Každý potřebuje spánek. Neexistuje jediný druh, který by se obešel bez spánku. Ale zároveň každý ve světě zvířat spí jinak. Někdo spí dlouho, jiným stačí jen pár hodin denně. Někteří si nikdy nelehnou a spí vestoje, jiní se pohodlně stočí. Dnes si povíme o některých zajímavostech a postřezích, jak spí zvířata novosibirské zoo.
Začněme u ptáků. Jejich spánek je pro vědce již dlouho zajímavý. Výzkum odhalil překvapivá fakta. Ptáci mohou spát s jedním otevřeným okem. Toto je unihemisférický sen. To znamená, že jedna hemisféra ptačího mozku je v režimu spánku, druhá je v režimu bdění a pak naopak. Tato schopnost je využívána ptáky během dlouhých letů a také umožňuje ptákům být v pohotovosti, když hrozí útok predátora. Biologové zjistili, že ptáci spí normálním (bihemisférickým) spánkem a zavírají obě oči, když jsou v bezpečí. S největší pravděpodobností to vysvětluje, proč ptáci v zoo obvykle spí se zavřenýma očima.
Ptáci mají další vlastnost, která lidi vždy překvapuje. Mnoho ptáků vždy spí ve stoje. Jeřábi, volavky a plameňáci spí ve stoje s jednou nohou zastrčenou pod sebou. Pokud někteří ptáci mohou spát různými způsoby – vsedě nebo ve stoje, pak jsou tyto druhy jediným způsobem, jak spát. Zaměstnanci zoo nepřetržitě monitorují plameňáky videokamerami. Všech 17 plameňáků při spánku stojí. Pokud si nějaký pták v noci sedne nebo lehne, bude to pro veterináře alarmující signál.
Naši tučňáci Humboldtovi mohou spát i ve stoje. Dělají to ale jen přes den – jedí a na krátkou dobu usínají, když stojí na okraji bazénu. Pro noční odpočinek se ve svých jeskyních zařizují jinak: leží na břiše a spí tak. Nutno říci, že jejich spánek je slabý a přerušovaný. Tučňáci se v noci často probouzejí a plavou.
Schopnost spát vestoje je charakteristická i pro některé savce. To umí mnoho kopytníků: koně, krávy, ovce a další. Kopytníci ale podle pozorování biologů zoo spíše dřímají, než spí ve stoje. Pro dlouhý noční spánek se usadí zastrčením zadních a předních nohou. Hlava není položena na zemi. Zde můžete i polemizovat, jak se správně pojmenuje taková póza – sedá si zvíře, nebo leží? Jediný, komu z našich kopytníků opravdu sedí, jsou pižmové. Mohou také spát na boku s hlavou na zemi.
O citlivosti spánku u zvířat lze říci mnoho. Kdo si je jistý, že ho nic neohrožuje, může si dovolit klidně spát, aniž by na cokoli reagoval. Například velké predátory. Naši medvědi tak spí. Ale Gerda, když má mláďata, spí velmi lehce. A nejraději spí v útulku. I teď, když už mláďata nejsou malá, Gerda s nimi spí v pelíšku. Lední medvěd Kai vždy spí venku, a to i ve velkých mrazech.
Spánková poloha, kterou dravec zaujímá, také hodně vypovídá o tom, zda se cítí bezpečně. Velké kočky si mohou dovolit spát, jak chtějí. Náš lev Sam často spí na zádech, povaluje se přímo uprostřed výběhu a nikoho si nevšímá. Je známo, že leopardi milují spánek na stromech. Vylezou nahoru, sednou si na vhodnou větev, pověsí tlapky a usnou.
Primáti mají své požadavky na místo spánku a prostředí. Orangutani, když jdou odpočívat, dělají si hnízda na spaní z větví. Naši orangutani Batu a Michelle se striktně řídí svým instinktem: každý večer si staví hnízda z materiálů, které mají ve výběhu. Šimpanzi Filya a Lyusya se také snaží udělat si postel, ale jsou méně nároční na místo na spaní než orangutani. Je zajímavé, že někteří primáti, jako jsou kosmani, outloni a galagové, spolu spí, navzájem se tulí a zahřívají. Zástupci jiných druhů tohoto řádu, například opice, naopak raději spí v určité vzdálenosti od svých příbuzných.
Jak je vidět, z ospalého tématu se snadno stane příběh o rozmanitosti.
Dopřejte si dostatek spánku a přijeďte si pro nové poznatky a dojmy do novosibirské zoo!
Foto: Gabov V., Golovina O., Černenko E., Shadrin V.
Funkce mozku, jako je spánek, je vlastní nejen Homo sapiens, ale také mnoha zvířatům a ptákům. Jak ukazuje praxe, struktura spánku, stejně jako jeho fyziologie, se u ptáků a zvířat příliš neliší od tohoto stavu u lidí, ale může se lišit v závislosti na druhových charakteristikách živého tvora.
Obsah článku:
- Proč zvířata spí ve stoje?
- Zvířata spící ve stoje
- Ptáci spí ve stoje
- Video o zvířatech spících ve stoje
Proč zvířata spí ve stoje?
Objektivní charakteristiku přirozeného spánku představuje bioelektrická mozková aktivita, proto přítomnost takového stavu, na rozdíl od bdělosti, lze určit pouze u zvířat a ptáků, kteří mají plnohodnotný mozek nebo dostatečně vyvinuté struktury podobné mozku.
Je to legrace! Mezi spící ve stoje nejčastěji patří kopytníci a také vodní druhy opeřených obyvatel planety. Navíc během takového spánku mohou být oči zvířete otevřené nebo zavřené.
Některé druhy divokých a domácích zvířat, stejně jako mnoho ptáků, preferují spánek ve stoje, což je dáno jejich morfologickými vlastnostmi a dobře vyvinutým pudem sebezáchovy. Jakákoli domácí kuřata například stráví asi třetinu svého života v poněkud neobvyklém stavu zvaném „pasivní bdělost“ a je doprovázena téměř úplnou nehybností.
Zvířata spící ve stoje
Tradičně se věří, že divocí koně a zebry mohou spát pouze ve stoje. Tato neobvyklá schopnost je spojena s jedinečnou strukturou končetin tohoto zvířete.
Ve stoje je u koní a zeber váha celého těla rozložena na čtyři končetiny a kosti a vazy jsou přirozeně uzamčeny. Díky tomu si zvíře může snadno zajistit úplnou relaxaci i ve stoje. Názor, že koně a zebry spí výhradně v tomto stavu, je však mylný. Zvíře ve stoje jen nějakou dobu dřímá a odpočívá a pro plný spánek si lehne asi dvě až tři hodiny denně.
Je to legrace! K úžasným zvířatům, která dokážou odpočívat nebo dřímat ve stoje, patří i žirafy, které zavírají oči a pro udržení rovnováhy umístí hlavu mezi větve rostliny.
Stejné zvyky byly zachovány u domestikovaných kopytníků, včetně krav a koní. Krávy a koně však po nabrání síly, krátkého zdřímnutí, ulehají ke svému hlavnímu odpočinku. Je pravda, že spánek takových zvířat není příliš dlouhý, což je způsobeno zvláštnostmi trávicího systému a potřebou asimilovat značné množství potravin rostlinného původu.
Podobná přizpůsobení končetin mají i sloni, kteří jsou schopni na krátkou dobu podřimovat ve stoje. Slonovi stačí na odpočinek ve stoje zpravidla jen pár hodin dne. Mladá zvířata a slonice nejčastěji spí s boky opřenými o padlý strom nebo jiný dosti vysoký a pevný předmět. Morfologické znaky neumožňují slonům lehnout si, v doslovném smyslu slova. Z polohy „vleže na boku“ již zvíře není schopno samo vstát.
Ptáci spí ve stoje
Plný spánek ve stoje je charakteristický především pro rozšířené opeřence. Mnoho ptáků, včetně vodních druhů, je schopno spát ve stoje. Například volavky, čápi a plameňáci spí výhradně v poloze napjatých svalů nohou, což jim umožňuje udržet úplnou rovnováhu. Během takového spánku může pták pravidelně zastrčit jednu ze svých nohou.
Je to legrace! Kromě plameňáků, čápů a volavek jsou tučňáci schopni spát ve stoje. Když jsou mrazy příliš velké, shromažďují se v dosti hustých hejnech, neleží na sněhu a spí s těly přitisknutými k sobě, což je dáno vysoce vyvinutým pudem sebezáchovy.
Krátkonohé druhy ptáků, které nejraději odpočívají na větvích stromů, nestojí, jak se na první pohled zdá, ale sedí. Je to poloha vsedě, která zabraňuje pádu ptáků během spánku.
Mimo jiné z této pozice je možné v případě nebezpečí co nejrychleji vzlétnout. V procesu ohýbání nohou pták také ohýbá všechny prsty, což se vysvětluje napětím šlach. Díky tomu se volně žijící ptáci, i když jsou během spánku v uvolněné poloze, velmi bezpečně přichytí k větvím.
