Před výsevem ozimých obilnin je nutné se postarat o osivový materiál. K tomu je potřeba mít tzv. přenosový fond semen sklizených z loňské sklizně. Všechna semena musí být kalibrována a testována na klíčivost, čistotu a energii klíčení. Čistota semenného materiálu musí být alespoň 97 %, klíčivost semen musí být alespoň 87 % a M1000 zrna pro ozimou pšenici ne méně než 47 g, zrna ozimého žita ne méně než 38 g. Před setím musí být osivo (nejpozději 2 týdny před setím) mořeno. Jako jednu z metod nabízíme možnost ošetření osiva ozimé pšenice tankovou směsí: Fitosporin M (1 l/t) + GUMI-20 (0,4 l/t)+Tebu 60, ME (0,25 l/t) s 50% spotřeba A pro ozimé žito s tankovou směsí: Fitosporin M (1 l/t) + GUMI-20 (0,4 l/t) + Baitan-univerzální s minimální spotřebou doporučenou pro tento lék.

Pokud na farmě není žádný přenosný semenný materiál, lze jako osivový materiál použít čerstvě sklizená semena. K tomu je třeba je roztřídit, usušit na obsah vlhkosti nejvýše 14 %, kalibrovat a nakládat. Čerstvě sklizená semena musí navíc projít posklizňovým zráním, solární a vzducho-tepelný ohřev zrání semen urychluje. Provádí se na obilném proudu, kdy se semena rozptylují v tenké vrstvě (5-10 cm) na otevřeném prostranství po dobu 5-7 dnů, ale pokud to počasí neumožňuje, pak pomocí sušiček obilí, zejména při teplotě 20-25 °C po dobu 0-15 hodin, při teplotě 20-45 °C po dobu 48-0 hodin. V závislosti na obsahu vlhkosti vstupního zrna se může doba sušení lišit. Na farmě je nutné mít ne jednu, ale 2-3 odrůdy různých ekotypů, lišících se biologií. Tím se zvýší udržitelnost plodin v různých letech.

Termíny setí. Jedním z rozhodujících faktorů pro úspěšné přezimování ozimů je volba optimální doby setí. Při příliš časném setí je zaznamenána snížená mrazuvzdornost a zimní odolnost rostlin. Negativní vliv časného setí se projevuje zejména na vyhnojených čistých úhorech, kde rostliny, mající lepší vodní režim a zajištěné dostatečnou výživou, špatně obrůstají a přezimují, což vede ke snížení výnosu. Když setí pozdě, ozimé plodiny zpravidla přecházejí do zimy slabé. I za dobrých podmínek zimování řídnou a na jaře zaostávají v růstu a vývoji. Optimální doba pro setí obilí závisí na půdních a klimatických podmínkách a je stanovena experimentálně pro různé oblasti. U ozimých obilnin je optimální doba setí určena jejich potřebou určitého množství efektivních teplot (tab +5 0 C), které se rovnají 480-500 O C. Toto množství tepla zajišťuje tvorbu 2-4 výhonky na rostlině. V Čuvašské republice se doporučuje začít s výsevem ozimů od 15. srpna a dokončit jej nejpozději do 15. září. Optimální doba pro setí ozimé pšenice se obvykle shoduje s nástupem průměrné denní teploty vzduchu 15° C na konci léta. Je nutné, aby od začátku rašení do zastavení růstu (na začátku průměrné denní teplotě +5°C), ozimy vegetují cca 45-50 dní na čistých úhorech, 50-55 (až 60) – pro obsazené páry a nepárové předchůdce.

ČTĚTE VÍCE
Kdy sázet cibulky čemeřic?

Způsoby setí. Pokud mají farmy moderní širokořezné secí komplexy vybavené kotevními a kýlovými botkami, setí se provádí kontinuálním způsobem. Tato metoda zajišťuje rovnoměrné umístění semen do dané hloubky. Při absenci výše uvedených osevních komplexů vysévejte konvenčními secími stroji (importované a domácí výroby). Nejpřijatelnějšími způsoby výsevu jsou úzkořádkové (rozteč řádků ne více než 10 cm) a příčné. Tyto metody umožňují rovnoměrnější rozmístění semen po ploše, díky čemuž se rostliny lépe vyvíjejí, méně se navzájem inhibují, zvyšují produktivní křovitost a sílu kořenového systému, plně využívají světlo, vlhkost, živiny a produkují vyšší výnos. . Podle četných údajů poskytují úzkořádkové a meziřádkové způsoby setí ozimé pšenice ve srovnání s klasickým řádkovým setím zvýšení výnosu v průměru o 2-4 c na 1 ha, v některých případech i vyšší.

Výsevní normy. Geografická variabilita výsevek závisí na klimatických a půdních podmínkách. V Čuvašské republice se používají hustší plodiny. Hlavními faktory určujícími optimální výsevek jsou osvětlení a úrodnost půdy. O proveditelnosti změny výsevku při použití úzkořádkového a křížového způsobu setí se rozhoduje různými způsoby. Většina výzkumníků dochází k závěru, že těmito metodami je žádoucí zvýšit výsevy o 8–12 %. Při stanovování výsevku je třeba vzít v úvahu také dobu výsevu. Pokud se výsev opozdí, musí se norma zvýšit. Na zaplevelených pozemcích by měl být výsevek vyšší než na čistých polích. V podmínkách Čuvašské republiky je doporučený výsevek pro zónované odrůdy ozimé pšenice 4,5–5 milionů životaschopných semen na 1 ha (220–280 kg/ha); pro ozimé žito – 4-5 milionů klíčivých zrn na 1 ha (200 – 250 kg/ha).

Hloubka setí. Ozimá pšenice vyžaduje relativně hlubší uložení osiva, což umisťuje odnožovací uzel hlouběji. Při mělkém zapuštění se zvyšuje riziko zamrznutí a utlumení. Na černozemních půdách se semena ozimé pšenice sázejí do hloubky 5-6 cm. Pokud jsou horní vrstvy půdy velmi suché, lze hloubku setí semen na černozemních půdách zvýšit na 8-10 cm. černozemní zóna, hloubka setí pro ozimou pšenici je nastavena na 4-5 cm na těžkých a 5-6 cm – na lehkých půdách; pro zimní žito – 3-4 cm na těžkých půdách a 4-5 cm na lehkých půdách.

ČTĚTE VÍCE
Jaká tráva roste v kyselé půdě?

Zemědělci dokončují přípravné práce na nadcházející setí. Jednou z hlavních otázek položených agronomovi je výpočet, kolik materiálu osiva je potřeba pro úspěšný jarní výsev.

Výsevek osiva je počet vysévaných semen na 1 hektar, který zajišťuje normální hustotu sadby a plnou sklizeň. Výsevek se vyjadřuje počtem životaschopných semen (miliony kusů) a hmotností semen (kg). Výsevek osiva se stanoví s ohledem na požadavky rostlin na oblast výživy, pěstitelské účely (na zrno, siláž atd.), úrodnost půdy, klimatické podmínky atd. U stejné plodiny může být výsevek rozdílný. Při pěstování na siláž N. c. S. vyšší než při pěstování na zrno; v severních oblastech N. stol. S. vyšší než v jižních oblastech; například pro severní oblasti se doporučuje N.V. S. jarní pšenice 6-7 milionů jednotek a pro jižní a východní – 3,3-5 milionů jednotek.

Doporučené výsevy osiva jsou navrženy pro 100% vhodnost výsevu osiva, proto jsou v každém konkrétním případě provedeny příslušné úpravy. Pokud je tedy doporučený výsevek 4 miliony kusů a semena na farmě mají vhodnost výsevu 94 %, pak jejich výsevek bude.

Pro výpočet hmotnosti N. in. S. číselné N.v. S. vynásobené hmotností 1000 semen. Pokud je tedy hmotnost 1000 semen 40 g, pak v daném konkrétním případě N. v. S. se bude rovnat 4,4 milionům · 40 = 176 kg.

Přibližné kvantitativní výsevy osiva (v milionech na 1 ha) podle zón

Kultura Oblast Volhy lesostep Centrální černý zemní pás Centrální oblasti mimočernozemní zóny
zimní žito 4,5 5,0 4,8 5,5
Zimní pšenice 4,5 5,0 5,0 5,0
Jarní pšenice 4,5 5,0 6,0 6,5
Ječmen 4,0 4,0 5,0 5,5
Oves 4,0 3,5 5,0 6,0
Proso 1,5-3,0 2,5-3,0 2,0-3,0
Výsevy osiva polních plodin
Kultura Výsevek kg/ha
Zimní pšenice 160-250
Jarní pšenice 160-270
zimní žito 150-250
Jarní ječmen 160-220
Sójové boby od 40 – 60 do 120 – 140
Oves 150-220
súdánská tráva 25 – 30
Proso 18-22
Čirok na zrno 10 – 15
Čirok na zelené: krmivo 30
Pohanka 80-100
Rýže 180-230
Hrášek 220 – 330
Fazole 80-150
Řepka ozimá 4-6
Jarní řepka 3 – 4,5
Lei oleifera 40 – 70
Čočka 100-120
Chick-hrách 120-200
Hořčice bílá 15-16
Kleshchevina 10 – 12 (velká semena 20 – 25)
Koriandr 12-18
Palačinkový týden makový 3-4
Redhead 6-9 jaro, 7-12 zima
Cukrovka 2,5 – 3,5
krmná řepa 10-15
Brambory 3500 – 4500
Zimní vikev 20 – 30
Jarní vetch 120-130
Jetel 15-20
vojtěška 10-15
Sainfoin 100-120
Lupina (bílá malosemenná) 200 – 250
Vlčí bob (úzkolistý a žlutý) 180-200
Produktivita: zelená hmota Od 20 do 60 t/ha
osivo 1-2 t/ha
ČTĚTE VÍCE
Co dělat s mraženými okurkami?

Výsevy pro každou plodinu a odrůdu, přijaté na farmě na základě doporučení zkušených institucí a místních zkušeností, musí být každoročně aktualizovány s přihlédnutím k vhodnosti setí osiva.

Správně vypočítaný výsevek povede k vysokým výnosům.