Před výsevem ozimých obilnin je nutné se postarat o osivový materiál. K tomu je potřeba mít tzv. přenosový fond semen sklizených z loňské sklizně. Všechna semena musí být kalibrována a testována na klíčivost, čistotu a energii klíčení. Čistota semenného materiálu musí být alespoň 97 %, klíčivost semen musí být alespoň 87 % a M1000 zrna pro ozimou pšenici ne méně než 47 g, zrna ozimého žita ne méně než 38 g. Před setím musí být osivo (nejpozději 2 týdny před setím) mořeno. Jako jednu z metod nabízíme možnost ošetření osiva ozimé pšenice tankovou směsí: Fitosporin M (1 l/t) + GUMI-20 (0,4 l/t)+Tebu 60, ME (0,25 l/t) s 50% spotřeba A pro ozimé žito s tankovou směsí: Fitosporin M (1 l/t) + GUMI-20 (0,4 l/t) + Baitan-univerzální s minimální spotřebou doporučenou pro tento lék.
Pokud na farmě není žádný přenosný semenný materiál, lze jako osivový materiál použít čerstvě sklizená semena. K tomu je třeba je roztřídit, usušit na obsah vlhkosti nejvýše 14 %, kalibrovat a nakládat. Čerstvě sklizená semena musí navíc projít posklizňovým zráním, solární a vzducho-tepelný ohřev zrání semen urychluje. Provádí se na obilném proudu, kdy se semena rozptylují v tenké vrstvě (5-10 cm) na otevřeném prostranství po dobu 5-7 dnů, ale pokud to počasí neumožňuje, pak pomocí sušiček obilí, zejména při teplotě 20-25 °C po dobu 0-15 hodin, při teplotě 20-45 °C po dobu 48-0 hodin. V závislosti na obsahu vlhkosti vstupního zrna se může doba sušení lišit. Na farmě je nutné mít ne jednu, ale 2-3 odrůdy různých ekotypů, lišících se biologií. Tím se zvýší udržitelnost plodin v různých letech.
Termíny setí. Jedním z rozhodujících faktorů pro úspěšné přezimování ozimů je volba optimální doby setí. Při příliš časném setí je zaznamenána snížená mrazuvzdornost a zimní odolnost rostlin. Negativní vliv časného setí se projevuje zejména na vyhnojených čistých úhorech, kde rostliny, mající lepší vodní režim a zajištěné dostatečnou výživou, špatně obrůstají a přezimují, což vede ke snížení výnosu. Když setí pozdě, ozimé plodiny zpravidla přecházejí do zimy slabé. I za dobrých podmínek zimování řídnou a na jaře zaostávají v růstu a vývoji. Optimální doba pro setí obilí závisí na půdních a klimatických podmínkách a je stanovena experimentálně pro různé oblasti. U ozimých obilnin je optimální doba setí určena jejich potřebou určitého množství efektivních teplot (tab +5 0 C), které se rovnají 480-500 O C. Toto množství tepla zajišťuje tvorbu 2-4 výhonky na rostlině. V Čuvašské republice se doporučuje začít s výsevem ozimů od 15. srpna a dokončit jej nejpozději do 15. září. Optimální doba pro setí ozimé pšenice se obvykle shoduje s nástupem průměrné denní teploty vzduchu 15° C na konci léta. Je nutné, aby od začátku rašení do zastavení růstu (na začátku průměrné denní teplotě +5°C), ozimy vegetují cca 45-50 dní na čistých úhorech, 50-55 (až 60) – pro obsazené páry a nepárové předchůdce.
Způsoby setí. Pokud mají farmy moderní širokořezné secí komplexy vybavené kotevními a kýlovými botkami, setí se provádí kontinuálním způsobem. Tato metoda zajišťuje rovnoměrné umístění semen do dané hloubky. Při absenci výše uvedených osevních komplexů vysévejte konvenčními secími stroji (importované a domácí výroby). Nejpřijatelnějšími způsoby výsevu jsou úzkořádkové (rozteč řádků ne více než 10 cm) a příčné. Tyto metody umožňují rovnoměrnější rozmístění semen po ploše, díky čemuž se rostliny lépe vyvíjejí, méně se navzájem inhibují, zvyšují produktivní křovitost a sílu kořenového systému, plně využívají světlo, vlhkost, živiny a produkují vyšší výnos. . Podle četných údajů poskytují úzkořádkové a meziřádkové způsoby setí ozimé pšenice ve srovnání s klasickým řádkovým setím zvýšení výnosu v průměru o 2-4 c na 1 ha, v některých případech i vyšší.
Výsevní normy. Geografická variabilita výsevek závisí na klimatických a půdních podmínkách. V Čuvašské republice se používají hustší plodiny. Hlavními faktory určujícími optimální výsevek jsou osvětlení a úrodnost půdy. O proveditelnosti změny výsevku při použití úzkořádkového a křížového způsobu setí se rozhoduje různými způsoby. Většina výzkumníků dochází k závěru, že těmito metodami je žádoucí zvýšit výsevy o 8–12 %. Při stanovování výsevku je třeba vzít v úvahu také dobu výsevu. Pokud se výsev opozdí, musí se norma zvýšit. Na zaplevelených pozemcích by měl být výsevek vyšší než na čistých polích. V podmínkách Čuvašské republiky je doporučený výsevek pro zónované odrůdy ozimé pšenice 4,5–5 milionů životaschopných semen na 1 ha (220–280 kg/ha); pro ozimé žito – 4-5 milionů klíčivých zrn na 1 ha (200 – 250 kg/ha).
Hloubka setí. Ozimá pšenice vyžaduje relativně hlubší uložení osiva, což umisťuje odnožovací uzel hlouběji. Při mělkém zapuštění se zvyšuje riziko zamrznutí a utlumení. Na černozemních půdách se semena ozimé pšenice sázejí do hloubky 5-6 cm. Pokud jsou horní vrstvy půdy velmi suché, lze hloubku setí semen na černozemních půdách zvýšit na 8-10 cm. černozemní zóna, hloubka setí pro ozimou pšenici je nastavena na 4-5 cm na těžkých a 5-6 cm – na lehkých půdách; pro zimní žito – 3-4 cm na těžkých půdách a 4-5 cm na lehkých půdách.
Zemědělci dokončují přípravné práce na nadcházející setí. Jednou z hlavních otázek položených agronomovi je výpočet, kolik materiálu osiva je potřeba pro úspěšný jarní výsev.
Výsevek osiva je počet vysévaných semen na 1 hektar, který zajišťuje normální hustotu sadby a plnou sklizeň. Výsevek se vyjadřuje počtem životaschopných semen (miliony kusů) a hmotností semen (kg). Výsevek osiva se stanoví s ohledem na požadavky rostlin na oblast výživy, pěstitelské účely (na zrno, siláž atd.), úrodnost půdy, klimatické podmínky atd. U stejné plodiny může být výsevek rozdílný. Při pěstování na siláž N. c. S. vyšší než při pěstování na zrno; v severních oblastech N. stol. S. vyšší než v jižních oblastech; například pro severní oblasti se doporučuje N.V. S. jarní pšenice 6-7 milionů jednotek a pro jižní a východní – 3,3-5 milionů jednotek.
Doporučené výsevy osiva jsou navrženy pro 100% vhodnost výsevu osiva, proto jsou v každém konkrétním případě provedeny příslušné úpravy. Pokud je tedy doporučený výsevek 4 miliony kusů a semena na farmě mají vhodnost výsevu 94 %, pak jejich výsevek bude.
Pro výpočet hmotnosti N. in. S. číselné N.v. S. vynásobené hmotností 1000 semen. Pokud je tedy hmotnost 1000 semen 40 g, pak v daném konkrétním případě N. v. S. se bude rovnat 4,4 milionům · 40 = 176 kg.
Přibližné kvantitativní výsevy osiva (v milionech na 1 ha) podle zón
Kultura | Oblast Volhy | lesostep | Centrální černý zemní pás | Centrální oblasti mimočernozemní zóny |
zimní žito | 4,5 | 5,0 | 4,8 | 5,5 |
Zimní pšenice | 4,5 | 5,0 | 5,0 | 5,0 |
Jarní pšenice | 4,5 | 5,0 | 6,0 | 6,5 |
Ječmen | 4,0 | 4,0 | 5,0 | 5,5 |
Oves | 4,0 | 3,5 | 5,0 | 6,0 |
Proso | 1,5-3,0 | 2,5-3,0 | 2,0-3,0 |
Výsevy osiva polních plodin |
Kultura | Výsevek kg/ha |
Zimní pšenice | 160-250 |
Jarní pšenice | 160-270 |
zimní žito | 150-250 |
Jarní ječmen | 160-220 |
Sójové boby | od 40 – 60 do 120 – 140 |
Oves | 150-220 |
súdánská tráva | 25 – 30 |
Proso | 18-22 |
Čirok na zrno | 10 – 15 |
Čirok na zelené: krmivo | 30 |
Pohanka | 80-100 |
Rýže | 180-230 |
Hrášek | 220 – 330 |
Fazole | 80-150 |
Řepka ozimá | 4-6 |
Jarní řepka | 3 – 4,5 |
Lei oleifera | 40 – 70 |
Čočka | 100-120 |
Chick-hrách | 120-200 |
Hořčice bílá | 15-16 |
Kleshchevina | 10 – 12 (velká semena 20 – 25) |
Koriandr | 12-18 |
Palačinkový týden makový | 3-4 |
Redhead | 6-9 jaro, 7-12 zima |
Cukrovka | 2,5 – 3,5 |
krmná řepa | 10-15 |
Brambory | 3500 – 4500 |
Zimní vikev | 20 – 30 |
Jarní vetch | 120-130 |
Jetel | 15-20 |
vojtěška | 10-15 |
Sainfoin | 100-120 |
Lupina (bílá malosemenná) | 200 – 250 |
Vlčí bob (úzkolistý a žlutý) | 180-200 |
Produktivita: zelená hmota | Od 20 do 60 t/ha |
osivo | 1-2 t/ha |
Výsevy pro každou plodinu a odrůdu, přijaté na farmě na základě doporučení zkušených institucí a místních zkušeností, musí být každoročně aktualizovány s přihlédnutím k vhodnosti setí osiva.
Správně vypočítaný výsevek povede k vysokým výnosům.