Odborníci z All-Russian Forest Accounting Organization analyzovali druhové složení ruských lesů v letech 2011 až 2021. Hlavními lesotvornými druhy byly modřín, borovice, smrk, cedr, bříza, dub a buk. Modřín je přitom nejběžnějším stromem a cedr je v průměru „nejzralejší“. Z hlediska absorpce uhlíku se jako „nejžravější“ ukázaly osika a bříza.
Druhová rozmanitost stromů v ruských lesích je rozsáhlá. Například při pohybu ze západu – z nejhustěji osídlených evropských oblastí Ruska – na východ narazíte nejprve na lesy s převahou smrků a bříz, poté je vystřídají duby a buky a na Dálném východě resp. Sibiř se mění v modřínové a borové lesy. Jehličnaté stromy: modřín, borovice, smrk a cedr převládají v severozápadních, uralských, sibiřských a dálněvýchodních federálních oblastech. Ve středních a povolžských federálních okresech jsou hlavními druhy smrk a bříza, v okresech jižního a severního Kavkazu – dub a buk. Společně zabírají více než 90 % „zeleného moře“.
Studie také ukázala, že nejčastější strom je modřín — zabírá 35,5 % lesní plochy. Jeho průměrný věk v Rusku je 110 let, maximum je 163 let. Odborníci z Roslesinfogu se domnívají, že domácí modříny jsou nyní na vrcholu zralosti. V produkčních lesích, kde se dřevo těží v průmyslovém měřítku, lze všechny jehličnaté stromy včetně modřínů pokácet ve věku 81 let. Toto je věk zralosti a je ideální pro kácení. V ochranných lesích, kde je povolena selektivní a sanitární těžba pouze k odstranění mrtvých a poškozených stromů, je tato hranice výrazně vyšší: od 121 let.
Průměrný věk borovice, které zabírají 15,4 % plochy lesa, je 94 let. Podle analýzy se ukázalo, že borové plantáže jsou nejmladší z jehličnaté rodiny a ruské cedry – nejstarší: v průměru je jim 175 let. Bylo zjištěno, že čím jsou podmínky přísnější, tím pomaleji cedr roste a žije déle. Nejstarší cedry jsou staré asi 227 let, rostou v oblasti Perm, kde sníh napadá koncem října a začátkem listopadu a vydrží až do druhé poloviny dubna.
Olej pouze 10 %, jsou jim v průměru 114 let. Zásoba smrků však dosahuje téměř 10 milionů metrů krychlových neboli 76,6 milionů hektarů. To je o něco menší než rozloha Turecka. Odborníci poznamenávají, že smrkové plantáže stárnou a mohou ztratit svou atraktivitu pro sklizeň, protože jejich maximální životnost je asi 182 let.
Nejmladší jehličnaté stromy rostou ve středním Rusku: smrky jsou v průměru staré 51 let a modříny – 57. Nejstarší smrky a borovice se nacházejí na severním Kavkaze, modříny – v Komi. V Povolží a na Sibiři, na Uralu a na Dálném východě jsou „jehličnany“ na vrcholu zralosti, protože v těchto oblastech probíhá aktivní průmyslová těžba dřeva.
Berez v ruských lesích, jako jsou borovice, je jich 15,4 %, ale jsou mnohem mladší: v průměru jim je padesát let. Nejmladší vyrůstají na Dálném východě: tam je jim v průměru 37 let. Nejvhodnější věk pro sklizeň je po 60 letech.
V Rusku je 0,9 % neboli 6,9 milionu hektarů dubových lesů, což je srovnatelné s územím Gruzie. Nejmladší duby z Povolží v průměru 60 let. Nejstarším stromům na Dálném východě je 91 let. Roslesinfog uvádí, že v této oblasti roste 46,8 % ruských dubů.
Beech roste především na území dvou federálních okresů – Severního Kavkazu a Jižního. Nejstarší buky mají 159 let, nejmladší 113.
Osika lze nalézt v jakémkoli regionu země a jeho průměrný věk téměř všude je 46 let.
Odborníci poznamenávají, že většina ruských lesů je nyní na vrcholu zralosti. Za 10 let se procento vzrostlých a přezrálých lesů zvýšilo z 55 % na 57 % (ze 43,6 mil. m 3 na 44,3 mil. m 3 ). Většina z nich je na Sibiři. Přitom 26,5 % „starých“ rychle ztrácí své technické vlastnosti. To znamená, že dokud takový les úplně nezestárne a nepromění se v prach, může a měl by se kácet, jinak se kvalita dřeva zhorší a stromy samy začnou onemocnět.
14,5 % lesů nebo 11,2 milionů hektarů nedosáhlo zralosti. Mladé druhy jehličnatých a listnatých dřevin jsou staré 61-80 let, měkkolisté stromy jsou ve věku od 31 do 40 let. U takových stromů je o skladbu a tvar stromů postaráno a při čekání na dozrání se nekácí.
Ředitel Roslesinfogu Pavel Chashchin: „Les je potřeba vykácet. Na jednu stranu dřevo potřebujeme pro podporu života a výrobních procesů, na druhou stranu zásoby vyzrálého dřeva nelze v lese nechávat příliš dlouho, protože to vyvolává pokles jejich přírůstku. Starý les musí uvolnit místo novému – to je zákon přírody. Při správném přístupu k reprodukci jsou lesy obnovitelným zdrojem. Kácení vzrostlých a především přestárlých porostů pomáhá udržovat rovnováhu nakládání s dřevem bez jakýchkoli negativních dopadů na životní prostředí.“.
Rusko je světovým lídrem v oblasti lesních zdrojů: je jimi pokryto 66,9 % rozlohy země. Na druhém místě je Brazílie, třetí Kanada. Onehdy jsem si na to vzpomněl Místopředsedkyně vlády Victoria Abramchenko na Eurasijském fóru žen: „Ruská federace má velké množství lesů. Z hlediska lesních zdrojů jsme na druhém místě za Brazílií a co do počtu lesních ploch zaujímáme první místo na světě.“.
I v dětských pohádkách se často vyskytuje výraz „stoletý dub“. Tento konkrétní strom se zdá být klasickým dlouhým játrem. Samozřejmě, že životnost dubu není zdaleka omezena na století, ale to není ani zdaleka rekordní číslo. Navíc stromy, které jsou nám blízké a známé, mohou také žít velmi, velmi dlouho. V tomto materiálu vám řekneme, kolik let tyto rostliny žijí a kdo je držitelem rekordu.
Přečtěte si „Yablik“ na Telegramu a sledujte na YouTube. Předplatit!
Jednotlivé a koloniální stromy
Stromy, jako každý živý organismus, časem umírají. Život těchto rostlin je ovlivněn nejen jejich plemenem, ale také klimatem a životními podmínkami. Je zřejmé, že strom přizpůsobený podmínkám dostatečné vlhkosti v Africe rychle uschne. Vědci zjistili, že některé rostliny mohou existovat dlouhou dobu v koloniích, kdy se starý organismus předků vegetativně rozmnožoval svými klony. Tato forma existence výrazně prodlužuje životnost stromu. Například ve Švédsku roste smrk Starý Tikko, který je starý přes 9 let, i když samotný kmen se odhaduje na pouhých pár set let. Pomocí radiokarbonového datování kořenového systému pod stromem však byly identifikovány kořeny staré 500, 375 5, 660 9 a 000 9 let.
Procesem, při kterém se větev dostává do kontaktu se zemí a objevují se nové kořeny (vegetativní množení), může kořenový systém vyrůst nový kmen. Například ve státě Utah (USA) roste klonální kolonie “Pando” (mnoho stromů spojených společným kořenovým systémem) topol osika, jehož stáří se odhaduje na asi 80 000 let.
Podle toho je strom, který není koloniální, individuální, tzn. kořenový systém a kmen jsou stejně staré.
Jak zjistit, jak starý je strom?
A dokonce i děti dokážou odpovědět na „otázku, jak starý je strom“ – stačí spočítat letokruhy na průřezu kmene. Jak ale poznáte stáří vzrostlého stromu, aniž byste jej pokáceli? Tady už děti nebudou moci odpovídat, ale vědci k tomu používají uhlíkovou metodu. Studuje se rozdíl v obsahu radioaktivního uhlíku v jádru stromu a vně. Při znalosti rychlosti rozpadu prvku lze vypočítat stáří stromu. Podobná metoda pomáhá studovat stáří dřevěných konstrukcí.
Který strom je nejstarší na Zemi?
Tak bylo možné najít nejstarší strom na planetě a určit délku života velkých rostlin. Za rekordmana mezi singly byla považována borovice štětinová jménem Metuzalém (tak se jmenoval biblický stoletý stařík). Tento strom, rostoucí v horách Kalifornie, je starý více než 4 let. Přesná poloha držitele rekordu je tajná, aby byla chráněna před přílivem turistů. Překvapivě drsné podmínky – nedostatek živin, změny teplot, silný vítr – chrání stromy před virózami. Odborníci se domnívají, že rekordman bude moci žít ještě minimálně 850 let. Pravda, nedávno se objevila nová dlouhá játra – ve stejném okrese Inyo byla nalezena stejná borovice štětinová, stará 500 5 let, ale to ještě nebylo potvrzeno.
Zopakujme, že mezi klonovými koloniemi patří rekord 46 tisíc topolů rostoucích na ploše 47 hektarů v americkém státě Utah. A přestože zdejší nadzemní stromy nejsou starší než 130 let, samotná kolonie je stará asi 80 tisíc let.
Kolika let se dožívají ovocné stromy?
Ovocné stromy, které nás těší plody, bohužel nelze nazvat dlouhojátry. Ve volné přírodě se jabloň může dožít až 200 let, ale v zahradě se strom dožije maximálně 50 let, většinou až 30. U švestek je to podobné. Hruška ale při dobré péči může žít na zahradě až 200 let. Životnost broskve je mnohem skromnější. Strom bude žít jen 20 let a plodí ještě méně.
Listnaté stromy kolem nás obecně žijí déle. Oblíbená bříza zde roste ve vhodném klimatu až 300 let. Ale osika a jeřáb se dožívají až 100 let.
Dlouhověké stromy
Nejdelší játra v této řadě jsou samozřejmě duby, které se dožívají 400 a více let, až 1 let. Ale ne náhodou jsou za rekordmany považovány jehličnaté druhy. To vše díky své nenáročnosti tyto stromy rostou v jakékoli půdě. Obyčejná borovice může žít 500-400 let, jako jalovec, a smrk – 500-500, cedry – až 600 1 let, borovice štětinová – více než 000 5 let. Mezi dlouhojátra patří i obří stromy. Baobab a tis se tak mohou dožít až 000 let, stejně jako sekvojovec (mamut strom). Několik takových stromů bylo nalezeno v pohoří Sierra Nevada v Kalifornii, jejichž stáří přesahuje 4 let.
Lidský život trvá déle než většina živých organismů na planetě. Ale se stromy se nevyrovnáme. Rostou a vyvíjejí se mnohem pomaleji, což jim umožňuje existovat po staletí a tisíciletí. Jen si pomyslete, stromy, které žili v dobách starověkého Egypta a starověkého Říma, se na Zemi zachovaly, my odejdeme a tyto rostliny budou moci vidět budoucnost, která je pro nás nedosažitelná.
Kolik let žijí stromy (tabulka)
Tato tabulka ukazuje průměrnou životnost stromů na Zemi.
| Název stromu | Očekávaná délka života (roky) |
| Marhule | 100 |
| Quince | 50 |
| Acacia | 50-100 |
| oranžový | do 100:150 |
| Artocarpus (chlebovník) | 70 |
| bambus | 100 |
| Banán (vytrvalá bylina, nikoli strom) | 50 |
| Baobab | 5000 |
| Birch | 150 |
| Bonsai | |
| Hloh | na 400 |
| Beech | 400-500 |
| Třešeň | 20 – 30 |
| Elm strom | 300-400 |
| Jilm hrubý | na 300 |
| Habr | 100 – 150 |
| Ořech | 400 |
| Hruška | 200 |
| Dub | 1500 |
| Evropský smrk | 300-400 |
| pichlavý smrk (modrý) | 400-600 |
| Sibiřský smrk | 300-400 |
| Křehká vrba (Rakita) | na 75 |
| Kakao (čokoládový strom) | 50-100 |
| Chestnut | 500 |
| Cedar | na 500 |
| Cypress | 3000 |
| Maple | 500 |
| Liesuga | na 700 |
| Citrón | na 50 |
| Lime tree | 300-400 |
| modřín (evropský a sibiřský) | 500 |
| Mangovník | 100 |
| Juniper | 500 |
| Řecký mořský | 25-30 |
| Olive Tree | 400 |
| Alder šedá | 50-70 |
| Olše černá | 100-150 |
| Aspen | 80-100 |
| Peach | 20 |
| Borovice (italská borovice) | 400-500 |
| Balzámová jedle | 150-200 |
| Sibiřská jed | 150-200 |
| Klen | více 2300 |
| Rakita (křehká vrba) | na 75 |
| Ashberry obyčejný | 80-100 |
| Saksaul | 150-200 |
| Boxwood | 500 |
| Sequoia | 5000 |
| Švestkový dům | 15-60 |
| Borovice | 300-400 |
| Evropská cedrová borovice | na 1000 |
| Sibiřská borovice cedrová | 400-500 |
| Tis | 3000 |
| Tohle bobule | 1000 |
| Peníze strom (peníze strom) | 50-90 |
| Topol | 60-80 |
| Thujia západní | více 100 |
| Tuya Smaragd | 120 – 130 |
| ptačí třešeň | 60-80 |
| Cherry | 30 |
| Eukalyptus | 400-500 |
| Jablkový strom | na 200 |
| Ash-tree | 150-200 |
. Viz též:
- 35 nejlepších optických iluzí, které se staly internetovými memy.
- Jak se objevila Guinessova kniha rekordů a proč jméno jejího zakladatele vůbec není Guinness.
- 1 barel je kolik litrů?
Jsme na Telegramu a YouTube, odebírejte!
