Zánět středního ucha je lékařský termín pro zánět ucha.
- Vnitřní otitis je zánět vnitřního ucha, často nazývaný labyrintitida.
- Zánět středního ucha: zánět středního ucha (vyskytuje se v akutní i chronické formě)
- otitis externa: zánět zevního zvukovodu nebo boltce
Pokud je zánět středního ucha trvalý nebo periodický, pak mluvíme o chronické formě otitidy. V tomto případě se ve většině případů u pacientů objeví defekt ušního bubínku (díra v membráně). Existují tři formy chronické otitidy: chronický hnisavý zánět sliznice, chronický hnisavý zánět sliznic a kostních struktur středního ucha a cholesteatom. Žádnou ze tří výše uvedených forem chronického zánětu středního ucha (otitis) nelze léčit bez odborné lékařské péče a chirurgické terapie.
Příznaky
Typickými příznaky akutního zánětu středního ucha jsou náhlá ostrá bolest, stejně jako pocit hluku a pulsace v uších, které mohou být doprovázeny závratí a poruchou sluchu.
Při hnisavém zánětu středního ucha bývá často poškozen bubínek a z ucha se uvolňuje krvavě-hnisavá tekutina. Po propíchnutí bubínku může bolest ucha zmizet.
Mezi nespecifické příznaky zánětu středního ucha patří horečka (nejčastěji u malých dětí), slabost, těžká malátnost, nevolnost a zvracení.
Příznaky chronického zánětu středního ucha
1) v aktivní (sekreční) fázi zánětlivého procesu vytéká zvukovodem nažloutlý hnisavý výtok, často s pronikavým zápachem, který může vést až k infekčnímu zánětu sliznice zvukovodu. V tomto případě se zánět může rozšířit do kostí středního ucha a vyvolat srůsty v pojivových tkáních a kostních strukturách. Tyto jevy, zvané thymanofibróza a thymanoskleróza, způsobují progresivní ztrátu sluchu, která je také způsobena bakteriálními toxiny pocházejícími z chronicky zanícené sliznice středního ucha. Při poškození středního a vnitřního ucha může dojít k senzorineurální ztrátě sluchu, tzn. kombinovaná hluchota. Chronický zánět středního ucha zpravidla po sekreční fázi nezpůsobuje horečku ani bolest. Na lékaře se pacienti obracejí především při nevolnosti výtoku s hnilobným zápachem z boltce, při postupném slábnutí sluchu, závratích, hučení v uších, problémech s rovnováhou, koordinací pohybů nebo při ještě závažnějších komplikacích.
2) Příznaky chronického hnisání sliznice a kostní tkáně:
Výtok z boltce je hnisavý, viskózní, hlenovitý, žluté barvy s hnilobným zápachem. Při akutní infekci středního ucha se za bubínkem hromadí tlak, který často způsobuje silnou bolest v oblasti mastoidey. V řadě situací se zánětlivý proces během purulentního zánětu středního ucha šíří do kostní tkáně temporální oblasti a mastoidního procesu spánkové kosti.
Při exacerbaci chronického zánětu středního ucha, tzv. superinfekci, bolest zesiluje a teplota stoupá. U pacienta dochází k postupnému slábnutí sluchu až k jeho úplné ztrátě, hučení v uších, ve vzácných případech závratě, nerovnováha, obrna lícního nervu (neuritida). V řadě situací se zánětlivý proces při purulentním zánětu středního ucha šíří do kostní tkáně temporální oblasti a mastoidního výběžku a hnis, který se nahromadil nad bubínkem, přes něj nepronikne a nevyjde ven sluchovou trubicí, pak může infekce proniknout žilními cévami do lebeční dutiny, což vede k těžkým intrakraniálním komplikacím, jako je otrava krve (sepse), zánět mozkových žilních cév s tvorbou krevních sraženin, meningitida (infekční zánět mozkových blan) encefalitida nebo mozkový absces
3) Příznaky cholesteatomu:
Cholesteatom (nádorový útvar vznikající ve středoušní dutině) má různé příznaky v závislosti na stadiu vývoje onemocnění: od pocitu plnosti v uchu a tupé bolestivé bolesti v oblasti mastoidu až po neuralgii (vystřelující ostrou bolest ) v uchu a v akutním stádiu cholesteatomu charakterizované dlouhotrvající bolestí, horečkou, výtokem z boltce, progresivní ztrátou sluchu s nebo bez tinnitu, závratěmi, nerovnováhou, neurózou (parézou) lícního nervu. Nemoc se obvykle vyvíjí pomalým tempem. Cholesteatom, který se zvětšuje, může zničit blízké kostní struktury lebky, jeho obsah pronikne do mozku, což může způsobit infekční zánět výstelky mozku (meningitida), zánět mozku (encefalitida), mozkový absces a další závažné následky.
Příčiny a rizika
Jednou z příčin zánětu středního ucha je akutní respirační onemocnění nosohltanu. Akutní zánět středního ucha v 80 % případů vzniká na podkladě virové infekce sliznice horních cest dýchacích. Nejčastějšími infekčními agens jsou rhinovirus, RS (respirační syncytiální) virus a virus chřipky, které se rychle množí v nosohltanu a Eustachově trubici. U přibližně 20 % pacientů je navíc infekce způsobena také určitým typem bakterií, které pronikají Eustachovou trubicí do středního ucha, jako jsou například streptokoky (Streptococcus pneumoniae) nebo chřipkový bacil (Haemophilus influenza) .
Tento proces je pozorován především u pacientů s častými případy chronických zánětů nosní sliznice nebo vedlejších nosních dutin.
Mezi možné příčiny chronického zánětu středního ucha patří alergická onemocnění horních cest dýchacích nebo (méně často) nádor v nosohltanu. Zvláštní forma chronického zánětu středního ucha, cholesteatom, může být vrozená (pravý cholesteatom) nebo může být výsledkem zlomeniny podélné spánkové kosti (posttraumatický cholesteatom).
Primárně získaný cholesteatom vzniká jako důsledek zatažené vakuovité dutiny (kapsy) ušního bubínku a podtlaku uvnitř středního ucha. Jakmile je retrakce příliš hluboká a keratin již není možné ze záhybu odstranit, začnou se v něm hromadit jeho zbytky. Sekundární získaný cholesteatom vzniká v důsledku vrůstání buněk dlaždicového epitelu z okrajů praskliny v bubínku. K takové ruptuře nejčastěji dochází v důsledku infekčního zánětlivého procesu ve středním uchu.
Vyšetření a diagnostika
Pro identifikaci akutního zánětu středního ucha a stanovení diagnózy „akutní zánět středního ucha“ otorinolaryngolog vyšetří bubínek, nosohltan, nosní dutinu a vedlejší nosní dutiny. V některých případech je nutné zkontrolovat rovnováhu a koordinaci pohybů pacienta, aby bylo možné rychle identifikovat možné následky onemocnění, například labyrintitida s toxickým poškozením vnitřního ucha. V tomto případě se používají výzkumné metody jako tympanometrie, prahová audiometrie, zvuková audiometrie.
Součástí diagnostiky jsou i vyšetření sluchu. Často se provádí analýza výtoku z boltce. Při podezření na komplikace, např. mastoiditidu (zánět mastoidního výběžku spánkové kosti) nebo jiné nežádoucí účinky, se provádí rentgenové vyšetření. Pomocí rentgenu, výsledků počítačové tomografie spánkové kosti nebo lebky můžete rychle určit proveditelnost chirurgického zákroku.
Léčba
Léčba zánětu středního ucha je převážně symptomatická. To znamená, že je zaměřena na odstranění příznaků onemocnění, a nikoli na příčinu, která onemocnění vyvolala. Je to dáno tím, že zánět středního ucha je způsoben různými viry a bakteriemi, které jsou odolné vůči mnoha antibiotikům, takže ne každé antibiotikum poskytuje účinný výsledek léčby.
V počáteční fázi onemocnění se doporučuje používat dekongestantní nosní spreje. Dále jsou předepisovány protizánětlivé, antipyretické a léky proti bolesti přírodního původu, například tablety, které obsahují bromelain. Tablety s účinnou látkou Diclofenac mají také protizánětlivé, protiedémové a analgetické účinky. V případě intolerance na Diclofenac může být nahrazen Ibuprofenem, pokud neexistují žádné kontraindikace pro jeho použití. Dětem se doporučuje po poradě s lékařem užívat paracetamol jako lék proti bolesti a antipyretikum. Léčba zánětu středního ucha zahrnuje i instilaci anestetických kapek do zvukovodu, ale pouze podle předpisu lékaře. Samoléčba je nepřijatelná, protože příznaky budou mírné a znesnadní diagnostiku onemocnění.
Antibiotická léčba je předepsána lékařem jako prevence závažných komplikací po zánětu středního ucha a snížení rizika následků zánětu středního ucha. Je důležité důsledně dodržovat všechny pokyny týkající se frekvence a délky užívání antibiotik.
Pokud při zánětu bubínek neprorazí a hnisavý obsah, který se nad ním nahromadil, se nedostane ven, pak může lékař udělat malý řez v dolní přední části bubínku, aby mohl hnis vytékat ven tímto otvorem. Tento zákrok se provádí u dospělých v lokální anestezii, u dětí v celkové anestezii. Vzhledem k tomu, že se řez v bubínku dokáže sám zahojit během pár dní, lékař do něj často zavede malou plastovou, titanovou nebo zlatou hadičku, která usnadní odtok hnisavého obsahu, odvětrá střední ucho a zajistí normální vzduch tlak v něm. Pokud se taková drenážní hadička sama nesundá do 6-12 měsíců kvůli tomu, že je otvor ucpaný voskem nebo stlačen ztluštělou jizvou na bubínku, pak se chirurgicky odstraní. Ve většině případů se bubínek obnoví sám.
Pokud se zánět středního ucha často vyskytuje u dětí v raném věku, pak se doporučuje odstranit jejich zvětšené nebo chronicky zanícené mandle, adenoidy a dětské „polypy“. U dětí v dospívání s častými nebo chronickými záněty nosní sliznice a vedlejších dutin nosních, provázenými záněty středního ucha, je chirurgický zákrok nezbytným způsobem léčby. Zde hovoříme o tzv. sanitaci nosohltanu, nosu a vedlejších nosních dutin. Žádnou z výše uvedených forem chronického zánětu středního ucha nelze léčit pouze chirurgicky – je to nutné pouze tehdy, když konzervativní léčba nedává požadovaný výsledek.
Průběh léčby a prognóza
Zánět středního ucha se při včasné diagnóze a správné léčbě zpravidla vyskytuje bez následků a je zcela vyléčitelný. Asi 80 % pacientů se zbaví příznaků během 2-7 dnů od začátku onemocnění.
Chronický zánět středního ucha však někdy způsobuje komplikace, z nichž nejčastější je mastoiditida (zánět mastoidního výběžku spánkové kosti). Mastoidní výběžek je součástí lebeční kosti, nachází se v blízkosti středního ucha a je také naplněn vzduchem. Při mastoiditidě je často postižena kostní tkáň a zánět se může rozšířit do mozkových blan nebo mozku.
Často se vyskytující otitis v dětství vede ke ztrátě sluchu a zpoždění vývoje řeči u dítěte. Jednou z komplikací onemocnění může být zánět vnitřního ucha (labyrintitida).
Poznámky
Akutní zánět středního ucha se někdy objevuje v důsledku některých infekčních onemocnění, jako je šarla nebo spalničky, a projevuje se typickými příznaky.
Akutní zánět středního ucha se může objevit v každém věku, nejčastěji však postihuje děti. Hlavními příznaky zánětu středního ucha jsou bolesti ucha a celková malátnost. Z tohoto důvodu je hlavní léčbou kontrola bolesti. Přestože je spontánní vymizení běžné, v některých případech mohou být zapotřebí antibiotika.
Obvykle se zánět středního ucha dělí na:
- otitis externa – zánět zevního zvukovodu (zánět vnějšího ucha);
- Zánět středního ucha je zánět malé dutiny za bubínkem (zánět středního ucha).
Jak vzniká zánět středního ucha?
Normálně je dutina středního ucha naplněna vzduchem. Pomocí krátkých svalových trubic komunikují obě střední uši se zadními částmi nosu, vlevo a vpravo. Tyto trubice se nazývají eustachovy trubice. Jsou potřebné k neustálému vyrovnávání tlaku vzduchu v uchu (větrání).
Při nachlazení narušuje otok nebo ucpání Eustachových trubic jejich ventilační funkci. Negativní tlak vzduchu v uchu se zvyšuje, což způsobuje první příznaky. Středoušní dutina se může vyplnit zánětlivou tekutinou (exsudátem). Někdy může být tato tekutina infikována bakteriemi.
K zánětu středního ucha může dojít zcela nečekaně, bez zjevné příčiny, zejména u malých dětí.
Časté příznaky zánětu středního ucha
- Bolest ucha je nejčastějším příznakem, ale nemusí být žádná bolest.
- Plnost nebo pocit tlaku v uchu.
- Zvýšená tělesná teplota (zimnice nebo horečka).
- Celková malátnost, slabost, nevolnost.
- Malé děti nemohou naznačit bolavé ucho: pokud je dítě rozmarné, plačtivé a má horečku, může mít zánět středního ucha.
- U kojenců může být zvracení příznakem zánětu středního ucha.
Časté dotýkání se uší u kojenců, včetně pláče, není příznakem zánětu středního ucha.
Někdy je bubínek propíchnut (perforace), doprovázený výtokem z ucha po několik dní. Často, když se objeví výtok z ucha, bolest zmizí nebo se sníží. Hojení membrány obvykle netrvá déle než dva týdny po vymizení infekce.
Bolest ucha je častým příznakem zánětu středního ucha, ale příčina bolesti ucha není vždy v samotném uchu, zvláště pokud dítě vypadá zdravě a aktivně s bolestí ucha. Někdy je příčinou bolesti ucha zánět jinde: v krku, nosohltanu, zánět nebo kámen slinné žlázy, poškození hrtanu, jazyka nebo jícnu, artritida kloubu a další příčiny.
Náklady na léčbu otitis
Na naší klinice jsou k dispozici bezúročné splátky.
Ceny uvedené v ceníku se mohou lišit od skutečných. Aktuální cenu si ověřte na telefonním čísle +7 495 781 5576 (XNUMX/XNUMX).
| Jméno | Cena |
| Vstupní konzultace s předním otolaryngologem | 15 851 rublů. |
| Počáteční schůzka s otolaryngologem | 11 095 rublů. |
| Opakovaná konzultace s předním otolaryngologem | 13 473 rublů. |
| Opakovaná návštěva otolaryngologa | 9 430 rublů. |
Vážení klienti! Každý případ je individuální a konečnou cenu vašeho ošetření lze zjistit až po osobní návštěvě lékaře GMS Hospital.
Ceny za nejžádanější služby jsou uvedeny. Můžete být obslouženi podle zásad VHI, platit zvlášť za každou návštěvu, uzavřít smlouvu na roční lékařský program nebo složit zálohu a získat služby se slevou. O víkendech a svátcích si klinika vyhrazuje právo účtovat příplatek dle aktuálního ceníku. Služby jsou poskytovány na základě uzavřené smlouvy.
K platbě jsou přijímány plastové karty MasterCard, VISA, Maestro, MIR.
Západní standardy léčby
s předními ruskými a zahraničními zdravotnickými institucemi
Moderní lékařské vybavení
a pokročilé diagnostické a léčebné techniky
Jednotný standard služeb
Jmenování Rádi odpovíme
pro případné dotazy Koordinátorka Oksana
Jaká léčba je indikována?
Akutní zánět středního ucha obvykle sám odezní během několika dnů po jeho nástupu. Imunitní systém je ve většině případů schopen zbavit se infekčních patogenů bez specifické terapie. Po zotavení se ucho vyčistí přes Eustachovu trubici.
Painkillers
Pokud je v uchu bolest, musíte použít léky proti bolesti:
- lokální anestetika obsahující lidokain (například ušní kapky Otipax);
- paracetamol (Calpol, Panadol, Eferalgan atd.);
- ibuprofen (Nurofen atd.).
Kromě toho lze tyto léky (kromě lokálních) doporučit ke snížení tělesné teploty.
Pokud jsou předepsána antibiotika, pokračujte v užívání léků proti bolesti, dokud bolest ucha nezmizí.
Antibiotika
Antibiotika ve většině případů nejsou potřeba, infekce díky imunitnímu systému sama vymizí za 2-3 dny. Pokud užíváte antibiotika zbytečně, mohou se objevit nežádoucí vedlejší účinky: vyrážka, průjem a tvorba rezistentních kmenů mikrobů.
Možná budete potřebovat antibiotika, pokud:
- dítě do 2 let, v tomto věku jsou častější komplikace s akutním zánětem středního ucha;
- onemocnění je závažné;
- po 2–3 dnech nedochází ke zlepšení nebo se objevily komplikace.
Zpravidla, když dojde k zánětu ucha, lékař předepíše lék proti bolesti na 2-3 dny ke zlepšení pohody. Pokud nedojde ke zlepšení, lze na základě výsledků opakovaného vyšetření doporučit antibiotickou terapii.
Pokud opětovné vyšetření není možné, např. lékařův den volna nebo jiné okolnosti, může lékař zanechat recept na antibiotikum s doporučením k zahájení léčby, pokud po 2-3 dnech nedojde ke zlepšení.
Jaké jsou možné komplikace?
Zánět středního ucha je charakterizován výskytem tekutiny (hlenu, exsudátu) za bubínkem, což způsobuje dočasnou ztrátu sluchu. Typicky se ucho čistí samo během fáze hojení. Od chvíle, kdy se ucho vyčistí, se sluch vrátí do normálu. Když exsudát zůstává v uchu dlouhou dobu, může postupně houstnout, což vede ke vzniku chronického exsudativního zánětu středního ucha – „lepivého ucha“. Pokud pocit ucpaného ucha přetrvává delší dobu, měli byste se poradit s lékařem.
Další možnou komplikací je vznik perforace ušního bubínku. Typicky se perforace uzavře spontánně, bez léčby, po několika týdnech. Pokud perforace přetrvává po dlouhou dobu, může být nutná chirurgická léčba k obnovení integrity membrány.
U běžného, zpočátku zdravého dítěte jsou komplikace akutního zánětu středního ucha nepravděpodobné. Vzácná závažná komplikace infekce šířící se do spánkové kosti lebky se nazývá mastoiditida. Ještě vzácněji se infekce šíří hlouběji, což může poškodit vnitřní ucho nebo se rozšířit do lebky a vytvořit léze uvnitř mozku. Pokud se stav vašeho dítěte po 2–3 dnech zhorší nebo se objeví nové příznaky, kontaktujte svého lékaře.
Může se zánět středního ucha opakovat a existuje nějaká prevence?
Většina lidí má v dětství dvě nebo více epizod zánětu středního ucha. Ve většině případů neexistují žádná preventivní opatření.
Existují důkazy, že zánět středního ucha se vyskytuje méně často u kojených dětí au dětí žijících v nekuřáckých rodinách.
Lékař může doporučit profylaktické dlouhé kúry antibiotik v případě častých recidiv, například několika epizod zánětu středního ucha po sobě. V případě velmi častých recidiv může být navíc nutná bypassová operace středního ucha nebo uší (instalace malých trubiček do bubínku). Stejné trubice se používají k léčbě prodlouženého exsudativního zánětu středního ucha.
