O církevních svátcích mnoho věřících odkládá svou práci, aby navštěvovali bohoslužby a věnovali čas svému duchovnímu rozvoji. Neexistují žádné předpisy ani zákazy práce o svátcích.
Běžné starosti a každodenní práce by podle duchovních prostě neměly zatlačit pozornost k svátku do pozadí. „Zelinová zahrádka by neměla nahrazovat církevní slavnost, ale společně s ní, prosím,“ řekl arcikněz Andrej Efanov, odpovídá na otázku na stránkách ortodoxního časopisu „Thomas“.
Kněží spojují zákaz práce o církevních svátcích s pohanskými a lidovými tradicemi, které odporují samotné podstatě křesťanské víry.
Jak poznamenává duchovní, pro křesťana neexistují žádné zákazy určitých druhů činností v běžný nebo sváteční den, pokud neškodí jeho duši. Ani mytí, ani úklid, ani práce na zahradě nezabrání věřícímu pamatovat si události, které jsou významné pro každého křesťana v životě církve. Svátky naznačují, že věřící si v tento den najdou čas na upřímnější modlitbu.
Co by měli věřící dělat o církevních svátcích?
Pro věřící je hlavní nezapomenout na význam dovolené. Podle arcikněze Alexandra Iljašenka není smyslem takových zákazů to, že určité akce nelze provést, ale že pravoslavný svátek je především dnem, který musí být zasvěcen Bohu.
„Tento den musíte začít nejen modlitbou doma, ale také návštěvou kostela, zpovědí a přijímáním. Poté můžete udělat některé nezbytné věci, ale tyto věci by neměly nahradit návštěvu chrámu a modlitbu. Je velmi dobré, když neděli nebo svátek věnujeme skutkům milosrdenství a péči o bližní. A samozřejmě je lepší udělat úklid den předem, abychom svátek oslavili v čistém domě u svátečního stolu,“ říká arcikněz.
Co říká Bible o ctění svátků?
Ve Starém zákoně je přikázání ctít sobotu. Čtvrté, jedno z deseti Mojžíšových přikázání, které přijal od Hospodina na hoře Sinaj, říká, že poslední den v týdnu má být zasvěcen Bohu:
„Pamatuj na den sabatu, abys ho světil. Pracuj šest dní a dělej všechnu svou práci; a sedmý den je sobota Hospodina, svého Boha, v ní nebudeš dělat žádnou práci ani ty, ani tvůj syn, ani tvá dcera, ani tvůj otrok, ani tvá otrokyně, ani tvůj dobytek, ani ten cizinec v tvých branách. Neboť v šesti dnech stvořil Hospodin nebe a zemi, moře a vše, co je v nich; a sedmého dne odpočíval. Proto Hospodin požehnal den odpočinku a posvětil jej“ (Exodus 20:8-11).
Sám Kristus v sobotu uzdravil nemocného, čímž ukázal, že v den zasvěcený Bohu je konání dobrých skutků nejen možné, ale také nutné.
V novozákonních textech zaujal místo soboty den po ní – neděli, kdy Kristus vstal z mrtvých. Podle církevní tradice začíná slavení neděle v sobotu večer, takže mnoho věřících navštěvuje v sobotu i večerní bohoslužby.
Jaké svátky ctí pravoslavná církev?
Nejuctívanějším ze všech svátků jsou Velikonoce, vzkříšení Krista. Každý rok připadá na nové datum. Většina ostatních svátků má pevné dny.
Dvanácté svátky se slaví na počest nejdůležitějších událostí v pozemském životě Ježíše Krista a jeho matky Panny Marie. Těchto zvláštních svátků je dvanáct, proto se jim říká dvanáct (ze staré ruštiny dva na deset – dvanáct):
- Narození P. Marie – 21. září
- Povýšení svatého Kříže – 27. září
- Uvedení P. Marie do chrámu – 4. prosince
- Vánoce – 7. ledna
- Epiphany – 19. ledna
- Uvedení Páně – 15. února
- Zvěstování P. Marie – 7. dubna
- Vjezd Páně do Jeruzaléma – nejbližší neděli před Velikonocemi – pohyblivý
- Nanebevstoupení Páně – 40. den po Velikonocích vždy ve čtvrtek – stěhování
- Trinity Day – 50. den po Velikonocích, vždy v neděli – pohyblivý
- Proměnění Páně – 19. srpna
- Nanebevzetí Panny Marie – 28. srpna.
Kromě dvanácti svátků se v kostelech konají slavnostní bohoslužby v těchto dnech:
- 7. července – narození Jana Křtitele;
- 12. července – Svatí nejvyšší apoštolové Petr a Pavel
- 21. května a 9. října – Svatý apoštol Jan Teolog
- 22. května a 19. prosince – Mikuláš Divotvorce
- 11. září – Stětí hlavy Jana Křtitele
- 14. října – Ochrana Matky Boží
- 21. července a 4. listopadu – Svátek ikony Kazaňské Matky Boží
Zdroje:
