávají za přemrštěné ceny, které jsou mimo dosah starších lidí,” řekla. “meruňková krize” Ministerstvo zemědělství a výživy republiky zároveň oznámilo, že letos kvůli brzkým mrazům a nepříznivým povětrnostním podmínkám ubylo asi 30 tisíc tun meruněk. V této souvislosti odbor zaznamenává nárůst ceny tohoto ovoce na trzích v republice. Bylo však konstatováno, že podobná situace se opakovala již v roce 2014. Odborníci zároveň poznamenávají, že letos se výrobci meruňkové šťávy budou muset spokojit s vlastními rezervami na výrobu. Pokud jde o sklizeň jahod a třešní, ministerstvo zemědělství dodalo, že jich je letos dostatek. V důsledku sklizně bylo nasbíráno přes 7 tisíc tun různých odrůd třešní a více než 3 tisíce tun aromatických bobulí, které nepochybně postačí nejen k prodeji na trzích v republice, ale i k použití v ČR. konzervárenský průmysl. Na slunné dagestánské půdě je dostatek ovoce a zeleniny pro všechny obyvatele mnohonárodní republiky. Naše výrobky jsou lepší kvalitou a cenou než dovážené. Proto doufáme, že letos uvidíme dagestánské ovoce a zeleninu nejen na veletrzích a trzích, ale v online obchodu. S nadějí do budoucna Za zmínku stojí, že v současné době v republice probíhá rozvoj ovocnářství a zelinářství. V rámci realizace programu substituce dovozu je pro stát prioritou produkce vlastního ovoce a bobulovin a zeleniny. Šéf Dagestánu Ramazan Abdulatipov v tomto ohledu vyhlásil uplynulý rok za rok zahradnictví. Jak víte, klimatické podmínky Dagestánu jsou příznivé pro rozvoj zahradnictví. Zvláště příznivé podmínky pro rozvoj průmyslu jsou v jižním Dagestánu a řadě horských oblastí, kde lze získat dobré výnosy ovoce s nízkými náklady. Proto je tento směr nejdůležitější v agro-průmyslovém komplexu Dagestánu a prioritním rozvojovém projektu Dagestánské republiky „Efektivní zemědělsko-průmyslový komplex“. Připomeňme, že v 1960. letech bylo v Dagestánu asi 60 tisíc ovocných sadů, ale v 90. letech začal průmysl upadat. Za posledních pár let udělali republikoví zemědělci velký kus práce na oživení průmyslu. Vznikly tak zahrady na ploše 4 tisíce 637 hektarů, včetně intenzivních – 535 hektarů, a vinice – na ploše něco málo přes 5 tisíc hektarů. Nyní můžeme jen čekat, až stromy začnou přinášet ovoce a první ovoce zasáhne stoly Dagestánců.
